I rodiče si vybíráme

netkaa  Vydáno: 01.02.12

Říká se, že děti a rodiče si nevybíráme. Já ale po svých životních zkušenostech zastávám jiný názor. Děti si nevybíráme, děti si vybírají nás. Tím pádem si vybíráme i my své rodiče. Moje zkušenost může být pro někoho trpká, ale právě proto je to životní zkušenost.

O svých dětech jsem se rozepsala ve svých dvou předchozích deníčkách. Najednou mám takovou chuť psát a třeba některé z vás inspirovat, že po všech možných překážkách je možné jít dál. Ve svých dvaceti sedmi letech mám za sebou v podstatě „pět pé“, Potrat, porod, porod, pohřeb prvního dítěte a zase porod. Ano, zní to zběsile. Ráda bych se s vámi podělila o další životní příběh, a to, jak je v podstatě možné zvládnout „pět pé“ bez podpory vlastní matky.

Dětství bylo komplikované. Rodiče odešli pracovat do zahraničí, když mi bylo sedm let. Vyrůstala jsem tedy u babičky s dědou. V podstatě mi nic nechybělo. Měla jsem péči, lásku, vše, co jsem chtěla. Jen jsem v podstatě neměla mámu. Roky plynuly, já dospívala a od čtrnácti let jsem se začala výrazně osamostatňovat. Nemyslím tím, že jsem si ve čtrnácti sbalila fidlátka a byla hrozně nezávislá. Začala jsem být nezávislá emocionálně.

Rodiče se v mých 18 letech rozešli a oba si našli nové partnery. Já měla v té době přítele, později otce mé první dcerky. Odešla jsem z domova. Matka si ve dvaačtyřiceti ¨pořídila mimčo a mně se 11 měsíců po narození bratra narodila Vanesska. S jejím otcem jsme odešli žít na venkov. Nefungovalo to. Začal pít. Mezitím mi moje matka pomáhala svými radami. „Proč to neuděláš tak a onak“… „udělej to tak a tak, dělej to a ono“.

Po nějaké době jsem od otce Vanessy odešla a vrátila se zpět do Prahy. Matka mi opět poradila, ať si seženu byt u nich v domě. Jediný byt k dispozici byla mini garsonka hned na stejném patře, kde bydlela matka s novým partnerem a bratrem. Pracovala jsem, a tak mi přišlo logické, že babička mi pomůže s Vanesskou. Byla na mateřské. Zarazilo mě, že mě odmítla. Ovšem to by nebyla ona, aby neměla super radu v rukávu. Nejprve, ať malé seženu jesle. To nevyšlo. Tak tedy nějakou paní na hlídání. Sehnala jsem mladou holčinu a platila 500 kč každý den za hlídání. V podstatě jsem si to nemohla dovolit. Takže se mi po pár měsících začalo stávat, že jsem neměla ani pro malou na Sunar a chodila jsem ho krást.

Nedalo se to utáhnout. Zapomněla jsem zmínit důležitou věc. Když se matka vrátila s novým partnerem ze zahraničí, začali podnikat. Obchod nefungoval a začali se zadlužovat. A moje matka opět měla řešení… úvěry. V podstatě mě začala citově vydírat, až jsem jejímu naléhání podlehla a na několik půjček jsem ji ručila. Já jsem jí „pomohla“, ale ona mi vždy dokázala jen „poradit“. Otec v zahraničí zůstal, tak jsem se s ním po několika měsících živoření domluvila, že pojedu pracovat k němu. Ovšem nebylo možné vzít malou s sebou. Spoléhala jsem na to, že za takových okolností si ji matka vezme k sobě. Nevzala. Ale poradila mi, ať zaplatím kamarádce, která byla na mateřské, aby se o malou postarala.

Bylo mi šíleně. Nicméně, z mé nové práce se sypala eura, takže jsem mohla trávit třeba dva měsíce jen s malou doma. Matku začali pronásledovat exekutoři. Opět mě nutila pomáhat jí. Takže ve finále jsem vydělávala na náš nájem, jejich nájem, splátky do banky a hlídání, a ještě jsem musela ušetřit, abych mohla být s malou doma. Neúnosná situace. Do toho se začal zhoršovat Vanessy zdravotní stav. Matka mi několikrát „radila“, ať dám malou do ústavu, že mi ničí život. Začala jsem být mnohem prozíravější. Přestávala jsem být tou holčičkou, co mamince stůj co stůj pomáhá.

V roce 2009 jsem se seznámila s manželem, a rozhodla se, že je čas žít můj život a prostě jsem vrátila byt, sbalila fidlátka a odstěhovala se za manželem do Německa. Matka byla zběsilá. Najednou tu nebylo to štěňátko na zapískání. Přesto se jí ještě několikrát povedlo vymámit ze mě peníze. V roce 2010, když Vanesska odešla, chtěla jsem po matce peníze zpět. Utrhovala se na mě a poté, co jsem se jí postavila a řekla jí, že jsem právě pohřbila svoje dítě, že tu nikdy pro mne nebyla, mi napsala sms: „Pánbůh tě potrestal za to, jaká jsi svině, a ještě potrestá, jestli nepřestaneš“. Od momentu této sms nejsem s matkou v kontaktu.

Dlouho jsem bádala proč? Každá duše se rodí za účelem splacení všech „dluhů“ z minulých životů. Potkáváme stále stejné duše, někdy se může zdát, že nás v životě provázejí podivné souvislosti. Každá duše ovšem při narození zapomíná svůj životní úkol a celý život je vlastně cesta k odhalení.

Možná to bude znít zvláštně, ale musím říct, že já se na svou matku nezlobím. Odpustila jsem jí, ale nestýkám se s ní. Jako duše jsem si jí vybrala, aby mě naučila, jak se život žít nemá. A za to jsem jí v podstatě vděčná. Nebýt jí, nikdy bych nebyla tam, kde jsem. Vanesska si mě vybrala, aby mne naučila být dobrým rodičem, který chápe, že své děti nebude vlastnit. Své děti milujeme, ale nevlastníme. Doufám, že toto pochopí jednou i má tchyně. Ale o té třeba příště :)

Dámy, dělejte jen to, co vás činí šťastné. Rady a názory druhých nejsou důležité. A je vskutku jedno, zda je to vaše matka či partner. Váš život žijete vy. Nikdo jiný. Někdy to může být těžké, ale vše se dá překonat :)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Mishka85
Ukecaná baba ;) 1436 příspěvků 01.02.12 08:09

Netko musíš být silná, žes dokázala mamce odpustit to, co ti provedla - to chtělo opravdu kus odvahy. Ale já ti rozumím, věřím tomu, že si rodiče vybíráme, abychom se na nich naučili, díky nim se můžeme stát lepšími. Naši jsou skvělí rodičové, ale taky se snažím poučit z jejich chyb. Držím ti pěsti, aby jsi měla s tchyní dobrý vztah, když vlastně „nemáš“ maminku. :kytka: :kytka:

 
Motýlková
Ukecaná baba ;) 1459 příspěvků 01.02.12 08:33

při té smsce mi vyhrkly slzy do očí. to je příšerné. si silná ženská a obdivuji Tě, jak zvládáš svůj nelehký osud. Boží mlýny melou! ono se to mamince vrátí..

 
zzuzzinda
Kecalka 264 příspěvků 01.02.12 10:52

Některé ženy mají děti, ale mámy nejsou. Tvoje matka mezi ně patří. A tvoje děti si vybraly skvělou mámu.

 
Martinap1
Ukecaná baba ;) 1111 příspěvků 01.02.12 10:55

Přemýšlím stejně, moje maminka v květnu umřela a já si pořád říkám, čemu se měla naučit v tomto životě a co měla naučit nás! Hezky napsaný, děkuju, zase přemýšlím :-).

 
ficus
Ukecaná baba ;) 1101 příspěvků 01.02.12 11:25

Úplně mě to dojalo. Krásně napsané. :hug:

 
Gabika83
Závislačka 3221 příspěvků 01.02.12 11:25

Jsi silná žena..držím palečky ať už je vše v pořádku a jsi jenom šťastná :palec: Krásny deníček ;) ;) ;) ;) ;) ;) ;) :palec: :palec: :palec: :palec: :palec:

 
Miťulka
Ukecaná baba ;) 1287 příspěvků 01.02.12 13:53

Nádherný deníček :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
micha.bello
Závislačka 2649 příspěvků 01.02.12 14:23
Je mi smutno

Je mi opravdu smutno z tvého deníčku, nejvíc líto je mi chování tvé Matky (osobně už bych ji ani matkou nenazala, je to jen využivačná potvora :cert: ). A s tím výrokem:

Dlouho jsem bádala proč? Každá duše se rodí za účelem splacení všech „dluhů“ z minulých životů. Potkáváme stále stejné duše, někdy se může zdát, že nás v životě provázejí podivné souvislosti. Každá duše ovšem při narození zapomíná svůj životní úkol a celý život je vlastně cesta k odhalení.

Naprosto souhlasím s tímto odstavcem, je velmi pravdivý. Četla jsem dosti knih s duchovní (nikoliv přímo náboženskou) tématikou, např. Mnoho životů, mnoho mistrů či knihy od Moodyho mají tohle zaměření. Všechno, co se nám děje má smysl a i když se člověk topí ve sr… bohužel, muselo to tak být a prožít si to. Všechny křivdy co na vás kdo působí berte z toho hlediska, že vy sami jste takovéto věci někomu způsobovali v minulosti svým blízkým a nyní se vám vše jen oplácí. A až se vám oplatí, co jste způsobili, budete zase žít lépe. Je důležité pomáhat druhým (i v případě, že nám ti druzí hází klacky pod nohy) a abychom sami způsobovali co nejméně bolesti lidem okolo, měli bychom se chovat humánně. Pomáhat druhým v nouzi. ;)

 
iliska87
Ukecaná baba ;) 1358 příspěvků 01.02.12 15:18

Krasne.....to co jsi napsala a jak beres zivot…drzim palecky at se ti v zivote dari moc hezky :kytka: :srdce:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8526 příspěvků 01.02.12 15:40

silný deníček o poznání sebe sama. Jsi dost dobrý, holka :hug:

 
netkaa
Kecalka 211 příspěvků 01.02.12 15:43

Děkuju, dámy :) Moc si všech vašich vzkazů vážím, motivují mne k dalším deníčkům.. :dance: :hug:

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 01.02.12 16:45

Je jenom skoda, ze jsi ji neposlala do pr… driv. Ja na nici rady nemam, ziju v jine zemi nez moje rodina a hlidani sice taky nemam, ale aspon mam klid.

 
ivoun
Ukecaná baba ;) 2022 příspěvků 01.02.12 18:34

Smekám před tebou :potlesk: :potlesk: :potlesk: a přeji jen krásné chvíle do budoucna :hug: :kytka:

 
netkaa
Kecalka 211 příspěvků 01.02.12 19:39

****Loki01**** Ona dovedla radit i když jsme žili v jiné zemi.. Chybí mi máma, jen ne ta moje.

 
eginka
Kecalka 455 příspěvků 01.02.12 20:34

Netko, fakt sklanam sa pred tebou a tvojou silou voli :potlesk: :potlesk: :potlesk:

 
Aladina
Echt Kelišová 7584 příspěvků 01.02.12 23:07

netkaa - i já tě obdivuju. Neumím odpouštět. Fakt máš můj velký obdiv.

 
marra  02.02.12 09:31

Si uzasna zena,moc te obdivuji,za tvou silu :potlesk: Prala bych si mit, jen polovinu tve sily jako ty,zivot by byl snadnejsi.drz se :srdce:

 
Rada32
Povídálka 47 příspěvků 02.02.12 12:32

Netko,život ti dal lekci a ty jsi jí bravurně zmákla.Odpouštět umí jen málokdo,jsi silná a určitě budeš dál.Přeji ti sílu,lásku,zdraví a plno štětí do další životní etapy. :kytka:

 
misicka38
Zasloužilá kecalka 582 příspěvků 02.02.12 13:56

Moc pěkný,ale smutný..:(

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 02.02.12 14:25

Netko: doufám ze uz všechno bude jenom dobre:(

 
Pajanka
Ukecaná baba ;) 2281 příspěvků 20.03.12 18:40

V těch dvou posledních odstavcích je neuvěřitelně hluboká a veliká pravda. Hlavně věta „matka mě naučila, jak se život žít nemá“ se mi zaryla hluboko pod kůži. Díky za ty krásné dva odstavce. A klobouk dolů, že jsi všechno tohle zvládla a překonala. Jsem stejně stará jako ty a nevím, jestli bych tohle všechno překonala. Držím ti palečky, aby ses v budoucnu měla lépe.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele