Hrozná nemoc

smittenka  Vydáno: 26.09.12

Moc jsme se na miminko těšili, ale pak přišel šok. Měla jsem krásné těhotenství. I když přítel byl věčně v práci a nemohl si bříška užívat, já jsem byla šťastná a těhotenství jsem si užívala. Nikdy jsem neměla žádné bolesti, brouček byl v bříšku neuvěřitelně klidný, dal o sobě vědět jen občas. Spalo se mi skvěle, větší bříško vůbec nepřekáželo. Až přišla ta noc…

Bylo kolem 2. hodiny ranní, vzbudily mě pichlavé bolesti v hrudníku, pak postupovaly do zad a takhle stále dokola. Brouček byl v klidu a vůbec se nehýbal. Prosila jsem ho, aby mi dal alespoň vědět, že je v pořádku. Následovala dlouhá sprcha, cvičení na míči, ale bolesti stále neustupovaly. Jelikož byl přítel pracovně pryč a já jsem měla doma ještě jeho dvě děti, zavolala jsem po dvou hodinách v bolestech tátovi, ať mě odveze na pohotovost.

Během chvíle byl u mě, sestra mi změřila tlak, měla jsem ho příliš vysoký. Na UTZ se brouček už hýbal, ale protékalo mu málo krve pupečníkem. Hrudník stále bolel a ani moc si nevybavuji, co mi doktor říkal, ale končilo to, že mě hospitalizuje. To jsem odmítala, kdo by se postaral o děti, které jsem měla doma. Upozornil mě jen, že se to nevyvíjí dobře a mohlo by to mít velké následky pro mě i našeho broučka a ať tam radši zůstanu. Odešla jsem za tátou do čekárny a rozbrečela se. Vždyť jsem vše krásně zvládala. Užívala jsem si krásných 33 týdnů, tak proč najednou tohle a kdo se mi postará o děti? Jak jim bude, až ráno se vzbudí a já tam nebudu? Táta mě přemluvil, ať tam zůstanu a že se o děti postará, ať se nebojím.

Přišla jsem na pokoj, byla tam jedna starší a jedna mladá paní. Ta mladá už odcházela a ta starší tam byla na udržování. Než přišla sestra, nemohla jsem přestat plakat, vůbec nevím, co se to dělo. Pak jsem šla na cévkování. Na pokoj se mnou šla sestra a rovnou mi napíchla kapačku.

Později přišly výsledky. Nějaký doktor (už si ani nevzpomínám na jméno), mi přišel oznámit, že mám asi preeklampsii. Nevěděla jsem co to je a nikdy o tom neslyšela, tak jsem si tím nedělala těžkou hlavu. Dostala jsem džbán a 24 hodin jsem sbírala moč, kvůli bílkovině. Celý den mi měřili tlak a píchali do mě injekce, nepamatuji si název látky, ale vím, že to sloužilo k tomu, aby pro miminko nebyl takový šok příchod na svět. Stále jsem nechápala, proč mluví o tom, že bych měla rodit.

Druhý den ráno mě vzal doktor na UTZ a jediné, co mi řekl, bylo, že broučkovi pupečníkem teče málo krve. Pak následovaly pásy, a to už doktor volal do Ústí, co se mnou dělat. Pak další UTZ. Kolem 12. hodiny přišel doktor, že si mám sbalit věci a budou mě převážet do Ústí. Tam jsem dorazila okolo 13. hodiny a hned mě dali na pásy, brali mi krev a zpovídali mě. Neměla jsme na ně vůbec náladu a pořád mi nebylo moc jasné, proč se ptají na porodopis, jméno dítěte atd. Konečně jsem viděla i doktora. Sedl si ke mně a spustil. Prý jsem tam za pět minut dvanáct. Nevyvíjí se to pro nás pro oba vůbec dobře a musím ihned na císařský řez. Vše jsem jen odkývala, dr. se zvedl a odešel. Byla jsem hrozně unavená a jen slyšela, jak sestra volá, ať mi připraví sál.

Dostala jsem cévku, oholili mi břicho a už jsem si to mazala na sál. Chtěla jsem to zaspat, takže jsem dostala injekci, masku a už jsem spala. Brouček se nám narodil v 15:14 s porodní váhou 1420 g a 43 cm. Byl pátek a přítel se synem měli akorát svátek. Probudila jsem se na JIPce a byla jak po ráně kladivem. Pamatuji si z toho, jen že mi přítel přinesl dárek za mimíska a sestra v noci přišla říci, že přestávám dýchat.

Druhý den jsem už musela na pokoj, byla jsem tam sama. Jiná maminka, která byla bez miminka, tam nebyla. Na broučka jsem se mohla jít podívat až po dvou dnech, ležel na JIPce, vypadal tak maličký a měl kapačku, pomáhali mu dýchat. Tam jsem se dozvěděla, že mi ho i na sále museli rozdýchávat. Po 5 dnech jsem šla domů. Přítel musel chodit do práce a já jsem se musela starat o děti. Nebyl moc čas na smutnění, ale po nocích jsem plakala, že jsem ho tam nechala samotného.

Tři dlouhé týdny cestoval z JIPky na Íčko v inkubátoru, pak na káru a pak nakonec do postýlky. Prý musí mít 2 kg a sám jíst, aby mi ho pustili domů. Najednou mi volali z nemocnice, bála jsem se vzít to, ale sestra mi nabídla, ať si tam jdu znovu lehnout, že mi dají drobečka na pokoj. Byla jsem neuvěřitelně šťastná a vůbec neváhala. Brouček měl 1740 g, ale jedl z flašky sám a já jsem byla šťastná. Pustili nás po týdnu, když měl 2050 g.

Ačkoliv mám teď vedle sebe 5měsíční miminko, stále mě to žere. Proč my? Stačil den navíc a už jsme tam mohli oba zůstat. Miluji děti, ale už žádné nechci, protože si nepřeji, aby další miminko muselo zažít něco podobného.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Lucka91
Ukecaná baba ;) 1787 příspěvků 26.09.12 16:43

Moc krásný i když trochu smutný deníček, ale naštěstí jste teď spolu doma a je vše v pořádku jsi statečná a drobeček taky. Přejeme prckovi do života mnoho sil. A ať vám dělá jen samou radost :hug:

Příspěvek upraven 26.09.12 v 16:44

 
VeronikaNel
Kecalka 433 příspěvků 26.09.12 16:43

Nejdůležitější je, že jste oba v pořádku :srdce:

 
EvaG
Extra třída :D 10546 příspěvků 26.09.12 16:48

Gratuluji. Zvládli jste to na jedničku. Předčasných porodů boužel přibívá. Já rodila také předčasně 31.tt 1430g a 40cm. Neboj z nejhoršího jste venku a věř, že jednou se tomu zasměješ a tak strašně to uteče, že budeš ráda vzpomínat.

 
brisco
Ukecaná baba ;) 2461 příspěvků 2 inzeráty 26.09.12 17:02

Hlavně, že jste v pořádku. Takových je nás tu bohužel víc, co popisuješ moc dobře znám. Divné je, že máš víc dětí, většinou je to problém prvorodiček. Já bych si druhé dítě moc přála, ale taky mám strach. :(

 
adajar
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 26.09.12 17:27

Ahojky jsi statečná a nejsi v tom sama. Já rodila v 26tt a malej měl 880g mám už doma 3letého kluka a věř že občas to ještě bolí. A vím že už nikdy další dítě mít nebudu. Máš doma neuvěřitelný dar a moc si ho vážíš. Jen tam budou ty týdny co jste nebyli spolu. Klidně mi napiš soukromě.

 
balestra
Závislačka 4477 příspěvků 26.09.12 17:29

@brisco Paní nemá více dětí, ty děti jsou přítelovo. Spíš mě osobně vadí, že se nadpis jmenuje hrozná nemoc místo aby tam rovnou bylo preeklampsie - 90% těhotných je informováno…

 
Rebrambora
Kecalka 106 příspěvků 26.09.12 17:36

Ahoj, v druhem tehotenstvi se to pry casto uz neopakuje, tak se tolik neboj. hlavbne ze jste oba v poradku.

 
brisco
Ukecaná baba ;) 2461 příspěvků 2 inzeráty 26.09.12 17:43

@balestra Aha, díky za vysvětlení.

 
brisco
Ukecaná baba ;) 2461 příspěvků 2 inzeráty 26.09.12 17:45

@Rebrambora U těžkých preeklampsíí je bohužel riziko opakování vyšší. :(

 
Luminex
Závislačka 3276 příspěvků 26.09.12 18:14

:hug: zvládli jste to, jsi statečná a víš co? Už se k tomu nevracej a nenech aby tě to žralo… proč zrovna vy? Uvědom si co se děje jiným daleko horšího, že o svého drobečka přišli. Neber to takhle a žij přítomností a budoucností a raduj se ze svého zdravého drobečka a z mateřství, horor máš už za sebou :kytka: Teď už to bude všechno jen super :andel:

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 26.09.12 18:19
:potlesk:
 
smittenka
Nováček 5 příspěvků 26.09.12 18:40

@balestra Napsala jsem to tak, protože jsem to brala jako, že jsem celou dobu nevěděla co se vlastně děje a o té preeklampsii jsem se dozvěděla krátce před porodem.

 
smittenka
Nováček 5 příspěvků 26.09.12 18:45

Jinak všem Vám děkuji. A ano, je to hrozné jak nedonošeňátků přibývá. Na íčku bylo stále plno. Díky bohu, že teď umějí zachránit takové prtísky.

 
smittenka
Nováček 5 příspěvků 26.09.12 18:52

@brisco Přesně tak. A nejhorší bylo na tom, že slečna co byla semnou pak už i s miminkama na pokoji, rodila předčasně kvůli zánětu či co. A ptala se doktora jestli to může mít i u druhého dítěte. Po chvíli začal mluvit o preeklampsii o jejich různých vývojích a o tom, že je vysoké pprocento, že se vrátí. V tu chvíki jsem věděla, že další mimi to nesmí už zažít.

 
jesenka33
Závislačka 3842 příspěvků 26.09.12 19:39

Ahoj..i já kdysi byla prvorodička…a také jsem díky preeklampsii rodila ve 32tt…Malej měl 1560g a 40cm..Bylo a je to těžké ale dostal se z toho a až na malé problémy je v pohodě…Také jsem se bála mít druhé, kdybys věděla kolik nocí jsem probrečela že o malé přijdu, že se narodí brzy jako kluk…kolik hodin jsem proseděla u netu a pozorovalana sobě příznaky? Ale zvládla jsem to, byla jsem pod lék. dohledem, a i ikdyž mám cukrovku tak se mi narodila zdravá, donošená dcerka.
Myslela jsem si že preeklampsie postihuje ženy s nadváhou nebo prvorodičky ale se mnou ležela paní, štíhlá čekala 3 a bum dostala jí..Takže se neobvinuj, nemůžeš za to(i já jsem si to dávala za vinnu že jsem neschopná donosit dítě)a věř že druhé těhotenství bude jiné a ty své dítě donosíš. :mavam:

 
Grapefruitik
Kecalka 312 příspěvků 26.09.12 20:08

:potlesk: Buď ráda, že jste to všechno takhle zvládli, i když to bylo těžké…s takovou diagnózou v prvním těhotenství by tě při dalším určitě mnohem víc sledovali a pokud by byl jakýkoli problém, jednali by mnohem dřív… :hug:

 
Miš-El
Závislačka 3063 příspěvků 26.09.12 20:13

Hlavně že všechno dobře dopadlo, ikdyž to má hořkou pachuť. Užívej si každého dne s prckem :hug: :kytka:

 
VeronicaR
Stálice 53 příspěvků 26.09.12 20:13

Hlavne, ze vse dobre dopadlo :hug:
Preju ti hodne sil

 
HARPER
Kelišová 7158 příspěvků 26.09.12 21:01

Ahoj, taky jsem měla akutní preeklampsii, ale já byla už 40+0 a malá byla naprosto v pořádku, mě selhávali ledviny a malá musela být do hodiny venku, takže sekce, tři dny jsem jen ležela na kapačkách a s cévkou, malou mi nosili jen přikládat, laktace se rozjela pátý den a šestý nás pustili domů… :lol: Domů jsem šla s antibiotiky, léky na srdce a na tlak mám ještě ted… Tak hlavně že jste to zvládli a jste oba v pořádku jako my :lol:

 
brisco
Ukecaná baba ;) 2461 příspěvků 2 inzeráty 26.09.12 21:40

@jesenka33 Ani nevíš, jak ráda tohle čtu.

 
silvinka88
Stálice 85 příspěvků 26.09.12 22:24

Hlavně, že jste obav pořádku, přeji hodně štěstí vám oběma

 
nosanek
Echt Kelišová 9199 příspěvků 26.09.12 22:30

Tak presne tohle znam, jen preklamsii mi nejak nestihli podchytit a byl to hned HELLP Syndrom. Dnesma maly 21 nes. je to zdravy sikovny kluk, no asi trosku akcnejsi, ale jinak sikula. A nadruhe se uz pomalu chystame ;)

 
Anonymní  26.09.12 23:48

Ahoj, tak hlavně, že tento deníček měl krásný konec. A jste doma a užíváte si to. Nic si nevyčítej. Nemá to smysl a nezměníš to. Třeba časem tyto vzpomínky potlačíš a ještě jednou to zkusíš. Sama uvidíš, zda mateřské pudy budou silnější nebo ne. A o další mimčo se pokusíte. Věř, že když doktorům toto řekneš, co se ti při prvním těhu stalo, že tě budou hlídat.

A jen tak na okraj. Jsou ženy, které jsou těhu na tom hůře. Vím o čem píšu. Mě selhávala placenta už ve 20.tt Mě to přímo neohrožovalo na životě, ale miminko jo. A svého chlapečka jsem nikdy nepoznala a je jen v našich vpomínkách.

Ber to tak, že vám bylo dáno dítě porodit, ikdyž tak brzy, že je zdravý a můžete se z něj těšit. Co by za to jiné maminky dali. Já bych byla šťastná, kdyby s emi toto stalo až ve 3. trimestru. Chlapečka by mi zachránili, takto jsem měla smůlu a nikdo nemohl nic dělat.

Trošku víc si věř. A dej na své instinkty. Máš je dobré, když jsi cítila, že je něco špatně a jela jsi na pohotovost. Kdybys to nechala být, mohlo být pozdě.

Držte se. Ať je s chlapečka pořádný kus chlapa.

 
rawala
Ukecaná baba ;) 1813 příspěvků 27.09.12 09:20

Jste bojovníci a jste šikovní! držte se!

 
Ráďa 25
Závislačka 3108 příspěvků 27.09.12 10:27

Uf. Odddechla jsem si, když přišel šťastný konec. Moc moc gratuluji :hug:

 
smittenka
Nováček 5 příspěvků 27.09.12 11:18

Moc Vám děkujem. Naštěstí to dopadlo vše dobře. I když náš brouček si ponese na hlavičce znamení už navždy. Pořezali nám ho prý při císaři a na tom místě má jizvu a nerostou mu tam vlásky

 
RyBANA
Extra třída :D 14346 příspěvků 27.09.12 11:46

Asi to bude znít jízlivě, ale nemyslím to tak.
Nehleď do minulosti, zaměř se na budoucnost - všechno dobře dopadlo, je to za vámi.

Kdybychom se takto měly ohlížet my, matky nemocných, postižených atd. dětí, tak se jisto jistě zblázníme. A to nám ty starosti přetrvávají, tak se raduj a zapomeň na to co bylo ;) :kytka:

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 27.09.12 12:03

Hlavně, že to dobře dopadlo :hug:

 
petulle
Kecalka 339 příspěvků 27.09.12 12:51

Gratuluji že jste to oba zvládli :potlesk:, také jsem rodila předčasně, také jsme to všechno zvládli, do dneška mě to občas přepadne, proč se nám to stalo atd. Naštěstí je to už za námi, ale je pravda že se také bojím dalšího těhotenství. Tak držím palce aby to bylo u vás už jen v pohodě :hug: :hug:

 
sedlis
Nováček 1 příspěvek 27.09.12 15:39

Hlavně že vše dobře dopadlo. Přeji hodně zdraví :)

 
Uživatel je onlinebabanci
Ukecaná baba ;) 1414 příspěvků 28.09.12 18:49

Holčiny, náhodou jsem se dostala na Vaše stránky. Sama jsem maminka tří dcer, dnes už dospělých. Teda byla jsem. Ta prostřední Adélka mi zemřela před deseti měsíci na zhoubné onemocnění. Bylo jí 24 let a byla maminkou malé holčičky. Bohužel, podcenila malou bulku pod klíční kostí, nikomu nic neřekla, myslela si, že jde o tukovou bulku. A ta metastázovala do páteře, 6 týdnů po diagnoze, bolela jí záda, zemřela. Takže, starejte se o sebe, děvčata dobře, nic nepodceňujte, ať tady pro svá děcka jste. Moje vnučka to štěstí nemá a musím přiznat, že to byla vina mojí dcery. Mohla se určitě uzdravit, kdyby se začalo včas. Zdravím Vás a buďte rády za zdravá děcka. Je to opravdu to nejdůležitější. Už to vím.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček