Dvojčátka 17. týden

Janik2  Vydáno: 03.10.02

Ahoj lidičky!
Jsem tu opět se svým dvojčatovským příspěvkem. Jak jsem slibovala, dnes o tom, kterak reagovala rodina na zprávu o dvojčatech. Začali jsme u mé tety a její rodiny, protože byli jako první „na ráně“. Pustili jsme kazetu z UZV a čekali na jejich reakce. Jako první zareagoval můj bratranec(22 let), který hned začal vykřikovat, že ač nic nepil, vidí dvě hlavy místo jedné. Teta ho stále napomínala ať je ticho, že si to chce vychutnat. No však taky záběry z těhotenského UZV viděla poprvé, stejně jako všechno ostatní příbuzenstvo.
Hned na začátku si pan doktor zvětšil hlavu jednoho z miminek a měřil její průměr. 3,17 cm. Ale za chvilku měřil podruhé, druhou hlavu, a to už i teta se strýčkem začali něco tušit. Manžel však pohotově zareagoval a řekl, že jedno číslo je šířka a druhé je výška hlavy. To je uspokojilo.

V závěru sedmiminutového záznamu jsou však vidět krásně obě páteře i s žebrama, včetně hlav a to už jsme nevydrželi a museli jsme s pravdou ven. To už nijak logicky obelhat nešlo. Začala obrovská eufórie. Teta brečela dojetím, bratránek hned sliboval hlídání a stýček se ptal, jak projedeme s dvojčatovským kočárkem dveřma. No, užili jsme si to. Druhý den dopoledne to viděli manželovi rodiče u nás na videu. Ty jen seděli a koukali a až ke konci poznamenali, jestli tam náhodou nejsou dvě, že je tam nějak moc těch žeber. Takže s nima to proběhlo velice rychle. Nedali nijak najevo své pocity a jen řekli, že to bude pěkný a že to budeme mít alespoň odchovaný při jednom nervování. A protože to jsou hospodáři, hned začali s manželem počítat, jestli se objednalo a přivezlo dost osiva a jestli nebudou náhodou 2 metráky pšenice chybět. No, co nadělám. Jedno vnouče už mají, takže nic moc.

Večer jsme jeli k mým rodičům a cestou se stavili ještě pro babičku. Mamka z toho nadšení, že uvidí poprvé svoje první vnouče, udělala k večeři řízky a bramborový salát, a všichni už se nemohli dočkat našeho příjezdu. Takže jsem je ještě potrápila zprávou, že kazeta zůstala u nás ve videu. Chudáci, Ti byli tak zklamaní… Né, mám ji! Ta úleva. Mamka se ségrou a babičkou to chtěli vidět hned, taťka s bráchou až po večeři. Tak se šlo nejdřív jíst a jejich napětí tak správně gradovalo. Tak rychle jsem je baštit už dlouho neviděla. Pak se celá rodinka nahrnula k velké obrazovce do bráchova miniaturního pokojíčku. Musím dodat, že všichni do nás do této doby stále „rejpali“ kvůli dvojčatům. Jediná sestra (21 let) mi skálopevně věřila, že budeme mít jedno mimi a neustále mi ke koním dovážela zprávy o bláznění mamky, tety a babičky, zda náhodou nebudu mít dvojčata. Stejně jako bratranec reagoval i můj čtyřiadvacetiletý bratříček. Vidí dvě hlavy, přitom prý měl po večeři jen skleničku piva. Skvělá byla ségra:„Mišáku, seš blbej, to je Janiny kyčel!“ Rodiče s babičkou ani nedutali a přáli si, stejně jako teta se strýčkem, klid na tu jedinečnou podívanou. Fakt je, že na té obrovské obrazovce to bylo úplně super. Opět všichni naletěli na manželovo tvrzení, že první rozměr 3,17cm je výška a druhý rozměr 3,07cm je šířka hlavy. Pak se objevovala obě tělíčka, všichni už se začínali potutelně usmívat, ale opět zabodovala moje milovaná sestřička :„Vy jste těma dvojčatama úplně posedlí, to nepoznáte Janiny střeva?“ To jsem úplně vyprskla smíchy. Kupodivu to ale ostatní uklidnilo, protože ségra studovala speciální pedagogiku, tudíž má ke zdravotnictví nejblíž ze všech a mamka si říkala, že se alespoň něco v té škole naučila.

Chtěli to pustit ještě jednou. Řekla jsem jim totiž, že víme pohlaví, tak jestli to z toho poznali. No a všichni, že to bude určitě kluk, ale že to chtěj vidět znovu. Rádi jsme jim vyhověli a vychutnávali si jejich pohledy. Ti byli tak šťastní…
Jenže při druhém promítání už začal o střevech a kyčli pochybovat i taťka s babičkou, a brácha zas přemýšlel o dvojím rozměru hlavy. Nechala jsem to dojít do konce a pak jsem jim po chvilce napětí řekla, že jedno z těch dvojčat uvnitř bude asi holka a druhý se neví. To bylo povyku!!! Taťka šel hned bouchnout šampáňo, babička s mamkou brečely jak malý holky radostí, brácha mě málem nosil na rukou… A moje sestra? Ta byla v šoku. Nejdřív mi řekla, jestli si nedělám srandu, pak, že kdyby to věděla, nikdy by mi nedovolila sednout si na koně (poslední 2 měsíce chodí taky jezdit, po dvouleté pauze) a potom odešla s brekem do svého pokoje s tím, že ona jediná mi tak důvěřovala a donášela a přitom mi takhle naletěla. („jak jsem jen mohla…“).

No prostě u našich jsme si to fakt vychutnali. Mamka hned přinesla 4 páry napletených ponožtiček a dvoje dupačky. Že prý je koupila hned po transferu. No co by jse jí na to řekly? Ješte jsem nevěděla, jestli budu těhotná a bába čekatelka už nakupuje výbavičku… Je fakt, že tam si to opravdu užívaj. Já jsem jejich první dítě, z obou stran i první vnouče a teď budu mít první pravnouče(prav­noučata).
Pořád nemohli pochopit, že pokud jsem to veděla už 10 týdnů, jak jsem to mohla vydržet tak dlouho tutlat. To by prý do mě nikdy neřekli.

Zdrželi jsme se docela dlouho, stále se mluvilo o dvojčatech, ale měli obrovskou radost. No, my s manželem taky, povedlo se to dle plánu. O víkendu slavil manželův tatínek šedesátiny. Sjelo se k nám 54 příbuzných. Ti co o dvojčatech nevěděli, se to samozřejmě hned dozvěděli. Všichni byli nadšení, každý v ničem nevidí problém. Jo, na hodinové ježdění s kočárkem bych se taky těšila, ale mít to doma… Ale nějak to zvládneme. Bude to náročný, ale určitě si poradíme.

Tak to je referátek, co? Samozřejmě se to nedá popsat, to se musí zažít!!!
Dnes jsem volala na výsledky krve. Všechno je prý v pořádku. Nevím proč, ale nějak jsem si možná rizika neuvědomovala a nijak se kvůli tomu nenervovala.

Asi je to „milionovým“ panem doktorem, který mi vše vysvětlil a uklidnil. U dvojčat můžou prý testy dopadnout všelijak, ale musím důvěřovat jemu a UZV a nedělat si hlavu z nějakých tabulek, spočítaných na jedno mimčo. Takže jsem v klidu.

Končím, určitě Vás to už unavuje. Příště budu stručnější. Nečeká mě nic převratnýho, jen rostoucí břicho. Tak ahojky! Janik + koťata, 17. týden

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  03.10.02 06:52

Jani,

brečím u počítače jako želva. Máš perfektní rodinu. Krásně jste si tu návštěvu museli užít.

Čtu Tvůj deníček pravidelně a čekám na další díly. Zaujal mě, protože se s manželem o miminko snažíme 5 roků. Na začátku roku chceme podruhé absolvovat IVF.

Přeji krásně těhotenství a ještě krásnější miminka.

Martina

 
BB
Povídálka 21 příspěvků 03.10.02 08:32

Ahoj Janíku s koťátkama. Tvůj deníček je opravdu nádhernej, o dvojčátkách tady zatim nikdo nepsal, tedy po tu dobu, co sleduju tyhle stránky. Opravdu je úžasný, že jsi tu novinku vydržela neprozradit a že si to rodinka mohla tak pěkně užít. Tvůj deníček pozorně sleduju, protože teď jsme se taky začali s manželem o miminko snažit a v našich obou rodinách už jsou dvojčata, tak už se raději pomalu připravujeme na dvojčátka. Přeju tobě a koťátkům hodně zdraví a klidné těhotenství.
Blanka.

 
Anonymní  03.10.02 09:20

Ahoj Jani,
musim se priznat, ze mi u cteni taky pekne slzely oci, musi to byt krasny (ikdyz uznavam ze nekdy musi byt i obavy jestli to vse zvladnes a zvladnete - ale s takovou skvelou rodinou to bude jiste hracka). Chtela bych ti poprat, aby cele tvoje tehotenstvi probihalo v poradku, doufam, ze i nadale zustanes verna emiminu, protoze vetsina briskonosek uz ma uzlicky doma a ma ted spoustu jinych starosti, tedy doufam. Procitam tyto stranky uz asi pul roku, jsem jimi naprosto nadsena, moc rada bych se k Vam pridala ale ja na mimco asi nejaky ten cas pockam, abych mu pak byla dobrou mamcou. A diky Vam se na to uz moc tesim. Nebudu se moc rozepisovat, takze Tobe, tvym dvoum brouckum a cele tve rodine a vubec vsem tehulkam a maminkam s miminkama preju jehom to nejlepsi a doufam ze to tu na emimcu potahnem dal.
Pa
 Andrea

 
Euka
Stálice 73 příspěvků 03.10.02 09:23

Ahoj Janíku,

no bezva příběh, mám slzy v očích. Líčíš to jak román. Kdysi jsem taky umělé oplodnění absolvovala 2 x. Poprvné to nevyšlo hned na začátku, měla jsem a teď si nevzpomenu … nějaký syndrom - měla jsem tvrdé bříško. Podruhé se povedla dvojčata, ale během 2 měsíců „odešla“. Teď jsem s jiným partnerem těhotná normální cestou a podařilo se to vlastně napoprvé.

Držím Ti a i miminkům pěstičky, ať vše dobře dopadne. Bratranec má taky dvojčátka - kluky. Nedávno jsem je viděla, je jich už 5 měsíců a jsou nádherný. Jeho manželka je ale svatá povaha, protože byla tak klidná a pohoda z ní jen vyzařovala. Já si představím sebe s dvojčatama a vlastně i s jedním a vidím se vynervovanou, abych to vše zvládala. Uvidíme, co to vlastně v mém případě bude. Chtěla bych holčičku, přítel samozřejmě kluka, ale říct si to nenecháme, abychom byli překvapený.

Tak ať bříško roste, miminka i Ty jsi v pohodě a držím pěsti.

Veronika 28 t.

 
Semeda1
Povídálka 29 příspěvků 03.10.02 10:10

Ahoj Jani!
Moc gratuluju k tak krásnému zážitku, opravdu tě obdivuju, jak jsi to mohla tak dlouho vydržet!!! Já čekám jen jedno bříško a stejně jsem to všem „vykecala“ hned, jak jsem se to dozvěděla… Článek je opravdu krásně napsaný, i já měla slzy v očích. Prosím, příště nebuď stručnější, příspěvky od tebe se fakt krásně čtou a byla by to škoda! Prostě napiš, co ti přijde na mysl, my ostatní to oceníme!!!! Čauky Danča 15.t.

 
babula
Stálice 75 příspěvků 03.10.02 13:29

Ahoj Jani, dekuju ti za nadhernej clanek, brecim si tady u toho pocitace dojetim, to muselo byt nadherny, to takle oznamit, chtela bych byt u toho a videt ty jejich reakce:o)
Nadherne si nam to popsal, fakt uplne jsem se tam s vama videla:o)
Preju ti nádherny miminka, ja cekam 1 a jsem v 16.t. tak to budeme rodit priblizne stejne:o)
Mej se nadherne pa Babula

 
Janik2
Povídálka 35 příspěvků 04.10.02 18:30

Ahoj všichni, tak dnes zase skoro bulím já, protože tajhle krásný reakce jsem opravdu nečekala. Moc a moc Vám všem děkuju za podporu a pochvalu. Chtěla jsem se už možná příště „napojit“ na babulu, ale dle Vás bych asi měla pokračovat samostatně, když budeme mít balíčky dva. Uvidím. Ještě jednou díky. Janik.

 
babula
Stálice 75 příspěvků 08.10.02 09:25

Ahoj Janiku,
piš svůj deníček je to nádhera, ale to neznamená, že nemůžeš chodit za nama duskutovat o tom jak to jde a chodit na rady a nebo rady dávat:o)
Tak zatím pá Babula 17.t.

Vložit nový komentář