I na nás se štěstí usmálo

miruska11  Vydáno: 28.12.14

Už dlouho čtu všechny možné deníčky, o snažení, testování a hlavně porodu. Proto bych chtěla také přispět svým prvním deníčkem a povzbudit jak snažilky, tak prvorodičky.


2 komentáře

Vždycky jsem věděla, že chci miminko brzy. V 16 jsem se zamilovala a s přítelem jsme si ohledně plánování budoucnosti hodně rozuměli. Počkali jsme, až dodělám školu a začali naše snažení.

Po roce se nic nedělo a já začala chodit po vyšetřeních. Když já byla v pořádku, šel i přítel na spermiogram (za což ho obdivuji, poznala jsem, jak moc i on miminko chce a udělá pro to vše).

Protože neměl být v ničem problém, začala jsem tomu pomáhat drahými gely a vitaminami, testovaní ovulace a roční vstávání na měření bazální teploty. Vyzkoušela jsem snad vše a těch peněz… Stejně se nedařilo. Tak jsme tomu pomohli hormony a následovalo několik IUI a sex na povel (teď mám ovulaci, tak musíš).

Přesně po 3 letech, co jsem byla važně na dně, nemohla se podívat na žádnou těhuli a při pohledu na maminu s kočárkem jsem se rozbrečela, jsem naše snažení odložila a objednala se do gennetu, kam jsem měla jít přesně za měsíc.

Najednou mi bylo nějak moc dobře, plná energie, veselá a tak nějak jsem tušila, že se něco děje. Poprvé za 3 roky jsem neměla vsugerované ranní nevolnosti, ale tak nějak jsem věděla, že jsem těhotná. Počkala jsem 3 dny po vynechání menstruace (ne jako vždy, když jsem testovala brzy a čekala aspoň na duchy) a najednou se objevily dvě velké silné dálnice. A já nevěděla co dělat.

Testovala jsem odpoledne a do večera seděla na gauči, test v ruce a řvala a řvala. Byla jsem schopná napsat jen příteli „Hned přijeď!!!“ A to jsem si to tolik měsíců připravovala, jak mu to oznámím, a přitom jsem nebyla schopná slova. Jen jsem brečela a ukazovala mu test, on nechápal, proč brečím.

Těhotenství bylo nejkrásnější období v mém životě. Nikomu jsem nic neřekla do 12. týdne a užívala si to. Protože jsem se tak dlouho snažila a má doktorka mi to sama nabídla, šla jsem na nemocenskou, takže začalo nakupování a plánování. Opravdu jsem si to konečně užívala, cpala se od rána do ve večera (nechápu, že jsem přibrala jen 10 kg).

Na porod jsem se moc těšila a četla o nich pořád dokola, jak to poznám a co mám dělat. Termín jsem měla 11.11. Jak se blížil datum, těšila jsem se čím dál víc, každé ráno uklidnila, i když nebylo moc co, ale chtěla jsem mít všechno perfektní, až s miminkem přijdem domů.

7.11 jsem se probudila a tušila, že je to tu. Od rána jsem začala mít kontrakce slabé po 30 minutách, po 25 minutách atd. Takhle to šlo krásně celý den a intervaly se zkracovaly. Pořád za mnou někdo chodil a všichni psali jako každý den, jestli už??? Všem, co mě viděli ten den, tak jsem řekla, že mám jen poslíčky, že se nic neděje. :-)

V 17 hodin jsem psala příteli, že mám kontrakce po 7 a měl by někdy už přijet, protože netuším, jak dlouho to bude trvat. V 19 hodin jsem se šla připravit, omýt a sbalit a v půl 8 jsme vyjížděli.

V porodnici na mě koukali, co tam dělám, že mě tedy vyšetří, ale že určitě ještě pojedu domů, protože jsem přijela vysmátá a v pohodě. Kontrakce po 4 minutách, ale bezbolestné. Koukli na mě a že tedy rodím a nechají si mě. Odvedli nás oba na sál (byla jsem jediná rodička, tak jsem dostala ten nejhezčí s nejvíc vybavením). Byla jsem otevřená na dva cm a měla jsem čekat a když budu chtít vyzkoušet míče, vanu nebo sprchu.

Nic z toho jsem nevyzkoušela. Celou dobu jsem si hověla v takovém velkém křesle a dost se s přítelem nasmála. Sestřička, když přišla na kontrolu ozvů, tak nechápala. Po 2 hodinách kontrola a já byla otevřená na 4, tak mi udělali klystýr, že se to teď rozjede. Bylo mi dobře, nic mi nebylo a nebolelo. Ve 12 zase kontrola, byla jsem na 6 a praskli mi vodu, která stejně netekla, protože malá měla hlavičku už narvanou dole.

Odešla jsem zase na svůj pokoj a už jsem byla unavená a nevyspalá. Podle doktorky to mělo ještě chvíli trvat, tak jsem se chtěla prospat. Když najednou divný tlaky a já řekla příteli, ať jde pro sestřičku, že musím tlačit. Zase mi to nevěřili, ale na několik proseb řekli, že mě tedy zkontrolují. A najednou sestřička volala doktorce i dětské, že musí honem přijít. Přiběhly obě udýchané a já přešla do porodního křesla a těšila se, že za chvilku budu mít malou u sebe. Tak nějak přirozeně jsem věděla jak a kdy tlačit (vždy jsem se bála že nebudu vědět jak). Doktorka mě chválila, že to jde skoro samo.

To tlačení bolelo, ale nebylo to něco, co se nedá vydržet. Po chvilce vzala nůžky a já cítila, jak šmikla, ale zase to nebolelo. Malá byla venku a přítel si ji pyšně vzal. Pomazlili jsme se a pak se šli zvážit a změřit. Pak jsem je pořád sledovala, přítel si obešel doktorku a koukal jí pod ruce, jak šije (hrozně ho to zajímalo a vyprávěl mi o tom, co zrovna doktorka dělá). Měla jsem jen 3 stehy, takže nic hrozného.

Hned potom jsem sama vstala a šla si lehnout, moji malou holčičku mi dali do náruče a my si užívali naše dvě hodiny. Pak jsem se šla osprchovat a sbalili jsme se a šli na pokoj. Byla jsem na nadstandartu, takže jsme tam s přítelem zůstali všichni 3 spolu. Porod byl něco, na co nikdy nezapomenu. Vím, že jsem byla to malé procento, které má bezbolestný a rychlý porod. Mně po něm bylo tak hezky, že bych mohla rodit znovu hned.

Naše Lilinka se narodila 8.11. V 0:54 s 50 cm a 3090 gramy. Dneska máme 6 týdnů a je to můj vysněný poklad.

Dnes vím, že naše snažení nebylo dlouhé, někdo se snaží daleko déle, ale i tak chci všechny povzbudit, ať to nevzdávají. Miminko si samo vybere, kdy k vám přijde. Prvorodičkám přeji krásný a bezbolestný porod. Nebojte, ven miminko musí a když se budete těšit a půjdete do porodnice s radostí a očekáváním, že brzy už miminko uvidíte, tak to všechny zvládnete.

Moc se omlouvám za formu a chyby. Píši v rychlosti a z mobilu. Už se mi to moje koťatko budí na jídlo. Tak ať máte všechny tak krásné těhotenství a porod, jako jsem měla já. I když jsem se pořádně 6 týdnů nevyspala, stojí to za to.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
 Váš příspěvek
 
Uživatel je onlinePerlaZP
Stálice 72 příspěvků 256 inzerátů 28.12.14 00:19

Skvělý deníček… Gratuluji k holčičce… :kytka:

 
jun
Kecalka 476 příspěvků 28.12.14 05:31

Krásný, pozitivní deníček :potlesk: Gratuluji k mimču :mavam:

 
vevik1
Stálice 88 příspěvků 28.12.14 08:22

Pěkně pozitivní denicek, děkuji za něj :)

 
verulicek  28.12.14 09:03

Hezký deníček :-) gratuluju k malé, taky jsem měla super porod. jen nechápu, jak tady pořád čtu, že tak brzo praskají holkám vodu :nevim: mě se pokaždé ptali a praskla mi ji až jsem byla na 9

 
Žaneta66
Závislačka 4338 příspěvků 28.12.14 10:30

Krásný deníček :hug: :hug: :hug:

 
lucka83
Hvězda diskuse 45851 příspěvků 112 inzerátů 28.12.14 10:50

Moc gratuluji k malé a k pohodovému porodu :kytka:

 
Andrea.Tom
Zasloužilá kecalka 606 příspěvků 28.12.14 11:16

To je krásné :) Každý si ten porod vyvolává sám podle mého :) já se na něj těším, takže doufám v bezbolestný porod. ten kdo se ho ale bojí, tak podle mého ho bude brát hůře :) :kytka: :kytka: :kytka:

 
kelinqua
Ukecaná baba ;) 1152 příspěvků 28.12.14 12:20

Uz se tesim na ten svuj porod ;) kez by byl jak tvuj :kytka:

 
j-p
Kelišová 5624 příspěvků 28.12.14 12:27

No gratuluji k vysnene holcicce a zavidim lehky porod.My malem u porodu umreli vinnou doktoru, takze ja mam taky vysnenou a vymodlenou holcicku ale trauma do konce zivota! :,(

 
moky
Extra třída :D 10666 příspěvků 28.12.14 12:27

Gratuluji k holčičce!!! Užívejte rodinného života s maličkou a přeji zdravíčko. No a budu ještě reagovat na pozitivní myšlení před porodem…U první-holčičky, jsem se hrozně těšila, smála se a nakonec porod byl víc než děsivý, bolestivý, ukončený vytažením malé díky zvonu, padnutí srdeční akce, mém 3m léčení po porodu a u druhého-chlapečka, jsem byla v nervech, jak to bude a to byl právě ten můj rychlý, lepší porod. Holt, je to nejen o psychice, ale i shody událostí, personálem a mnoha dalšího…

 
miruska11
Ukecaná baba ;) 1491 příspěvků 28.12.14 14:51

Dekujeme mockrat :kytka: jsem tu jen pres mobil a nesli mi vlozit vubec fotky tak se moc omlouvam. Urcite je porod o hodne vecech jako pristup a pozitivni mysleni, hodne o personalu a proste i o nahode.ja mela opravdove stesti a vse mi vyslo, zato ted si to pekne uzivam s poradne urvanym miminem ale i to beru v pohode, sice jsem si uz holcicku pekne rozmazlila ze se musi jen nosit ale je to proste vytouzene vymodlene miminko tak proc ne :lol: jinak davam par dnesnich fotek, kdyz mi to neslo predtim, ale uz je opravdu velika :hug:

 
miruska11
Ukecaná baba ;) 1491 příspěvků 28.12.14 14:52

Jak jeste nezvedame hlavicku

 
Lisa_Qr
Zasloužilá kecalka 526 příspěvků 28.12.14 19:03

Hezký deníček, a gratuluji k miminku. :mavam:

 
Katyll
Kecalka 148 příspěvků 29.12.14 16:28

Moc gratuluji k holčičce! :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček