Jak jsem byla těhotná poprvé

Elantra  Vydáno: 14.09.14

Vzhledem k tomu, že jsem těhotná potřetí a můj porod se blíží, rozhodla jsem se si zavzpomínat a sepsat dojmy ze tří různých těhotenství. První končí CS a narozením holčičky, druhý končí MA a kyretáží v 14. tt a třetí se ještě píše.

Ve vztahu s přítelem jsem byla šestým rokem. Před Valentýnem jsme se rozešli. Stačí asi 1 na vysvětlení = TCHYNĚ! Nakonec jsme si dali čas a zjistili, že bez sebe je to celkem na nic a vrátili se zpět. Já chtěla posunout vztah dál a začali jsme tedy řešit svatbu a nový NÁŠ život.

V té době už v práci kolovaly zvěsti, že bude reorganizace, a tak nějak z toho vyplynulo, že by bylo fajn mít miminko do 25, a tak že teda půjdeme do toho.

Jako absolutní laik jsem na internetu našla nějaké chytré rady ohledně plodných dní (slovo OVULACE pro mě bylo španělskou vesnicí a nějak jsem ani netoužila pročítat a chápat, co to vlastně je). Cyklus jsem měla tak různý, prostě, když mě začalo bolet břicho, tak jsem věděla, že to do 24 hodin dostanu, občas v sobotu, někdy v neděli.

Naštěstí jsou na netu ty chytré kalkulačky, takže jsem tam zjistila, které dny by byly vhodné. Co se týká mě a přítele, se sexem jsme nikdy problém neměli, takže jsme to prostě jistili každý den celý cyklus a v zelených čtverečkách raději 2× + ještě pár dní před a po. :-) Ještě jsem se dočetla, že je bezva si to pojistit nohama nahoru, takže jsem každý večer v posteli stavěla svíce. :-D

Pak mělo už přijít období testování, další novinka. Prostě jsem šla do lékárny a koupila nějaký dražší test. Samozřejmě nic. Tak proud slz atd a znovu návštěva lékárny a koupení 10 balíčků testů - teď už levnějších. Přece se tak rychle nevzdám, navíc jsem si jistá, že mi vyrostla prsa! Dalších pár dní se to opakovalo, až jsem jednou dopoledne přiletěla na WC a promluvila si s mísou. Vrátila jsem se zpět s papírovým testem (teď už samozřejmě vím, že je rozdíl mezi 20 a 10 - v té době jsem myslela, že jsou všechny stejné.) Test jsem provedla - //.

Když pro mě přítel přijel, skočila jsem mu kolem krku a říkala, že to vyšlo. Měl takový rozpačitý pohled. Na jednu stranu pyšný chlap, jak napoprvé a hned mimi, na druhou stranu obavy z neznámého. Já řeším problémy, až přijdou, on se je snaží minimalizovat dopředu.

Kontrola u doktorky v pořádku, ale kvůli rodinné anamnéze a povahy mého povolání jsem odešla na rizikové těhu. Přítel nastoupil do nové práce a začaly přípravy na svatbu. Ta proběhla v 5. měsíci, takže kromě větších prs jsem byla ještě štíhlá nevěsta.

Po svatbě jsme vyřešili bydlení, protože 1+kk podnájem nebylo moc vhodné. A já jsem těhulovala. První 2 měsíce jsem párkrát ještě komunikovala s WC, ale jinak kromě prs a bříška jsem byla pořád stejná. Občas jsem pospávala, ale kvetla jsem jak růže. Všichni mi tvrdili, jak mi to sluší, dokonce jsem měla i červené tváře (normálně jsem bledule).

V prosinci jsme byli nastěhovaní v našem domečku (samo na hypo a milion oprav, ale je NÁŠ) a v lednu jsme ještě vzpouzeli po horách. Termín jsem měla na CS na půlku února, a tak akorát poslední 2 týdny jsem skoro brekem přemlouvala paní doktorku, ať mě vezme dřív, že už se nemůžu ani pohnout, na WC můžu spát v sedě, jinak to nejde ani v posteli, ze které bez pomoci prostě nevylezu. Nahoře přes 18 kg, což na výšku 158 cm docela síla.

Nakonec jsem se dočkala a nastal den D (respektive před-den D, protože mě vzali o den dříve, abychom všechno stihli). Ubytovali mě hned ráno a já si prošla kolečkem doktorů a vyšetření. Domluvila jsem se s anesteziologem na spinál, protože jsem někde četla, jak je to mnohem lepší, a nechala se asi 5× přeměřit od cizího doktora. Ten těmi měřícími nůžkami pořád počítal, jestli se mimi může dostat ven i přirozenou cestou. Nakonec mi řekl, že tedy jistý si není, ale zkusit to můžeme, pokud chci. Naštěstí jsem měla všech pět pohromadě a řekla, že zrovna TOTO zkoušet nechci. Jsem hrozný plašan.

Večer před porodem jsem se s už manželem dohodla na jméně pro holčičku. Kluka jsme měli vybraného, ale u holčičky jsme váhali a jako první mimi to bylo VELKÉ překvapení. Všichni jsem podvědomě i nahlas věděli, že to bude kluk, takže výbavička, kočárek, prostě vše modré, zelené…

Na noc jsem dostala čípek, takže jsem hned zamířila na WC. Od půlnoci nejíst nepít - katastrofa. Spát jsem nemohla a když jsem usnula, přišly před sedmou sestry a začal kolotoč. Zabandážovat nohy, vycévkovat, převlíct do andělíčkové košule a pak jen ležet a čekat. To už mi bylo úzko. Měla jsem čekat až do 10, ale posunuli mě, takže po osmé už mě vezli na sál. Zakrytá až po krk jsem se snažila uklidnit, ale vůbec to nešlo. Chvěla jsem se jako osika. Ještě se mě ptali, co tedy čekáme, tak říkám, že asi kluka, ale že nevíme.

Pak jsme dojeli na předsál, tam mě vysvlékli do naha. Anestezioložka řekla: „Předklonit. POŘÁDNĚ!“ No ale copak to šlo, s tím mega balónem místo břicha?? Třepala jsem se jak ratlík, injekce do páteře, kdo by se nebál. Nakonec mi to píchla a pomohli mi na druhé lůžko a převezli do sálu.

Tam všichni roušky a všude světlo. Jak v nějakém hororu. Chvíli se čekalo a byla vedena nucená konverzace a pak se začalo. No samozřejmě mě to bolelo jak čert, takže mi nasadili masku, ať se nadýchám, že to asi nezabralo, a já usnula.

Poprvé jsem se probudila na pár vteřin, když mě vezli ze sálu, to mi řekli, že máme holčičku. Podruhé jsem otevřela oči a viděla nad sebou jen páru a slyšela pípat přístroj.
Potřetí jsem se už probrala a vedle mě stál manžel. Tak mu říkám, že máme holčičku a že je fajn, že jsme den předtím vybrali to jméno. Tekly mi slzy. No a ejhle, nohy bezvládné. Asi zabral ten spinál. :-)

Po chvíli ležení už mi manžel začal nadhazovat, že už by teda šel - zamítnuto. Tak čekal, až mě zavezli na pokoj, dovezl mi ukázat malinkou a už odcházel. Tak jsem ho ještě zarazila, ať malou zaveze na dětské, že jako nechodící tam toho s ní moc neudělám. :-) Načež jsem pronesla, že ještě jedno mimi do budoucna zvládnu. :-)

Za chvíli mi dovezli spolubydlící, také po CS, a tak jsme tam trpěly spolu. Počítaly každou minutu do další injekce od bolesti a braly to nejsilnější, co šlo. :-D

Večer přišly sestry, jak se cítíme a jestli zvládneme sprchu. A že už se můžeme napít - pomaličku (kdybych vypila kýbl, nestačilo by to, ale hurá, aspoň něco). Pokud zvládneme dojít do sprchy, vyndají cévku a nemusíme mít pytlík. A jako bonus dostaneme vývar. Tak jsem tedy pomaličku zkusila si sednout a zjistila, že to asi nepůjde a chtěla zpět do lehu, ale moje spolubydlící už byla dole z postele a pomalu se krabila na chodbu. Tak jsem se zapřela a začala se belhat za ní. Po návratu z WC a sprchy to bylo, jako po zdolání Mount Everest. Ale dostaly jsme polévku.

Další den už jsme měly děti na pokoji celý den, na večer jsme si je ale nechaly ještě odvést, abychom se prospaly a byly fit na další den. Vozili nám je po 3 hodinách na kojení. Někde v diskuzi jsem četla, že 3. den už to nebolí - tak jsem třetí den zjistila, že to byl asi třetí den, ale den porodu do toho nezapočítali. :-) Dostaly jsme poslední injekci na bolest a sundaly nám kanyly. Ale už to bylo celkem dobré.

Šestý den po porodu nás pustily domů. Malá byla žlutá asi 2 hodiny druhý den, ale na sluníčku jí to hned zmizelo. Jizva se hojila dobře, pobolívala asi měsíc - ale jen malinko. Kojila jsem plně do 6 měsíců a do roku s příkrmy.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
verulicek  14.09.14 10:36

Hmmm.. vynechala bych větu "A já jsem těhulovala. " Jinak se to číst dalo. Doufám, že jediný důvod k CS nebylo tvoje posránkovství :jazyk:

 
Elantra
Ukecaná baba ;) 2442 příspěvků 14.09.14 11:43

@verulicek Kupodivu nebylo :mrgreen: Ostatne si nejsem jista, ze by se nejaky dr. nechal jen tak ukecat :think:

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 14.09.14 12:46

A proč jsi musela mít sekci? 8o Já jsem moc ráda za svoje přirozené porody, ufff.
A těhulovala mi teda nevadí, každej to má jinak :) Pěkně napsaný :kytka:

Příspěvek upraven 14.09.14 v 12:47

 
Elantra
Ukecaná baba ;) 2442 příspěvků 14.09.14 12:59

@Petullka82 ja mam rigidni porodni cesty a prave ten kefalopalpticky nepomer nbc.( proste hlavicka vetsi nez muj spodek) :mrgreen: Prave proto uz po odeslani na SC si me jeste premeroval jiny dr. a zvazoval.Ale spis si myslim, ze to jen tak prohodil, protoze me samo k SC taky poslal. A co se tyka SC, tak taky neni o co stat :nevim:
A prvni tehotenstvi bylo opravdu tehulovani. To druhe byl zly sen a dodnes na to myslim.

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 14.09.14 13:32

Aha, tak to máš trochu pakárnu…to mě mrzí. tak ať jste jinak zdraví a v pořádku! :kytka:

Příspěvek upraven 14.09.14 v 13:32

 
MD3010
Povídálka 27 příspěvků 14.09.14 14:15

Mě se to líbí.. já měla první porod klasika, druhý po třech letech CS špatná poloha. A jednou potrat ve 9 tt. Vždycky jsem chtěla CS, teda hlavně, když jsem byla prvorodička..jsem si totiž myslela, že to je lepší, bez bolesti :mrgreen: no, opak byl pravdou :D.. držím pěsti :mavam:

 
Elantra
Ukecaná baba ;) 2442 příspěvků 14.09.14 14:19

@MD3010 díky :hug:

 
variska
Zasloužilá kecalka 751 příspěvků 14.09.14 15:57

Taky mi nezabral epidural, ale nechtěli mi to věřit, az jsem začala ječet 8o, no císař doufám už nikdy.

 
8-D
Zasloužilá kecalka 673 příspěvků 14.09.14 17:58

Pěkný deníček, dobře se četl.. ;)
A získala jsem alespoň trochu náhled jak to mohou mít maminky po CS, což je pro mě díkybohu velká neznámá..

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček