Evásek + 2 mrňousci

Evásek  Vydáno: 09.08.03

Ahojte děvčátka,
tak vás všechny zdravím u pokračování našeho deníčku…jsem nemožná, už od pondělka jej píši a až dnes jsem se dokopala (je čtvrtek), abych jej konečně dokončila.

Nejdříve bych moc a moc chtěla poděkovat všem, které reagovaly na můj první díl deníčku tak pozitivně, jste moc hodné, dodalo mi to odvahy do dalšího psaní. Moc mě to potěšilo. DÍKY!

Takže teď se vrátím k uplynulému týdnu, který byl jedním slovem příšerný…:o))…stále jsem si ze začátku stěžovala na to, že nemám žádné těhotenské příznaky a že si vůbec nepřipadám jako těhotná, prostě to jen vím z UZV a krevních testů, ale jinak nic, kromě šílené bolesti prsou… To jsem byla ale pěkně hloupá, protože ranní, polední, ale i večerní nevolnosti jsou tady a v plné parádě. Začalo to víkendem, který byl zlomový, v pátek jsme byli na jedné párty, hodně tam křičela hudba a šla jsem spát o půl paté ráno, ale prckové jsou snad v pohodě…dr. mi říkal, že jsou ještě moc malincí, aby jim to uškodilo a že pokud se budu cítit dobře já, tak je vše OK. Takže v sobotu jsem spala skoro do desíti…potom nastalo drastické probuzení…a už jsem neusnula. Celý den byl jako zpitomělý, neděle nebyla o moc lepší, skoro jsem o víkendu nejedla, protože jsem neměla vůbec hlad ani chuť (a to už je u mě co říct, jsem za normálních okolností velký jedlík), spíš katastrofální žízeň…prostě celý víkend jako by se něco připravovalo. A v pondělí ráno to propuklo, mám teď dva týdny dovču, a tak jsem jela s manželem do práce, jel zrovna mimo Brno a tak jsem se těšila na pěkný výlet.....byla to hrůza. Hned jak jsme vyjeli tak jsem cítila, že je mi divně, takový pocit neznám, ale nevěnovala jsem tomu zvláštní pozornost. Ale už tak okolo deváté jsem myslela, že se zblázním, žaludek na vodě, když jsem něco snědla, bylo to ještě horší, když jsem něco vypila měla jsem pocit, že to do minuty uvidím zpátky v autě..:o))…do­konce jsem po cestě trhala zelená jablka…která jediná mi alespoň trošku ulevila…:o))

Řeknu vám, že takhle zle jsem se ještě opravdu necítila. Nakonec to na chvilku z ničeho nic přešlo a vrátilo se to okolo dvanácté a potom ještě tak okolo šesté. Určitě to zasloužené maminky znají a asi si říkají, že jsem moc citlivá a že bude ještě hůř…možná ano, ale řeknu vám, tak zle mi snad ještě nikdy nebylo. A tento stav trvá do dneška, už si trošku zvykám a tak když si ráno uvařím teplý čaj je to trošku lepší…ale stejně teda, až se mrňousci narodí tak to schytají se vší parádou…:o))

Takže to je k mým těhotenským příznakům, které jsem si tak urputně přála. Na druhou stranu, chtěla jsem je, tak je mám mít, dobře mi tak…:o)) Jediné co na to začalo trošku pomáhat jsou studené kyselé okurky a rajská polévka, ale trošku nakyslá…takže bez cukru…

Další šok přišel, když jsem se byli koukat na kočárky, jen tak, měli jsme chvíli času a tak já jako správná netrpělivka jsem nedala na všechny ty pověry a varující řeči a prostě jsem do obchodu s kočárky vlezla i s manželem…ale to jsem asi neměla dělat, protože to mě tak vytočilo, že jsem myslela, že tu prodavačku praštím!!! Chtěla jsem jednu konkrétní značku a to sice KNOKIN (nevím jestli s ním máte někdo zkušenosti, tak napište budu ráda), měli je tam, samozřejmě pro dvojčata pouze jeden kus na ukázku (což bych pochopila, asi to není tak častá záležitost). Když jsme u kočárků stáli asi tak dvacet minut a nikdo si nás nevšímal, tak jsem šla poprosit prodavačku, zda by mi mohla něco poradit ke kočárkům, načež ona opáčila a co chcete vědět???…s ne­falšovaným údivem…nakonec šla za mnou a hrozně se divila, že se ptám na podrobnosti kolem kočárku…opravdu divnost, jen co je pravda…:o))…takže nejen že mi nic neřekla, prostě jen podotkla, ano je to ta značka (což není problém si na kočárku přečíst) a potom jsem se teda ptala na barvy potahů a objednací lhůty, poté mi bylo sděleno, že varianty barevných kombinací nemají k těmto kočárkům, protože je to loňská kolekce a letošní barevnou kolekci neznají…ale že se dá objednat a že uvidíme v jaké přijde barvě…!!!!!!.....a potom mi řekla, že objednací lhůta je 4 měsíce…!!!!… Takže tímhle tím definitivně skončilo mé vyptávání a šokovaná jsem vyběhla ven z obchodu a rozdýchávala to…teda kdybych se já takhle začala chovat ke klientům banky, tak nevím jak dlouho bych tam pracovala!

Byla jsem docela zoufalá, protože jestli správně počítám, tak kočárek bych musela objednávat hned po třetím měsíci a to v září a to mi připadá dost postavené na hlavu, to se může stát ještě tolik věcí, to přece člověk nikdy neví!!! Tak jsem to pustila z hlavy, jdu do těhotenské poradny na konci srpna, tak uvidíme co mi řekne dr. a potom začne nový maraton, ale upřímně holky, vůbec netuším jak to budu zvládat, v Brně jsou pořádné obchody s kočárky tak dva tři a ve dvou už jsem byla a nic…:o((..no v nejhorším to necháme na tatínkovi, ať shání a ať si to taky trošku užije…:o))

Navíc nám do konce srpna měli dostavit domeček a nedostaví, mají zpoždění minimálně 2 měsíce, takže tento týden lítáme ještě každý den na stavbu a honíme tam všechny ty elektrikáře a zedníky a prostě všechny okolo stavby…asi už nás mají plné zuby, ale teď bydlíme v takovém letním sídle s rodiči a to je teda fakt pohoda jako blázen.....určitě si to dovedete představit…takže počítám dny do stěhování a oni nám s klidem a úsměvem na tváři sdělí, že vlastně o nic nejde JEN dva měsíce!!!…to už nechávám bez komentáře…znovu by se mi zvedl adrenalin v krvi a to pro prcky asi není nejlepší…už tak mám pocit, že se mi s úspěchem daří vytvářet dva malé nerváčky.......

Takže tento týden je opravdu „super“ a to ještě přijde pátek, úplně mám strach se do něj probudit co se zase stane a co přijde zase za jobovku…:o))

Do toho všeho čtu knížky o embryích-miminkách a snažím se sledovat jak každý den o milimetr rostou a co všechno se teď u nich vyvíjí a ještě o tom, skoro bych řekla, násilím informuju Toma, který už má všeho asi taky plné zuby. Navíc je „zklamaný“, protože jak jsem na začátku měla velké břicho, tak to teď výrazně zchudlo a tak zase vypadám jako netěhotná…a to ho utvrzuje v tom, že se vlastně nic podstatného neděje. Vždycky večer pohladí bříško…něco jim pošeptá, tak abych to neslyšela a tím to končí a já chápu, že pokud chlap nemá rychlou zpětnou reakci, tak to pro něj není až tak zajímavé…no uvidíme za 8 měsíců, myslím, že to už bude o poznání viditelnější a bude spokojený…snad budeme do té doby i bydlet…:o))

Berušky, jsem hrozně ráda, že se s vámi mohu podělit o své pocity a postřehy a doufám, že vás moc nenudím.

Mějte se krásně a zase se budu těšit na vaše náměty a postřehy a taky budu moc ráda, když mi napíšete své zkušenosti se značkami kočárků…jsem hrozná, že???…:o))

Děkuji a ahoj zase za týden

Eva a dva 7-týdenní mrcásci

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  10.08.03 00:36

Evicko,
se znackami kocarku asi moc neporadim neb bydlim v jine zemi. Ovsem s rannimi, dopolednimi, odpolednimi, vecernimi a nocnimi nevolnostmi jsem stara kamoska. Ve druhem tehotenstvi to dokonce doslo tak daleko ze manzel na par mesicu prestal pracovat, nebyla jsem schopna se starat o syna (no byly tam dalsi problemy, mela jsem narizeno lezet atd., ale stalo to za to samozrejme :o)). Ono se s tim teda nic moc delat neda, ale par rad bych mela. Neco snez jeste nez vylezes z postele, staci susenka nebo kousek rohliku, cajicek (vhodna vymluva k zamestnani manzela). Dale zarucene pomaha zazvor (prej teda, ja ho nerada). Tady se da koupit zazvorova limonada, susenky i tablety. Jist malo a casto. Jist i kdyz nemas chut, v tehle vedrech treba mrazeny jogurt, cokoliv, na plny zaludek je ta nevolnost snesitelnejsi (a mas co zvracet hihihi).
Pockej az budes mit mimisky v naruci, na tohle vsechno budes vzpominat s usmevem a davat k dobremu historky kde jsi vsude zvracela :o). Ja jednou musela vybehnout z autobusu, no zalykala jsem se jeste nez zastavil, za mnou bezel manzel s moji kabelkou a ja zvracela jen co se otevrely dvere, jeste jsem ani nevylezla… lidi si museli myslet ze jsem asi nejaka zavislacka, byla jsem pohubla, v tvari zelena, klepala jsem se. Dneska z toho mam srandu, tenkat to ovsem bylo krusne. Tak s Tebou soucitim.
PS: Pri dvojcatech pry mohou byt ty nevolnosti silnejsi nez s jednim mimcem :o).
Opatruj sebe a pupikaty (maji nejake prozatimni prezdivky?)
Ajda (Sami 27 mesicu a Leila 16 tydnu)

 
Anonymní  10.08.03 11:58

Ahoj Evi,

co se týče kočárku, já jsem si koupila Babywelt, ovšem zapomocí internetu a ne v Čechách, ale v Německu (kousek od našich hranic v nějaké vesnici blízko hranic s Rakouskem - pokud bys o to měla zájem, mohu najít jejich webové stránky) - měli ho tam daleko levnější a hodně se to vyplatilo, i když jsme pro něj jeli autem. Takže jsme to objednali a někdy v 6. měsíci si udělali jednodenní výlet. S kočárkem jsem spokojená, děti taky. Jinak naprosto chápu Tvé rozhořčení - po koupi kočárku jsem šla do jednoho krámu koupit látkové plíny (člověk jich tak 30 § 40 potřebuje i když používáme papírové) a prodavačka, i když jsem jí řekla, že kočár už mám, mi začala vnucovat ten, co měli na krámě. Nakonec mi začala vysvětlovat, že já mám ten horší!!! Co chtěla vyhrát? Co tím získala? Naštvanou zákaznici (tedy mě).
Jinak hodně důležitý parametr je váha kočárku
Co se týče nálad a vzteků, nic si z toho nedělej - patří to k tomu a navíc, v jedné odborné knize psali, že pokud to nejsou permanentní emoce (jako nepřijetí dítěte atd.), miminkům to nevadí.
Musím končit, Tedýsek má nějaké neštěstí.

Zatím ahoj, co nejvíc pohody přeje
Ethel, Ted a Anka (13 týdnů

 
Anonymní  21.09.03 01:23

Ahoj Evásku,
taky jsem se musela rozhodnout, jaký pořídit kočár. Teď už mám dvě 4měsíční holčičky a s kočárem jezdíme k doktorce a na nákupy, tak ti můžu předat nějaké ty zkušenosti.
Předně: záleží na tom, jestli chceš nejdřív kočár hluboký a později sporťák, nebo obojí v jednom. Já se rozhodla pro začátek pro samostatný hluboký, a to z důvodů:

  1. hluboký kočárek je zpravidla bytelnější, prostornější a vyšší, miminka jsou v něm lépe chráněná proti větru, zimě, prachu a smradu z ulice; sporťák a kombinace totiž musí být o trochu nižší, aby se pak s těžšími neposednými prcky nepřevrátil;
  2. kombinace jsou takové skládačky, samá skulina, úchyt a zacvakávání, nemají rovné pořádné celistvé dno; variabilita nemusí být výhodou, záleží na tom, jak dobře se s kočárkem manipuluje;
  3. kombinované kočárky jsou vlastně kompromisy mezi dvěma typy kočárků, na které máme odlišné nároky, takže nemusí nakonec pořádně plnit ani jednu funkci;
  4. naše holky se narodily v květnu, a přes zimu nebudou ještě tak velké, aby musely být nutně ve sporťáku, a tak jim z důvodů pod 1) bude líp v hlubokém kočáře.

Tady jsem ti napsala adresy, na kterých si můžeš prohlédnout různé kočárky pro dvojčata. Něco je z textů a obrázků patrné více, něco méně a musela bys to zjistit až dotazováním u výrobce nebo prodejce. Vůbec se nevaž na jeden kamenný obchod, já se rozhodla podle průzkumu na internetu a detaily zjistila u výrobce, a pro kočár jsme si udělali výlet do podnikové prodejny.
Na čem záleželo mně: bytelná konstrukce a nafukovací kolečka, stabilita kočárku, šířka kočárku (abych se vešla do dveří), výškově nastavitelná rukojeť (je s podivem, že tak běžná věc u dvojčatovských kočárů často chybí), aby mohl vozit i vysoký mužský, rozebíratelnost a skladnost kočárku, pratelnost potahu, taška a pláštěnka ke kočáru, košík pod kočárem (široký na celou plochu kočárku, když už s tím musím jezdit, ať se mi tam aspoň vejde pořádný nákup).

http://www.copart.cz/ tam se proklikáš na kočárky Twingo, Duplo, Duosport

http://www.detskyraj-hauck.cz/joktwin.html

http://www2.webpark.cz/…rky-liberta/

http://www.spuntik.cz/page.php?…

http://www.patron-bohemia.cz/…/baby_cz.htm

A co jsme nakonec vybrali my? Kočár zn. Patron, tuzemské výroby, takže ani ne moc drahý, a jsem s ním spokojená.
Zpočátku jsem měla obavy, že mi z kočárku holky rychle vyrostou, ale teď vidím, že se mi tam vejdou i nabalené v zimě. Takové vaky na děti se totiž dají z kočáru vyndat a můžu využít opravdu celou plochu korbičky, na rozdíl od kočárků s vnitřními malými korbičkami, které tam musí být pořád a bez nich se kočár používat nedá (např. Deltim) a zabírají zbytečně místo. Jako úplně obludné monstrum mi přišel kočár se dvěma komplet samostatnými boudičkami. Ten náš je široký 79 cm, v pohodě projedu dveřma, a kolikrát si lidi na první letmý pohled nevšimnou, že je pro dvě děti, přitom uvnitř je docela prostorný.
To je asi všechno, co mě v tuhle chvíli na téma kočár napadá, jestli se budeš chtít na něco zeptat, ráda odpovím.

Ještě takový dovětek: nepřikládej kočáru příliš velký význam a moc do něj neinvestuj, protože se ti může stát jako mě, že se jednomu děcku nebude v kočáře líbit a bude v něm skoro pořád řvát (plakat je slabý výraz), a budeš proto kočár používat jen na nezbytné pochůzky nebo nespokojence každou chvíli poponášet na rukou.

Přeju moc a moc zdraví a pohody,
Martina

Vložit nový komentář