How I met your father...

Týna K.  Vydáno: 29.06.13

Spousta lidí na osud nevěří. Já jsem ale přesvědčená o tom, že je někde něco, co vede naše kroky správným směrem. A že všechno špatné je vlastně k něčemu dobré. :)

Myslím si, že každé dítě bude jednou chtít vědět, jak se jeho rodiče poznali. Já se na ten den upřímně netěším a možná i zalžu. Nejsem totiž úplně pyšná na to, jakým způsobem mi můj manžel definitivně vkročil do života.

Moje sestra slavila v únoru své šestnácté narozeniny poprvé ve víru velkoměsta a já jako ta starší jsem rozhodně nemohla chybět. Navíc jsem věděla, že na oslavu přijde sestřin nápadník i se svým nejlepším kamarádem Markem. Byla jsem na ně docela zvědavá, protože sestra je líčila v těch nejlepších barvách. Mně bylo tenkrát osmnáct a zrovna jsem nikoho neměla, tak jsem vycítila příležitost. :)

Bohužel jsem v průběhu večera zjistila, že jsou to oba akorát tak namachrovaní frajírci, se kterými rozhodně nemám v plánu něco mít. Nevěděla jsem, který z nich je mi více nesympatický. Po zbytek večera jsem se s kamarádkou bavila na jejich účet a smála se jejich hloupě nagelovaným vlasům a růžovým tričkům s límečkem. Nepočítala jsem s tím, že se s nimi ještě někdy potkám, vlastně jsem v to spíše doufala.

V létě se sestra vydala na brigádu do penzionu na Orlík, který patřil otci její spolužačky. Z jejího vyprávění jsem věděla, že je tam moc krásně a že kousek od penzionu je diskotéka, na kterou se stahují mladí lidé ze širokého okolí. Slíbila jsem sestře, že se za ní hned, jak to půjde, pojedu na víkend podívat. Slovo jsem dodržela a vydala se se svou kamarádkou na cestu. Bylo tam opravdu krásně a já se moc těšila, jak si užijeme večer na diskotéce. Radost mě ale přešla ve chvíli, když jsem zjistila, že ti dva sestřini amanti už jsou na cestě a přijedou také.

Celou diskotéku jsem se snažila, abych se s nimi nemusela moc bavit. Ten mladší, Marek, okolo mě kroužil celý večer a já hned věděla, že je to takový ten typ, co má mozek v kalhotách. Já jsem ale na jeho sladké řečičky neslyšela, a tak snažení po chvíli nechal. Takto jsme se na Orlíku viděli ještě několikrát.

Asi o rok později jsme jeli za sestrou do penzionu s celou partou a mým tehdejším přítelem. Měla se tam konat velká akce, kterou si nikdo nemohl nechat ujít. Přítel jet původně nechtěl, nebyl nikdy moc diskotékový typ. Já ho ale přemluvila. Kdybych věděla, co se ten večer stane, nepřemlouvala bych. Tehdy jsme spolu byli půl roku a já už pár dní uvažovala o rozchodu. Přítel byl moc hodný kluk, ale nejradši byl, když jsme spolu trávili čas v hospodě na zahrádce i s ostatními přáteli. Ze začátku mi to nevadilo, ale později mi to začalo lézt na nervy. Rozchod jsem oddalovala, měla jsem přítele ráda a chtěla mu dát ještě šanci.

Po příjezdu na Orlík jsme se chvíli bavili na pokoji a popíjeli víno. Když jsme se vydali na diskotéku, byla jsem už docela v náladě. Všichni jsme se skvěle bavili. Když jsem se vydala na bar pro pití, potkala jsem tam jednoho z frajírků. Chvilku jsme si povídali a on na mě opět zkoušel nějaké své fígle. Otočila jsem se na podpatku a vrátila se k přátelům. Ten večer jsme se potkali ještě několikrát a já jsem se později přistihla, že ho vyhledávám. Uvědomovala jsem si, že mám přítele, a že ten přítel je dokonce někde ve stejné budově, kde jsem já. A také jsem věděla, že i ten libovej frajer má přítelkyni. Ale nejspíš to bylo množstvím vypitého alkoholu, nebo to tak prostě mělo být.

Když jsme se znovu potkali na baru a on mi navrhnl, abych šla s ním, tak jsem neváhala ani na vteřinu. Mozek se mi zatemnil a já šla. Popravdě řečeno dodnes nechápu, kde se ve mně vzala ta odvaha a proč jsem něco takového provedla. Měla jsem po diskotéce spoustu přátel a kdokoliv z nich mě mohl vidět odcházet. Ale hlavně naprosto odsuzuji nevěru a nedokázala bych jí nikdy odpustit.

Jak jsem se již zmínila, toho večera jsem vypila více, než bylo schopné mé tělo vydržet. Bohužel jsem na pokoji, na který mě můj „úlet“ odvedl usnula, a probudila se až ráno. Když jsem otevřela oči a zjistila, kde se to vlastně nacházím, tak se mi udělalo strašně špatně. Z alkoholu, ale i ze mě samotné. Věděla jsem, že mě všichni včetně mé sestry hledají a já musím jít a všechno jim vysvětlit. Kráčela jsem směrem k penzionu a v hlavě se snažila sesmolit nějakou přijatelnou lež. Naštěstí se mi podařilo najít pokoj, kde zrovna nikdo nebyl. Získala jsem tak čas, abych se dala trošku dohromady. Zanedlouho si to ale přiřítila sestra a sjela mě jak malou holku. Nezmohla jsem se ani na slovo. Věděla jsem, že jí nemůžu nic vyčítat. To nejhorší mě teprve čekalo. Musela jsem jít za ostatníma a přítelem a vysvětlit jim, co jsem kde dělala.

Vymyslela jsem si, že mě přemluvili, abych s nimi a ostatními, které jsem tam potkala, šla na pokoj na Morgana a pak se vrátila, ale jak jsem se opila, tak že jsem tam usnula. Všichni včetně přítele se tvářili, jako že mi věří. Mně ale bylo jasné, že takovou historku mi nikdo z nich nemohl zbaštit. Přítel se mnou pochopitelně nemluvil, stejně jako moje ségra.

Cestou domů vládlo v autě hrobové ticho. Věděla jsem, že jsem provedla strašně špatnou věc a dost mě to mrzelo. Věděla jsem, že vztah s přítelem je u konce a že pro můj diskotékový úlet s nafoukancem jsem jen další zářez. V duchu jsem si pořád říkala, jak moc jsem blbá. Asi tři dny po příjezdu jsem se s přítelem rozešla. On by to zřejmě neudělal, byl rozhodnutý mi odpustit. Já se mu ale nemoha podívat do očí. Marek mi od diskotéky ještě několikrát psal, já s ním ale nechtěla mít nic společného, tak jsem nereagovala. Věděla jsem, že po mě chce jen jedno.

V zimě za mnou přišla ségra, že na Orlíku je velká Mikulášská akce a že určitě musíme jet. Nejdřív se mi nechtělo, protože mi Marek psal, že tam bude taky a že doufá, že se uvidíme. Byla jsem přesvědčená, že nepojedu. Nakonec jsem ale odjela. A dopadlo to tak, jak by asi každý čekal. Tentokrát jsem mu slíbila, že se uvidíme v Praze. Pozval mě do kina a já souhlasila. Párkrát jsme takhle někam zašli, ale já věděla, že má pořád přítelkyni. Řekla jsem mu, že si tedy musí vybrat. Buď o mě stojí a opustí jí, a nebo u ní zůstane. K mému překvapení si vybral mě. Viděli jsme se od té doby skoro každý den, víkendy trávil u mě.

Byl to úplně jiný kluk, než jakého jsem kdysi poznala. Choval se ke mně jako ještě nikdo jiný a pořád mi připomínal, jak moc pro něj znamenám. Netrvalo dlouho a já se až po uši zamilovala do kluka, kterého jsem nemohla ani vystát. A on na tom byl stejně. Kamarády odstavil na druhou kolej a každou volnou chvilku věnoval mně. Bála jsem se, že to je jen dočasný stav a že mě stejně jednou opustí pro nějakou jinou. Náš vztah ale držel a my byli zamilovaní pořád stejně. Po roce jsme tedy začali hledat společné bydlení a Marek stále častěji mluvil o miminku. Já chtěla počkat, až dodělám státnice a on mé přání respektoval. Věděla jsem, že jsme spolu krátce, ale něco mi říkalo, že on je pro mě ten osudový. A tak to cítím dodnes.

Nikdy jsem nevěřila tomu, jak se může člověk pro toho druhého změnit. Vím, že ne každý to dokáže, nebo spíš chce dokázat. Já ale potkala namachrovaného kluka, se kterým se nedalo prohodit jediné slovo, a který myslel jen na to jedno. A on se z něj stal člověk, který je mi neskutečnou oporou a dává mi pocit jistoty a bezpečí. Vím, že ho miluji a také vím, že on miluje mě. A že se změnil. Protože to sám chtěl. A i když nejsem pyšná na to, jak jsme se dali dohromady, tak vím, že to tak mělo být. Abych teď mohla být tak šťastná.

Další léto jsme se chystali na dovolenou do Itálie, kterou jsme měli trávit s našimi přáteli…kdo by chtěl vědět, jak to všechno bylo dál, musí si přečíst můj první deníček.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.1 bodů
 Váš příspěvek
 
romulkaa
Závislačka 4311 příspěvků 29.06.13 08:17

Jak z divciho románu, těším se na pokračo:) :kytka:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 29.06.13 08:24

Moc tomu nerozumím. Jestli se za to stydíš, proč to píšeš takhle veřejně? :mrgreen: A dětem přece nemusíš líčit všechny podrobnosti, ne? Stačí říct, že jste se seznámili v penzionu, kde byla ségra na brigádě. :nevim: No a dospělí zase dokážou pochopit, že se dějí různé věci. ;)

 
Lenja17
Kecalka 395 příspěvků 29.06.13 08:55

Máš krásné deníčky, přečetla jsem všechny a z některých málem ukápla i slza! máš krásné miminko. a trochu závidím, že se vám zadařilo tak lehko :)

 
Týna K.
Závislačka 4308 příspěvků 01.07.13 09:15

@romulkaa Díky :) :kytka: Pokračování už je sepsané… tohle vlastně předcházelo mému prvnímu deníčku, tak si ho přečti jestli budeš mít chuť :)

@Tiger-lily Já jsem ale nenapsala, že se za to stydím, to jsi asi špatně pochopila podstatu deníčku ;) Napsáno bylo jen že na to nejsem dvakrát pyšná, ale to neznamená, že se stydím :) A taky jsem hned do prvního odstavce napsala, že dítěti neřeknu úplnou pravdu :)

@Lenja17 Děkuju moc :kytka:

Vložit nový komentář