Jak jsem se nedočkala IVF

Niny  Vydáno: 10.10.15

O tom, jak jsem se před prázdninami chystala na umělé oplodnění, jak jsem se chystat přestala, protože se vše změnilo… Je to možná trochu delší čtení, omlouvám se.

V posledním a předposledním deníčku jsem psala mnoho o tom, jak se chystám na IVF a jak snad budu mít konečně od září v práci smlouvu na dobu určitou… a tak i ono mateřství bude s jistotou návratu na pracovní pozici.

Ale všechno je jinak, během třech měsíců se můj život otočil o 360°. Ale myslím, že jsem ve cestě za miminkem o pár kroků blíž cíli. Posuďte sami.

Nakonec jsme se s lékaři rozhodli ještě jeden cyklus na IVF počkat. Tak aby vše (stimulace, odběr i transfer) vycházelo na prázdniny a tím pádem na dovolenou - já budu v klidu, bez stresů, čímž se snad zvýší pravděpodobnost na úspěch. Onen poslední měsíc zkusíme věnovat ještě jednomu pokusu IUI. A já tak nabyla jistotu, že v září už budu nastupovat do nové školního roku těhotná.

Možná to ode mě bylo trochu nezodpovědné, ale paní ředitelka se v posledních letech chovala takovým způsobem nefér, že mi to vůči ní vůbec blbé nebylo. Udělala na mě tolik podrazů, že se snad ani sama nemůže divit.

Koncem roku přicházelo v práci mnoho administrativy a také hodnocení pedagogů. Pohovor v ředitelně, o tom, co jsme zvládli a co ne. Já za sebou měla jeden průšvih, velký, ale vlastně jsem si říkala, že pokud se rozhodne pro výpověď, bude mi to jedno. Holt nebudu mít onu vysněnou smlouvu na dobu neurčitou a čert to vem.

K mému překvapení se v ředitelně ukázalo, že paní ředitelka za mnou 100% stojí, chápe, jak se situace udála, a že jsem jí takřka neměla jak zabránit. Také jsem se dozvěděla, že jsem jedna z nejlepších metodiček ve škole, mám k dětem skvělý vztah a umím rozlišit, co potřebují a jak jim pomoci se mnoho nového naučit. A že by mne ráda příští rok více využila. Samá superlativa.

Když přišlo na rozsah mé práce příští rok a na to, co během příštího roku budu od školky potřebovat, došla řeč i na mou léčbu v Iscare (které se ve školce prostě rok ví), i nadále to znamená jeden den v měsíci volno kvůli zákroku IUI. Ředitelka nadšeně kýve, že s tím není problém.

Jaké je pro mě však překvapení, když ke mě další den přijde s tím, že zákon již neumožňuje dát mi smlouvu na dobu určitou a z tohoto důvodu si chce vzít ještě čas. Na rozmyšlenou, zda-li mě tu příští rok potřebuje. Prý nemám dostatečný tah na branku a ničím výrazným kolektivu nepřispívám.

Dá mi vědět za týden v pátek 26.6. Já v tu chvíli nějak nemám sílu jakkoliv reagovat. Téměř automaticky kývu a následně jí jdu ještě poprosit, zda by mi verdikt mohla sdělit už ve čtvrtek, protože v pátek nejsem v práci. V pátek 26.6. mě totiž čekala ona poslední inseminace a já chci být jen a jen v klidu.

Doma všem (manželovi i rodičům) oznamuji situaci s tím, že počítám, že mi smlouvu neprodlouží - jsem jediná, kdo tomu věří, ale já říďu znám tři roky, znám i jejího pragmatického partnera a je mi jasné, že on jí spočítal, že se nevyplatí prodlužovat smlouvu holce, co každým měsícem může přijít do jináče.

Trochu se bojím sama sebe. Vím, že jsem nervózka a snažím se myslet jen na miminko. Ať to ve čtvrtek dopadne jakkoliv, soustředím se hlavně na to, abych byla v klidu. Sama sebe přesvědčuju, že je jedno, jestli budu mít práci nebo ne.

K mému pobavení mi ve čtvrtek opravdu sděluje paní ředitelka, že mi dále smlouvu neprodlouží a že jejími slovy: „Nechci, aby sis myslela, že si za to můžeš ty, ale mě prostě zamrzelo, jak chladně si reagovala, když jsem ti řekla, že o tom uvažuji.“

Chachacha… čekala, že jí budu prosit o smilování. Vlastně na mě celý ten „vyhazovací pohovor“ působil tak, že čeká, až zaprosím a že mi snad místo chce nechat, až zaškemrám.

No nezaškemrám. Dvakrát jsem se ve škole otočila autem, abych vyvozila všechny věci, rozloučila se s kolegyněmi a odjela na prázdniny. Zvláštní, opravdu mi to není líto, ani slza neukápla. Jen loučení s kolegyněmi bylo trochu citové, ale lítost žádná.

Celým srdcem jsem upjatá na miminko, inseminace, menstruace, stimulace odběr vajíček, transfer a pokud by to náhodou nevyšlo, stihne se i transfer zmraženého embrya a to vše do konce prázdnin. Takový je plán.

Když svůj plán nastiňuji manželovi a už asi posté počítám, kolik nás to IVF bude stát, zamračí se a říká: „Ty nevěříš, že ta inseminace bude k něčemu?“ Ne, že bych nevěřila, proto se snažím být tak strašně pozitivní a odmítám se stresovat už teď,. Jen mám záložní plán.

Čas běží a mé čekání na menstruaci je nekonečné, tedy je na řadě těhu test…
MŮJ BOŽE, JE POZITIVNÍ. Dva dny to před mužem tajím, než čárka zesílí. Další dva týdny chodím na krev jako samoplátce. HCG stoupá více než dobře, pomalu začínám tomu štěstí věřit a peníze připravené na IVF schovávám.

Plán se mění: Koncem července to prozradíme rodičům a na podzim možná pomalu začneme nakupovat výbavičku.

Můj muž ale ještě nevěří. Jede se mnou k lékařce a zcela uvěří až ve chvíli, kdy mu ukazuje malou tečku na ultrazvuku. Za týden máme přijít na potvrzení akce srdeční, poté k obvodnímu gynekologovi.

Nakonec na kontrolu jdeme až za čtrnáct dní. Opět já i manžel, lékař se chvíli dívá, pak vysloví to, co už jsem slyšela a doufala, že už nikdy neuslyším:
„Přestalo se vyvíjet, bohužel se to někdy stává. Je prostě nemožné, že po 9. týdnu nebude viditelná srdeční akce.“

Svět se zastavil. Na zítra byli pozváni naši rodiče, aby se jim dobrá zpráva oznámila. Místo toho jsem dostala 14 dní, abych se rozkrvácela, jinak prý mám přijít a domluvíme revizi dělohy. Naštěstí si mé tělo časem poradilo samo.

A já se slzami v očích začala obrážet pohovory, naštěstí hned druhý vyšel a získala jsem stejné místo jen v jiné škole.

Musím říct, že mě dost překvapilo, že na každém z pohovorů zaznělo: „Já bych se vlastně neměla ptát, ale plánujete rodinu?“ A tak jsem řekla, že ne. A tak jsem tedy byla přijata. Štve mě, že člověk musí lhát, aby mohl pracovat.

Když jsem se trochu vzpamatovala a objednala se do Iscare na kontrolu, paní doktorka Musilová (jí velké díky) mi vlila novou sílu do žil. Napsala mě i manžela na genetické i imunologické vyšetření a mě ještě poslala na hysteroskopii. Nyní čekáme na výsledky toho všeho.

Mám novou práci, kde si myslí, že rodinu neplánuji, ale zatím se zdá, že celkově tu je méně stresu, než jsem byla zvyklá. Takže vlastně nakonec velmi dobrá změna.

Právě se vzpamatovávám z hysteroskopie, která snad proběhla dobře. A opět se nic nenašlo. Na imunologii jdeme příští týden a každým týdnem by měly být výsledky z genetiky. Pak snad budu vědět více.

Do budoucnosti koukám s nadějí. Konečně někdo (paní doktorka Musilová) vyslovil, to, čeho jsem se bála - otěhotnět můžu, problém bude asi miminko donosit, a tak je potřeba zjistit, proč se to děje.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.2 bodů
 Váš příspěvek
 
Ginuš
Hvězda diskuse 35649 příspěvků 10.10.15 00:13

Ahoj, předem je mi to moc líto… Nevím kolikrát jsi potratila, ale tak Ti chci vlít naději do žil - potratila jsem 4× :? ale u mě nebyl ani problém s otěhotněním, vždy vlastně na první pokus, ale vždy to skončilo potratem. Nakonec jsme zkusili poslední šanci IVF s PGS (vyšetření chromozomů embryí) a zjistila se příčina.
Všechna naše vyšetření byla v pořádku :nevim:.
Držím palce, ať se Ti daří jak v profesním životě, tak i na cestě k miminku :hug:

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1722 příspěvků 10.10.15 01:50

Taky bych Te chtela podporit. Pri snaze o druhe ditko (prvni bylo v podstate bez problemu) jsem si prosla tremi zt. Mame za sebou hematologii, imuno, genetiku, horm. profil, halosperm, infekcni, spermio… taky jsme uz zacinali resit ivf s pgd a najednou bum, byla jsem tehotna a rovnou dvojky. Jedno sice zamlklo..ale to druhy mi uz par dnu spi v postlce. Drzim palce, at to u vas doma vse dobre dopadne :palec:

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31255 příspěvků 10.10.15 06:45

Byvala sefka -uplne stejny jako moje, jen same jedovate reci, pratelska slova, ale uplne citis tu fales. Sama jsem delala, ze ji to zeru, ale mam dojem, ze asi bylo obema jasne, ze ne. Prej jsi reagovala chladne - pche. Nevadi, ze jsi na nove skole lhala- oni nemeli pravo se ptat, ty jsi mela pravo lhat. Jen nevim, jak to ted udelas s IVF

 
Raddkka
Ukecaná baba ;) 1227 příspěvků 10.10.15 10:52

Ředitelka opravdu zvláštní..buď ráda, že jsi pryč. Do půlky deníčku jsem chtěla blahopřát…je mi to moc líto… Přeji hodně síly oběma, držím palce.

 
Sany80s
Závislačka 3430 příspěvků 10.10.15 12:33

Taky se mě ptají na každém pohovoru, jen u mě je o plánujete další děti? Na pohovory mě začali zvát, až jsem napsala životopis tak, že vypadám o pár let mladší(nelžu, jen neuvádím data). Už pět let ta samá otázka nebo její nepřímý opis. Těch 5 let už jsem mohla na nějakém smysluplném místě pracovat.
Teď už ty děti opravdu plánuji a lžu bez uzardění.
Mimochodem s nemocnými dětmi býval doma jen manžel, ale toho se nikdo nikdy neptal.

 
Envie
Ukecaná baba ;) 1451 příspěvků 10.10.15 13:31

Je mi lito, ze to nevyslo. Nevim zda uz jste podstoupili vysetreni na hematologii. Nemuze se jednat o Leidenskou mutaci ci vysoke hodnoty Ddimeru? Nektere zeny s tim maji problem a konci to prave potraty ci ZT. Drzim pesti aby uz vse bylo OK. :hug:

 
Litta
Extra třída :D 11874 příspěvků 10.10.15 14:40

@Sany80s Proč normálně neřekneš, že je to irelevantní otázka? Lhát nemusíš, ty ani nemusíš odpovídat.

 
Sany80s
Závislačka 3430 příspěvků 10.10.15 16:10

@Litta Protože je úplně jedno, co řeknu.
Kdyby mě má nynější práce nepřiváděla k zoufalství, tak se většinou i zasměju.
Když odpovím ne, tak mi nebudou věřit.
Když odpovím, že se nesmí ptát, tak to budou brát jako ano.
Celkem ani nechápu, proč tu otázku kladou, kdybych měla po hysterektomii nebo něčem podobném, tak to snad přiložím k životopisu.
Věřím, že by to byla podobná výhoda, jako kdybych uměla rusky, čínsky a anglicky slovem a písmem.

 
Litta
Extra třída :D 11874 příspěvků 10.10.15 16:13

@Sany80s Ale můžou to brát jako projev profesionality, že jim na to neodpovíš, místo abys lhala. Lhát může každá. S tím se i počítá.

 
macina25
Ukecaná baba ;) 2095 příspěvků 10.10.15 20:21

Ivf vyjde věř tomu.
První ivf jsem měla po prodloužené kultivaci jen dvě emrya…jedno se zavedlo-neúspěšně a za tři měsíce Ket vyšel a už mě v ložnici spinká 5měsíční holčička :srdce: Štěstí potká i tebe :hug:

 
babyblue
Kecalka 416 příspěvků 11.10.15 07:27

Na takové otázky by se při pohovoru neměli ptát, ne? Ale zachovala bych se stejně jako ty… Drž se :hug: ps zajímalo kolika chlapů se zeptali, zda plánují rodinu?

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 11.10.15 09:17

Čekala jsem dle nazvu deníček s pohádkovým koncem :( moc držím palce, aby o tom šťastném konci byl dalsi deníček :hug:

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31255 příspěvků 11.10.15 19:31

@Litta kdyz reknes, ze to je irelevantni otazka, tak tim davas najevo, ze odpovedet pravdive by te poskodilo.

 
Litta
Extra třída :D 11874 příspěvků 11.10.15 19:32

@Pudloslava Oni to „…Ne…“ podlě mě taky berou s rezervou. :nevim:

 
Pudloslava
Vesmírná mluvilka 31255 příspěvků 12.10.15 06:17

@Litta teoreticky to muze byt pravda, urcite casteji, nez nastane pripad, ze „neodpovim vam“ bude znamenat „dite nechci, ale jsem neobycejne zasadova“.

 
Saki
Zasloužilá kecalka 509 příspěvků 11 inzerátů 21.10.15 11:09

Byla jsem na tom podobne a kdyz uz jsem to vzdala a smirila se s tim, ze zustanu bezdetna, zadarilo se. Neplanovane, necekane…a ted mam krasnou devitimesicni princeznicku. Drzim palce.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele

Inzeráty uživatele