Dvojčátka 15. týden

Janik2  Vydáno: 18.09.02

Ahoj čekatelky (na cokoliv) !
Tak se Vám zase hlásím se svými postřehy z uplynulého 14. týdne mého těhotenství s dvojčaty. Opět to uteklo strašně moc rychle, ani nevím jak!
Asi byste možná mohly vědět, že od svých 12 let jezdím na koni a poslední 4 roky jich máme 6 doma. Soukromě hospodaříme na poli a máme chov a výkrmnu vepříků. Možná se divíte, proč začínám s tímhle, ale hned se to dozvíte.

Když mi pan doktor potvrdil v půlce července těhotenství a já se ptala na možné pohybové aktivity, bylo mi dovoleno kolo, plavání ale hlavně i koně a ježdění na nich. Věřily byste tomu? Prý do 16. týdne, pokud nenastanou problémy. Za dva týdny po tom se na UZV objevily dvě srdíčka, ale pan doktor svůj názor nezměnil.
Lidičky, mě to tenkrát udělalo možná větší radost než to, že jsem opravdu těhotná!
Jenže teď zjišťuju, že ty dva měsíce, které se mi zdáli být dlouhou dobou, hodně rychle utekli a já už příští pondělí budu moct do sedla naposledy.

Náš Jezdecký klub pořádal o uplynulém víkendu Mistrovství České republiky v jízdě spřežení. Pozvala jsem i svého pana doktora, který má „stejně postiženou dceru koňmi“ jako jsem já, ale je jí teprve 8 let. A představte si, že ten pan doktor v neděli opravdu přijel, i když bylo šílený počasí, velká zima a téměř stále pršelo. Já jsem jela na své milované Rebece slavnostní nástup. Babička, naši a manželovi rodiče to samozřejmě těžce nesli, protože stále nemůžou překousnout mé „hopsání“ na koni v době zázrakem vzniklého těhotenství. (POZOR!!! Ještě nevědí o tom, že budu mít dvojčata.) Hned se vrhli za doktorem, jako že jim určitě dá zapravdu v jejich obavách, ale ten jen potvrdil má slova, že všechno je v naprostém pořádku a ještě ať si prý ten poslední možný týden ježdění náležitě užívám. To byla pro Ty „strachovalce“ pěkná rána pod pás.

Ale řeknu Vám, být ty závody až tento víkend, už bych musela jet snad bez kalhot. Jen s vypětím všech svých sil jsem dopnula rajtky. No, však už mám taky nárok na bříško, ne?
No prostě chci jen říct, že ten čas hrozně rychle utíká. Až se toho bojím.

Včera jsem nedopnula ani jedny svý kalhoty (jak jsem už psala, přes léto lítám v sukních, šatech a kraťasech do gumy) a tak přišli na řadu lacláče, který jsem si kdysi koupila. Jenže jsem je měla jednou na sobě a vypadala jsem v nich jak těhotná. Nejsou těhotenský!!! Takže jsem je zazimovala a včera po pěti letech s povděkem vytáhla. Řekla bych, že je oblíknu asi měsíc, pak už budu muset sehnat opravdu něco pro těhule. To břicho vážně rychle roste, když jsou v něm dvě miminka. Co mě ještě čeká......

Pro dnešek končím. Poodhalila jsem Vám své soukromí. Příště se těšte na zážitek z dalšího UZV a podrobnějšího vyšetření našich „koťat“. A další týden na referát, kterak reagovalo příbuzenstvo na zprávu o dvojčatech.

A Vy mi na oplátku můžete napsat, zda byste zprávu o dvojčatech hned zveřejnily, nebo si ji nechali pro sebe a prozradili ji až při vhodné příležitosti.

P.S.: Jistě všichni chápete, že pokud by v mém případě vědělo široké příbuzenstvo o miminkách dřív, nepustili by mě vůbec k ničemu, natož ke koním, někam by mě přivázali a já bych se unudila k smrti. Odpočinku a povinného klidu si v nejbližších týdnech a měsících užiju ještě dost.

Tak ahoj, těším se na Vaše příspěvky. Janik a „koťata“, zač. 15. t.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  18.09.02 11:21

Ahoj Janiku,

to je super, že jsi stále tak aktivní a tvůj doktor tak rozumný. Myslím si (zcela stejně jako ty), že když je všechno v pořádku, není s třeba chovat jako nemocná- těhotenství není nemoc :-)).
To, jak se ptáš na zveřejnění dvojčátek - já bych to asi nevydržela neříct !!! :-) - hrozně tě obdivuju, že nemáš nutkání to „vyslepičit“ hihi :-)
My se zatím s manžílkem stále snažíme, tak doufám, že se brzy připojím do diskuze těhulek.

Ahoj Jana

 
Anonymní  18.09.02 16:53

Ahoj Janiku,
to jsem ráda, že nejsem sama, kdo jezdí s miminkem v břiše na koni. Přestože mi to můj pan doktor taky dovolil, okolí na mě skrz prsty a tvrdilo, že je to hazard.
Bez nejmenších problémů jsem absolvovala v Mongolsku pár výletů na koni (8.-12.týden), celkem asi 150 km, samozdřejmě včetně cválání a „hraní na dostihy“ ve stepi (koně v Mongolsku jsou skvělí, cválají bez problémů i několik kilometrů!).
Naposledy jsem si šla zajezdit asi 15. týdnu, pak jsem se začala bát.
Kromě koní mám ráda ještě horolezectví a ješte minulý víkend jsem byla lézt na skalách. Těhotenství určitě není nemoc, jen je o těch aktivitách potřeba víc přemýšlet, ne se jich úplně vzdát.
PS: První kalhoty na velké bříško jsem koupila právě dnes.

Klára(22.týden)

 
Janik2
Povídálka 35 příspěvků 18.09.02 19:32

Ahoj holčiny, moc děkuju za Vaši podporu. Jsem ráda, že nejsem jediná, kdo si snaží udržet své koníčky, i když dle ostatních velmi riskantní, alespoň v začátku těhotenství. Moc Vám za to děkuju. Abych se přiznala, spíš jsem čekala negativní reakce typu „co je to za blázna“, „ta snad zešílela“, nebo něco podobného.
Ahojky a těším se na další komentáře. Janik

 
Pebo
Nováček 3 příspěvky 20.09.02 16:21

Ahoj,

dovolim si maly komentar. Sama jsem pred 11 tydny porodila krasneho chlapecka a uz jsem opet zacala jezdit na koni. Ale v tehotenstvi jsem jezdit prestala, protoze pad s kone by mohl byt pro miminko riskantni, stejne jako napr. pad ze schodu. A stejne tak, jako jsem byla opatrnejsi na schodech, na ledu, v aute, prislo mi samozrejme prestat jezdit. A ted, co mam miminko, mam take trochu vetsi obavy nez drive, protoze starat se o ne se zlomenou rukou, napr. kojit a prebalovat, by byl dost problem. Uvidis sama, zvlaste pak s dvojcaty…sa­mozrejme ze tehotenstvi neni nemoc, ale presto si myslim, ze lze do urcite miry minimalizovat rizika. Napr. kdyz cekam miminko, nejdu ve chripkove sezone do kina, ne? Preji moc krasne tehotenstvi.

Vložit nový komentář