Hynku ven aneb Milion kontrakcí a nic z toho...

Vaclavka  Vydáno: 16.05.06

Takže porod.. Jak to vlastně bylo? Je to už tak dávno, celé dva měsíce.. :-) Každopádně to začalo rozhodnutím internistky, že jedno pondělí prostě musím nastoupit do Podolí na oddělení rizikového, protože má denní dávka Medrolu je už vysoká, proteinurie žalostná a ačkoli já se cítím báječně, je třeba Hynka vyhnat ven, vždyť 37+něco bude stačit..

Nadšená nejsem, ale co dělat, tak trochu se bojím dohadovat se s doktory, člověk si nikdy není jistý, co by bylo kdyby bylo.. Na rizikovém nuda jak nikde na světě. Po půl dni téměř lezu po zdech, stropech, podlahách, stěnách, lezu si na nervy a i mně všichni lezou na nervy, mohla jsem být doma. Doktorka mě dostane hned při příjmu, víte to, paní Medalová, že matky s vaším onemocněním většinou potratí? Máte štěstí, že všechno proběhlo tak dobře a bez komplikací, skoro by se tomu jeden divil.

Ve středu ráno si stoupám do fronty na zavedení čípku a usmívám se na jednu maminku, která takhle čeká na porod už třetí den. Prý se pořád nic neděje.. Dneska neporodíte, povídá doktorka, spíš to tipuju tak na zítřek. Tak jo, tak já jdu do pokoje, no. A do poledního klid a potom jedna kontrakce za druhou, jsou po 10 minutách a mají docela grády. Monitorujeme, polehávám, nemám moc chuť k jídlu a čekám, až dorazí Martin.

Přijel se spoustou věcí, co si měl uložit u tchýně, půl hodiny jsme povídali a najednou lup, kolem mě louže, vlastně rybník a nejsem schopná sama vstát. Sestřičky prý proč už nejsem na monitoru, když mi praskla voda. Copak já to vím, že mám jít na monitor? Něco takového mi prasklo prvně v životě, ale jdu a sestra mi pomáhá svléknout kalhoty a vložka je od té vody úplně zelená, koukám na to jak blázen, co to má být? A že prý klid, že je všechno v pořádku, i doktor tvrdí, že je to v pořádku, prý by se prostě mimi stejně narodilo dřív, že už se mu v břiše nelíbilo..

Monitor a vyšetření, píšu zprávy mámě a ségře, chce se mi brečet a díkybohu, že Martin je tu, jinak bych to asi nevydržela. Odcházíme na porodní sál, Martin letí na ambulanci zaplatit poplatek za přítomnost u porodu, skládá na hromadu tu hromadu tašek, co má sebou. A už jsme na porodním sále, pořád ze mě teče voda, kontrakce jsou po třech minutách a já se neotvírám, no to je paráda. A nejhorší ze všeho je, že nemám ten pocit, který jsem myslela, že mít budu, prostě nemám pocit, že bych měla rodit..

Voda praskla v 17:15 a někdy kolem 19:00 porodní asistentka řekla, že pokud prcek nevyleze do půlnoci, jdu na císaře, že vzhledem k mé nemoci není dobré mě nechat vyčerpat. Nějak o tom ale asi zapomněla říct té další asistentce, co ji pak vystřídala a taky doktorovi, co tam byl pak. Protože půlnoc na krku, kontrakce pořád, občas si dávám sprchu a skučím. Martin chudák sedí, usíná, je po noční a vůbec nespal. Musí snášet moje: nekoukej na mě, koukej na mě, nedrž mě, chytni mě, seď tady, neseď tady a tak dál, blablablablabla­bla..

Říkám si, kdybych porodila do té půlnoci, zvládla bych to bez jakéhokoli tišícího prostředku. Ale půlnoc už je pryč a já jsem každou chvíli připojená na monitor a musím být nepohodlně nakloněná, protože jinak ten monitor neukazuje jak by měl a pořád se neotvírám, po půlnoci jsem na 3 prsty, no to je šílenost a prcek leze nahoru. Pořád do žeber, při každé kontrakci mi hrozí roztrhnutí na dva kusy, kontrakce mi trhá spodek, prcek mě rozdírá nahoře a pořád dokolečka, po dvou minutách a venku sněží.

K ránu už ani nesleduji čas, jen čekám, zda se personál dohodne, jestli mi mohou píchnout něco na bolest, protože už fakt chci, už se to nedá. A pak po 13 hodinách dostávám epidurál, jejda, to je úleva, ty kontrakce se dají snést, jenže já jsem teprve na 6 prstů a už je půl čtvrtý. To by bylo trapný, kdyby mě po takový době poslali na toho císaře, to by bylo fakt trapný, říkám Martinovi. Po dvou hodinách přestává epidurál fungovat, tak chci další, protože už to zase bolí a já jsem hotová, už jsem tu dlouho, skoro 15 hodin a posledních pár hodin mě pořád jen vyšetřují zevnitř, hledají mimčo a musej na něj hodně hluboko. A monitor začíná být špatný..

Když mi asistentka slíbí ten další epidurál, přiběhne starší paní doktorka, sáhne do mě a prej mamino, jdeme na císaře, takhle už pokračovat nebudeme a já bulím, slzy jak hrachy, já to věděla, ani jednou nepřišel ten pocit, já to věděla, že když nic necítím, že to takhle nepůjde a já chtěla mimi na břicho, chtěla jsem ho vidět až vyleze.

Dávám Martinovi svůj telefon, zavolej mámě a ségře, aby řekla tátovi, taky sbal ty věci, ježišmarjá, co teď bude a pořád bulím, i na sále bulím, utíraj mi oči a smějou se, nebojte mamko, za chvíli ho máte u sebe, už je toho na vás hodně, co? Nojo, jsem tu už dlouho, 15 hodin je hodně a venku sněží, přitom je březen, je začátek března, ale je krásný datum, dneska je devátýho, to k tý trojce jde..

Probouzím se zimou, strašně se klepu, celá sebou házím a připadám si scvrklá, někdo mě přikrývá a zas usínám. Potom je mi tepleji a ležím na nějakém pokoji, nevím vůbec nic.. Projíždím si, co bylo než jsem usnula, co vlastně bylo, nejdřív nevím a pak mi dojde, že někde musí být mimino, že někde musí být i Martin. Ale sestřička není schopná mi cokoli sdělit a jiné říkám, že bych chtěla vidět mimi a jestli mi najde telefon.

Zkouším volat Martinovi, nebere to a přichází sestra.
Sestra: Paní Medalová, já volala na šestinedělí a prý vám malého už ukazovali.
Já: Ne, neukazovali, já se před chvílí probudila, tady nikdo nebyl.
Sestra: Opravdu vám ho nepřinesli? Mně řekli, že ano.
Já: Ne, nikdo tady nebyl.
Paní na vedlejší posteli: Tady s miminkem nikdo nebyl.
Sestra: Tak já tam jdu volat znovu, ať si ze mě nedělají srandu!

Přichází staniční.

Staniční: Paní Medalová, nám se stala taková věc - máte naprosto nádhernýho syna, moc krásnýho a hodnýho. A vedle leží maminka, která teď taky rodila císařem a taky má syna a jmenuje se od m jako vy a omylem jí přinesli vašeho syna. Ona z něj byla naprosto nadšená, jak je krásnej, moc se jí líbil a měla z něj radost a i sestřičky si ho prohlížely na chodbě a všem se moc líbil, je to krásný miminko. A teď zjistíme, že je váš, že to sestry dole popletly, hned tu budou a se synem se můžete přivítat.
Já: Aha.. to on obešel nejdřív návštěvy..

Víc nejsem schopná, ale je to vlastně docela legra, detaily raději nedomýšlím, no chudák paní, špatný dítě jí donesli, já myslela, že se to stává jen ve filmech. A pak mi ho dají na ruku, je báječnej, je krásnej.. a zrovna teď ječí v postýlce, tak vám všem přeju moc moc radostí s vašimi prcky, mějte se všichni krásně, já letím.. :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Vall
Kecalka 270 příspěvků 16.05.06 07:59

Ahoj Václavko,

jsem z deníčku nesnažilek problémy s hubnutím a mám 4měsíčního syna. Taky jsem rodila v Podolí. Musela jsem se usmívat u tvého článku - ve chvíli kdy jsi psala, že už 13 hodin (nebo tak nějak) a ty jsi na 6 prstů - po 20ti hodinách jsem byla pouze na 2 prsty - kontrakce po 3 minutách posledních 6 hodin, odteklá zelenohnědá voda a já už pološílená. Musim ti dát jen za pravdu, že nemáít tam manžela tak jsem asi v Bohnicích. Strašně mi psychicky pomáhal. Taky jsem nakonec (i ráda) skončila pod kudlou, miminko mi ukázali na sále - mám i fotky, ale vůbec si to nepamatuje, jak jsem byla zblblá z narkozy. Manžel říkal, že mi asi pětkrát opakoval kolik Kubíček měří a váží.

Pro mě to nebyl nejpříjemnější zážitek, jak tady některé maminky píšou, alr za toho mrňouska milovaného to stojí a podstoupila bych to (s timhle výsledkem:-))))))) klíďo znovu a znovu.

Vall

 
milu1
Kecalka 483 příspěvků 16.05.06 09:43

Václavka z dubňátek? Ale Hyneček se rozhodl být březňátkem. Skoro jako u nás. My měli mít březňátko a je z toho Míša únorovej :-). Jen ten porod jsem měla o moc rychlejší. A výměna miminka, tak ta mě fakt moc pobavila. Tak ať ti hezky roste.

Milu+Mišánek (necelé 3 měsíce)

 
HankaB
Ukecaná baba ;) 1008 příspěvků 16.05.06 10:08

No to je dobrý - oni ukazovali jiné mamině tvého synka!! To mě fakt pobavilo. Řekli to té paní? Nebo jí pak donesli její mimčo a nic neřekli? Poznala to?
Porod sis ale pořádně užila, musela to být síla. Mně též vyvolávali, ale od nástupu bolestí byla Kačenka za 7 hodin venku, i když od začátku byly bolesti po 2 minutách. Vodu jsem sice měla čirou, ale zelená jsem byla já celá.
Teď to moje štěstí spinká a já bych šla rodit znovu.
Moc hezky jsi to celé popsala, ať to probíhá jakkoli, vždy je to nádherný zázrak!
Užívej si štěstí (děsně rychle roste),

Hanka a Kačenka

 
marcelka
Zasloužilá kecalka 991 příspěvků 16.05.06 11:22

Václavko,moc hezky jsi to napsala.Asi to bylo náročné,ale Hyneček je moc krásné mimčo /vždyť to říkala i ta maminka co byl u ní Hynďa v porodnici na návštěvě:-))) / a všechno to trápení co jsi měla v porodnici ti vynahradí.

 
Jitutu32
Ukecaná baba ;) 1614 příspěvků 16.05.06 11:30

Ahoj Václavko,
taky jsem se pobavila nad tím,že tvé mimi ukazují jiné mamince.Být tou maminkou,tak jim tam něco řeknu,představa,že si dělám citové pouto k jinému dítěti a myslím ,že je moje a pak už mi ho neukážou a donesou mi jiné!!!!!to mě děsí,jak v nějaké továrně......­...chcete tohle mimi,nebo raději tohle???
To je HUSTÝ!!!
Ale vše dobře dopadlo,to je fajn.
Měli jsme to podobné,mě 15 dní po termínu dali na riziko a že mi to 17 den vyvolají a uvidí se.To se u mě celé těhotenství přikláněli k císaři.Jsem malá 150cm a mám malou pánev(pod minimum).
A že prý mi ani plodovka neodteče!
Takže mi ještě 15 den praskla voda a to v 16.00 odpole­ne,pak mě dali na sál a začali kontrakce,někdy silné a jindy ne.Takhle jsem to táhla do 11.00 v poledne druhého dne.Spala jsem jim ve stoje:-).
Až mi dali v 11.15 epidural a že jdu na císaře.Byla jsem při plném vědomí a malou viděla hned.
Dnes je jí 7let a v podstatě hned po roce bych si to klidně zopakovala.Snad­..........
Přeji ať jste zdraví a šťastný a to vždy :-))
 Jitka

 
Petula_
Zasloužilá kecalka 868 příspěvků 16.05.06 22:11

Vaclavko ,

máš pravdu - to datum je moooc hezké :-) Minimálně z numerologického pohledu :-))))

Přeji Vám hodně zdraví, štěstí a radosti :-) A pak už jen samá pozitiva a sociální jistoty :-)))

Peťula + Pavlík 11,5měs

 
ibu
Zasloužilá kecalka 627 příspěvků 16.05.06 23:26

Václavko,

moc pěkně popsaný porod. Když jsem četla jakou dobu tě nechali trápit, příjde mi to neskutečné. Když si vezmu svůj první porod, který trval 6 hodin a kontrakce jsem měla po 5 minutách tak hodinu a nadále po 3 minutách, nevím jestli bych těch tvých 15 hodin přežila.

Ale Hynek ti to jistě vynahrazuje a člověk naštěsít rychle zapomíná.

Ibu, Kubík a Sára 11 dnů

 
marci
Ukecaná baba ;) 1666 příspěvků 17.05.06 12:56

Ahojky.

Tak já to v Podolí prožila skoro stejně. Přenášela jsem 14dní. Porod mi vyvolali a Po 19hod. trápení se Matýsek narodil císařem na který jsem se vyloženě těšila. Já bych toho špunta nebyla schopná vyprdnout. Nemohli mi dát epidurál, o který jsem žadonila už odpoledne. No jo, oni tam radši normální porod, než císař.
Jinak výměna miminek. Z tvé strany docela sranda, ale z opačné by mi bylo líto pravého miminka, že jsem se předtím kochala jiným a vzala ho za své :-(

Pa M+M z květňátek 2005

 
monique
Zasloužilá kecalka 601 příspěvků 17.05.06 20:35

Ahoj Václavko!

Bylo to opravdu hrozně napínavé… Musela sis prožít svoje. Sice jsem nevydedukovala, co máš za nemoc, ale asi je to pěkná potvora, když ti způsobila tolik komplikací. A úplně chápu, jak ti bylo líto, žes musela na císaře, ale nakonec pohled na krásného Hynka dal určitě na to všechno zapomenout.

Jo - a s tou záměnou miminka - něco podobného se stalo mojí mamce, ovšem ona byla ta, které přinesli hodnou a krásnou holčičku, že to je prý její miminko a když se s ní seznámila, s omluvou přišli, že se spletli a podali ji řvoucího křiklouna - a to jsem byla já :-)))
No každopádně já jsem ráda, že jsem si svým synem byla jistá, neboť jsem ho viděla na vlastní oči vyskočit z mého těla :-))
Porod v každé podobě je i přes ty bolesti krásná událost - ty děti stojí za i za to riziko, že to odskáčeme na vlastním pošramoceném zdraví…

Přeju tobě, Hynkovi i Martinovi krásné společné chvíle v kruhu rodinném - mějte se krásně!

Monika + Michal 5,5 měsíce

 
Joseffka
Kecalka 224 příspěvků 24.05.06 10:07

No, mne teda ta výměna miminek moc nepobavila, spíš vyděsila. První setkání s VAŠÍM dítětem je tak důležité a chudák ta druhá maminka ho prožila s „cizím“ děťátkem. A co maličký? Pěkná nepravost! Doufám, že to není běžný jev a nakonec si přivezu domů „krev své krve“. Peji vám teď už jen samé usměvavé dny, plné lásky, štěstí a zdraví. Eva 36tt

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček