Jak jsem konečně porodila

Flooa  Vydáno: 18.09.11

Rozhodla jsem se, že se s vámi podělím o svůj první porod a doufám, že to není můj poslední, i když teď říkám, že už nikdy… Zhruba od 24. tt, kdy mi doktorka na kontrole zjistila zkrácený čípek, mi hrozil předčasný porod.

Můj hrdina

Už jsem na světě

Po příjezdu z porodnice
2 komentáře

Tady už nám jsou 3 týdny
1 komentář

Následoval klid na lůžku a hory magnézia. Ale týdny plynuly a nález byl stále stejný. Asi 6 týdnů před termínem mi doktorka říkala, ať to ještě 14 dní vydržím a jsem v klidu, aby se porod nerozjel. Vydržela jsem a už mi zbýval měsíc do porodu, tak jsem vysadila magnézko a jen čekala, až to přijde, když jsem pro to měla předpoklady. No ale ono se nic nedělo, už ani bříško netvrdlo. V naší diskuzi už se začalo pomalu rodit a já jen tiše záviděla. Čím blíž jsem byla termínu, tím to bylo horší, že pořád nic. Když už jsem prošvihla i ten druhý a byla konečně na 2 prsty otevřená a po nepříjemném Hamiltonovi, poslala mě moje doktorka do nemocnice do rizikovky, kde mě objednali až na pátek a pak to prý budou řešit. Ale všechno bylo nakonec jinak.

Ve středu, 24. 8. ráno, jsem hned po probuzení zaregistrovala, že mimíska necítím tak často, jako tomu bývalo jiné dny, zkoušela jsem všechno možné, ale když už se miminko hýblo, bylo to prostě „jiné“ než jindy, takže jsem kolem 11:00 volala manželovi, ať přijede, že pro jistotu sjedeme do porodnice na monitor. Za půl hoďky byl doma a my jeli směr Hradec Králové. A v tom jsem dostala pořádný kopanec, hned jsem to hlásila manželovi a on, jestli to má otočit a jet domů, ale řekla jsem, že pro jistotu tam dojedeme. No ještěže tak.

Dorazili jsme do porodnice, uvítala mě příjemná PA a hned mi natočila monitor, srdíčko pěkně bušilo a já se uvelebila a přemýšlela, co budu dělat, až přijedu domů. Na monitoru jsem byla asi hodinu, protože se rodilo a měli jinou práci. Pak přišla paní doktorka, u které jsem byla den předem v poradně, mrkla na monitor, vyšetřila mě, udělala mi parádně bolestivého Hamiltona, řekla, že jsem na 4 prsty a že mě přijmou. Vauuu, šok, je to tady, já fakt budu rodit. Zároveň jsem pociťovala ohromnou radost a na druhé straně jsem dostala obrovský strach z toho nepoznaného. Paní doktorka udělala UTZ a oznámila mi, že mimísek nebude žádný drobek, odhad byl 3,6 kg a já byla naprosto v klidu, protože UTZ se mýlí i o půl kila, ale to jsem nevěděla, že v mém případě směrem nahoru. Pak mi změřila pánev a zeptala se, kolik měřím a poznamenala, že TO zvládnu.

Tak jo, dostala jsem košili, šup do ní a odvedli mě na sál, kde jsem sepsala papíry a tatínka poslala PA pro kufr do auta. Papíry sepsané, dostala jsem YAL, vydržela docela dlouho a dala si sprchu. Mezitím jsem obepsala všechny známé, že jdeme na to.

V 15:OO jsem byla zpět na sále a přišla zase jiná doktorka a že mi píchne vodu. Začala hrůza, mordovala mě, voda nešla píchnout, malá byla vysoko, já už pomalu brečela bolestí a ona se mi moc omlouvala, trvalo to pěknou chvíli a píchala to na 2×. Vytekly ze mě asi 2 litry vody. Hned potom dorazil manžel, vypadal v tom jejich obleku jako pan primář. A začaly kontrakce, byly cca po pěti minutách a docela to šlo a já si libovala, že to nic není. Pak následoval monitor, který na mně nechali až do konce porodu. Asi za 2 hodiny jsem dostala kapačku oxytocinu a to začal ten správný mazec, kontrakce každou chvilku. Poté následovala injekce na bolest, myslela jsem, že bolest přejde, ale kontrakce se rozjely po minutě a já musela kvůli monitoru jen ležet. Venku už se stmívalo a já se snažila mezi každou kontrakcí nabrat sílu.

Přišla PA, vyšetřila mě a to jsem byla na 6 prstů. Říkala, ať vydržím 5 kontrakcí a pak jí zavoláme. Ale nešlo to, už začaly křeče do třísel a tlaky do konečníku a já chtěla hrozně tlačit. Říkala jsem, že 5 kontrakcí nevydržím, tak manžel volal PA, hned přiběhla, vyšetřila mě a já už byla na 8 prstů. Přišel nový pan doktor, střídání stráží, oblečený jak na molo, já vytřeštěná, co tam chce ten chlap. Říká mi, ať vydržím ještě dalších 5 kontrakcí a jdeme na to. Nezvládala jsem, ta bolest byla hrozná a to, že chci tlačit a nemůžu, ještě horší. Manželovi jsem drtila ruku, chudák, divím se, že jsem mu nezlámala prsty. Další šáhnutí, vydržet, až zanikne branka a půjdeme tlačit. Už musím, jdeme na to, ale já byla úplně hotová a neměla jsem sílu držet si nohy a natož tlačit. Tak mi je dali do „třmenů“ a šli jsme rodit. Tlačila jsem při každé kontrakci jak nejvíc to šlo, ale nic se nedělo. PA mi tlačily na břicho, já měla ukrutné křeče a chtěla umřít.

Najednou se mi udělalo špatně a cítila jsem, že omdlím, dostala jsem kyslík a obklady, všichni mě děsně povzbuzovali, ale já jsem miminko prostě nemohla dostat ven. Sílu už jsem neměla. PA kontrolovala ozvy a najednou říká: „Maminko, teď už musí miminko ven, není na tom dobře, tak se snažte!“ Myslela jsem, že umřu… Najednou jsem se ocitla úplně v jiném světě, slyšela jsem hlasy z povzdálí a nevěděla jsem, kde jsem. Vtom jsem se probrala a ucítila obrovskou úlevu, miminko vyklouzlo ven, ani jsem nevěděla jak a jen jsem slyšela pana doktora, jak říká: „Máte holčičku“ a manžel byl dojatý a já tomu nemohla uvěřit, zvládla jsem to a mám vysněnou holčičku Libušku. Hned mi ji dali na břicho, plakala a byla tak krásná. Pak Libušku odnesli na ošetření, manžel šel s nimi. Pan doktor mi zatlačil na břicho a placenta byla venku a začal šít, což mu trvalo hodinu a nic příjemného to nebylo… Ale to už jsem měla maličkou – velikou Libušku u sebe.

Libuška se narodila po 5,5 hodinách 24. 8. 2011 ve 20:28. Porod byl sice rychlý, ale hrozně bolestivý, už jen proto, že jsem malou nemohla vytlačit a mohla ji tím ohrozit na životě. Ale pomalu se z toho vzpamatovávám a ta bolest stála za to štěstíčko, které mám teď u sebe a bezmezně ji miluji.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Simoncicak
Zasloužilá kecalka 584 příspěvků 18.09.11 12:19

gratuluji k hokčičce je kouzelná …hlavně že jsi to zvládla :-) už máš malou u sebe a ted už tě čekají jen příjemné starosti!! :hug: :hug: :mavam: :potlesk:

 
sara1000
Závislačka 4314 příspěvků 18.09.11 12:39

Krasny denicek a Libusce preji do zivota hodne stesti,zdravi a lasky od milujicich rodicu :srdce:

 
Bobisek166
Závislačka 4143 příspěvků 18.09.11 12:53

Krásně napsané a jsi moc statečná, všechno jsi vydržela a přivedla jsi na svět krásnou holčičku Libušku. Ještě tedy jednou velikánská gratulace a určitě to časem přebolí a budeš chtít další. :hug:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17593 příspěvků 18.09.11 19:38

Jsem ráda, že jste to zvládly a přeju hodně zdraví :kytka: - jen nechápu ty medicínské zásahy - proč ti porod urychlovali oxytocinem, když sám běžel, proč monitor vleže celou dobu, když se dítěti dařilo dobře atd… no doktoři se na tobě vskutku vyřádili, to opravdu zůstává rozum stát :nevim:

 
Milu86
Kecalka 189 příspěvků 18.09.11 21:25

Ahoj Flooa, pěkný deníček, teda smekám vytrpěla sis a jak už píše Saroya, taky nechápu ty medicínské zásahy. Proč to urychlovat oxytocinem, proč tak brzo píchat vodu, vždyť ten vak blan napomáhá postupnému otvírání a tak :nevim: Právě proto uvažuju nad tím Vrchlabím. Ale hlavně že to dobře dopadlo a jste obě holky v pořádku. Libuška je slaďounká :kytka:

 
Opocno
Kecalka 211 příspěvků 19.09.11 09:22

Gratulace, me to taky brzy ceka- jen jsem se chtela zeptat- jak velci jste nakonec byly?? My mame taky odhad na vetsi mimi, tak abych vedela :-)

 
Ropuška_M
Zasloužilá kecalka 720 příspěvků 19.09.11 09:48

Gratuluji k Libušce a ať Vám dělá jen a jen samou radost a všechno ostatní za pár dní dokonale přebolí, Ty se budeš jen těšit ze své dcerky… :kytka: :kytka: :kytka:

 
katyca
Závislačka 3352 příspěvků 19.09.11 10:43

Gratuluji k rásné holčičce :kytka:

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 19.09.11 10:58

Opocno, moc děkuji :kytka: No jo, hlava děravá, zapomenu na to hlavní, měla 4.070g a 53cm

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 19.09.11 13:19

jste statečná holka a malá byla obřík!!!! :lol: :lol: :lol: Užijte si jí :kytka:

 
monuline
Kelišová 6044 příspěvků 20.09.11 22:03

Moc, moc gratuluji ke krásné holčičce..deníček je krásně napsaný..hodně štěstíčka a zdravíčka..zvládla jste to na 1čku.. :hug: :kytka:

 
Lůca111
Zasloužilá kecalka 733 příspěvků 23.09.11 01:05

Taky gratuluju k holčičce, je moc krásná. Jak píšeš porod bolí hodně, ale stojí to za to. Mě se narodila holčička 4500g a odhad jsem měla myslim 4060g, takže taky víc.

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 23.09.11 09:50

Děkuji :huban: Ať žijou odhady :mrgreen: :palec:

 
svea-jannike
Nováček 3 příspěvky 23.09.11 14:09
Gratulace

Floaa, gratuluji k pořádné slečně! Hlavně, že vše dobře dopadlo a máte doma krásné sluníčko.
Také mám zkušenost s porodem většího dítka. Bohužel u naši slečny odhadovali hmotnost naposledy někdy v 7. měsíci těhotenství a když se sestřička s taťuldou vrátili z prvního poporodního ošetření naší Lady, nemohli uvěřit, že má 4190 g a 52 cm. Prý na „mladou paní“ (bylo mi 22), prvorodičku a nediabetičku velmi slušné ;-). Dodnes se divím, že jsme obě vše úspěšně přečkaly :-D
Mnoho štěstí malé velké slečně do života!

 
Bludicka
Zasloužilá kecalka 918 příspěvků 18.10.11 13:13
poloha

Z toho popisu pocitu ztrácení vědomí a dechu mám Déjà vu jak hrom, taky jsem porodila první dvě děti s podobným závěrem druhé doby porodní, prvorozenou úplně stejně (jen s hmotností jen pouhých 3750g, druhorozeného s hmotností 3930g s ještě o trošku větším dramátkem na konci. Třetirozenou s hmotností 4290g v jiné „malé a vstřícné“ porodnici se soukromou porodní asistentkou v poloze v kleče úplně bez dramat, na pohodu a bez poranění (ani v místech nástřihů z předchozích porodů nebyl problém). Gratuluji k miminku a přeju také takový porod jako byl můj třetí.

 
Maneli
Závislačka 3941 příspěvků 18.02.12 23:22

Krásný deníček, jsi moc statečná a Libuška je krásná :srdce: .

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 20.02.12 09:19

Mooooc vám všem děkuji :* :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele