Extrakce zubů v narkóze II.

caacorka  Vydáno: 14.06.15

Člověk se cítí líp, když ví, že je na tom někdo stejně a ví co ho čeká…

V den operace, 1.června 2015, ráno mě asi v sedm hodin vzbudila sestra. Ptala se co noc, změřila teplotu, navlíkla punčochy na nohy, které si musí pacient před operací obléci, ještě než po probuzení ráno hodí nohy z postele, a zase nechala spát.

Ale mně už se nechtělo, byla jsem dost na nervy. Takže jsem pustila telku a luštila křížovky, udělala ranní hygienu atd. Kolem půl osmé se za mnou zastavila sestra s MUDr. Křížkem a doktorem, díky kterému jsem dostala dřívější termín. Jen se na mě přišli podívat, zeptat se, jak se cítím atd., a zase odešli.

Pak jsem asi na chvilku usnula, protože vím, že najednou bylo asi půl deváté nebo nevím. Ani jsem se nestihla pořádně probrat a přišla sestra, která mi píchla injekci do zadku - asi oblbovák, protože najednou jsem měla pocit, jak kdybych byla opilá. Ona mi změřila tlak, teplotu, řekla mi, ať se svléknu opatrně, dojdu si na wc a dala mi ten pověstný operační oblek - andílka. Tím, že jsem se motala, mi se vším pomohla.

Když jsem tohle vše měla hotové, tak mě uložila do postele a zachumlala. Já jsem v tu ránu usnula.

Najednou mě budily dvě úplně jiné sestry se slovy „Jdeme na to, hezky ležte, my vás na vašem lůžku odvezeme až na sál.“

Vím, že jsem jim v tom rozespání a zblbnutí ještě stihla říct, že mám ten menzes a jestli by mi nedali tedy nějaké jednorázové erární kalhotky, abych alespoň vložku mohla mít. Naštěstí to již pro mě měly připravené, takže jsem v doprovodu sestry ještě skočila na wc, kde jsem ty bombarďáky navlékla a vycpala si je vložkami… Šílený, ale bylo mi to v tu chvíli uplně jedno. Mně vlastně v tu chvilku bylo úplně jedno, že mi kouká celý zadek zpod andílka, že mám ty bomby na sobě a že jdu vůbec na operaci. Cítila jsem se vážně fajn. A už mě vezly na sál.

Tam jsem si v nějaké chodbě přelezla na operační stůl, převzaly si mě sestry, už v roužkách a pláštích. Hodily přes mě takový zelený papírový hadr, jak známe z telky, a řekly, abych si svlékla andílka.

Ihned mě odvezli na sál. Vše bylo tak rychlé. Než jsem stačila cokoliv, tak se mě zeptali na jméno, rodné číslo, jestli vím, jaký zákrok mě čeká (bylo těžké jím v tom oblbení srozumitelně a rychle odpovídat). Během toho mi už na jednu ruku nasazovali tlakoměr a do druhé ruky zaváděly kanilu, na hrudník a pod levé prso mi lepily takové ty sondy na snímání tlukotu srdce, asi.. nevím, jak se tomu říká. :)

Další sestra nade mě dala kyslíkovou masku, asi 5 cm nad obličej, a řekla, ať zhluboka dýchám. To už mě sestry zabalily jakoby do mumie a zafixovali mě nějakým pásem. Ruce jsem měla podél těla, spíš na těle někde a v této poloze mě přitáhly k operačnímu stolu nějakým pásem.

Najednou mi někdo říká: „Teď Vám začínáme pouštět do žíly anestetika…“ a najednou jsem ucítila strašně příjemný pocit. Takový pocit, jako když se po dlouhé době (jsem „nepíč“) napiju nějakého silného alkoholu. Začala jsem ve stehnech cítit teplo a mravenčení a to samé hned i na hrudi i v rukou. A najednou jsem usnula. Byl to opravdu moc příjemný a krásný pocit!

:andel: Nevzpomínám si, že by se mi něco zdálo nebo tak… Klasický spánek prostě. :)

Najednou mě někdo „fackoval“ do paží, hrozně křičel moje jméno a lomcoval se mnou. Byla jsem nas*aná, že mě budí a nenechaj mě spát. A najednou jsem procitla. Nade mnou byly zase ty dvě sestry, co mě vezly na sál.

„Mám to za sebou?“ zeptala jsem se a uvědomila si, že mám hubu totálně nefunkční, takže jsem se vlastně ani neptala, protože to byly jen skřeky, co jsem vydávala ze sebe. Ale asi jim to došlo, co mám na srdci, tak mi řekly, že to mám za sebou a že vše ok.

Byla jsem stále napojená na kapačce a na tlakoměru. Na hrudi jsem stále měla nalepené takové to, jak to pípá podle tlukotu srdce. „Klidně spěte dál.“

Probudila jsem se tedy až na svém vlastním pokoji. Ani na JIP, ani na dospávací pokoj mě nedali. Pustili mi potichu telku, otevřeli mi okno, nad hlavou na polštáři jsem měla ovladač, abych popřípadě zazvonila na sestru a mobil.

Ihned jsem po mobilu šáhla a podívala se kolik je hodin. Dvanáct. To mi bylo divné, trvalo to nějak dlouho ta operace. Nicméně jsem zvládla napsat manželovi, mamce a kolegyni do práce, že jsem ok po operaci. A najednou jsem zase usnula a spala.

Probudil mě ve 14 hodin až manžel, který za mnou přišel. Jenže tohle druhé probuzení už bylo mnohem horší. Pomalu to přicházelo k sobě, začala jsem otékat a začala jsem cítit bolest v krku po intubaci. Samozřejmě jsem pohnula hlavou a strašná bolest za krkem, na krku ty svaly atd. Když dokapala kapačka, s pomocí sestry jsem mohla vstát, omýt se opatrně, konečně obléci do normálního pyžama (byla jsem stále nahá a pod peřinou jsem přes sebe měla ten zelený hadr).

Strašně by mě zajímalo, jak mě na tu mojí postel přehodily. Mě unesli asi… :oops: :lol:

To pondělí po operaci jsem jen proležela. Zvládla jsem to bez zvracení, za to jsem byla hodně plačtivá. Manžel tam se mnou byl až do půl osmé do večera, koukali jsme na telku, on mě držel za ruku celou dobu, já jsem chvílema klimbla. Průběžně mi sestry chodily dávat napít řepíkového čaje, vyměňovat obklady - ledové a kapačku.

Noc byla taková ještě normální, sice jsem se budila, ale nic zvláštního. Spát jsem musela v polosedě.

Druhý den ráno 2.června už jsem byla oteklá jak blázen. Místo hlavy hranatá krabice! Fuj. Nicméně za mnou přišel konečně můj operatér a posadil se ke mně se slovy: „To ještě vypadáte dobře, na to, co jsme s vámi museli dělat.“* a mně došlo, proč jsem tam byla tak dlouho. On sám mi před operací říkal, že to je max. na hodinu.

Během operace byly malinkaté komplikace. Levá horní sedmička šla ok, ale levá spodní osmička byla moc hluboká, bylo tam mohutné krvácení, takže mi tam museli dát něco, aby to zastavili. A pravá strana? Naprostá šílenost. Asi jak mi rvali tu čelist – otevírali, tak mi tam asi nějak skřípli nervy či co (takže vlivem toho mám teď mrtvý spodní ret, bradu i více jak půlku jazyka).

Následně pravá spodní osmička se rozpadla, prý jen co se na ní podívali. No a pravá horní osmička tak hluboko, že se mi propojila dutina nosní nebo co. Do teď jsem to moc nepochopila (ale dle různých diskuzí, které jsem navštívila, je to asi běžná komplikace).

Navíc mi tohle celé doktor říkal ve chvíli, kdy jsem měla do žíly napojenou hadici s něčím proti bolesti, takže jsem byla lehce mimo. Pamatuji si, že mi to bylo v celku jedno, co mi tam právě říká. :) Takže huba celá posešívaná, nervy porušené, jazyk totálně oteklý a mrtvý (na to, že mi doktor před operací říkal, že si piercing klidně mohu nechat, že jazyk neotéká.. no ještě že jsem ho vyndala předtím.)

Takže - 14 dní minimálně prý nesmím smrkat, snažit se nekýchat. Stehy jsou samovstřebatelné (trvá to prý 14 dní až 3 týdny). No a za jak dlouho ucítím konečně jazyk a spodní čelist včetně rtu? Prý to může trvat dva až tři měsíce. Fááájn, supr vyhlídka.

Celé pondělí jsem absolutně nic nesnědla, i když mi k večeři dali kaši, vůbec ničím bych ji do tý pusy nedostala. A v úterý to samé.

Ještě mi dali poslední dávku léků proti bolesti, poučili o následné léčbě a péči mého manžela a kolem půl desáté mě propustili. Venku hic, já oteklá a uřvaná. Léky sebou jsem nedostala žádné, ani ATB, ty mi prý jen těsně po operaci pustili do žíly. Jediné co, tak si mám koupit řepíkový čaj a proplachovat pusu a brát normální léky proti bolesti, co mi pomáhají. Nesmím týden kouřit a mám si snažit čistit zuby.

Z Prahy na Kladno jsme jeli po dálnici, ale já cítila úplně každé mírné zatočení volantem, každý kamínek… šílené.

Doma jsem si ihned lehla a začala ledovat.

Následující dny byly na chlup stejné, co se bolesti, otoku a znecitlivění týká. Noc pro mě šílená. Neustále jsem se budila bolestí, každé dvě hodiny jsem brala Ibalgin. Z polohy v polosedě mě už bolely záda jak blázen, za krkem… takže celý minulý týden jsem střídavě prokňučela a probrečela.

Bylo mi jen divné, že jsem zůstala úplně bez medikace, takže jsem se radila s kamarádkou, která něco podobného zažila. Takže jsem si nasadila medikaci - od středy večer - před jídlem 3× denně 10 tablet Wobenzym, pak do sebe narvat přesnídávku (takovou tu dětskou taštičku s náhubkem - lžičku jsem tam zatím nedostala) a po jídle 3× denně Aescin-Teva 2 tabletky (to slouží proti otokům a zánětu).

Na kontrolu jsem měla jít v pátek 5.6. rovnou už ke svému praktickému zubaři, ale po domluvě s doktorem tam půjdu, až budu moci aspoň na tolik otevřít pusu, aby se mi tam mohl podívat. Samozřejmě že pokud by byly nějaké silné bolesti nebo příznaky zánětu, tak nastoupit ihned.

Nejedla jsem tedy vůbec nic v pondělí, v úterý. Až 3. den, tedy středa 3.června po operaci jsem se poprvé pokusila do sebe něco dostat. Byl to Nutridrink z lékárny. Ten mimochodem vřele doporučuji.

Ve čtvrtek jsem poprvé zkoušela čistit zuby, konečně jsem měla odvahu. No jde to ztuha, neotevřu pusu, ale jakž takž v rámci možností… jinak vše pořád stejné jako dny předchozí.

pátek jsem se vzbudila a konečně mi je o chlup lépe. Čištění zubů snad 4× denně (trénink) a v pohodě. :) A to neskutečně silné krvácení (menzes) mi konečně začalo po těch skoro pěti dnech ustupovat.

Už jsem myslela, že budu muset na nějakou injekci, aby mi to zastavili, protože jsem v životě nezažila tolik krve. Musela jsem ji ztratit fakt hodně…

Mimochodem, v pátek první den, kdy nebylo třeba si dát Ibáč.

sobotu zase o chloupek lépe, menzes najednou, jak když utne! Sláva!

neděli opět o chloupek lépe. Zdá se, že mi otok začal ustupovat. I pusu již můžu trochu víc otevřít. Nemohla jsem se smířit s tím, že jsem po deseti letech přišla o piercing v jazyku, tak jsem využila zatím pořád necitlivého jazyka a přes bolest jsem pusu otevřela tak na 50% a narvala si piercing zpět.

HURÁ! Je tam! :) Takže dírka mi ani po šesti dnech nezarostla, jak mě všichni strašili. Ale mám strašnou chuť na normální jídlo - na svíčkovou, na králíka, na knedlíky, na špagety, na burgery… na všechno možné. A celé dny v té televizi jak naschvál zrovna všude žerou nebo vaří. :P Tohle je k zbláznění…

No a dnes je pondělí 8.června 2015 - tedy přesně týden po operaci. Už se mi mluví lépe, ale není to žádná hitparáda. Otok už je jen mírný, bolesti žádné, jen strašně nepříjemný tlak v ústech. Praskání v jazyku, který je ovšem pořád mrtvý. Spodní ret a brada také stále mrtvá. Občas malé škubnutí v ránách, ale nic zvláštního.

Bramborová kaše - necítím absolutně chuť slaného. pouze někde vzadu hluboko v puse cítím chuť sladké přesnídávky. Jinak v puse fakt mrtvolno. Na jazyku bílý povlak. Pusu zatím neotevřu na tolik, abych se podívala, jak vypadají rány. Takže netuším, jak to ve vnitřku vypadá.

Zítra (9.června 2015) PRVNÍ kontrola u praktického lékaře. převezme mou neschopenku a bylo mi slíbeno, že se pokusí nějak opatrně podívat do pusy, jak to tam vypadá, jen zběžně. K zubaři jsem volala a prý se mám u něj zastavit v případě, že nebudou žádné komplikace, až ve chvíli, kdy více otevřu pusu.

Teď už snad bude den ode dne jen a jen líp. :potlesk: :kytka: :hug:

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31239 příspěvků 14.06.15 06:44

:hug: :hug: :hug: ty jo, to je masakr, to sis vychutnala. Drzim palce, na hojeni nervu si kup vitamin B ve velke davce.

 
Run
Generální žvanilka 20066 příspěvků 14.06.15 07:58

No nic moc :mrgreen: Mě tenkrát napsali Aulin, nevím jestli jsem si to vsugerovala nebo ne, ale byla jsem po něm příjemně sjetá a na bolest zabíral :lol:

 
jita22
Zasloužilá kecalka 634 příspěvků 4 inzeráty 14.06.15 08:43

Pekne jsi to popsala.Jen nevím, jestli kdybych na něco takového mela jít, jestli bych to chtěla cist :) Držím palce, at se vse co nejrychleji vrati do normálu.

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31239 příspěvků 14.06.15 09:01

@Run po aulinu sjetá ne.

 
Run
Generální žvanilka 20066 příspěvků 14.06.15 09:26

@Pudloslava no bylo mi lehce a hlavně to nebolelo :mrgreen: musela jsem hned druhý den do práce :roll:

 
kamibur
Kecalka 284 příspěvků 14.06.15 09:39

To je teda sila. Snad uz to bude jen lepsi. A ta necitlivost musi byt neprijemna :( Ja byla na operaci s dlani a prerusili mi nervy vedouci do malicku a prstenicku a taky jsem je necitila, ale za par mesicu se to zlepsilo. Skoc si do lekarny pro vitamin B, ten pomaha na regeneraci nervu

 
caacorka
Kecalka 137 příspěvků 14.06.15 10:27

Dekuji holcicky :) becko jsem zacala brat v patek, tak doufam, ze co nevidet zabere. Zatim jsem porad na 1-2 Ibalginech denne. Pusa stale polomrtva, ale uz se snazim jist normalnejsi jidla a lehce zacinam nakusovat :potlesk: i kdyz teda kazde jidlo jim cca pul hodiny a strasne se u toho zapotim :) a nove me asi 3. den szrasne pali rty… to nevim co to je vubec…
Edit. A strasne se mi osypala brada a kol pusy… milion malych bilych bedarku… ac jsem plet na obliceji mela cely zivot bez problemu a bez akne… :(

Příspěvek upraven 14.06.15 v 10:30

 
Trinetka
Ukecaná baba ;) 2196 příspěvků 14.06.15 11:08

Teda to je hustý :-D Doufám, že mě něco tak šílenýho nečeká :)

 
kattulda001
Zasloužilá kecalka 706 příspěvků 2 inzeráty 14.06.15 11:17

Pani, tak to sis pekne uzila :( :think: ja byla na stejnem zakroku pred rokem, ale v motole. Nechali si me tam po operaci tyden,.kdy.mi do zili davali morfin a atb.. a tepve pak me pustili.domu a to jeste na. revers. a to ja. nemela zadne komplikace, diky wobenzimu nebyla skoro vubec natekla. Prekvapilo me ze te hned pustili domu..

 
Martikov
Ukecaná baba ;) 1191 příspěvků 4 inzeráty 14.06.15 12:35

No, to je teda hrůza!!! Koukám, porod proti tomu procházka růžovým sadem :-) Jak já se bojím zubaře! Držím palce, ať se vše brzy vrátí do normálu :kytka:

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 14.06.15 12:46

Tak to tě obdivuju, že jsi přežila na těhle lécích na bolest. Já dostala po trhání 2 osmiček (bez narkozy, ale s broušením kosti) surgam (i ATB). Vydržela jsem ho užívat 3 dny…celý ty tři dny jsem byla totálně v rauši, až jsem se bála. Pak už bolest odeznívala a šlo to bez toho. První týden jsem jedla jen jogurty.

 
sebla
Stálice 55 příspěvků 14.06.15 13:22

@caacorka vyborna je akupunktura, manzelovi opravdu hodne pomohla (po trhani osmicky, kterou mel zarostlou do kosti)

 
A666
Kecalka 378 příspěvků 14.06.15 15:22

Co vím, tak smrkat se ensmí při jakékoliv operaci v horní čelisti, nemyslím si, ž e by to byla nějaká extra komplikace, při odebírání honí osmičky se leckdy zasáhne až do dutin a paks e nesmí smrkat. Já nesměla smrkat po rozšíření horní čelisti skoro 2 měsíce…

Necitlivost je taky víeméně normální, většinou se to časem vrátí zpět. Já necítila cca měsíc horní ret, takže jsem nemohla cokoliv stáhnout ze lžičky a mohla jsem jíst jen to, co se dalo vypít (takže víceméně tekutá strava). Plus jsem strašně slintala :D Po měsíci se najednou zničeho nic citlivost vrátila a vše je ok.

Ztuhlost je taky normální, zatuhnou ty čelistní kliuby (netuším, zda vinou lokální anestezie nebo něčeho jiného, ale já obvykle mívám kloub zatuhlý právě i jen po lokálce), postupně se to rozcvičí. Já si těsně po operaci nedokzala dát kartáček dovnitř do pusy, musela jsem čistit solo kartáčkem, který je menší :)

Jinak držím palce ať je brzy lépe. Co se týče jídla, tak dobrý je například bílý jogurt s rozmixovaným banánem (dás e vypít), kakao s rozmixovanými poškoty, přesnídávky, jogurtové nápoje, bramborová kaše, různé polívky (vývary nebo i husté krémové, co dobře zasytí, do vývaru rozmixovat maso), osvědčils e mi i pangas, neb se nemusí moc kousat. Na kaších jsem byla 3 měsíce, takže zkušenosti mám nepřeberné :)

P. S. pálení rtů je to jak nervy přicházejí k sobě. Mívám to právě po lokální anestezii když začíná vyprchávat. ty nervy byly určitě lehce traumatizované a toto je reakce.

Přijde mi trochu divná ta absence ATB, kor když říkali, že byl zákrok komplikovaný… Když sjem byla n Karláku na rozšíření čelisti, tak osmičkáři měli alespoň v prášcích ATB snad všichni. Přeci jen je to zákrok do kosti a to může být rizikové.

Jinak léto je obecně na operační zákroky rizikovější, vzhledem k vedrům může docházet k větším otokům a ke komplikacím v hojení.

 
90-60-90
Zasloužilá kecalka 575 příspěvků 14.06.15 15:29

Zuby, to je velká bolest
Dobře jsi udělala, když jsi brala
Wobenzym + B

foukám, ať nic nebolí :hug: :hug:

 
Uživatel je onlineAdinka_2012
Ukecaná baba ;) 2132 příspěvků 37 inzerátů 14.06.15 17:20

Tak po přečtení tohoto deníčku mě na trhání osmiček nikdo nedostane a to už jsem to zvažovala. To je šílený, obdivuju, co jsi vydržela :kytka:

 
caacorka
Kecalka 137 příspěvků 14.06.15 17:28

@Adinka_2012 ale to nemelo slouzit jako odstrasujici pripad! :( :oops: nelituji ted ano trosku toho, ze jsem na to sla. A ja radim - jdi na to, dokud jeste nemas bolesti s osmickama spojene! Protoze dostat se do tehle faze, kdy uz pomalu na kolenou prosis doktory, aby ti ty zuby vymlatili z pusy a tys mela klid, to za to vubec nestoji! A je lepsi jit na to a mit klid! Musis vzit v potaz, ze ja jsem stara hysterka a strasne spatne snasim bolest… ;) a az kdyz jsem denik precetla zde zverejneny, tak jsem si sama uvedomila, ze to pusobi strasne drasticky… ale opravdu jsem to popsala tak, jak jsem to citila a vnimala vse ja… kazdy jsme jini… ;) urcite ses vsimla nekterych nazoru, ze na to lide sli a za tyden byli v praci a podobne… proste kazdy jsme jiny… ;)

Příspěvek upraven 14.06.15 v 17:29

 
90-60-90
Zasloužilá kecalka 575 příspěvků 14.06.15 19:16

@caacorka
prosím Tě co blázníš :hug: máš to pěkně napsané, nikoho nestrašíš :)
Každý snáší bolest a zážitky jinak. Zvládla jsi to výborně :*

Ostatní ať se rozhodnou, je to jen jejich volba.
Když jsou tady deníčky o porodu, kde někdo popisuje bolest, nepřestane se rodit :*
Tak žádné výčitky

 
90-60-90
Zasloužilá kecalka 575 příspěvků 14.06.15 19:19

@Adinka_2012

třeba nemáš tak hluboko kořeny, jistě se vše zvládne ambulantně. Je to nepříjemné, ale co od doktorů nebolí :think:
Držím palce :srdce:

 
jessikka
Echt Kelišová 9762 příspěvků 14.06.15 21:29

Intubace? Tys nemohla dýchat? nebo proč?

 
caacorka
Kecalka 137 příspěvků 14.06.15 22:23

@jessikka intubace se pry provadi u uplne kazde operace, ktera se absolvuje v narkoze… clovek asi neni schopen dychat sam…

 
masinka9
Závislačka 3542 příspěvků 15.06.15 11:17

Tak to mě info o intubaci překvapuje, byla jsem po ZT na revizi, je to jen na 15 minut cca, ale intubace rozhodně nebyla! Mě zubařka taky doporučuje extrakci dřív, než dojde k zánětu a vůbec se mi teda nechce. Obě spodní osmy by měly jít ven. Už 2 roky plánuju těhu, tak to pořád není na pořadu dne, ale když to vidím, tak pod narkozu se mi teda nechce. U nás to po jedné tahají ambulantně, ale občas je to taky maso. Jednu mám až dolů k nervu a druhá brousí sedmičku vedle. Achjo, nechcuuuuu :nevim: Navíc už mám 1 dítko a nedovedu si představit rekonvalescenci v klidu.
@caacorka Doufám, že se ti brzo bude dařit lépe!

 
Želmíra
Kecalka 144 příspěvků 15.06.15 16:08

Je to asi 3 týdny, co jsem byla na trhání dvou osmiček na pravé straně. Za 2 týdny jdu na zbylé dvě na levé straně. Naštěstí ne vždy se musí zákrok dělat v narkóze, asi jsem měla kořeny v pohodě. Pro ty, co se bojí a odkládají to na neurčito: Osmička nahoře byla venku asi během dvou minut, osmička dole trvala asi 10 minut, museli mi trochu nařezávat dáseň, protože byla venku jen z poloviny (ne na výšku, ale rostla mi do sedmičky, místo kousací plochy tam byla jako klouzačka). Ta horní byla hned zašitá, spodní trvala asi 10 minut, celkem 5 stehů. Hojení bylo relativně v pohodě, pusu jsem měla nateklou, jako bych tam schovávala půlku rohlíku, modřiny se neudělaly žádné, hodně jsem ledovala. Otok byl asi 3 dny, čtvrtý den už jsem měla pusu celkem normální, otok byl vidět jen při důkladnějším zkoumání, při běžném pohledu ne. Horní osmička vůbec nebolela, ani jsem nevěděla o tom, že by byla trhaná. Spodní trochu bolela, ale nic, co by nezpravilo pár ibalginů. Spaní v pohodě, pro děti jsem hlídání neměla a fungovat se dalo, jen jsem špatně mluvila a obědy 3 dny kupovat manžel. Za sebe tedy můžu říct, že se žádné peklo nekonalo. Čeká mě druhá strana a ne že bych se těšila, ale nemám tak panický strach jako před prvním zákrokem.

 
ivča6
Povídálka 26 příspěvků 16.06.15 09:19

Tady platí radši rodit než trhat zuby :lol:

 
caacorka
Kecalka 137 příspěvků 16.06.15 10:07

@ivča6 já jsem ještě nerodila, tak nemohu posoudit :) ale doufám, že si tohle jednou po porodu také řeknu - něco ve smyslu „tak to byla procházka sadem, oproti tomu, jak mi kdysi vyndavali ty zuby…“… :lol:

 
ivča6
Povídálka 26 příspěvků 16.06.15 10:25

Já loni touhle dobou ležela s osmičkou na Karlaku na stomatochirurgii.. během dne mi natekla pusa tak, že jsem nemohla ani mluvit.. sedla jsem na křeslo, a když mi doktor řekl, at otevřu pusu, nedokázala jsem to… zánět lícního, kousacího svalu.. násilím mi pusu otevíral… takový ucho mladý to bylo.. tak jsem mu vynadala.. pozval si posilu, ten mě poslal na rentgen a zjistil, že to mám zvenku, takže nebylo potřeba pusu otevírat.. hned mě hospitalizovali, napíchali marfium a když jsem viděla s jakou radostí doktor bere skalpel, musela jsem mu říct, že je vidět, že se těší až mě řízne… zůstala jsem v nemocnici týden na antibiotikách…zub mi vytrhli až za 6 týdnů, když jsem jakžtakž rozcvičila pusu… Nepřeju nikomu tohle, a ta tvá bolest musela být milionkrát horší než to, co jsem měla já… neboj nic, porod je proti tomu fakt brnkačka :D… a s odměnou :-)))

Příspěvek upraven 16.06.15 v 10:26

 
caacorka
Kecalka 137 příspěvků 16.06.15 11:05

@ivča6 přesně tím se konejším, že porod bude sice nadlidská bolest, ale alespoň s „odměnou“… :lol:

 
Fireangel
Zasloužilá kecalka 766 příspěvků 16.06.15 14:58

No, jak přes kopírák to, co jsem si zažila já. První osmičku dole mi zubař doloval ambulantně hodinu a půl - fakt zlatej porod oproti tomuhle. Zbylé tři v narkóze a přesně - díry až do dutin, rozřezané dásně a čelisti, otok až na zadku :mrgreen:, modřiny beze srandy až k ramenům… jako bonus mi dalších pět let vyskakovala spodní čelist z pantu, takže jsem vždycky pár dní nemohla otevřít pusu… u operace ti vykloubí čelist, aby tam mohli :mrgreen:
Tak ať se ti to hezky hojí :kytka:

 
caacorka
Kecalka 137 příspěvků 16.06.15 16:29

@Fireangel jej tak to jsem ráda, že nejsem žádný exemplář :lol: takže říkáš, že mi bude vyskakovat huba z pantu??? a jéééje, to bude mít manžel radost :-D

 
JanaK88
Závislačka 4281 příspěvků 26.06.15 10:01

Tvl 8o Co tak čtu, tak jsem byla asi na úplně jiné operaci. Ale já měla kořeny v kosti, proti popsanému jsem měla léčbu za odměnu. Byla jsem děsně hladová a jídlo jsem prorvala jen zmáčknuté (chleba s máslem zmačkané do krychličky) takže najíst se trvalo. Negativní zkušenost z nemocnice je taková, že mi po operaci k večeři předložili uzené a čočku a dostala jsem sprda, že jsem nesnědla oběd (operace v 9 hodin oběd ve 12 hodin).
O zákazu smrkání mu nikdo neřekl :-O

Edit: Z mobilu se odesílají příspěvky uprostřed rozepsané věty.

Příspěvek upraven 26.06.15 v 10:10

 
kašílek
Kecalka 285 příspěvků 26.06.15 14:18

To jsi hrdinka :srdce: zubař je moje noční můra

 
Bellinečka
Zasloužilá kecalka 571 příspěvků 14.08.15 17:41

To je síla :( mě to čeká taky tak aspoň vím

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele