I tchyně je člověk

netkaa  Vydáno: 08.02.12

Spousty deníčků, které jsem v nedávné době četla, byly o tchyni. I já mám tchyni, se kterou si vůůůbec nerozumím, ale stejně jako v případě moji matky, jsem jí odpustila.

Moje tchyně je Američanka. Po napsání této první věty mám pocit, že to jako popis tchyně dokonale stačí. Moje tchyně je typická Američanka. Trošku korpulentní, malá. Vše by dle ní mělo být jako v pohádce. Pokud by to tak ovšem bylo jako v pohádce, moje úloha by nebyla princezna, ale minimálně charakter a la Kruela Devil ze 101 dalmatinů :)

Můj muž je jedináček, což situaci lehce stěžuje. Ale opět, jak se to vezme. Má tchyně, říkejme jí třeba „Lady B“, porodila své jediné dítě v 19 letech. Pochází z katolické rodiny, tudíž měla plnou podporu svých rodičů a svých pěti sourozenců. Otec manžela od ní odešel, když byly malému necelé dva roky. Chodila do práce, o malého se staral zbytek rodiny. Chodila za zábavou, potkávala nové muže, a o malého se stále starala rodina. Když manželovi bylo cca 13 let, Lady B potkala pana pravého, který měl v té době 15letou dceru z prvního manželství. Dostal nabídku karierního postupu a nová rodina se z Atlanty stěhovala do Texasu.

Nevlastní 15letá dcera dostala možnost volby, zůstala tedy v Atlantě. Manželovi volba zůstat s babičkou a dědou nabídnuta nebyla, a musel se tedy přes svou nevůli stěhovat do Texasu. Důvodem jeho zájmu zůstat byl převážně silný vztah k prarodičům a sportovní možnosti, které ovšem už v Texasu neměl. Svou nespokojenost začal demonstrovat různými způsoby. Lady B ho neustále kontrolovala, vše mu zakazovala, a podle toho to také dopadlo. Manžel si začal hledat cestičky. Začal lhát a posléze brát i drogy. Byl na třech léčeních a všechny byly neúspěšné. Sám ovšem měl vůli skončit, a tak se domluvil se sestrou Lady B a odstěhoval se za ní do Chicaga, kde jí pomáhal s jejími třemi syny. Odtud o rok později narukoval do armády, která ho v roce 2008 vyslala na základnu do Německa, kde jsme se později setkali.

Když jsme se poznali a začalo to vypadat vážně a já se rozhodla, že se za budoucím mužem do Německa i s Vanesskou odstěhuji, dostala jsem zprávu na Facebook právě od Lady B. Zpráva zněla velmi nepříjemně a arogantně, přesně tam stálo. „Kdo jsi“?„, ty jsi zasnoubená s Mým synem?“ „zvláštní, má totiž přítelkyní v Texasu“. Byla jsem jak opařená. Nicméně, zmiňovaná přítelkyně byla spolužačka, kterou Lady B zbožňuje a slyšela už zvony bít :)

Po krátké době musel manžel oznamovat, že čekáme miminko. No to byla scéna. Byla jsem absolutně znechucená. Její postoj nás dohnal k tomu, že jsme se v prosinci 2009 tajně vzali. Logicky byla vytočená, jen nemohla pochopit, že jsme jí to neřekli právě proto, že mi dávala celou dobu dost najevo, že jsem nula, protože nejsem Američanka. Týden po naší svatbě přiletěla i s manželem do Německa na Vánoce. Bylo to peklo. Vanesska třeba dostala epileptický záchvat a jediné, co ji zajímalo, bylo, jestli půjdou s manželem někam nakupovat. Byla absolutně uzavřená jakýmkoli informacím o mé osobě. Takže jsem svůj nezájem opětovala. Největší drama nastalo, když jí muž oznámil, že po skončení jeho vojenské služby budeme žít v ČR a do USA se nevrátíme.

Nejprve začala citově vydírat a pak uraženě přestala komunikovat. Po narození Amálky nepřiletěla. Manžel byl smutný. O 8 týdnů později nám Vanesska odešla, nepřiletěla manžela ani podpořit. Dokonce v den, kdy malá zemřela a my jí to oznamovali přes Skype, kde se vzala tu se vzala nějaká její kamarádka, která začala hopkat před monitorem a vesele halekat: „já chci vidět miminko, ukažte mi to malé miminko“. Bez jediného slova jsem Skype hovor přerušila. Nakonec tchyně přiletěla na Vánoce. Nabídli jsme jí pobyt u nás doma, snažila jsem se být milá, a opět jsem se dočkala nepochopení. Takže jsme jí oznámili, že čekáme další miminko. Vyslechli jsme si, jak se okamžitě musíme odstěhovat do Ameriky, protože to tam je lepší. Bylo mi zle.

Narodil se Patrick. Opět nepřiletěla. Manžel ji prosil několikrát. Místo toho nám všem raději zaplatila letenky do Ameriky na letošní Vánoce. A abych nezapomněla, manželova nevlastní sestra shodou okolností porodila v říjnu dceru. Tchyně tam letěla skoro okamžitě. Manžel byl hodně zklamaný. Po narození malého se zjistilo, že má astma a dr. nám tak náročný let nedoporučila. Navíc, kdo by se vydával na Vánoce s 18měsíčním dítětem a půlročním na 16hodinový výlet letadlem. To byste měly, milé dámy, vidět, co od Lady B následovalo. Urazila se a normálně mě začala napadat, že jsem si snad nemoc malého a to, že mu let nebyl doporučen, vymyslela.

Vrchol všeho nastal o Vánocích. Naše první Vánoce jako rodiny byly úžasné. 24. jsme manželově rodině popřály Veselé Vánoce přes skype. 25. 12. (americké Vánoce) jsme Lady B poslali SMS. 26. 12. nám babička oznámila, že Lady B se ubrečela do spánku, protože se jí muž na jejich Vánoce neozval. Ten samý den s ní ještě skypoval, byla uražená, že jsme jí neposlali balíček s dárkem. Poté s námi nekomunikovala až do ledna. Pak začala jakoby se nic nedělo…

Celou dobu jsem si říkala, že to bude dobré. Minulý týden, jsem si řekla, že už mě to nebaví. Ne kvůli mně, mně je Lady B v podstatě volná, jen manžel je kvůli celé situaci rozmrzelý a mrzí mě to kvůli našim dětem, protože nemají babičku. Napsala jsem jí tedy email, kde jsem dopodrobna popsala své pocity z jejího chování vůči nám. Nic jsem neočekávala. Jen jsem chtěla, aby to věděla a ulevilo se mi. Dostala jsem strohou odpověď, něco ve stylu: že bych se měla snažit vyjít s manželovou rodinou. Hm… Takže jsem opět zůstala nepochopena. Nevadí. Já jsem řekla, co jsem měla na srdci. A manžel se holt se svou opičí matkou bude muset postupně vyrovnat sám. Ona si myslí, že jsem plná zloby. Je to tím, že se vzájemně nechápeme.

Přestože jsem se nespočetněkrát snažila vysvětlit jí, kdo jsem a proč jsem taková a maková, a to jen kvůli dobrým vztahům v rodině, nepochopila, protože nechce chápat. Je ublížená, protože její jediný syn nežije v Americe, nemá za ženu její vyvolenou snachu a žije tak, jak žije. To, že od té doby, co jsme spolu, na drogy ani nepomyslel, nelže, má skvělou práci, studuje vysokou školu, je skvělým manželem a ještě lepším tátou, pro ni není dostatečným důkazem, že to, proč jsme spolu a tady v ČR, má důvod.

Jak jsem se zmínila v mých předchozích deníčkách, už neřeším, co si druzí myslí, dělám jen to, z čeho jsem šťastná já i moje rodina. Tchyně jsou také lidé. Jen některé z nás a některé naše tchyně mluvíme na jiné frekvenci, a proto naše vzájemné pocity zůstanou už asi navždy nepochopeny. Takže si z toho nic nedělejte, a žijte, jak chcete vy! Naše štěstí je, že ta moje tchyně žije hooodně daleko :D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.6 bodů
 Váš příspěvek
 
ynax
Extra třída :D 12215 příspěvků 08.02.12 07:40

nemáte to lehké, ale buď ráda, že manžel stojí za tebou a nedělá co řekne matka. po přečtení tvého deníčku jsme si vzpomněla na mnohé, které tu nasazují tchýním psí hlavu a jsou naštvané, že je tchýně otravují svou návštěvou, chtějí vozit kočárky nebo nedej bože přinesou dětem kopu sladkostí, kterou snacha s vítězným úsměvem na rtech hodí do koše…

 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25995 příspěvků 08.02.12 08:19

Mno, nemáš to jednoduché… :nevim:
Ale nemusíš si nic vyčítat - udělala jsi první kloudný krok, a že nebyl vyslyšen už není tvoje vina :hug:
Osobně znám spousty američanů a za sebe mohu říci, že ani jeden není „normální“. Podle mě je to tak i s tvou tchýní, je to prostě tou jejich kulturou a pocitem, že Američan je pán světa a všichni ostatní jsou póvl. A s tím opravdu nic neuděláš.
Držím ti moc palečky a gratulujike skvělému manželovi, který stojí za tebou :potlesk: :kytka:

Příspěvek upraven 08.02.12 v 08:19

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 08.02.12 09:47

To je jak z nějakýho filmu :) Ale je skvělý, že manžel stojí za tebou, i když chápu, že ho to musí moc mrzet.

 
kufnerka
Zasloužilá kecalka 877 příspěvků 08.02.12 12:53

S tchyní to nemáš jednoduché, ale jak píšeš na konci, je daleko a tak to jde. Moje kamarádka má taky takovou „super tchyni“, nepřijala ji do rodiny, jeden čas ani nesměla vstoupit do tchynina domu, musela čekat na zahradě. O urážkách na Vánoce a podobné nemluvím.
Kamarádka je super holčina s dvěma dětmi a je to super rodina.
Nemá cenu se doprošovat, tak bude mít ona navrch a když nedokáže pochopit co ty cítíš, tak je to jak ty píšeš „opičí matka“. Přeji celé tvé rodině krásný život a ještě: Tchyni k životu nepotřebujete. :kytka: :kytka: :kytka:

 
marfušenka
Stálice 72 příspěvků 08.02.12 14:30

Jsem tu na emiminu krátce a čtení deníčků mi zabere veškerý čas :lol: . Ty tvoje zápisky jsem si přečetla všechny. Po prvním jsem si ale musela dát pauzu a uvědomila si, že si pořád na něco stěžuju a mám se vlastně dobře. Jsem hloupá :roll: . Ještě teď se mi derou slzy při vzpomínce na první zápisek. U toho druhého lituji,že nemám takový ten správný náboj a ve všem se plácám,nic nedotáhnu do konce.při třetím jsem si říkala,že bych si strašně moc přála taky vědět proč se mi děje to co se mi děje :) a dát se jinou cestou,tou lepší. Si strašně silná osobnost, máš můj velký obdiv. Umíš odpustit a to mnohým moc nejde. Sama nevím,jestli bych své matce tohle odpustila. Asi ne. Tchýni já mám celkem v poho, takže jsem opět koukala,jaké štěstí vlastně mám. člověk si při čtení těchto Vašich deníčků hodně uvědomí,hlavně když se zabývá malichernostma a pak si přečte opravdová trápení a co vše se může stát. moc ti za tyto příspěvky děkuji a přeji už jen všechno krásné celé Tvé rodině :hug:

 
animasie
Kecalka 193 příspěvků 08.02.12 15:38

Tak to je šílené… Mám stejný problém, taky jsem o tom napsala deníček… Jsi statečná a obdivuji tě… opravdu máš ale štěstí, že žije v Americe… My jí máme ve stejném městě a její návštěvy s jejím poučováním jsou šílené a nic se proti tomu nedá dělat. Přeji nadále pevné nervy..

 
Loki01
Echt Kelišová 8733 příspěvků 08.02.12 19:52

Tchyne je vidim pekny darecek :roll: Resis to moc chytre, manzel se s tim za chvili vyrovna. Sikula :potlesk:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24168 příspěvků 08.02.12 22:03

Tchyni zadnou nemam ,bohuzel zemrela nez jsem ji stacila poznat,ale tchan ujde,ziju v Nemecku a ta mentalita je o neco jinaci nez Americka,proste si docela rozumime.Preji ti ,aby manzel nadale stal na Tve strane a smekam,ze se dokazal odstehovat do Cech.To by ten muj neudelal a je to Evropan :D :D :D
Krasny denicek :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele