Hanušátka 1

MisaHanuska  Vydáno: 01.06.13

O naší Hanušecí smečce od začátku. Začalo to všechno jednoho slunného dne v roce 2006.


1 komentář

Byla jsem v tu dobu smutná, životem a chlapama otrávená holka, která se chtěla vracet zpět z hlavního města do toho svého „baťovského“. Ale i tak jsem se ještě jednou podívala na výpis ze seznamky a praštilo mě to okamžitě do očí. S tímhle klukem se prostě musím ještě potkat.

A přišlo první rande. Ano, už tady se stalo něco dost vtipného. Nedomluvili jsme se konkrétně, kde na Václaváku se potkáme. Jak jsem na Můstku vystoupila z metra, napadl mě Baťa, když už teda pocházím, odkud pocházím. Vytáhla jsem mobil, že to vycvakám a na mobilu už je obálka z textem: Čekám tě u Bati. Fakt síla! Procházka se změnila v posezení, posezení v kino a kino v doprovod domů a končilo to ve 2 h ráno.

Na podzim už jsme spolu bydleli, na jaře začali plánovat svatbu a v červenci 2007 jsme si řekli ANO. Už na tom prvním rande v srpnu 2006 jsme se neuvěřitelně rychle domluvili na třech dětech, ale to první ne a ne k nám přijít. To víte, že už jsem z toho začala blbnout a panikařit, při každém zpoždění jsem letěla pro test, prostě magorka.

Ale tak co, našla jsem si novou práci, začali jsme řešit vlastní bydlení a čekali už jen na to, kdy mi uplyne zkušební doba. A podařilo se! Budeme mít vlastní byt! Odjeli jsme k rodičům na Moravu, že oslavíme manželovi 30té narozeniny u příbuzných ve sklípku. MS nepřicházela, tak jsem si ten test zase udělala a ony tam byly…ty vytoužené dvě čárky. To bylo 9.8.2008.

Letěla jsem to celá šťastná říct manželovi, on se jen pousmál a totálně mě odzbrojil konstatováním, že on už to týden ví, protože jsem se doslova porýpala ve svém oblíbeném jídle.

Je to tady. První těhotenství. Doslova a do písmene horor. První téměř 4 měsíce jsem trávila u záchodové mísy, šla s váhou dolů o 13 kg a v průkazce už měla výstražný vykřičník. Potom se to sice trochu srovnalo, ale začal mi kolísat tlak. Jediné pozitivum bylo, že jsem až do února mohla nosit své kalhoty, až tehdy mě mamka ukecala, abych si už konečně koupila ty těhotenské. TP byl stanoven na 14.4. a já už byla celá netrpělivá, až si to naše první mrně pochovám.

Bylo to umocněné tím, že mi na podzim umřel můj milovaný dědeček a já v tu chvíli věděla, že nosím v bříšku chlapečka. I když to dlouhou dobu byla Barunka:o))) Jenže ono bylo 15., 16. a miminko si pořád hovělo u maminky. Vyprala jsem záclony a pověsila je v celém bytě, uklidila jsem. Prostě už jsem nevěděla, co dělat.

V noci se začalo něco dít, tak jsme vyrazili do porodnice. Tam ale řekli, že je to na dlouho a tatínka poslali domů. Já trpěla jako zvíře. Ten malý raubíř mi takovým způsobem tlačil na bedra, že jsem chtěla vyskočit z kůže. V pátek v 1 8h mi praskla voda, tak jsme volali tatínka. No, nebudu vám tady popisovat ta muka, ono bude stačit, když napíšu, že v sobotu v 8:55 se nám narodil náš první poklad s váhou 3640g a 50cm.

Nakonec dostal jméno po mamince. Máme MIŠÁKA!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.0 bodů
 Váš příspěvek
 
NoeBi
Stálice 75 příspěvků 01.06.13 00:12

Hezke :)

 
Klariska16
Kelišová 5767 příspěvků 01.06.13 09:05

Hezkéééé, jsem netušila, že jsi měla smůlu na chlapy :lol: Těším se na další dva díly :mavam: :hug:

 
Nanuka
Kelišová 6096 příspěvků 01.06.13 12:39

Kráásnéé :kytka:

 
mabi
Ukecaná baba ;) 2395 příspěvků 01.06.13 15:40

:potlesk: :hug: taky se těšim na pokračování

 
honey-honey13
Generální žvanilka 20244 příspěvků 01.06.13 17:39

Krásný příběh, taky se těším na další deníčky :potlesk: :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele