jak jsem se bala porodu

mum1  Vydáno: 15.06.05

Ahojky vsem, tak jsem se take rozhodla popsat svuj zazitek z porodu. Je to sice skoro pul roku co jsem rodila v jedne prazske porodnici, ale casto na nej myslim, uz z toho duvodu, ze bych chtela dalsi mimi, me tehotenstvi bylo jak horska draha, v prvnim trimestru jsem mela slabe krvaceni a 2×jsem byla hospitalizovana v nemocnici, vzdy po tydnu, do toho jsem delala statnice na VS, nervy na pochodu a tehotenstvi, ktere nebylo panovane, jsem si moc neuvedomovala ackoliv jsme se na mimco moc tesila…

po me prvni hospitalizaci jsme skoncila na rizik.teh. vypadalo to, ze si vse krasne uziju, jenze ve 22.tt se stalo to, co jsem ani ve snu necekala, mela jsme mensi nehodu v aute, a jelikoz jsem byla pripoutana ale spatne-pres bricho, tak me pas pekne stahnul, nestacila jsme si tam dat ruku…nasledovala bolest bricha, ktera trvala skoro hodinu a pak podivne tvrdnuti, pak to preslo tak jsem to nechala do druheho dne, kde bylo tvrdnuti a divna bolest silnejsi, vypravila jsem se tedy do nemocnice, cekani na ambulanci pro tehotne trvalo 2,5hodiny i pres to, ze jsem se nahlasila jako akutni pripad, kdyz jsem sla na radu a dr mi sdelil, ze podle pohmatu je to ok, ale at si radeji zajdu na utz, jsem si myslela, ze mam vyhrano a dokonce jsem chtela jit domu, jenze pak mi to nedalo a rikala jsem si, ze kdyz uz tam jsem tak si necham i utz, a tam jsem dostala ledovou sprchu, zacala jsem se otvirat a hrozil predcasny porod, takze okamzita hospitalizace, byla jsme v soku, v nemocnici jsme stravila 4mesice na rizikovem oddeleni, skoro celou dobu jsem byla na infuzich, nikdo z lekaru nedaval moc sanci ze by se mimi udrzelo do terminu, spis byli pesimisticti, coz mi na optimismu nepridalo, psychicky jsem byla na dne, ale snazila jsem se myslet pozitivne kvuli mimcu, kontrakce jsem mela temer denne az do porodu, stav se ze zacatku zhorsoval, tak jsem dostala injekce na dozrani plic mimca, nakonec se mimi udrzelo do 35tt, vsichni me uklidnovali, ze kdyz to bude pres 30tt tak to je uz v pohode a nemusim se bat, 2dny pred porodem jsme byla pustena domu s tim, ze uz to tak rizikove neni i kdyz jsem mela pokrocily nalez, takhle jsme byla pustena 2×!!! Pokazde jsme skoncila na porodnici, kde me ujistovali, ze tam zustanu do porodu, ze nalez je opravdu velky, takze jsme mela nervy jak spagaty, jeden domu, za dva dny zpet, ovsem naposledy kdy me pustily jsem vedela ze brzo porodim, citila jsme to, a taky ze jo, sotva jsem se doma uvelebila po tech mesicich, tak jsem cela znavena usnula, a v 4:30 rano e probudilo neco tepleho mezi nohama, lekla jsm se, vyskocila jsme z postele, s tim, ze jsem si rikal v duchu "boze to je neco ja uz neudrzim ani moc :-) ", jenze ono to teklo dal, to uz mi zacalo dochazet ze at se snazim to neco zadrzet sebevic, tece to dal…tak jsem zacala zmatkovat, protoze jsem si uvedomila, ze jsme v 35tt a ze tedy jeste rodit nechci, a ze chci mimco udrzet co nejdele, vzhledem k tomu, ze jsem byla u nasich, jsem zacala hystericky volat ze musim okamzite do nemocnice nebo porodim doma…Rodice se vzbudily, tasku ani nebylily, protoze byla jeste nevybalena z nemocnice, a jelo se…ma nervozita stoupala, protoze jsem vedela, ze u me je stav jiny tzv hrdlo spotrebovane…do porodnice jsme dorazily asi do hodinky, na prijem jsem sla hned, prvni mi delali monitor kde uz byli znat kontrakce, ktere se stupnovali, prisla lekarka a po vag.vysetreni mi sdelila ze jsem otevrena na 5-6 prstu a muzu jit rovnou do pripravy, bolesti byli vetsi a vetsi, ale stale jsem si rikala, ze to zvladnu, vsak neco vydrzim, na pripravce jsem se snazila jeste vtipkovat o tom, ze epidural ani nahodou, ze vsechno vydrzim a myslela jsem ze to jsou finalni bolesti a horsi to nebude, jenze to byl omyl dne, klystyr jsem jeste prezila, ale kdyz jsem byla behem 20min otevrena uz na 7prstu, tak jsem sla za asistence partnera do sprchy, kde jsem prosila nejen o epidural ktery samozrejme uz nemohli aplikovat, ale ja prosila o celkovou narkozu, protoze jsem si myslela, ze pri tech bolestech umru :-))) vsechno to slo ze zad do panve a nejvic mi pomohla sprcha, jenze to byla take kovbojka, jak jsem lezela dlouho a nemohla chodit pouze na wc a do sprchy tak mi kondicka klesla na nulu, vsechno jsem mela ochable a kleknout si ve sprse byl pro me nadlidsky vykon, kontrakce prichazeli tak rychle, ze jsem se smirila s tim, ze porodim ve sprse, porodni as.byla sice vynikajici, ale vzdy nakoukla, rekla ze je to bezva, ze to zvladam a ze prijde za pul hodinky, to uz jsem lezla po zdi a rikala jsem si pokud preziju porod preziju vsechno, nejvice mi pomahalo dychani, zadny predporodni kurz jsem nestihla, tak jsem jen poslouchala co mi rekli spolulezici a co jsme vycetla, a musim rict, ze mi to stacilo, dychala jsme jak pes, prodychavala jak o zavod a opravdu to silene zabiralo, i kdyz…nakonec jsem se vyplazila ze sprchy s vetou, ze chci jit na sal, sla jsem, otevrena na 9 prstu, slo to celkem rychle, i kdyz i pres tui rychlost se mi to zdalo nekonecne, na boxu, jsem dostala monitor na mimco, na ktere jsem se tak moc tesila, kanylu a nejakou infuzi, kontrakce byli stale moc silne, ale uz jsem je moc nevnimala, resila jsem trosku trapny problem, mela jsem pocit, ze se mi chce na malou, tak jsem dostala misu, coz bylo uzasny, kontrakce bricho jak balon, fyzicka nikde, a zvedat zadek a dat si pod sebe misu, kdyz jsem toho dosahla, tak to nejak neslo, tak mi dali misu pryc, jenze to cele se opakovalo asi trikrat, bala jsem se tlacit, protoze jsem myslela ze se pocuram :-))) no jenze kdyz mi doktorka rekla, ze zalezi na mne kdy pujde mimi ven, a ze to muze byt kazdou chvilku ze vidi hlavicku, tak jem tlacila jak o zavod a bylo mi jedno jestli pri tom curam nebo ne, pry jde jen o pocit, tak jsem to vypustila, jenze jsem tlacila spatne a to do obliceje, ze mi popraskaly zilky, vypoulely se mi oci a ja vypadala jak kdyz me pri tom porodu nekdo zbil :-))) mimco najednou krasne vyklouzlo, to bylo neco nadherne nepopsatelneho, ale uz tam na nej cekal pediatr, sestar a vubec tam bylo nejak moc lidi…ani jsme ho neslysela nevidela a utikali s nim pryc, me cakalo zasiti, ktere bylo rychle, bolestive ale ja byla plna strachu, ocekavani, tak jsm to nejak uz ani necitila, placenta sla ven take rychle, kdyz jsem ji videla, tak jsem koukala, takova oskliva. No a pak jsme se dockala, prinesli mi maleho, krasneho sladkeho synacka, byl tak krasnej, jenze ho odnesli hned pryc do inkubatoru, ja zustala na boxu asi hodinku, muj milacek se narodil po 11hodine, byl v poradku, mel 46cm a 2,9kg po porodu jsem jeste z boxu posilala smsky a cekala co bude, protoze to byl leden a porodnice plne tak jsem putovala misto na sestinedeli opet na rizik.oddeleni, byla jsem na pokoji sama, tak jsem mela klid na poporod.adaptaci, soukromi na navstevy, na milacka jsme se byla podivat par hodin po porodu, mela jsme hrozny strach, kdyz jsem ho videla, chtelo se mi plakat, byl tak sladky, malinky a prisel mi moc zranitelny, jak jsem mela z porodu strach, tak jsem se behem porodu presvedcla,ze ta touha spatrit to miminecko, je tak silna, ze to prebije vsechny obavy a bolesti, na porodni bolesti jsem zapomela velmi rychle a mam jen hezke vzpominky, protoze personal byl super, kdyby mi tam mimco vydrzelo dele, nezlobila bych se, protoze zdravotni problemy mame dodnes, ale uz ted jsem rozhodnuta, ze i po tech nervech zda vubec se mi mimco udrzi a neporodim hned ve 22tt, po tech bolestech, ktere mi ted prijdou jak samozrejmost jsem rozhodnuta mit dalsi mimco hned jak to bude mozne… :-))) a tak vsem preju krasny rychly porod a mimca v terminu, protoze starch o mimi je asi to nejhorsi, alespon pro me, strasne ho miluju a protoze jsem o nej bojovala dlouho a pak i on sam bojoval, tak je to neco tak silneho, ze to neumim ani popsat, je to muj ANDILEK…a ted uz se porodu nebojim, i kdyz nikdo nevi co bude priste…
krasna mimca preje mum+t

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
metelka
Ukecaná baba ;) 1121 příspěvků 15.06.05 08:26

Uf, teda to je síla. Jsem ráda, že to vše dopadlo dobře a gratuluji mamince i chlapečkovi…Stačí okamžik a všechno je jinak, taky mi povolují porodní cesty, jsem ve 25tt a pořád si říkám, že musím ležet a nesmím si s tím zahrávat, díky Bohu můžu ležet doma. Teda holka, užila sis svoje, držím palce do budoucna a ať je vše v pohodě a dalšího porodu se neboj, většinou jde o něco lépe, jako ten první.Hodně štěstí!!!

 
Meggie
Ukecaná baba ;) 1363 příspěvků 15.06.05 09:06

Sice ještě nejsem ani těhotná, ale porodu se strašně bojím.

Ale po přečtení Tvého krásného povídání, jsem už klidnější. Úplně mě to dojalo, být maminkou je opravdu ten největší zázrak na světě a je to určitě nepopsatelný pocit štěstí.
Strašně se těším že jednou (dvakrát) budu taky máma a doufám, že to zvládnu tak hezky a statečně jako ty!
Přeju Tobě i miláčkovi hodně zdravíčka a hodně štěstí u dalšího miminečka!

Meggie

 
melsi
Ukecaná baba ;) 1257 příspěvků 15.06.05 09:50

ahojky maminko,blahopřeju ti,článek mě rozplakal,napsala jsi to tak krásně,hrozně mě to dojalo,já porod nezažila,pouze bolesti,které trvaly 16 hodin a kdy jsem celou dobu byla přivázaná,byla to pro mě hrůza a skončilo to císařem,protože jsem se neotevírala,nyní mám téměř 16 letého syna a čekáme druhé někdy ke konci listopadu. Taky se hodně bojím,ne bolestí,ale komplikací,léčím se totiž na vys.tlak a stoupá mi pomalu,takže se moc snažím a dělám vše proto,aby mi to dobře dopadlo…jsem v 17 týdnu a vypadá to opět na velké dítě,syn měl 4,50 kg a šel zadečkem,proto nakonec ten císař, nervy na pochodu mám z toho tlaku,takže se snažím stále uklidňovat a být v klidu,no někteří říkají,že těhotenství je krásné,ale díky těm informacím,které naše maminky neměly,jsem více nervozní z toho co hrozí,takže když jsem četla tvůj článek,tak tu bulím štěstím,jak to dobře dopadlo a myslím na svoje mimi,aby to tak dopadlo,hodně zdravíčka a lásky !!!!!!

 
avekamilu
Nováček 6 příspěvků 15.06.05 10:08

Tedy holka zlatá,klobouk dolů,úplně mi při čtení trnulo a jsem moc ráda,že Vám to dopadlo dobře.Držím palce malému broučkovi,aby prospíval a vše pěkně dohnal.Jsi statečná maminka,píšeš,že chceš další miminko jen co to půjde,tak k tomu Ti přeji hodně štěstí a hlavně vše bez komplikací!!! DRŽÍM PALCE!!!

 
Bibina
Zasloužilá kecalka 741 příspěvků 15.06.05 22:07

to je teda síla, ty si tak statečná !
moc přeju tobě a hlavně tvému chlapečkovi ať jste zdraví !

 
mum1
Kecalka 172 příspěvků 15.06.05 22:26

Ahoj vsem milym, kteri jste prispeli, moc vam dekuji za prispevky, je to mile a povzbuzujici, ani nevite jak. Zvlaste kdyz se stale potykam s mensimi ale stale existujicimi zdrav.potizemi u maleho…UPLNE VSEM MOC PREJI VSE KRASNE, POROD A TAKE TEHOTENSTVI BEZ KOMPLIKACI, jste tady moc fajn, premyslim, ze bych napsala pokracovani o miminku, jak se co udalo po porodu, jak to byt nemuselo, jak jsem se mohla s malickym vyvarovat nasledujici hospitalizaci, ale to by se neobeslo asi bez kritiky naseho zdravotnictvi, tak nevim zda je to vhodne :-)))
mumik a milacek

 
Bibina
Zasloužilá kecalka 741 příspěvků 16.06.05 19:39

a proč bys to nenapsala? určitě to bude zajímavý. a na zdravotnictví je co kritizovat, ne?

 
mum1
Kecalka 172 příspěvků 16.06.05 22:27

to bibina: mas pravdu je co kritizovat, jako na vsem, napisu pokracovani, jen nevim kam to zaradit…do tematu mame miminko?

 
Anonymní  17.06.05 15:29

Moc Vás oba zdravím a držím pěsti ať je malej v pohůdce a ať vše dožene jestli je bojovník po mamince tak vše na tuty zvládnete na jedničku…:D
Klobouk dolů, jsi opravdu statečná, moc krásně jsi to napsala… také jsem měla očka zalité slzičkami. Nás čeká porod začátkem září, tak doufám budu také tak statečná, ale jak jsi napsala, pro toho prďolku udělám vše… hlavně ať je zdravý a spokojený…
Přeji hodně štěstí a zdraví a pohodové druhé těhotenství… Mějte se krásně… :D

 
mum1
Kecalka 172 příspěvků 17.06.05 21:09

dekuji moc, to vis ze budes statecna, ono to jinak ani nejde… :-)))
preji moc moc zdravicka a stesticka a super rychly porod!!!!!
mumik+t

 
Piki
Zasloužilá kecalka 832 příspěvků 07.07.05 21:02

Mum,
teeeeda měla jsi to fakt dramatické.Téměř jsem nedýchala, když jsem to četla! Takovéto komplikace jsou asi fakt psychicky úmorné a ty sis jich užila až až. Hlavní ale je, že už jste oba v pořádku!…nebo ne? Doufám, že ano. A neboj, příští porod bude určitě lepší :-) Pokračování si taky velmi ráda přečtu.
pa,pa a pusinku malinkýmu človíčkovi posílá
Piki + Miki 6t3d od Květňátek

 
Anonymní  09.07.05 22:48

Ahojky Piki a Miki, mas pravdu psychicky to bylo sileny, pokracovani uz je…mrkni mame miinko, a pak trable.....urcite to najdes, papa jsem zvedava co budes rikat pokracovani… :-)
krasny vever a plno zdravi od srdce preje m+m

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele