Jak jsem málem porodila Slovince

Oz  Vydáno: 20.06.11

Už jsou to skoro 3 roky, co jsme trávili poslední dovolenou ve dvou a skoro jsme se z ní vrátili 3. Píše se červen 2008 a mě čeká velký UTZ ve 30. tt. Celé těhu probíhalo naprosto bez potíží, až na jedno ranní zvracení v začátku.

V den narození
1 komentář

Dvoukilový prdeček už doma

Půl roku :-)

A skoro tříletý

„Pane primáři, tak co, pustíte mě na dovču?“ „Všechno je v pořádku, nic se neděje, hezky si to užijte.“ Hurááá, sbalit věci a za 2 dny frčíme. Měli jsme zaplacený příjemný hotýlek v malém slovinském městečku, nedělala jsem lautr nic, jen jsme se cachtali v hotelovém bazéně a vířivce, jezdili autem na různá zajímavá místa a procházkovali, i když někdy to bylo i trochu do kopečka, holt bylo to alpské městečko Kranjska Gora.

Ubytovali jsme se v sobotu a já jsem vystavovala pupek, kde jsem mohla. V noci z pondělí na úterý, asi ve 2 hodiny, mě vzbudil pramínek čehosi teplého na stehně. Nic mě nebolelo, tak mě napadlo, že se prcek nějak otočil a já mám únik moče. Říkám si, to je trapas, se tady počůrávám a zašla jsem si na záchod, opláchla se a znova zalehla. Za chvilku cítím čáchnutí a mega mokro pode mnou, tak jsem v šoku, sednu si v posteli, rozsvítím lampičku a čumím jak vyoraná myš a nechápu vůbec nic. Přítel se vzbudil a ptá se, co se děje, proč nespím a řekla jsem mu větu, která přivádí k šílenství i tatínky, co rodí v termínu „Asi mi praskla voda.“ „COŽE?!“ Odkryla jsem peřinu a voda snad musela kapat prosáknutou matrací už na zem. Vyvalil oči a začal zmatkovat „Co mám dělat?“ „Já nevím!“, odpověděla jsem. Tak šel na recepci a pokusil se naší lámanou angličtinou vysvětlit, že rodím, poslali nás do Jesenice, kde je porodnice. Dala jsem si tričko, sukni a osušku mezi nohy a už jsme jeli. Ani jsem nebrečela, byla jsem v šoku a v hlavě prázdno.

Na příjmu domluva strašná, v naší těhu průkazce se nevyznali, tak se mě ptali, co znamená ta a ta zkratka, já to nevěděla a i kdybych věděla, anglicky jim to určitě nevysvětlím, no děs, natočili mi monitor a nic, žádné kontrakce, píchli mi injekci (po dlouhém vysvětlování typu: FOR YOUR CHILD, FOR HIS BREATH…) jsem pochopila, že je to na nějaké dýchání, no netušila jsem, že se něco píchá na uzrání plic, teď už to vím. Zavolali sanitku a ta mě vezla do Lublaně na kliniku. Přítel sedl do auta a jel za námi. V sanitce šikovný mladý doktor, snažil se mě uklidnit a ptal se, v jakém jsem týdnu a že to bude ok, na to konto jsem začala brečet. Jeho slova DON´T CRY mě dohnala k pláči trapně vzlykavému. Hlavou se mi honily myšlenky, co se bude dít, že ještě přece nemůžu rodit, byla jsem v 31. tt. Dorazili jsme na kliniku, ta byla krásná, moderní, všechno nové, personál milionový, všichni strašně milí, jen jednu vadu to mělo, nerozuměla jsem ani slovo.

Přítel dorazil a tak se mnou absolvoval příjem, ultrazvuk, monitor a pak musel odjet, hrůza, byla jsem tam tak sama. Nesměla jsem z postele, i když sprchu a záchod jsem mohla, to byla vždycky úplná potopa, jak jsem vstala. Napíchli mně kanylu, dávali nějaké kapačky, vůbec nevím, jaké, vzali krev a bylo skoro ráno. Tak jsem tak trochu podřimovala přes den a ptala se, kdy může přítel přijet. No mohl jen na hodinu a něco v návštěvní hodiny, bylo mi smutno, nikomu jsem nerozuměla, nevěděla, co mají v plánu, prostě strašná úzkost. Jak přijel, udělalo se mi líp, povídali jsme si, přivezl mi nějaké věci a časopisy a strašně rychle to uteklo. A já byla zase sama. Teda ještě s jednou Slovinkou na pokoji, ale řeč jaksi stála, že.

V noci přivezli holčinu, jak jsem se pak dozvěděla, že Švýcarska, stejný případ jako já, jenže ta byla ve 24. tt, chudinka, pořád plakala, taková mladá kočka, bylo mně jí strašně líto, tak jsem jí aspoň ukázala, co a jak, už jsem byla za ten den mazák a tak byla ráda. Pak mně její přítel dal takového plyšového medvídka, že děkuje, že jsem se jí věnovala, že je strašně rád, no kdo ví, jak to s nima dopadlo, často si na ně vzpomenu.

Další den za mnou přišla nějaká celá delegace s kliniky v čele s nějakou novou sestrou a co se nestalo, sestřička mluvila slovensky! Já byla tak šťastná, všechno jsem jí mohla říct a ona přeložila a také jsem se mohla na všechno zeptat, prostě náramný pocit úlevy. Tak jsem od ní zjistila, že u nich se to dělá tak, že se těhotenství udržuje co nejdéle, i bez vody. To mě zneklidnilo, že bych tam měla ležet ještě třeba 2 měsíce, ale i tak to byla velká úleva, slyšet bratrský jazyk :) Ale už jsme kuli pikle, jak se dostat do ČR, protože to bylo fakt nepříjemné, být v cizině a navíc mně to přišlo, jak čekání na infekci a akutního císaře.

A tak jsem ve čtvrtek, po 3 dnech, podepsala reverz a v pátek mě pustili, i když apelovali, ať si zavoláme vrtulník. No nevím, kdo by to platil, ale našli jsme si záchytné body, jako porodnice po cestě, kdyby náhodou něco a po obědě jsme vyrazili směr ČR! Vybavili mě kalhotkami, vložkami, magnesiem, opravdu byli všichni zlatí. Cesta probíhala dobře, stále se nic nedělo, krom neustálého odtékání plodovky. Ale táhla se, z plánovaných 4 hodin jsme cestovali asi hodin 9, dorazili jsme do Brna na Obilňák, kde jsme měli být očekáváni.

Čekala jsem v čekárně, nikde nikdo, teda maminky tam byly, ale nic se nehýbalo, pak vyšla sestra, přítel nás nahlásil a ta ho zpražila, že jsme tu měli být už odpoledne, no přístup strašný, chtělo se mi brečet. Prostředí taky strašné, sestry, doktor, všichni neosobní, děs. Tak jsem po vyšetření a monitoru skončila na jipce, kde mě napíchli zase kanylu a alou do postele. Vůbec jsem se nevyspala, protože kolegyňce furt řvala kapačka, takže děs, pak následovalo ráno další vyšetření, taková malá mladá vousatá doktorka do mně strčila ruku jak do kobyly a já jsem ji s pláčem prosila, ať už mě nechá, zamumlala něco v tom smyslu, že teď už by se to mělo rozběhnout, takže mi udělala asi Hamiltona :-/

Aspoň holky tam byly super, daly jsme se do řeči a jsme v kontaktu doteď. Tak jsme tam tu sobotu spolu nějak strávily, měly jsme i telku, koukaly jsme na Přátele, co chodili v 19:30 a mě začalo pobolívat břicho. Moc jsem tomu nevěnovala pozornost, ale pomalu to sílilo a já bolesti začala stopovat. Pravidelnost nic moc teda, ale kolem 23. hodiny. Už jsem se kroutila a jak přišla sestra, tak jsem jí to řekla. Zavolala doktora, díkybohu ta mladá vousatá už byla pryč a nastoupil taky mladý, ale oholený a moc příjemný doktor, mrknul na mě a prý se otevírám, tak mě převezli na porodní sál. Tam to bylo všechno nové, hezké, útulné, měla jsem mobil, tak jsem si psala s přítelem. Bolesti sílily a já jsem toho začínala mít plné zuby, ve 2 hodiny jsem už byla fakt vyčerpaná, bolelo to jako čert, ale moc jsem se neotvírala. Ve 3 hodiny jsem je ukecala na epidural. Anestezioložka byla naprosto šílená, řvala na mě, ať se víc schoulím do klubka (jak asi přes ten pupek) a ať se necukám nebo se na mě vykašle, mezi kontrakcemi skoro nebyl čas, takže zůstat v klidu v kontrakci fakt nejde, prostě napíchávání strašné, ale pak ta úleva… BOMBA!

Doktůrek mi řekl, ať si trochu zdřímnu, že to teď půjde samo, nádhera. A tak jsem odpočívala, ale spát se stejně nedalo. Ale povolovaly mi kontrakce a porod se epiduralem trochu zastavil, tak mi píchali oxytocin, ten se ale nelíbil prckovi, takže se ztrácel na monitoru a začínal další stres. Začala jsem hysterčin a skončila s kyslíkovou maskou. Bylo asi 5 ráno a stála nade mnou celá směna, co se mnou, jestli mě povezou na císaře. Já jsem je prosila, ať ne, že když už je to tak daleko, že to zvládneme, nakonec jsme našli polohu, ve které se prckovi ulevilo, tak jsme nějak vydrželi. No a před 7. hodinou ranní jsem byla konečně otevřená a bylo mně sděleno, že až ucítím tlak na konečník, můžu tlačit. „Říkám, že žádný tlak necítím, ale že se mi chce kadit.„ „No však to je ono, maminko, tlačte“ :-D Prostě nezkušená, no, jsem se bála, že jim tam vytlačím místo mimina něco úplně jiného. Třikrát jsem zatlačila a Vincent byl venku. Za chvilku začal plakat. Na břicho mi ho nedali, ustříhli pupečník a jen jsem viděla sestru, jak ho drží jak králíka v dlani a na pupečníku mu visí ty kleště, byl tak strašně maličký, ale tak neskutečně, že jsem tomu nemohla uvěřit. Měl 40 cm a 1750 g.

Za chvíli mi ho přinesla sestra zabaleného, vrazila do náruče a odříkala monotónním hlasem: „Váš syn se narodil dříve a protože je nedonošený, bude umístěn na jednotce intenzívní péče“ vyrvala mi ho a odnesla. Přepadl mě pocit beznaděje a netušila jsem, co bude dál. Pak mě odvezli na pokoj na šestinedělí, kde jsem byla s maminkou, která měla holčičku u sebe. A to teprve začalo peklo. Ale to už by bylo na další deníček.

Závěrem bych chtěla napsat, že Vincent je úplně zdravý, zlobivý kluk, 6. 7. mu budou 3 roky. A chtěla bych poděkovat příteli, který za mnou dojížděl, kam mohl a byl mi oporou, i když u porodu nebyl, ale o to jsem ani nijak nestála.

A taky holkám z diskuze, protože se staraly, volaly na ambasádu atd., moc mi pomohly :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
pajinka111
Ukecaná baba ;) 1740 příspěvků 20.06.11 07:19

uff,četla sem to skoro jedním dechem,si statečná,hlavně že je syn v úplném pořádku-gratuluji,že si to tak zvládla dobře :kytka: :palec: :hug:

 
Škurpice
Extra třída :D 10119 příspěvků 20.06.11 07:38

uff, přečetla jsem to a místy jsem měla husí kůži…hlavně, že vše dobře dopadlo… :hug:

 
Sine1
Zasloužilá kecalka 623 příspěvků 20.06.11 07:50

Tedy, po tomto příběhu, mě už v těhu na dovču v zahraničí raději přešla chuť.. To jsou takový ty Murphyho zákony, když je člověk doma, tak nic a sotva vytáhne paty, tak jak na potvoru..
Ještěže, to vše dobře dopadlo :-) Máš moc hezkého chlapečka!!! :palec: Přeji vám oběma hodně zdravíčka.. :srdce:

 
Uživatel je onlineneumisa
Neúnavná pisatelka 17982 příspěvků 20.06.11 08:49

uf … si říkám, jestli nebylo příjemnější zůstat v tom Slovinsku … :mrgreen: ale ne, samozřejmě gratuluji, pěkně sepsáno a ať se daří :palec: :potlesk:

 
Mahora
Zasloužilá kecalka 693 příspěvků 20.06.11 08:49

Moc hezky napsaný deníček, husí kůže se střídala s výprsky smíchu :lol: . Jsem ráda, že jste to takhle všechno zvládli a že to dobře dopadlo! Klobouk dolů před vaši odvahou opustit porodnici a vydat se do Čech!

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 20.06.11 08:59

Právě jsem včera hledala dovolenou na Krétě a teď jsem se docela orosila teda…měli bychom jet někdy v 22-23.týdnu, ale asi vyrazím radši do Beskyd nebo co :mrgreen:
Moc gratuluju ke zdravému Vincíkovi, ten si to uměl pěkně zdramatizovat te­da!!

 
kadlina
Neúnavná pisatelka 16313 příspěvků 20.06.11 09:06

Docela mě překvapuje, že ti dr. dovolenou schválil. Já nad tím nepřemýšlela ani nic neplánovala, ale kamarádka chtěla jet do Francie na „lyže“, pochopitelně lyžoval by manžel, měli to zaplacené ještě než otěhotněla a tak se ptala dr. a ten jí to rozmluvil, že leda do té doby, kdy se s těhotenstvím stejně nedá nic dělat, ale ve chvíli, kdy se dítě zachraňuje, tak je to průšvih jak Brno - ono totiž dítě jaksi není pojištěné a pojištění matky se na něj prý nevztahuje, takže všechno si pak rodiče musí platit sami a péče v inkubátoru nebo jeho převoz, to prý jde do statisíců až miliónů :nevim:

 
Lotynka
Stálice 93 příspěvků 20.06.11 09:35

Neuveritelny zazitek, Vincent si opravdu umel vybrat dramaticky prichod na svet :-) Je to krasny klucina, ma statecnou mamku a preju mu k blizicim se narozeninam jen to nejkrasnejsi!!! :kytka:

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 20.06.11 10:34

No, při čtení mě polívaly vlny strachu. A ten personál u nás…no když narazíš na vola… ale hlavně že všechno dobře dopadlo. :kytka: :palec:

 
Lenula-xy
Kelišová 7398 příspěvků 20.06.11 10:39

Nedokážu si vůbec představit,co bych dělala :nevim: ale hlavně,že jste to tak zvládli a jste v pořádku :palec:

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 20.06.11 11:06

Taky jsem to četla jedním dechem :wink: .
Ale gratuluji ke krásnému a zdravému chlapečkovi :kytka: at vám dělá jen samou velikánskou radost.
To se jen divím že porodnici a na Obilnáku byli tak zlí to mně se tam vubec nestalo a to jsem tam rodila 3.
Ale moc Gratuluji že jste to tak krásně zvlády dojed do ČR :wink: :palec:

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1490 příspěvků 20.06.11 12:37

Taky jsem četla o jednom dechu! Hlavně, že to dobře dopadlo. Gratuluju ke krásnému klukovi.
PS: ještě že jsem si v těhotenství nechala zajít chuť na cestování a po 30.týdnu to už jsem fakt jezdila jenom kolem komínu :-) Přesto jsem ve 38.týdnu zakopla DOMA na zahradě a spadla jsem přímo na břicho brrr. Ale naštěstí ten pád měl dobrý konec - zdravého kluka, 3,60kg.

 
misasa
Povídálka 29 příspěvků 20.06.11 12:47

téééda,uplně jsem ten článek brala jedním dechem.obdivuji jak si to zvládla.

 
Lucky.O
Kecalka 233 příspěvků 20.06.11 13:20

Pškný deníček,četla jsem ho jedním dechem,jsem ráda,že vše dobře dopadlo a narodil se takový šikovný klučík :dance:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 20.06.11 14:32

Panečku, obdivuju tvoji odvahu vyrazit těhu do zahraničí, já bych na to nervy neměla… A ještě ten přesun ze slovinské porodnice autem 8-o Máte na co vzpomínat :-D No naštěstí to dobře dopadlo, Vincent je moc krásný chlapeček :kytka:

 
lisacek
Ukecaná baba ;) 1661 příspěvků 20.06.11 14:39

Moc hezky napsaný deníček, obdivuji, žes měla takovou odvahu ještě jet do čech - já bych asi zůstala ve slovinsku, ale asi by se mi to stejně nestalo - já bych totiž ve 30tt už nikam nejela :roll:
Hlavně že všechno dopadlo dobře, moc gratuluji ke zdravému a „zlobivému“ Vincentovi :kytka: :mavam:

Už se těším na další deníček :mrgreen:

 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 20.06.11 14:53

statečná to žena :kytka:

 
Oz
Echt Kelišová 9305 příspěvků 20.06.11 15:10

HOlky, díky za reakce, no k té dovolené, taky bych už nikam nejela a druhé těhu jsem strávila opravdu jen kolem baráku :roll:
Péči o mě hradila pojišťovna v rámci EU naštěstí, ale jak by to bylo s péčí o mimčo, to právě nevím. Někdo si říká, že jsme moc riskovali, ale ono se to k porodu opravdu nemělo, konzultovali jsme to s mým primářem tady v ČR a ten to schválil, jemu se teda hlavně nelíbilo, že už jsem takovou dobu bez vody a nerodím, ale hlavně ta jazyková bariéra byla fakt strašná, si vemte, jak čekáte, abyste nemusely být dlouho na hekárně a já byla v nemocnici už tolik dní a nikomu jsem nerozumněla, byl to strašně stísněný pocit. Navíc jsme měli ty záchytné body, porodnice ve Vídni a tak, zas tak úplně zprčený nápad to nebyl, odjet. 8-)

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 20.06.11 15:40

Hezký deníček, s krásným koncem :-) Jsi opravdu statečná a zvládly jste to hezky máte můj obdiv :-)

 
AliceP
Závislačka 3622 příspěvků 20.06.11 16:17

nádherný denicek..pekne jste to zvladli..preji at se vam porad dobre dari a cele vasi cele rodince:)

 
VercaF  20.06.11 16:23

Kury a myslíš, že jsi to nějak ovlivnila, tj. chodili jste na náročnější tůry, byla jsi víc unavená atd.? Já totiž taky plánuju dovolenou kolem 30.týdne, osobně na tom nevidím nic špatnýho jak tady někteří píší, když je člověk v dobrém zdravotním stavu. Další dva měsíce sedět doma na zadku se mi fakt nechce, a dřív jet nemůžu kvůli práci. A později to samozřejmě kvůli prckovi jen tak nepůjde. Ale samozřejmě chceme jen nějakou válečku, občas koupání a hlavně relax. No a právě po přečtení tvého deníčku nevím, jestli to raději nenechat na česko, i když bych moc ráda vyrazila třeba do chorvatska…

 
Oz
Echt Kelišová 9305 příspěvků 20.06.11 20:25

Díky všem, taky vám přeju zdravé dětičky a pohodové porody :hug:
Verčo to nikdo neví, proč jsem rodila dřív, někdo říká, že změna prostředí, někdo že cesta, někdo že by se to stalo i doma… (myslím lékaře, ne nějaké baby radilky), tak si vyber :nevim: Já jsem měla naprosto ukázkové těhu, občas mi tvrdlo břicho, ale čípek bez akce, nic prostě a primář mně prostě pustil. Tůry jsme nedělali, spíš jsme dojeli autem někam na nějakou horu třeba a tam jsme se prošli a dali si něco v hospůdce a autem zpátky, sexu taky nebylo příliš, prostě nic neobvyklého, možná jsem plavala víc, než je zdrávo, ale to jsem plavala i na koupáku, tak nevím, určitě ne do zadýchání. Slovinsko jsme zvolili, že je to na dojezd, jsme z jižní Moravy, takže to šlo, jinak jsme taky chtěli Chorvatsko, ale to už je dál.

 
vulpes
Závislačka 4210 příspěvků 20.06.11 23:57

Gratuluji k dobrému konci!!! :kytka:

Četla jsem mimo jiné i proto, že jsem na začátku června 2008 taky byla na dovolené ve Slovinsku, ve 32tt :wink: :wink: :wink:
Takže vzpomínky…naštěstí u mě celkem bez problémů…

 
mucinka2
Nadpozemská drbna 26578 příspěvků 21.06.11 12:48

tedaaaa,to jsi mela napinavy porod.ja bych bylana palici už v cizine :mrgreen: moc blahopřeji a hlavně,že všechno dobře dopadlo.jinak přístup našich zdravotniku je někdy opravdu katastrofalni­.uživejte si mrnouska a hodně zdraví všem. :kytka:

 
Oz
Echt Kelišová 9305 příspěvků 21.06.11 13:00

Vulpes, tak to sis hezky užila, bez porodu, závidím :mrgreen: Kde jste byli? My jsme se pak chtěli přesunout na pár dní k moři do Portorože, ale kdoví, jestli se tam ještě podíváme, třeba za pár let… bez břicha :-D

Jinak holky fakt díky, čekala jsem, že se na mě snese i vlna kritiky za riskování apod., tak jesm ráda, že ne :-D

 
Natynka89
Ukecaná baba ;) 1064 příspěvků 22.06.11 11:22

Moc hezky napsáno.Přeju vám hodně štěstí :-)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček