Happy end

Těhotenství

Milá Šárko, chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh. Vše začalo před 4mi lety, kdy mně po předchozích potížích a následné laparoskopii diagnostikovali těžkou formu endometriózy.

Nebudu zde líčit, čím vším jsem za ty čtyři roky léčby prošla (kdo to poznal, ví, o čem je řeč…), jenom v krátkosti - mám za sebou 3× uměle navozený přechod, 3× laparoskpii atd.

Od letošního března jsme se s manželem začali pokoušet o miminko, přestože nám lékaři moc nadějí na „přirozené“ početí nedávali.
V polovině srpna jsem poprvé navšítivla centrum asistované reprodukce GEST na konzultační pohovor. A teď si představte ten šok - při vstupní prohlídce k zahájení léčby, která měla směřovat k IVF, lékař zjistil, že jsem těhotná!!!!! Zcela přirozenou cestou!!!!!

Teď jsem v 7. týdnu těhotenství (sice rizikového, ale přece…) a jsem snad nejšťastnější člověk pod sluncem.
Proto bych chtěla vzkázat všem, které prochází těmi všemi hormonálními léčbami a laparoskopiemi - má to smysl!!!!
A nebojte se - příroda to vždy už tak nějak zařídí, že se to nakonec povede!!!!! Nám se to povedlo v době, kdy jsme při milování přestali myslet na to, že „vyrábíme“ miminko a upírali se k IVF a GESTu jakožto poslední naději.

Tak vám všem přeji ještě jednou hodně štěstíčka!!!!!!

Pavla, 27 let

Hodnotilo 3 lidí. Score 5.0.
 Váš příspěvek
 
Tinulka
Povídálka 49 příspěvků 28.08.02 09:33

Ahoj Pavlí,
moc Ti gratuluji ke Tvému štěstí. Je to paráda, že se vám to podařilo. Dávej na sebe pozor a určitě se připoj do diskuse třeba na monáčka, mražáčka nabo kačátka.
Držím palečky. A nezapomeň prskat na monitor, abychom se všichni nakazili těhotenstvím;-)))
Tinulka čekatelka

 
plysak
Nováček 1 příspěvek 29.08.02 17:46

Ahoj Šárko,
odhodlala jsem se odepsat až teď i když tyto stránky navštěvuji už dlouho. Měla jsem stejnou diagnózu jako ty, ale byla mi zjištěna nedávno. Po 1,5 roce snahy o otěhotnění jsem prodělala v červnu laparoskopii. Výsledek byl hodně negativní. Rozsáhlá endometrioza, 1 vejcovod neprůchodny, druhy ztěží, rozrušili mi rozsáhlé srůsty v celé malé pánvi. Ošetřující lékař mi rovnou řekl, že mě po půlroční hormonální léčbě pošle na umělé oplodnění. Snažila jsem se s tím smířit a uklidnilo mě aspoň to, že už vím co mi je. Přestali jsem úplně na miminko myslet a začali se starat o další věci. Jeli jsme na dovolenou, náhodou jsme sehnali větší byt a tak jsme připravovali stěhování. Začala jsem pociťovat určité zdravotní problémy - nevolnosti, nechutenství a bolesti v prsou. Vše jsem přičítala té hormonální injekci, kterou mi na půl roku zastavili menstruaci. Pak mi to ale nedalo a zkusila jsem si udělat těhotenský test. Výsledek byl překvapující, byla tam jedna čárka silná a druhá slaboulinká. Stále jsem to přičítala rozhozené hormonální hladině, ale pro jistotu jsem zašla k lékaři. To překvapení bych přála všem „čekatelkám“. Na ultrazvuku mi lékař sdělit tu nejradostnější zprávu méno života. Jsem těhotná a už v 9. týdnu. Muselo k tomu dojít hned po té laparoskopii a lékař měl z toho také velkou radost. Ano, mohu potvrdit, že opravdu pomůže, když se ženská ve svém myšlení přestane upínat na otěhotnění a psychicky se srovná. Říká se to lehce, když se nám to povedlo, ale poznala jsem při pročítání článků o neplodnosti, že nás s problémy je opravdu hodně.
Takže Šárko, přeji ti, ať všechno dobře dopadne a už se těším na ty naše „uzlíčky štěstí“.
Renata, 26 let

Vložit nový komentář