Jak bylo a jak bude dál?

Anas22  Vydáno: 17.10.11

Do 10. června 2010, když se mrknu zpět, jsem vlastně žila parádní a bezstarostný život. Po tomto dni se všechno převrátilo naruby.

Bylo to před rokem. Měla jsem bolesti v podbříšku, špinila jsem a celkově mi nebylo fajn. Čekala jsem až skončí víkend, že si hupsnu na gyndu. Byli jsme s přítelem nakupovat v Hornbachu a já jsem si připadala, jako bych byla těhotná v nějakém pokročilejším měsíci. Normálně jsem vyvalila pupek, chytla se za záda a připadala jsem si jako blázen. Antikoncepci jsem brala pravidelně, jen občas o pár hodin později - to byla nezodpovědnost. No, a jak jsme jeli domů, řekla jsem příteli, ať mi zastaví u lékárny, že si koupím nějaké prášky proti bolesti. Koupila jsem si ale těhotenský test. To jsem samozřejmě neřekla. Věděla jsem, že není možné, abych byla v tom. Tak nač plašit ostatní. Ale jen tak pro jistotu.

Doma jsem si ho udělala. Nic tam nebylo, ale najednou se tam začalo něco, co by tam nemělo být, objevovat. Jen slabounce. Tak jsem to ukázala jak přiteli, tak i mamině. Nikdo tam nic neviděl. Bylo pondělí a já jela na gyndu - doktorka měla dovču. A na pohotovost jsem nejela, zas tak strašně mi nebylo. Ale pořád mi hlodala v hlavě ta slaboulinká čárka, kterou nikdo jiný neviděl, ale já věděla, že tam je. Tak jsem si udělala další test a ona tam byla zase a už dobře viditelná. To byl zrovna pátek a přítel byl v hospodě. Napsala jsem mu smsku, že bych s ním potřebovala mluvit. Asi něco tušil, protože byl doma jako na koni. Tak jsem nic neřekla, jen jsem ukázala test. Odešel do ložnice a začal křičet radostí. Došel, plakal, objal mě a řekl, že to zvládnem, že bude vše v pořádku. Brečela jsem, protože jsem tušila, že nebude. Začalo mě i píchat pod levou klíční kostí. o tom jsem si zjistila, že to vše nasvědčuje mimoděložnímu těhotenství.

No a tak jsme oba jeli v pondělí na gyndu, to už paní doktorka ordinovala. Jirka si vzal dovolenou, aby mohl být se mnou. Doktorka mě vyšetřila a řekla, že tam NĚCO je. Ale že neví. Že by se s toho mělo vyvinout normální těhotenství. Tak mě nechala týden doma v klidu, v nejistotě, že mám přijít za týden. Začali jsme si tak trošku zvykat na to, že bychom se mohli rozrůst. Oba jsme byli nervózní. Ale bohužel, za týden se ukázalo, že je to opravdu mimoděložní. Tak šup do nemocnice. Jura byl pořád se mnou, asi to zvládal mnohem hůř než já. Když mě dovezli po laparoskopii, měl úplně rudé oči. Celou dobu proplakal. Byla jsem hodně unavená, bylo asi 5 hodin odpoledne. Tak jel domů. A mě večer navštívili doktoři.

Hned jsem se ptala na to, kdy to můžeme zkusit znovu. A dostala jsem další ránu. Gynekoložka mi nezjistila, že trpím endometriózou. A to jsem k ní chodila od třinácti. A aby toho nebylo málo a u čeho jsem se málem zhroutila bylo to, že od narození mám vadu, a to takovou, že nemám vyvinutý levý vaječník ani vejcovod. Tohle jsem se dozvěděla AŽ ve svých 22 letech. Takže doktoři mi ten jediný vaječník, který jsem měla, museli zanechat, abych měla alespoň nějakou naději na děti. Pak mě propustili a měla jsem jít na kontrolu ke své gynekoložce. Tak jsem šla. A paní doktorka mě ani neprohlédla ani mě nepustila do ordinace, mluvila jsem jen ze sestrou. Chtěla jsem si promluvit o tom, co bude dál, co mě čeká a jak budeme moci založit rodinu. A odcházela jsem ve stejné nevědomosti, jako jsem přicházela.

Asi po čtvrt roce jsem vyměnila doktorku za jinou, za sympatickou, příjemnou slečnu, která byla ochotna mi vše zodpovědět, pomohla mi hodně. A jsem moc ráda, že jsem přešla od té staré, která zanedbala, co mohla. Ta nová mi řekla, že když budu chtít mimčo, abych to zkusila normální cestou. Že na umělé oplodnění myslet zatím nemám. No, uběhl u nás skoro rok, nemluvili jsme s přítelem o tom, že by jsme to zkusili znovu, nějak to vyšumělo, protože jsem byla čerstvě vyučená a nemám práci. Celou dobu se ale trápím tím, co se stalo a nevím co bude dál. Našla jsem si práci, bohužel jsem musela odejít, protože se tam prodávalo dětské oblečení a já to nezvládala, bylo to psychicky náročné. No a od té doby zase hledám práci. Mezitím otěhotněla naproti nám jedna slečna, za chvíli nato jedna sousedka a nakonec mám na očích v ulici tři šťastné těhulky - jedna už je vlastně mamina. Když je vidím s kočárkem, jak jsou šťastné, říkám si, že jsme´už mohli mít pětiměsíčního prcka…

Přítel vidí, jak mě to deptá, a tak jsme se rozhodli do toho taky praštit. Pokoušíme se teprve asi deset dní, ale mám strašný strach, že se bude vše opakovat. Že se to stane znovu. Když jeden vaječník nemám a druhý mám operovaný, myslím že je minimální šance na normální těhotenství. Ale zase si říkám, že když mi to gynekoložka doporučila… Čekám pořád, kdy začnu krvácet nebo kdy mě píchne pod levou klíční kostí. Asi už magořím. Ale poslední dva dny jsem nadmutá jako koza, mám pořádné větříky a docela mě bolí vlevo podbříšek a žaludek mám jak na vodě. Mám neustálý stres. Ovulaci jsem měla asi před třemi dny, tak nevím co si mám myslet. Asi mi nezbývá nic jiného než doufat a modlit se, aby to neznamenalo nic špatného.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.9 bodů
 Váš příspěvek
 
kaďaska
Závislačka 4267 příspěvků 17.10.11 11:00

držím palce ať vám to vyjde co nejdřív a bez starostí :palec:

 
RadulkaS
Povídálka 19 příspěvků 17.10.11 11:50

Nemusíš se bát, nic není tak hrozné jak to vypadá, já mám kamarádku, která měla jen jeden vaječník a ještě k tomu málo funkční a těžko průchodný vejcovod, nakonc má dvě zdravé děti a s oběma otěhotněla hned jak si řekli s manželem, že do toho praští, takže nevěš hlavu a mysli pozitivně a vše dobře dopadne!!! Jo jo děti jsou radost ale i starost :) Pěkný den Radka

 
Anas22
Povídálka 47 příspěvků 17.10.11 12:15

Móóc děkuju děvčata :-D :-D :-D Člověku to hned vleje optimismus do žil :-D

 
Betty1981
Kecalka 275 příspěvků 17.10.11 12:30

Neboj, mně doktor taky zanedbal endiometriózu, jeden vaječník mi díky tomu nefunguje, byla jsem na laparo…mám špatnou štítnou žlázu a letos jsem byla bez přítele, prožila jsem si jen jeden jedinný „vzpomínkový“ sex s bývalým…( podcenili jsme nejspíš ochranu :oops: ). Výsledek - viz metřík :mrgreen:

 
kvetinka56  17.10.11 12:45

Neves hlavu, jeste muzes mit furu zdravych deti,hlavne myslet pozitivne. Znama mela taky nejaky problemy (detaily nevim), vysledkem kterych pak mela jenom 1/3 jednoho vajecniku a ted ma prirozene 3 krasne deti. Hodne stesti, at se brzo povede.

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 17.10.11 12:45

přeju ať jsi v klidu a dopadne to dobře :hug:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 17.10.11 12:48

klííííd segra má s jedním vaječníkem dceru bylo to trnité počítala jestli otěhotní i nějak spočítala že se uvolňují vajíčka na střídačku …už to měla vychytaný …má toho víc málá je až páté dítko co se narodilo !Ale dítě má !!!!!!!!!!!! :-D Hlavně buťe v klidu !!!Psychyka dělá své !!!!!Hodně štěstí ať tu máte brzo metřík :hug: :hug: :hug:

 
Effelina
Povídálka 37 příspěvků 17.10.11 16:25

V 9 tt jsem prodělala zamlklé těhotenství, já vím, není to mimoděložní těhu, ale mělo to pro mě stejné psychické následky. Nemohla jsem se s tím smířit, stále na to myslela, bála se … O další dítě jsme se začali snažit velice záhy, ale nedařilo se. Každý měsíc to bylo s mojí psychikou horší a horší a odnášel to můj malý syn a manžel. Trápila jsem se 8 měsíců. Pak jsem si našla jednu paní, která mě z toho po dvou sezeních dostala. Úleva to byla obrovská. A k mému velikému překvapení jsem byla do dvou měsíců těhotná. Jen chci říct, že psychika je strašná sv…, hlavně u citlivějších jedinců. Přeji ti, aby se ti podařilo co nejdříve otěhotnět, jak je z jiných příspěvků vidět, tak by to mělo i s komplikacemi, které máš jít. Hodně štěstí a netrap se, dobře to dopadne. Eva

 
Margot78
Kecalka 115 příspěvků 17.10.11 16:40

Hlavně buď v klidu a neustále se nedeptej, psychika může nadělat víc problémů než cokoli jiného. A k tvé diagnoze, ani to nemusí být až tak černé. Já mám taky endometriozu, mám za sebou 3× laparoskopii, neúspěšný pokus o IVF, hodně let čekání na mimčo. A teď mám nádhernou holčičku, kterou jsme počali naprosto přirozenou cestou. Takže vždycky je naděje, že se to povede :-) Držím palce :mavam:

 
cvana
Závislačka 2666 příspěvků 17.10.11 17:04

ahoj me je 24, operovali me pro endometriozu a rovnou zjistili ze mam jen pul delohy a nemam vejcovod ale oba vaječníky mam:)takze se snazíme 4mesíc a zatím prd..:Dale nezvdávám se :-)

 
Magnificata
Ukecaná baba ;) 1443 příspěvků 17.10.11 17:12

Ahoj, moje sestra otěhotněla a to měla jen půlku jednoho vaječníku. A teď má týdenní holčičku.

Příspěvek upraven 17.10.11 v 17:13

 
luuuu
Závislačka 4066 příspěvků 17.10.11 17:16

držím palečky aby Vám to vyšlo co nejdřív :palec: :palec: :palec: :palec: :palec: :palec: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka: :kytka:

 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 17.10.11 17:28

Přidávám se s držením palečků a hlavně prosím Tě, neházejte flintu do žita… Však ono se to jednou povede a bude to přesně v dobu, kdy to ani Ty a ani přítel nebudete čekat… hlavně nad tím moc nepřemýšlejte… Vím, že se to snadno píše a těžce podniká, ale vím, o čem mluvím… Měli jsme zamlklé těhu a následně se nám pak půl roku nedařilo vůbec nic a světe div se, teď máme před sebou posledních 6. týdnů a budeme našeho miláčka držet v náručí… Prostě vypusť mimi z hlavy a užívej si jiných věcí… Hodně štěstí… :kytka:

 
Anas22
Povídálka 47 příspěvků 17.10.11 17:38

Jsem moc ráda že jsem deníček napsala a vyzpovídala se. Hodně se mi ulevilo a to i díky Vaším zkušenostem a názorům. Děkuju :palec:

 
maminka 28
Kecalka 310 příspěvků 17.10.11 22:47

Nemuzu napsat,neboj bude vsechno dobry,jelikoz si zazivam podobnou situaci…jsem po mimodeloz. Teh,kdyz uz se mi po 2 letech snazeni povedlo otehotnet,tak to skoncilo spon. potratem..ale ja doufam a verim,ze se mimca dockame…ver,ze vim,jak se citis…hodne sil

 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 18.10.11 07:56

Ahojik, třeba tě potěším přesně co popisuješ myslím tu endometriózu a ostatní věci od narození jsem ,,prodělala" ve 13letech kdy mi vzali pravý vaječník a do druhého ještě štouraly pač se mi objevila cysta..no a co se nestalo jsem těhotná. Takže určitě se nesmíš nervovat a myslet negativně ono to se hůř asi dělá ale fakt to pomáhá! chce to hodně smíchu a spoustu zajímavého sexu- tot muj recept na těhu :lol: . (kdyby si se dostala na muj deníček zjistíš že si spermíci našly cestu přez prášky)Držím moc palečky :huban:

 
kulínek
Povídálka 23 příspěvků 18.10.11 09:33

Vím jak se cítíš já přišla o miminko 12 dní po porodu.

Nesmýš na to tolik myslet. Mi se taky snažíme o miminko. Čím víc to budeš chtít tak tím déle to bude trvat.
Já se teď vracim do práce a říkám si až to přijde tak to přijde.
Uvidíš brzy napíšeš deníček o svém miminku.
Přeju ti ať už dlouho nemusíš čekat.
Posílám ti :hug: a pochopení. Neztrácej naději víš, že umírá poslední :srdce:

 
chica.p.
Kelišová 5813 příspěvků 21.10.11 16:25

Uvidíš,že se vám zadaří a brzy se budeš radovat ze dvou čárek :dance: Snad nám sem dáš pak taky vědět,jak to tedy dopadlo :hug: Přeji hodně zdravíčka a štěstí :hug:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček