Isabela - jak se narodilo naše miminko

emimino  Vydáno: 03.03.03

Koncem listopadu se mi narodila krasna dcera, je to moje prvni miminko. Na porod jsem myslim byla pripravena dobre, navic jsem nevedela do ceho jdu, takze jsem nemela strach. Nekolik mesicu před porodem jsem chodila na cviceni pro tehotne, to bylo moc fajn, a také jsem s manzelem absolvovala prednasku tykajici se porodu, coz take nebylo na skodu.

Tyden pred terminem mi zacaly stahy a interval se zkracoval az na 5 min, vecer pri koupani mi zrejme odesla hlenova zatka s krvi, coz me vyplasilo a radeji me manzel odvezl do porodnice, kde jsem mela stale intenzivni stahy po 4 minutach. Byla jsem vysetrena s tim, ze jsem teprve „na zacatku“, ale stejne jsem byla poslana na porodni „sal“, kde jsem dostala klystyr (pred porodem jsem si koupila pripravek YAL) a po vyprazdneni jsem se mela vykoupat a pripravit.

Pristup sestry, ktera si me vzala, byl velmi neprijemny, pusobilo to na me znacne stresove a nemela jsem vubec dobry pocit. Za dobu, kterou mi sestra urcila k priprave, jsem se nestacila uplne vyprazdnit a tak jsem se jeste ani nesprchovala, bohuzel za tohle jsem dostala malem vynadano a pristup se jeste zhorsil. Nevim proc, ale najednou mi uplne prestaly stahy, sestra se mi skoro vysmivala a ustedrila mi poznamku, ze si muzu v porodnici prespat do rana, ze takhle urcite rodit nebudu a manzel at nechodi.

Byla jsem uplne na dne, trasla jsem se, nervy na prasknuti a chtela jsem za kazdou cenu zpatky domu. Velmi jsem litovala, ze jsem prijela tak brzo. Navic jsem jeste byla zklamana, protoze se mi tahle porodnice libila a i pristup na cviceni byl skvely. Za nejakou dobu se na me prisla podivat druha sestricka, velmi hodna. Skoro jsem se rozbrecela a vsechno jsem ji rekla. Uklidnovala me a chvili jsme si povidaly, takze jsem se z nejhorsiho dostala.

Behem noci mi potom opet zacaly stahy, rano jsem je citila velmi intenzivne po 5 minutach. „Moje“ sestra mi prisla jeste natocit brisko se zaverem, ze ja zadne stahy nemam a „takhle urcite rodit nebudu“. To uz na me bylo trochu moc.

V 7.00 me pri vizite vysetril lekar a oznamil, ze jsem jiz otevrena a je to „na dobre ceste“. Protrhli mi plodovou vodu, stahy se zacaly velmi zintenzivnovat a zkracovat. Personal, ktery mel nocni sluzbu koncil a prisly nove sestricky, velmi mile, chapajici a vstricne.

Manzel prispechal na posledni chvili a byl mi velkou oporou. Vsechno slo velmi rychle, uz v 9.30 se mi narodila krasna a zdrava holcicka.

Pri pobytu na odd. sestinedeli jsem se jiz nesetkala s zadnou aroganci, nebo neprijemnym oblicejem, ci neochotou a byla jsem spokojena. Opet jsem si uvedomila, jak moc zalezi na lidech, kteri vytvareji prostredi kolem nas, zvlaste v takove situaci, jako je narozeni ditete.

Po propusteni z nemocnice jsem prvni tyden doma stravila v horeckach a bolestech. Nebyt manzela, asi bych to vsechno nezvladla. Uz v porodnici jsem musela odstrikavat mleko, mela jsem ho strasne moc. Z odsavacky jsem uz mela znicene bradavky, pri kojeni jsem brecela a prsa mi malem praskala. Zacala jsem odstrikavat rucne, k tomu jsem srazela horecky studenou sprchou a byla zoufala. Po tydnu utrpeni ustoupily horecky a uz jsem nemusela odstrikavat tak casto, takze jsem se i trochu vyspala. Odstrikavala jsem stale mene a mene, az se tvorba mleka upravila.

Vanoce jsme stravili u rodicu, bylo to cele sice trochu hekticke, ale ja byla stastna, ze jsem prekonala sestinedeli a ze jsem jiz v poradku. Moje dcera vyborne prospiva, je pekna a sikovna, mam z ni obrovskou radost. A samozrejme ji velmi miluji…

Tak to je moje prvni zkusenost s porodem a sestinedeli, kdovi, co me ceka priste …

Mnoho pozdravu posila Isabela

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.6 bodů
 Váš příspěvek
 
Hanulka1
Kecalka 184 příspěvků 03.03.03 11:58

Ahojky,
moc gratuluju k holčičce a přeji ti aby dobře prospívala a přinášela ti jenom radost.
Já zatím děti nenám, ale už teď doufám a moc si přeji, abych takovou tu „tvou“ sestřičku nikdy nikde nepotkala. Moc ti přeji, aby jsi už potkávala jenom ty hodné sestřičky, které budou mít porozumnění a cit pro práci kterou dělají.
Hodně štěstí tobě i tvé rodině
Ahojky Hanka

Vložit nový komentář