Jak důležité je míti Filipa

Lajka09  Vydáno: 23.05.14

Od napsání mého posledního deníčku uběhlo poměrně mnoho vody. Slibovala jsem si, že do roka napíšu deníček o veselých věcech. Trvalo to déle, veselé to celé není, ale slíbený happy end se nakonec konal!


1 komentář


3 komentářů

Ztráta Adámka za půlkou těhotenství, nezdařené pokusy v CARu, tělo ve stávce (chápu, že už tu hormonální nálož odmítalo) či rostoucí bříška kamarádek. Tak nějak smutně probíhal přelom roku 2012-2013.

Ale nakonec se to povedlo! A i já konečně v červnu 2013 nevěřícně hleděla na dvě čárky na těhotenském testu.

Za tento přirozený úspěch může jediná věc – a to psychika. Ani nevím, kdy to přišlo a jak. Nejspíš to souviselo i s tím, že mé tělo hodilo stávku a na všechny Estrofemy, Gonaly a jiné hormonální koktejly odmítlo reagovat. Tvářilo, že má přechod, rozjelo PCO (dle lékařů) a nakonec hodilo stopku úplně.

Tímto jsem pochopila, že potřebuji pauzu. Vyčistit tělo i mysl. Naplno jsem se začala věnovat koníčkům. Pustila jsem se do parkurové sezóny s mým čtyřnohým miláčkem. Začala jsem pravidelně cvičit, fyzicky se trýznit a pracovat na hezké postavě.

Ne, toto nepomohlo k tomu, že bych na „To“ méně myslela, to určitě ne. Ale k tomu, že čas běžel rychleji a nebyl prostor se tolik zaobírat tím, že stále nejsme rodina. Pochopila jsem, že musím počkat. Věděla jsem, že osud mi miminko dopřeje, jen to bude déle trvat a musím být trpělivá. Touto cestou smíření jsem došla až k pozitivnímu testu. Toť jednoduchá matematika pro nešťastné Snažilky. Která se ovšem těžko vypočítává.

První bitva vyhrána. Ale válka teprve začíná.

Změna lékaře se ukázala jako velmi dobrý krok. Tímto bych chtěla poděkovat paní doktorce Lipkové za mateřský, ale i profesionální přístup. To jen tak na okraj.

První trimestr utekl rychle a krom občasných hovorů s toaletní mísou nenesl žádné stresy. Sice jsem neustále hleděla do sněhobílých kalhotek. Fetišista byl oproti mně čajíček pro batolata. Ale krvácení se nekonalo. Vida, jde to i bez toho.

Druhý trimestr odnesl nevolnosti, ale přivál bolesti v podbřišku. Nic neobvyklého, kdyby to tady už jednou nebylo s tragickým koncem. A tak jsem obšťastňovala svou hysterickou přítomností paní doktorku i mimo mé pravidelné 14denní kontroly. Naštěstí se nic nekonalo. Zatím. Dokonce se mi podařilo naladit se na tu správnou notu, že není každé těhotenství stejné a vše proběhne hladce. Dokonce jsem tomu naplno věřila.

Když jsem překročila 20.tt nervozita se začala ozývat častěji, ale i tak jsem se snažila udržet optimismus. Pamatuji si ten den přesně. 27. října. Přesně ve 24 + 0, tehdy mi ten optimismus na dlouho zmizel.

Byla neděle, my byli s rodiči na obědě a mně tvrdlo břicho. Poměrně hodně a často. Když jsem se rozhodla, že jedem raději na pohotovost, vše přestalo. Klasika, budu za hysterku. Rozlítaný pan doktor nevěděl kam dřív skočit. Rychle prostudoval mou dokumentaci a na chodbě jsme sympaticky pokecali. Že jen udělá jednu sekci, zašije rodičku a pak na mě koukne, uklidní mě a pustí domů.

No, nepustil. Za hodinu jsem už ležela na porodním sále s kapačkou Gynaprillu a kortikoidy v zadku. Sice to ještě nebyla taková tragedie, čípek měl 2,5 cm, ale vzhledem k událostem minulým, to nikdo nechtěl podcenit. Lékaři byli v klidu. Tak jsem se snažila taky. Ale někde vzadu v hlavě se mi ozval opět ten známý protivný hlas a hulákal svou „Ty matkou nikdy nebudeš!“

S postupně zkracujícím se čípkem a častějším tvrdnutím břicha, úsměv a optimismus lékařů mizel. A začali jsme počítat. „Musíte vydržet aspoň do 28.tt!“ Přesně do tohoto týdne jsem ležela na porodnici. Pak mě pustili domů. Čípek neměl ani centimetr, měkký, prostupný pro prst. Během pobytu jsem se ještě potrápila dilematem Cerklage, ano či ne? Měla jsem strach, že ať se rozhodnu jakkoli, bude to špatně a budu si vyčítat, že jsem nezvolila tu druhou možnost. Nakonec jsem to rozsekla a na šití nešla.

Počítáme dál – aspoň 30! Doma přísný „ležing“, vstávání jen na WC, sprchy a k obědu. Jinak nic. Větu primáře Šimetky slyším dodnes: „Takové jako Vy jsou nejhorší. Člověk kvůli Vám doma nespí a nakonec Vám to budeme vyvolávat!“ (chtěl dělat humor a přitom nebyl daleko od pravdy).

Po 30.tt mi otrnulo a začala jsem se nudit. A být pěkně mrzutá. Konečně ustaly ty stresující bolesti podbřišku i nervy drásající tvrdnutí. Chudák okolí. Ležení mi lezlo na mozek a já musela lézt na mozek všem okolo. Manžel a rodiče by zasloužili posvětit. Ale podařilo se mi srovnat psychiku a nalézt zase optimismus. Vybrali jsme konečně jméno a taky si dovolili se na Filípka těšit. Najednou jsem věřila, že to zvládnu do termínu. Sice jsem stále jen ležela, ale víra v dobrý konec se vrátila.

Ve 36.tt jsem začala konečně znovu žít a opustila lože. Nejkrásnější období mého těhotenství bylo v 9. měsíci. Nic mi nescházelo, bříško bylo malé, žádné otoky a bolesti. Po tvrdnutí břicha ani památky, poslíčky jsem neznala. A tak jsem konečně doháněla vše, co jsem si musela odepřít. Přes vybírání kočárku, kupování výbavičky, návštěvy kamarádek a rezatého čtyřnožce, až po obšťastnění manžela.

O čípek jsem okamžitě přišla a otevřela se na 2 cm. (Tady trvám na tom, že to ležení k něčemu je!).

Když mě má lékařka předávala do péče porodnice, loučila se s větou: „Teď už to můžu říct nahlas, ale nevěřila jsem, že to dotáhneš do termínu!“ Ou, a já ji tak věřila!

V nemocnici se primář Šimetka chytá za hlavu. A ano, bavíme se o vyvolání. Jsem dva dny po termínu, odmítám s díky Hamiltona (je mi skvěle). Ale přenášet dlouho nemůžu, nemám díky otevřeným porodním cestám téměř žádnou plodovou vodu. Na další kontrolu už nedorazím.

Popis porodu si s dovolením nechám na samostatný, humorný deníček.

Myslela jsem, že s novým miminkem, začnu na Adámka méně a méně myslet. Nestalo se to. Mozek se přeinstaloval a paradoxně na něj myslím častěji. Jak vidím Filípka, srovnávám, co by dělal Adámek. Do teď se mi zdají sny o tom, že znova musím porodit půlkilové miminko a s manželem zůstáváme sami. Budím se a ve tmě s úlevou mžourám do postýlky. Ale věřím, že i tyto noční můry časem zmizí. Stejně jako mizí bolest po oné nešťastné ztrátě a nahrazuje ji bezmezná mateřská láska.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
mounky23
Ukecaná baba ;) 1219 příspěvků 23.05.14 03:02

Hezké a hezky napsané :palec: gratuluji k filipkovi :hug:

 
hanysm
Ukecaná baba ;) 1129 příspěvků 31 inzerátů 23.05.14 06:38

Krásný deniček :-) gratuluji a at je malý zdravý a vy štastní :kytka:

 
Lemuska
Kelišová 5342 příspěvků 23.05.14 06:52

Přečetla jsem deníček se slzou v oku, ale s úsměvem na rtech :kytka: Jsem ráda, že jsi všechno zvládla až do konce a gratuluji k Filípkovi :!

 
Sanlitun  23.05.14 06:53

Krasny :kytka: Drzim Vam palce

Příspěvek upraven 23.05.14 v 06:54

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 23.05.14 07:19

Moc ti to preju :kytka:

 
Kakika
Extra třída :D 13461 příspěvků 23.05.14 07:45

Ještě že hned úvodu byla zmínka o happy endu, jinak bych měla strach i dočíst :lol:
Krásně napsané, hodně vydřené miminko, ale přeci jen jste rodina!! :potlesk:

 
Laculka
Ukecaná baba ;) 1002 příspěvků 23.05.14 08:15

Budím se a ve tmě s úlevou mžourám do postýlky… :srdce: :srdce: :srdce:
Tak tady už jsem bulela jak želva!! ;)

 
mexxx
Ukecaná baba ;) 1336 příspěvků 23.05.14 09:11

Moc hezky napsané.. gratuluju k Filípkovi :kytka:

 
Katerina5
Stálice 76 příspěvků 1 inzerát 23.05.14 09:42

Krásné! Moc moc moc gratuluji! :kytka:

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 23.05.14 11:41

Gratuluji a hodne stesti :kytka:

 
Gerojka
Kecalka 243 příspěvků 23.05.14 12:17

Krásný deníček. Už se těším na další :D

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 23.05.14 12:40

Moc gratuluju k filípkovi, krásně napsaný deníček!

 
Maydee
Kelišová 5728 příspěvků 23.05.14 13:14

Ac sme to prozivaly vsechny s tebou i tak se mi chce z toho denicku bulet :hug: :kytka:

 
Taminka
Extra třída :D 13377 příspěvků 23.05.14 15:10

Moc hezky denicek a i ja jsem mela slzu v oku.

 
martella
Stálice 82 příspěvků 23.05.14 16:29

Jsem ráda, za hezký konec a taky chodím k doktorce Lipkove a vždycky se tam strasne těším :)

 
misa 33
Ukecaná baba ;) 2495 příspěvků 23.05.14 16:32

Moc krásně napsaný deníček :potlesk:
Přeji vám vše nej nej nej a už jen samé radosti s Filípkem :hug: :kytka:

 
Lajka09
Závislačka 4572 příspěvků 23.05.14 20:38

Děkuji všem za gratulace, brzy zlodím popis porodu, ať se posmějete :mrgreen:
Vlké díky za podporu patří i holkám zlatým ze skupiny
:hug:

 
Leenuska
Závislačka 2515 příspěvků 23.05.14 20:38

Ahoj moc pekny denicek a krasny konik a filipek je uzasnej :kytka:,ja sem prisla o miminko ve 27tt v roce 2012,ted sem znovu tehotna a cekam dvojky(32tt),ja kone taky miluji ale uz na ne není tolik casu jak drive tak jen nekdy zajdu ke konim me zname

 
cher  23.05.14 22:23

Moc pěkné, ať se daří :srdce:

Vložit nový komentář