Indukce a jak jsem se ní poprala

Solvejg  Vydáno: 16.03.11

Indukce pro mě byla celé těhotenství strašákem, a tak nějak jsem tušila, že právě mě potká. A ejhle, potkala. A vlastně mi to vůbec nevadilo. Myslím, že můj porod byl i přes nutnost umělého vyvolání naprosto v pohodě a velice ráda na něj vzpomínám.

S odstupem času a v návaznosti na náročné, ale přirozené porody kamarádek, které se mi v poslední době houfně rozrodily, jsem se i já rozhodla přispět svou troškou do mlýna, tedy popsat zkušenosti z toho mého, indukovaného porodu.

Již nějaký ten pátek jsem přenášela, ani ve 40. tt to dle nálezů nevypadalo, že bych měla vůbec kdy rodit. Malé se v bříšku ale stále dařilo, tak si mě na indkuci pozvali až v nejzazším možné době, 10. den po druhém termínu. Ani při vstupní kontrole tohoto krásného srpnového dne se mé porodní cesty netvářily, že by se jimi mělo v nejbližších hodinách procpat dle odhadů minimálně 3, 5 kg mimčo. Já ovšem neztrácela na optimismu, vtipkovala plna síly a elánu se sestrami na ambulanci a po svém ubytování na porodním boxu i s primářem při vizitě.

Asi v 9 hodin ráno mi přišla velice příjemná a pohodová porodní asistentka s vyplašenou medičkou v patách zavést první tabletu, která měla do hodiny rozjet kontrakce. Vypočítáno to měli dokonale. Lehce před desátou se začalo cosi dít. Ale stále tyto „kontrakcičky“ ani zdaleka nedosahovaly síly a intenzity mých menstruačních bolestí. Postupně jsem se ale začala otvírat paralelně s tím, jak bolesti sílily. Stále mi však bylo do skoku. Změna nastala po píchnutí vody ve 12 h, kdy jsem byla otevřená cca na 2 cm. To začal ten správný masakr.

Nejsem žádná cimprlína, ale v tu chvíli jsem myslela, že umírám :-) Ze začátku, když jsem ještě byla schopna „rozumně“ myslet, jsem dokonce zvažovala, že skočím z okna… jenže jsem byla v přízemí, takže by to stejně k ničemu nevedlo :) Takhle jsem trpěla asi do dvou hodin, ale nic moc si z toho nepamatuji. Jenom šíleně bolestivé vyšetření porodní asistentky, kdy jsem po vzoru Spidermana téměř lezla po zdech. Závěr tohoto vyšetření po dvou šílených hodinách vražedných kontrakcí každých 50 s byl pro mě v tu chvíli neskutečně děsivý. Prý otevřená na 4 prsty.

Představa dalších podobných dvou a více hodin ve mně vyvolávala velmi, ale velmi tísnivé pocity… V tu chvíli jsem se rozhodla ignorovat svoji nezlomnou fobii z jehel všeho druhu a začala svoji asistentku, která mě neustále dodávala optimismus, na kolenou prosit o epidural. Žasla jsem, s jakou rychlostí neohroženě přifrčely anestezioložky, ale ještě více jsem se podivovala nad faktem, že mi bylo úplně fuk, jak velkou a tlustou jehlu mi rvou do zad. Epidural okamžitě zabral. Bolesti znatelně polevily a časem jsem nabývala dojmu, že mi kontrakce mizí úplně.

Tak mě napojili na monitory a já stále skoro nic necítila. Pravděpodobně ani asistentce se ty slábnoucí kontrakce nezdály optimální, tak mi asi po dvou bezbolestných hodinách dopřála dávečku oxytocinu. Najednou mi zčista jasna začalo připadat, že se snad pos…ru. Sdělila jsem tento svůj pocit stále přítomné asistentce a ona, že se mrkne na stav věci. Tak se teda mrkla a sdělila mi, že jsem se dočkala, že jdeme tlačit. Já s ní ještě chvíli diskutovala, že to určitě nemůže být moje holčička deroucí se na svět, ale pouze vůči klystýru imunní exkrement, ale ona byla neoblomná, a že si mám zkusit zatlačit.

Tedy jsem se rozhodla ji poslechnout, ale jenom z toho důvodu, abych jí dokázala svoji pravdu. Zkusila jsem zatlačit přesně třikrát, když ta moje lumpačka malinká přesně 16.30 vylezla ven. Vůbec neplakala, jen se na nás dospěle dívala a zřejmě se pokoušela analyzovat situaci, v níž se tak najednou ocitla. Vážila 3, 6 kg, měřila 50 cm a drala se ven tak šikovně, že maminku ani nemuseli nastřihnout.

Tou chvílí se mi změnil život, ale hlavně moje malá změnila mě. Vlastně nedokážu pochopit, co jsem dělala a pro co jsem žila než přišla ona.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.5 bodů
 Váš příspěvek
 
vopičkaa
Kelišová 6048 příspěvků 16.03.11 08:08

:potlesk: :kytka: :kytka: :kytka: šikovná maminka i holčička
taky myslím že i vyvolaný porod může bý krásný :wink:

 
Dorisov
Povídálka 50 příspěvků 16.03.11 08:25

Moc hezky a vtipně napsané :palec: :potlesk: A obrovská gratulace k holčičce!!! :kytka:

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 16.03.11 08:39

krásně napsané! moc gratuluji, také nevím pro co jsem žila než se narodila naše malá, je to náš poklad, člověk to ani nedokaže slovy popsat co ty naše malý bobíčci pro nás znamenají :srdce: :hug:

 
Pep@e
Zasloužilá kecalka 683 příspěvků 16.03.11 09:18

Moc hezké, gratuluji :). U nás vyvolávání nebylo příliš příjemné (nejdřív na epidural moc brzo, pak moc pozdě) atd .. Ale stejně, ono i když ten porod se trošku zamotá je to krása a člověk toho nelituje :)

 
Chula
Ukecaná baba ;) 2255 příspěvků 16.03.11 10:39

Solvejg vy jste popsala můj porod :-D Vtipně a s nadhledem, krásně se to četlo. Až na drobný detail že vyvolávání u mě trvalo o den déle, porod samotný byl naprosto se stejným průběhem. KOntrakcičky, 2cm, rupnutí plodové vody, bolesti jak blázen, epi, po dvou hodinách oxytocin a za půl hoďky se šlo na věc, 3-4 zatlačení a mimi bylo venku bez nástřihu, holka 3690, 50 cm.
A bylo to i tak krásné že? Ale doufám že podruhé si to „užiju“ úplně přirozeně.
Gratuluji ke zdravé holčičce :kytka: a bezvadně zmáknutému porodu. :potlesk:

 
atominnka
Generální žvanilka 20914 příspěvků 16.03.11 12:41

Ahoj, krásně jsi to napsala a k mimi moc gratuluji. Já měla v listopadu, přesně ve 41.tt taky indukci:-) bolesti po minute 22hodin a po 45sekundách ještě 3 hodiny než jsem porodil :-) a… 3 kapačky a pak jeste injekce kvuli uvolneni ted uz nevim ceho presne:-) Bolesti sileny, hlavne ty krizovy, to byla ňamka. O epidural jsem prosila, ale pry jeste ne, jsem malo otevrena, pak uz jsemo nej prosit zapomnela:-D Nastrih me neminul, i kdyz mala byla celkem mala - 3070 a 48cm. Ale stálo to za to, malá je naše zlatíčko! :dance:

 
resli
Zasloužilá kecalka 746 příspěvků 16.03.11 13:11

moc gratuluju k miminku :srdce: ,pěkně napsaný deníček,jsem se i zasmála,skok z okna :-D ,prožila jsem něco podobného,přeju at vám malinká krásně roste a dělá jen radost :kytka: :srdce:

 
Solvejg
Stálice 93 příspěvků 16.03.11 13:30

atominnka: Jééé, tak to jsi statečná…tak dlouho snášet ty šílené bolesti…já byla solidně mrtvá už po těch dvou hodinách. Ale pravdou je, že veškerá bolest byla po narození té naší malé lumpačky rázem zapomenuta:-) Ta příroda to má velmi fikaně zařízené, není liž pravda:-)))

Příspěvek upraven 16.03.11 v 13:31

 
Solvejg
Stálice 93 příspěvků 16.03.11 13:36

Chula: Pravda, pravda, bylo to krásné. Ze začátku mě taky mrzelo, že se to nerozjelo samo, ale když teď zpětně porovnávám můj idnukovaný porod, s přirozenými porody kamarádek, měla jsem veliké štěstí, že to probíhalo tak hladce a bez jakýchkoli komplikací. Ale v konečné fázi je nejdůležitější, že je mimčo zdravé a ostatní už se nějak poddá:-)

Jinak všem moc děkuji:-)

 
werro
Ukecaná baba ;) 1565 příspěvků 16.03.11 13:49

jako bych četla svůj vyvolaný porod, taky my ve 12 píchli vodu a začala ta správná sranda a v 15:10 byl martin venku :dance:

 
atominnka
Generální žvanilka 20914 příspěvků 16.03.11 14:14

JJ, zařízené je to dobře, protože už teď přemýšlím o druhém prckovi:-)

 
Chula
Ukecaná baba ;) 2255 příspěvků 16.03.11 17:17

Hihi :mrgreen: v porodnici jsem manželovi kladla na srdce že už nikdy a ještě v šestinedělí už básnila o druhém dítku :lol:

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 16.03.11 19:16

Trošičku závidím! Já měla indukci u obou porodu a po nekonečných a děsivých hodinách kontrakcí mě řekli, že dítě nesestupuje, takže mám po dvou císařích. Ale stálo to za to! :-D

 
lasička1
Echt Kelišová 7605 příspěvků 16.03.11 21:19

To skočení z okna-tak přesně ten pocit jsem lěla po píchnutí vody také.Venku už tma,stála jsem opřená u okna a říkala si,že kdyby mě někdo sdělil,abych skočila,že mě to pomůže,tak bych to bývala udělala.Ty bolesti byly nesnesitelné,ne­popsatelné…a dodnes mám to okna v živé paměti-i když to bylo tuším 8.patro.
Ale od píchnutí vody byl malý na světě za 1,5 hodiny-což bylo za přijatelnou dobu.Také to do píchnutí vody nikam moc nepostupovalo.

 
koralina11
Neúnavná pisatelka 16711 příspěvků 18.03.11 14:24

moc hezkáý deníček taky sem měla vyvolávaný porod ale bylo to hrozný 12 hodin bolesti po 5 a pak po 2 minutách no nakonec císař ale to už bylo vyspobození na sále sem říkala že už nikdy víc a už na jipce sem říkala že klído jo tak uvidíme

 
Freyaa
Extra třída :D 10052 příspěvků 21.03.11 21:47

i já jsem za indukci vcelku ráda:-) Rodila jsem pouze 3,5 hodiny, a na porod mám ty nejkrásnější vzpomínky

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček