Filípek je na světě

petulaaa87  Vydáno: 05.01.12

Můj předchozí deníček byl o tom, jak nelehký průběh těhotenství jsme měli, jak jsme málem o malého přišli, jak v nás nikdo nevěřil… aneb zázraky se přeci jen dějí!
Chtěla bych se s Vámi podělit o ten nejkrásnější zážitek v životě, o narození našeho syna Filípka.

pár vteřin na světě:)

Filípek s tatínkem ještě na porodním sále

Jsou mi 2dny
1 komentář

Hurá domů:)

poprvé doma v kolíbce:)

Vánoce jsme prožili krásné, stále s Filípkem v bříšku. Ovšem večer kolem 23 hodin taťku dostala střevní chřipka. Ráno dostala i naši Vanessku :( a já se modlila, abych to takhle před porodem nechytla i já. Co jsem nechtěla se stalo. V noci z 26. na 27. 12. jsem se nehla z wc, jak špatně mi bylo :( Myslela jsem, že je to moje poslední a strašně se bála o malého. Nad ránem kolem 5 hodin jsem začla mírně krvácet a cosi ze mě odcházelo (nejspíš hlenová zátka). Konečně se mi podařilo na chvilku usnout a v 7 hodin ráno jsem budila taťku, že radši pojedeme do porodnice, že pořád trošku krvácím a po té strašné noci mám o malého strach.

Po příjezdu do porodnice a po vyšetření paní doktorkou nám bylo sděleno, že se pomalu rozbíhá porod, a že si mě tam už pro jistotu nechají. Bylo něco kolem 9.30h. Kromě mírného krvácení se nic moc nedělo. Odpoledne mi taťka dovezl zbytek věcí a kolem 15.30 hodin mi začaly pravidelné bolesti, jakoby menstruační, po 10 minutách. Trvaly celý zbytek odpoledne až do večera a opravdu přicházely s přesností každých 10 minut. Kontrakce to ale ještě nebyly, dalo se to vydržet. V porovnání s tím, co mě ještě čekalo, se to nedá ani maličko srovnat :)

Byl večer 27. 12. kolem 21.30 hodin a já jsem volala taťkovi, že půjdu spát, kdyby to náhodou mělo v noci přijít, ať mám něco naspáno. 28. 12. ve 4 hodiny ráno (v tu samou dobu jako při prvním porodu) mě probudil jakýsi tlak do podbřišku a já ucítila, jak ze mě cosi vytéká. U prvního porodu mi voda praskla tak, že ze mě tekla jako z kohoutku, ale tohle bylo jiné, spíš jako bych vykonávala malou potřebu a přitom jsem to nemohla řídit. Vstala jsem a na vložce byla úplně růžová voda. Došla jsem na sesternu za sestřičkou s tím, že mi asi začala odtékat voda. Ta vzala nějakou tu tekutinu a vložku polila. „Ano, je to pozitivní, je to plodová voda“ odpověděla mi. Já jsem se začala uvnitř pomalu třást, docházelo mi, že je to tady!

Natočili mi monitor, kde se pořád žádné kontrakce neobjevovaly, ale ty bolesti, co jsem měla večer po 10 minutách, jsem teď měla už po 5. Ale kontrakce nikde. Po vyšetření doktorkou otevřená na 2 prsty. Byla jsem poslána zpět na pokoj s tím, že kdyby bolesti nějak sílily, ať dám hned vědět. Nic moc se nedělo, asi v 6 hodin jsem zavolala taťkovi, že mi odtéká voda a že už to bude snad brzy, ať přijede, jelikož chtěl být u porodu jako tomu bylo u prvního. Taťka dorazil, ale v 7 hodin, na monitoru žádná změna, tak ho sestra poslala domů, že tam nemá co dělat, že to může trvat ještě pěkně dlouho. Jak se mýlila!

V 8 hodin mě dr. opět vyšetřila s tím, že mi zavede tabletku, aby se to už konečně hnulo a já už porodila. V těch 8 hodin jsem byla otevřená stále jen na 2 prsty, asi v 8.15 hodin jsem začala mít z minuty na minutu šílené bolesti a sestřička přišla s injekcí, nazývala ji „včelička“, prý pro zmírnění těch bolestí. No, myslím, že si to musela poplést, protože asi v kombinaci s tou tabletkou mi to dalo pěkně zabrat a bolesti začaly být nesnesitelné. Šla jsem se ještě osprchovat, ale bála jsem se, že tam omdlím nebo porodím. Rychle jsem vylezla, zavolala taťkovi, ať okamžitě přijede, že rodím (on ještě u doktora vyřizoval paragraf) a vyrazila jsem na vyšetřovnu za dr.

Bylo asi 8.30 hodin a doktorka byla nadšená, jak se nám to hezky rozjelo. Já jsem už bolestí lezla málem po stropě. Chtěli mi natočit ještě monitor, ale nestíhalo se. Bolesti byly tak šílené, takové jsem u prvního porodu nezažila ani náhodou. Otevřená na 4-5 prstů a odchod rovnou na porodní sál, monitor se natočí tam. Jo a doktorka se zeptala, jak dlouho nám trvá cesta do porodky, abych už volala taťkovi. Když jsem jí řekla, že půl hodiny, zhrozila se, že to snad ani nestihne.(Měla pravdu :( )

Na porodním sále jsem byla okamžitě umístěna na křeslo a napojená na monitor. Kontrakce jako blázen, krásně pravidelné, ustávaly snad vždy jen na 10 vteřin.
Dr. stála u monitoru a sledovala kontrakce, po chvilce mě vyšetřila, bylo 9 hodin a já otevřená na 8 prstů. Už se to nedalo vydržet, nutilo mě to tlačit, ten tlak na konečník se nedal zvládat, ale pořád mi říkali, ať ještě netlačím, že se potrhám. Taťka pořád nikde a já místo jeho ruky drtila stojan na infuze. Myslela jsem, že to vzdám, že se to nedá zvládnout.

Doktorka se setřičkou mi pořád říkaly, jak krásně dýchám, jak ještě 2-3 kontrakce a půjdeme na to. Dýchala jsem fakt z posledních sil. Konečně si dr, natáhla rukavice a já měla povoleno tlačit. S každou kontrakcí a s každým zatlačením jsem krásně cítila malého, jak se dere na svět. Bylo to tak zřetelně cítit a já tlačila co to šlo, jen abych ho už měla u sebe! Na 3. kontrakci v 9.31 hodin jsem pocítila tu krásnou úlevu a poprvé uviděla a uslyšela zaplakat našeho tolik očekávaného a vymodleného chlapečka. Chlapečka, který si život na tom našem světě doslova vybojoval…

Náš Filípek se narodil 28. 12. 2011 v 9.31 hodin ráno, měřil 3310 g a měřil 51 cm.

Tatínek dorazil ve chvíli, kdy doktorka malého vytáhla a viděl ho až ve chvíli, kdy ho sestřička měřila a vážila. Porod jako takový sice nestihl, ale zato jsme pak spolu s malým mohli být celé 2 hodinky na porodním sále a vychutnávat si jeden druhého. Mezitím jsem porodila placentu, ani nevím jak :) Dr. mě taky musela trošku nastřihnout, že prý se jizva po prvním porodu dost pnula, takže mě ještě zašívala, ale já už nic z toho nevnímala, jen jsem vychutnávala ty první překrásné chvíle s Filípkem.

Po dvou hodinách malého odnesli na umytí, já jsem šla taky do sprchy a pak hned na pokoj, kde jsem dostala oběd a po něm už na starosti toho mého broučka. Porod tedy krutý, bolestivý, ale zase bylo fajn, že byl rychlý. A výsledek? TEN ZA TO PŘECI VŽDY STOJÍ!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
viky23
Extra třída :D 13736 příspěvků 05.01.12 07:05

moc krásně napsané Peti :kytka: nevím proč, ale teď když čtu deníčky o porodech tak mě to úplně dojímá :hug: , šla bych do toho znovu :mrgreen:

 
JesterkaT
Povídálka 41 příspěvků 05.01.12 08:50

Moc krásný deníček.Gratuluji k Filípkovi,přeji vám ať jste všichni zdraví a šťastní. :hug:

 
Sheyla
Ukecaná baba ;) 2158 příspěvků 05.01.12 09:29

Péťo, ještě jednou velká gratulace k Filípkovi,ať se vám daří :kytka:
Deníček je super :palec:

 
kristy84
Závislačka 3118 příspěvků 05.01.12 10:20

Peti,krásný deníček :kytka: Atˇ vám Filípek dělá jen samou radost :hug:

 
sandrea3
Ukecaná baba ;) 2428 příspěvků 05.01.12 10:49

Moc hezky napsané Péti.Ať se vám daří :*

 
AninaEli
Generální žvanilka 23612 příspěvků 05.01.12 10:57

Petulaa ty jsi to napsala nádherně. Tak ještě jednou gratuluji a malý je dost podobný tatínkovi :?: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk: :potlesk:

Užívejte krásné dny s Filípkem :kytka: :kytka: :kytka: :hug: :hug:

Příspěvek upraven 15.05.13 v 22:56

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 05.01.12 12:06

jj, stojí to za to :palec:
gratuluji :mavam:

 
irkaska
Závislačka 3133 příspěvků 05.01.12 14:59

Gratuluju Peti,krásně napsáno… :palec: :kytka:

 
zolali
Ukecaná baba ;) 2171 příspěvků 05.01.12 15:56

Ještě jednou velká gratulace!!! :kytka:

 
julima
Kelišová 5126 příspěvků 05.01.12 22:06

Peťulko krásné :srdce:

 
LadyRebeka
Extra třída :D 12740 příspěvků 06.01.12 20:08

Mám husí kůži ještě teď. Jste velkou naději pro všechny, kdo se o místo na tomto světě pere stejně jako vy! Filípku, přeji Ti do života hlavně oceán zdraví, abys už nikdy nemusel takhle moc bojovat!

 
petulaaa87
Ukecaná baba ;) 2072 příspěvků 08.01.12 05:44

Děkujemeeeee:-)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele