"Hladký" porod císařem a následky

mimiško  Vydáno: 21.11.11

Rodit císařem? Nepředstavitelné po celou dobu těhotenství, jenže člověk si přeje něco jiného, tělo a miminko udělají opak a ještěže to tak dopadlo. Je dobře, že miminka „ví“, co mají dělat, jinak nevím, jak by to dopadlo. Rozhodně nemá tento deníček někoho děsit, jelikož nic není tak „horké“, jak se na první pohled může zdát.

Celé těhotenství bylo relativně v pohodě, až na první tři měsíce, kdy jsem ráno co ráno objímala záchod a přemlouvala žaludek, že už opravdu nemám co ze sebe dostat. Pak jsem prošla ještě kolikou, kdy jsem místo přibírání zhubla 3 kila. Ale pak začalo krásné období, kdy nic nebolelo a já si naplno užívala těhulkování.

O tom, že se malý neotočil, jak by měl, jsme věděli cca od 6 měsíce, ale pořád byl čas, navíc prďolka měl být menší, takže jsme to nějak více méně neřešili. Užívala jsem si volna a toho, že nic moc nebolelo, a chodila hodně na procházky, uklízela, vařila, dodělávala další ročník vysoké, no prostě pořád něco dělala a energie měla na rozdávání. Pak však přišla neděle a já byla 34. tt, pamatuji si to jako teď, ráno na výstavě zvířátek prodávat - tam jsem se tahala s pískem, odpoledne dvě poslední zkoušky a večer procházka. Pak jsem však večer začala mít divný výtok a bolest v bříšku, jenom takovou nepatrnou, ale přesto jsem se cítila „divně“.

Radši jsme jeli do porodnice za známou a ještě s úsměvem, že to bude ok, na monitoru však kontrakce a čípek povolený na jeden prst, tak jsem dostala nařízené ležet a dostala do zadku koňskou dávku magnezia - týden mě ten zadek bolel :D V pondělí jsem se cítila líp a měla jsem jít na kontrolu, ale říkala si, že když je to ok, zajedeme nasbírat ořechy na Vánoce. Kámoška mě však nadala a musela jsem jet a ještě že tak, jelikož kontrakce na monitoru jen lítaly a čípek byl ještě víc otevřený - podotýkám, že jsem nic necítila a smála se, že to je blbost, i doktorka se divila, že mi nic není. No každopádně jsem si poležela v porodnici na JIP, ale bylo to jako dovolená :D

Pak nás pustili domů a já měla nařízené ležet a docházet na kontrolu. To byla teprve otrava, navíc už začalo být jasné, že normálně rodit nebudu, takže jsem zjišťovala, co obnáší císař a ten strašný strach byl hrozný. Každý den jsem malého v bříšku prosila, aby se otočil, pokud může, ale každé dva dny kontroly mě ujistily, že se císaři nevyhnu.

Pak přišel den D, to jsem byla 38. tt, byl to pátek 30. 9. 2011 a v 16 hodin jsem nastoupila do porodnice, hladová a žíznivá, a bála se tak, že jsem se třepala. Po úvodním přijetí a vypsání papírů jsem byla odvedena na pokoj, kde mi byla napíchnuta kanyla, obvázané nohy a byla jsem nachystaná už jen na cévkování - pěkný hnus, ale dá se to vydržet, hlavně se pokud možno co nejvíc uvolnit, jelikož to tak nebolí.

Musela jsem čekat 3 hodiny než se uvolní sál, a to bylo nejdelší čekání plné strachu. Ještěže tam byl partner a kámoška z porodního, jinak bych se zbláznila. Pak jsem ale přišla na řadu i já a byla jsem odvedena na sál, kde mi poručili vysvléct se a lehnout na stůl, což byla komedie, jelikož měřím jen 156 cm a stůl byl vysoký, což vyškrábat se tam s bříškem bylo umění.

Nakonec jsem ulehla a klepala se strachy a hroznou zimou, která tam byla. Byla mi zavedena cévka a přišla paní anestezioložka, která mi vysvětlila, co bude dál, jak se pichá epidural a co musím dělat. Bála jsem se, ale poslouchala na slovo, což je důležité, pokud to nemá bolet. Nicméně i tak mi brnkla o nervy, takže jsem škubla rukou a nohou, což se divím, že se mi nic nestalo s páteří, když tam byla zavedená jehla. Pak už mi bylo naráz teplo a nic od pasu dolů nebolelo. Nicméně můžu uklidnit další těhulky, že opravdu vědí dávku, kterou dát, aby nic nebolelo, zkouší pak citlivost balíčkem ledu u krku a pak na břiše.

Pak začal samotný císař a můžu říct, že jsem strašně vděčná anestezioložce a její pomocnici, že mě držely za ruku a mluvily na mě, jelikož jsem se šíleně bála. U samotného řezání jsem nic moc necítila, ale horší bylo, když zatlačili na bříško, aby dostali prcka ven, to jsem začala krapet panikařit, ale pořád to bylo v normě. Pak mi HO ale konečně ukázali, a to jsem necítila žádnou bolest, byl tak krásný, brouček můj. Pak mi ho ale odnesli a začali mě čistit, bohužel u močáku to bolí a nepomůže ani epidural, je to štiplavá bolest a je to nepříjemné, hodně. Proto se ke konci uspává, za což jsem vděčná.

Potom jsem byla převezena na pokoj a nemohla usnout. Nic mě nebolelo, jelikož epidural vše tlumil. Ráno mě však vyhnali z postele a můžu říct, že jsem sestru poprvé při sedání poslala do… takovou bolest jsem ještě nezažila a chtěla umřít. Ale můžu všechny uklidnit, že se to skokem lepšilo a den a půl po porodu už jsem se sama starala o to moje kuřátko. Ano bolelo to hodně a dlouho jsem si sedala a lehala pomalu a se zaťatým chrupem, ale všechno se dá vydržet a lepší se to, ani nevím jak.

Teď už je to 7 týdnů od porodu a já funguji normálně, dělám vše a po fyzické stránce je to v pohodě :) Takže se nebojte císaře, je to sice operace, bolí to, to nepopírám, ale dá se to vydržet a lepší se to, ani nebudete vědět jak. Hlavně co nejdříve chodit a to hodně.

Snad jste se neunudili a dočetli až sem. Musela jsem se z „toho“ vypsat, zavzpomínat, dokud jsou zážitky ještě „čerstvé“.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
Katýsek81
Povídálka 32 příspěvků 21.11.11 09:21

Ahojky, znám to, protože mám za sebou dva císaře, ale mě nikdo neuspával, normálně jsem byla při vědomí celou dobu. Nic jsem necítila, ani mě při samotné operaci nic nebolelo. Jen jsem měla pocit, že na mě jdou mdloby, klesal mi tlak, ale jinak v poho. Nejhorší pro mě bylo, když přestalo účinkovat anestetikum a všechno pekelně bolelo. Po prvním císaři jsem blila jak alík, bylo mi fakt na umření, ale nakonec jsem to rozchodila. Podruhé už jsem neblila, ale postavit se na nohy, to byl fakt nadlidský výkon. A cévka v močáku? Pro mě naprosto něco šíleného, protože jsem trpěla záněty močáku, takže ho mám hooooodně citlivý :pocitac: Ale máš krásnou holčičku, a to je hlavní :potlesk:

 
Verda73
Kecalka 340 příspěvků 21.11.11 09:22

Gratuluji ke zdravému mrňouskovi :hug: :hug: Já měla císaře u obou dětí.U dcery byl akutní,po asi15hod od prasknutí vody,jsem se dostala až do poslední fáze s nucením tlačit,ale malá byla pořád vysoko a ne a ne sestoupit,takže pak to byla rychlovka v celkové narkoze.Se synem byl plánovaný císař vzhledem k vyšší váze a předchozím porodu a té jizvě mi ho lékař doporučil.Ten byl v epidurále,nápich opravdu nic moc,cévkování jsem necítila a celý výkon také v pohodě.První dva dny děsný,pak se to zlepšilo a po týdnu když jsem šla domů nebylo mi nic.Takže přežijem všechno :dance:

 
Anael
Echt Kelišová 7791 příspěvků 21.11.11 10:26

Ahoj, jsem tři měsíce po císaři, ale neplánovaném. Po 15ti hodinách strávených v nemocnicí s kontrakcemi po třech minutách přišel akutní císař. Později jsme se dozvěděli, že byl syn zaháklý ramínkem v pupečníku a proto nesestupoval do porodních cest. Nijak to nechci zlehčovat, ale co bych v ten den dala za plánovaného císaře :-), takhle jsme byla unavená, nevyspalá, skoro dva dny bez jídla, s kontrakcemi, vynervovaná, jestli bude maličký v pořádku, atd, atd, teď už se jen usmívám :-). Ale byl to mazec. Plánovaný je podle mě rozhodně lepší než tohle trápení a pak honem honem během půl hodiny na sál. :-? ( Jo a navíc jsem musela do celkové anestezie, bylo to fakt hodně narychlo a nesmělo se na nic už čekat, takže jsem Matyáška viděla v 21:00 a narodil se v poledne :-((( )

 
x-juliet
Zasloužilá kecalka 605 příspěvků 21.11.11 10:57

taky jsem mela planovaneho cisare(popsan v mem denicku),mela jsem spinal a na konci me neuspavali,operace nebolela,spis po-na JIPce. Bolest ve vlnach ze zad do jizvy..skoro jsem brecela a trvalo to nekolik hodin..

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 21.11.11 11:18

Ahoj, přidávám se k „císařovnám“ 1. dítko - Adámka mám akutním císařem, dusil se, byl omotaný, nic moc, naštěstí jsem si předtím nechala dát epidurál, tak mi ho nechali i na císaře, tak jsem ho viděla. Druhý prcek - Bára je plánovaný císař pro konec pánevní, takže ve spinále. Bylo to v pohodě kromě toho, když jí začali tlačit ven to bolelo jako prase :-? Ale obě děti jsou zdravé a spokojené. Adámkovi včera byly 3 roky a 5 měsíců a Barunce budou 1. 4 měsíce a i ta nic moc rekonvalescence za ně stála :-)
Moc gratuluju k chlapíkovi, užívejte si, rychle to uteče a bude z něj školák :-)

 
petka86
Závislačka 3792 příspěvků 21.11.11 18:58

Ahoj,taky mám za sebou císaře,jen neplánovaného,moje dr.nepoznala že malá je jinak otočená,týden před termínem jsem se nepohla k porodu ani o nic,kdybych si nevynutila utz,nevím jak dlouho bych ještě byla těhotná a kdoví co by bylo jinak.Na poradně v 39+2 jsem si vymohla tedy utz,řekla že malá je šikmo,poslala mě do porodky,že druhý den mám tam zajít,já si řekla že mám času ten den dost a šla se tam zeptat co a jak,to bylo 19.5.2011.já si přála rodit,aby malá měla den narození s nulou,tak jako mám já 20,ségra 10 i synovec 30 :mrgreen: V porodce mě prohlídly a vesele,tak si vás tu necháme a zítra je pátek,pak víkend tak to uděláme zítra :nevim: Já v šoku,zároveň natěšená,vyšla jsme z ordinace a začla ségře bulet,že musejí jít domů sami i se synovcem,že zítra je císař,začla sem panikařit,že tu nemám žádné věci,ani doma jsem nevysála,psíci nevědí kam jsem šla a že týden nepříjdu,no mazec.Druhý den v 9:30 20.5.1011 se Meliska narodila císařem a Vex,byla jsme v plné narkoze,první kdo byl u malé byl tatínek :hug: Já večer začla chodit,sice chvíli moták,ale šlo to druhý den už v pohodě,nic mě nebolelo,ani jsem nevěděla že mám cévku až když mi ji vyndávali jsem to zjistila,drény taky v poho,malou jsme chtěla mít na večer u sebe,ale nedovolily až třetí den,divily se že tak funguju hned,že jiné maminky chtějí spát,všechno je bolí,já se cítila jak znovuzrozená,sice nešlo kojení,to bylo jediný na depku v porodnici,ale přišly jsme domů a já ještě ten den vygruntovala celý byt,šly jsme nakoupit,ještě uvařit,sice mě večer bolela jizva,ale nedalo se,jak je doma chlap týden sám je to znát :zed: :mrgreen: Druhé bych asi taky radši císařem :think: Vidím,že jsem se rozepsala,omlouvám se!! Jinak moc gratuluji k miminku, přidám větu,užívejte si,dokud je to ještě úplné pidi midi miminko,já tuhle frázi nesnášela,ale jak se ohlídnu a vidím,že malá má půl roku,nechápu jak je to možné,že to vážně tak uteklo :nevim: :wink:

 
verciceek
Ukecaná baba ;) 1227 příspěvků 21.11.11 22:18

Jéé, to jsem si taky vzpomněla na můj akutní císař. Taky kontrakce co 2 min.,ale já se neotvírala, nakonec se zjistilo, že měla malá omotané ručičky i hlavičku pup.šňůrou :-( ..vše dopadlo dobře..sice přímo u operace taky šílená bolest, jak ji vytáhli, tak mě začal šíleně bolet močák, šťípat a proto mě museli taky hned uspat. Ale stihla jsem ji ještě vidět :mrgreen: ..pak bolesti po probuzení velké, asi týden. Musela jsem se o malou hned 2 den starat a vstávala a uléhala se šílenými bolestmi, ale všechno se dá opravdu přežít. Dodnes si na to ještě denně vzpomenu. Však to taky ještě není tak dávno- budou to terpve 3 měsíce :mrgreen:

 
MPavla
Kecalka 217 příspěvků 21.11.11 22:40

Taky mám za sebou plánovaného císaře. Ledem nic nezkoušeli, během operace nic nebolelo a ptali se mě, jestli chci trochu během čistění uspat. Cévkování nebolelo vůbec, zato zavádění kanyly dost (ale to je o sestřičce, mám za sebou pobyt v nemocnici se zánětem ledvin, tak můžu porovnávat).
Gratuluji k miminku :-)

 
Myva
Kecalka 362 příspěvků 21.11.11 22:46

Já měla císaře 30 hodin po prasknutí plodovky a 20 hodinách v pětiminutových kontrakcích. Otevřená na špičku prstu a malá nahoře. Strašně jsem chtěla rodit přirozeně, ale nešlo to. V kontrakcích se blbě drží na ten epidurál a bolí to, ale jinak jsem necítila nic, až při zašívání. Půl roku po porodu mi na gyndě řekli, že podle zprávy z porodnice mi dělali totiž kyretáž dělohy a to bylo asi to, co bolelo. Nakonec mě uspali. Nejvíc mě štvalo, že mi malou v noci ani nevozili na JIP. Nemohla jsem se dočkat rána. Narodila se v půl třetí odpoledne a já ji viděla až druhý den v devět ráno. Normálně jsem vstala a přesvědčovala sestru, že na oddělení dojdu. Prý by takových pacientek potřebovali víc :-D Když mi malou konečně přinesli na kojení, šíleně jsem se rozbrečela štěstím a celá jsem se třásla, tak měla sestra strach, abych ji neupustila. Na mou žádost mi ji dali už druhý den na pokoj a já se nemohla vynadívat. Nikdy na to nezapomenu. Jen škoda, že i ten druhý porod bude nejspíš císařem a já tak nepoznám, jaké to je přivést toho človíčka na svět vlastními silami :cry:

 
slunickomaja
Kecalka 256 příspěvků 22.11.11 12:40

Tvůj deníček „mimiško“ a komentáře dalších maminek mi připomněl, co jsem již dvakrát neplánovaně prožila.Po prvním císaři to bylo v poho ovšem po druhém to už mi tekli slzy bolestí jak to přicházelo k sobě. Vysvětlovali mi, že po druhém to bolí víc jak se zavinuje děloha :cry: No a teď po devíti letech mě čeká třetí císař :-? Snažím se zatím nemyslet na to, co mě čeká a věřím, že to zvládnu co nejlépe. Takže mamulky,které TO :palec: také čeká: nebojte se, zvládneme to!!!

 
Petrajan
Ukecaná baba ;) 1324 příspěvků 22.11.11 14:28

Taky mám za sebou císaře,nepláno­vanýho a 72hodin po prasknutí plodovky,takže jsem si taky pěkně užila.Ale víc jak na bolest po operaci si pamatuju na strach o mého Adámka,který se narodil v 29.týdnu.Viděla jsem ho až po dvou dnech :cry:

 
luciblank1
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 22.11.11 15:53

Ahojky moc dobře vím jak ses cítila a musím říct že jsi to napsala veselou formou a jako by jsi mi psala z duše .-D Já šla rodit císařem jelikož malej se zasekl hlavičkou a od 38tt nesestupoval a ke všeu měl odhad váhy z Uz 4300g naštěstí měl jen 3980g a 53cm .-) na sále jsem se taky klepala jako ratlík :-) a nejlepší komedie byla jak po mě chtěli vyhrbit záda jako kočička já to dělala přesně naopak .-D ale taky jsem měla skvělou anestezioložku jinak mě ke konci neuspávali já nic necítila ani jak malého rvali ven jen jemné zatlačení na bříško jinak nic
A jinak v noci jsem taky nespala mazec .-D druhý den ráno někde odpo jsme se měli pokusit vstát no mazec .-) ale dalo se to .-) měla jsem jen vidinu toho aby mě dali rychle z JIPU pryč .-) čípky na bolest byla úžasná věc to jsem mohla i létat jak mi bylo fajn jinak po porodu jsem už 10týdnů a už je mi dobře ale sem tam jak se mění počasí tak to pocituju ale jinak na pohodu :-D

 
helenkanai
Závislačka 3238 příspěvků 22.11.11 19:25

Ahojky,moc gratuluji :-) a taky se přidávám k cisařkám :-).Já měla plánovanou sekci,napíchnutý spinál…bolesti jsem měla bohužel i během porodu-operace a asi mi něco přidali protože jsme pak byla ochrnutá až 18hod. do večera.Bolesti šílené hned pak na jipu.Na šití mě neuspali :-( tak jsem si to vyžrala.Viz můj deníček o porodu.Nevím asi jeden případ ze sta :-) každopádně jsem cítila hodně tahání,tlaky až do bolesti,když malou vyndavali tak to vážně bolelo.
Na jipu jsem taky pak nemohla spát..usnula jsem až někdy v noci.Prostě ta euforie z miminka udělá své :-)
Ale hlavně že máme zdravé děti :-)

Příspěvek upraven 22.11.11 v 19:27

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 22.11.11 23:12

Já měla císař po 15 hodinách, hlavičku uz šlo vidět jen se zasprajcl rukou:) Dostala jsem spinál (cévkovali me až po zavedení spinalu proč me trápit ze?:))Nic me nebolelo, jen se mi mixoval spinál s epiduralem co jsem dostala dřív a klesal mi tlak. Po císaři jsem vstala uz za 6 hodin a šla do sprchy a to docela bolelo, ale pak uz to bylo lepší a lepší. Domu jsem šla po 48 hodinách.

 
Jannica
Závislačka 2575 příspěvků 25.11.11 12:27

já měla akutního císaře pod celkovou narkozou… malej byl šprajcnutej vysoko a už měl srdeční tep 200 za minutu… přesně jak jsi to popsala při konci, tak se mi celé vybavilo u mě :D taky jsem sestru chtěla poslat do háje když mi řekla že se mám sednout a pak jít do sprchy :D ještě 3 dny se mi špatně sedalo a lehalo…chodila jsem jak lazar :) ale protože jsem si zažila i minutové porodní bolesti, volila bych pro příště též císaře :) jinak krásně napsané :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele