Jak jsem poprvé rodila.....

 Vydáno: 02.02.06

Vždy jsem si představovala svůj první porod jako vystřižený z učebnice,,,,,ale opak je pravdou......Termín jsem měla určený na 8.12.2005,,,,,na ultra mi ale doktor řekl že to bude dřív, protože jsem měla už dost zralou placentu, a tak jsem hned po ultra začala pečlivě chystat věci do porodnice.

Byla sobota 26.11.2005 a já jsem jako každý víkend vařila oběd a chystala jej i na neděli, aby jsme si s manžou ještě poleželi.....jenže v 11:11 mi začala odtékat plodovka a tak jsem s ledovým klidem volala Radkovi ať do hodiny přijede, že už to na mě přišlo,jenže znáte mužský.....okamžitě byl doma a hnal mě hned so obléknout a do auta ať jedeme........moc se mi nechtělo, jenže nic jiného nezbývalo…Celou cestu jsme snad ani nepromluvili,,,,,při­jeli jsme do poro,,,,,tam jsem se musela převléknou do slušivé košile…:-)))))a šla jsem na ozvy,,,,,byly v poho,,,jenže vyšetření značilo, že to bude dlouho, protože není nic kromě odteklé plodovky nebylo přichystané k porodu. Tak jsem manžu musela poslat domů s tím že to bude asi až nad ránem.....poslali mě na sál, pěkně jsem si hajla a čekali jsme s porodní asistentkou jestli přijdou samy kontrakce....­.mezitím mě vyholila, nemusela moc, byla jsem z domu…pak dala nálev a šup do sprchy… Pak jsme čekali až do rána, mezitím se PA vystřídali,,,,,já napojená stále na monitor žhavila mobil a popisovala situaci v poro.
Doktor tu byl už taky jiný a vůbec mi nebyl sympatický,,,,,,když mě vyšetřoval tak to bolelo jako čert,,,,,,z hrůzou v očích jsem pak kontrolovala pohyby na chodbě jestli zase nepřijde,,,,po dohodě s PA usoudili že mě napíchnou kapačku, která by mi měla ty kontrakce vyvolat, a taky že se to podařilo…volala jsem Radka, který hned přijel vybavený foťákem a nahrádními bateriemi..asi osum hodin jsem to rozdýchávala, bolest byla čím dál větší,,,,nepomáhal ani balon, ani dýchání a už vůbec ne manžovy slova, které mě spíše vytáčely než pomáhaly.....(ten kdo rodil s manžou to určitě zažil… .-)))
po dalším bolestivém vyšetření doktor zjistil, že bolesti jsou sice tu, ale ne ty které mě mají otevírat,,,,,,,se slzami v očích jsem už prosila o císaře,,,,,ne­mohla jsem pomalu ani mluvit, natož tak rodit,,,,,,,moje prosba byla vyvrácena se slovy, že to přijde samo ať mu neradím že on sám má 30let praxe......Radka jsme zase s PA poslaly domů,,,,,venku hustě sněžilo a cesty nebyly nic moc, tak jsem měla strach ještě i o něj.....tak mě zase odpojili,,,,,PA mi dala čípek na rozehnání falešných bolestí a já jsem usínala kolem šesté hodiny večer.....
Po dvou hodinovém spánku přišla PA mě vyšetřit,,,,,ko­nečně je to tady!!!!!!!!ještě pro jistotu zavolala doktora,,,,,který potvrdil rozbýhající se porod,,,,,,,,z­avolala jsem zase Radka a ujistila ho že je to už opravdu ono…
Přelehla jsem si na porodní postel a napojená zase na kapačku s mírnou bolestí začínajících stahů čekala na manžu......bolesti byly šílené, ale nejhorší bylo to čekání kdy už budu moct tlačit......Radek mě hladil po vlasech a povzbuzoval ať dýchám,,,,,,,­najednou to bylo tu,,,po dvou hodinách bolestí jsem už nemohla rozdýchat chtíč tlačení,,,,,najedou bylo na sále snad pět sestřiček a taky doktor,,,,,,tlačila jsem asi pětkrát nebo šestkrát, nástřich jsem vůbec necítila,,,,,,manža fotil......za chvilku malý vystřelil, že ho PA málem ani nechytla,,,,strašně se mi ulevilo,,,,,,malý ani neplakal,,,,za chvilinku mi ho dali na břicho, byl nádherný…trošku fialový, ale přesto krásný…
Pak ho odnesli přeměřit, svážit a obléknout, manža šel s nimi.Čekali jsme kdy vyjde placenta,,,bylo to snad do tří minut,a pak mi Jakoubka přinesl Radek v náručí,,,,dal ho vedle mě.....měl strašně veliké oči a nádherné tvářičky,,,,,musel si ho ale vzít protože mě doktor zašíval.....Ja­koubek měl 3300g a 49cm.....narodil se ve 22:08.........Po šití mě přendali na normální postel a nechali nás tam celou rodinku o samotě,,,,,malý se hned přisál a koulel očičkama, jako by nás poznal.......přes kapačku mi na pokoji dali antibiotika, protože jsem měla dlouho odteklou plodovku,,,,,,abych prý nedostala infekci…po pěti dnech jsme konečně jeli domů,,,,v šesti týdnech měl Jakub 4.47 kg a 57 cm......teď máme 9 týdnů a máme se čile k světu......

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.0 bodů
 Váš příspěvek
 
WERINKA
Ukecaná baba ;) 2193 příspěvků 02.02.06 18:42

WOW GRATULUJI K SYNÁČKOVI. JAKO RODIČKA ČEKATELKA JSEM HLTALA KAŽDÉ SLOVO. PŘEJI ABY SE VÁM OBJEMA DAŘILO A BYLI JSTE ZDRAVÍ A ŠŤASTNÍ A AŤ VÁM DĚLÁ JAKOUBEK JEN A JEN RADOST.

WERINKA 38tt

 
Bubu
Ukecaná baba ;) 1005 příspěvků 03.02.06 18:27

Taky moc gratuluju k tomu, jak jsi zvládla (podle mě) nelehký porod. Nejhorší je, když se v takových chvílích objeví podobně „příjemný“ Dr., jakého jsi měla ty. Ach jo. Je mi každé maminky s podobnými zkušenostmi moc líto. Na to není slov.
Já jsem měla na dok¨tory i PA štěstí při obou porodech. Jak to tak čtu a postupem času se dozvídám, asi ani nevím, jaký pořádný porod je. U mě šlo všechno hladce. Bolesti ¨byly sice ke konci taky k nevydržení, ale když jsem se hlásila o epidurál, už jsem mohla tlačit.........
Přeju, ať lehce zvládáš mateřské povinnosti s všem těhulkám hodně sil a pokud chcete partnera u porodu, nenechte se odbýt tím, že to bude ještě trvat. Vždyť tam právě může nejvíc pomoci, ne? Aspoň u mě to tak bylo.
 Bubu

Vložit nový komentář