Jak jsem si naplánovala porod

michaela1808  Vydáno: 28.07.11

Tento deníček je vlastně takové povídání o tom, jak jsem se připravila na porod a osud mě nakonec převezl a naplánoval mi to trošku jinak.

moje beruška
1 komentář

Zdravím všechny. Už nějakou dodu se pohybuji tady na eMiminu, hodně čtu, občas disktutuji a teď poprvé jsem si řekla, že konečně napíši deníček, který jsem původně plánovala, že napíši o svém porodu. Já totiž tak celkově hodně plánuji a nabyla jsem dojmu, že prostě naplánovat jde vše. Předně, chtěla jsem totiž utěšit všechny těhulky a napsat naprosto úžasný deníček o naprosto úžasném, krátkém a bezbolestném porodu. Takový deníček jsem ovšem nenapsala.

Přesto, že jsem hltala všechny diskuze tady na serveru týkající se ulehčení a urychlení porodu, pila maliníkové odvary ve dne v noci, cpala se lněným semínkem, až mi lezlo ušima, plavala, cvičila xkrát týdně, dlouhé procházky, takřka nepřetržitá masáž hráze a zkoumání rodinné anamnézy a délky všech porodů, co u nás v rodině proběhly. Jak jsem tady kdysi četla jeden deníček, kde psala holčina, že kdyby jí někdo řekl, že jí porod ulehčí skákání na jedné noze o půlnoci za úplňku před domem, tak sousedi mají o zábavu postaráno, takže nějak tak.

Nebudu to natahovat. Asi nejdůležitější pro mě bylo srovnat si v hlavě, že já porodit prostě musím. Musím a přes to nejede vlak. Ano, to mimčo prostě musí tím otvorem prolézt. Jakmile jsem si ke konci těhu připustila tuhle myšlenku, že prostě jinak to nejde a já to musím zvládnout, bylo mi tak nějak líp. Stále jsem hodně sportovala, cvičila, procházkovala a domlouvala miminku, ať je hodné a dá mi pokud možno co nejméně zabrat. Manžel se také žačal kasat a na otázky rodiny a známých, zda bude u porodu, odpovídal zcela hrdinně, že samozřejmě. A já byla pyšná, jakého mám doma hrdinu. Haha, to jsem ale ještě netušila, že to s tím hrdinstvím zas tak horké nebude.

Tak se pomalu blížil termín, doktorka mě dle UTZ neustále upozorňovala, že miminko bude větší, takže při každém dalším upozornění, jak se termín blížil, jsem při těch slovech zelenala strachy, ale co se dalo dělat. Mám ho tam copak nechat ještě pár let?! Ne, jen jsem pak doma googlovala obvody hlavičky při narození a skučela doma manželovi, že se bojím… Termín uplynul a nic, jeden týden uplynul a nic, v porodnici se tvařili, že já asi rodit snad nikdy nebudu, další týden slova doktorky, že už je to divné, 14 dní po 2. termínu nástup na vyvolávačku. Opět google a „vyvolávaný pord“ a panická hrůza po přečtení. Ale prostě MUSÍM.

V porodnici, kam jsem došla pěšky s taškami až do pátého patra (namusím výtahy), následovalo vyšetření, ozvy a vše znova a další slova lékaře, že ze mně prostě moje miminko spodem nedostanou. Co?! Jak nedostanou?! Já jako neporodím?! Prostě jsem úplně divná a neporodím. Doktor mi oznámil, že kdyby neviděl moje břicho, tak by vůbec nepoznal, že jsem těhu, takže jsem na sebe chvíli zírali a navrhli mi císaře. Ne, že bych se z toho radovala, ale moje beruška vypila všechnu vodu, ozvy neměla už nejlepší a mamka se prostě rozrodit nehodlala, takže co s tím. Vyříznout.

Vše proběhlo naštěstí v pořádku, malá Kristýnka e narodila 3. 5. 2011 v osm ráno, za asistence mého manžela v předpokoji porodního sálu, kde stál tech 20 minut (!!!) úplně zesinalý strachy, citově hroucený, po probdělé noci. Opravdu nevím a už nezjistím, jak by zvládl asistenci u samotného normálného porodu. Budu si tedy myslet, že by ji nějak MUSEL zvládnout.

Co jsem tím tedy chtěla říct?! NIC se nedá naplánovat a já, která vždy potřebovala mít svůj život pevně nalajnovaný, jsem dostala od života trošku ťafku. Ale co už, mám svoji berušku, obě jsme to zvládly, jsme zdravé a spokojené. Díky císaři byl sice docela problém s kojením, ale i to jsme překonaly a od šesti týdnů plně kojíme. Ten problém byl totiž v hlavě, já se tak úpěnlivě a bezmezně soustředila na hladký průběh porodu, že jsem úplně zasklila, že v břiše nosím vlastně živého tvořečka, který až se narodí, bude chtít taky papkat a přebalovat a koupat a milion jiných věcí, o kterých já nemám ani páru. Takže mi to vše došlo tak nějak později… ale došlo a to je důležité. Děkuji, že jste se dočetli až sem.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Susan23
Kelišová 5483 příspěvků 28.07.11 10:56

Máš moc hezký styl psaní, dobře se mi tvůj deníček četl. A pobavil mě. Hlavně že jste obě zdravé a těším se na další tvé psaní:D Hodně sil a zdaru:)

 
DanMaj
Echt Kelišová 8410 příspěvků 28.07.11 12:00

I já plánovala …dokonce i před druhým porodem a to už jsem mohla být notně ponaučená z toho prvního :mrgreen: Ale komu není rady… :mrgreen: Ale taky se uklidňuju tím, že…mám krásnou zdravou dceru a to je to nejdůležitější, no ne? :wink: Gratuluju k holčičce :kytka:

 
ewelinka23
Kecalka 325 příspěvků 28.07.11 12:47

Moc hezky napsaný! :lol:
Gratuluju ke krásné zdravé dcerce a přeju vám jen to nej :kytka:

 
michaela1808
Ukecaná baba ;) 1860 příspěvků 28.07.11 13:44

Děkuji, ještě jsem zapomněla napsat (píšu hekticky, tzv. na jeden vrz), že moje „dle UTZ velké miminko“ měla 3320g. Takže opravdu vzdávám holt dnešní moderní medicíně a myslím, že v tomto případě platí „radši nevědět…“, naprosto zbytečně jsem se stresovala.

 
Andreika  28.07.11 16:36

Hezky napsané hlavně že jste obě dvě zdravoučké :-) No já jsem zvědavá co teda budu mít já když moje miminko má v bříšku 3300g a to mám 3 dny do TP :nevim: Snad nebudu přenášet :-)

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 28.07.11 20:05

Mooc gratuluji k holcicce a hlavne, ze jste v poradku! :hug:

 
zelvicka2003
Stálice 61 příspěvků 28.07.11 21:36

Ty jsi prostě tak nějak zapomněla,že na plánování jste byly už dvě a vtoje holčička si to prostě naplánovala jinak :lol: No hlavně že jste v pořádku.Já teď tedy začnu přemlouvat svýho chlapečka,aby si ten porod naplánoval se mnou stejně :-)

 
martina89
Povídálka 18 příspěvků 28.07.11 21:46

No holky,jak to tak čtu, mé představy o ideálním bezproblémovém porodu jsou „ty tam“ :lol: je težké si to nějak nepředstavovat…žel­vičko: taky čekáme chlapěčka. Má kamarádka je porodník u Apolináře a říkala,že kluci jdou obecně hůř ven,jsou kapku línější než holčičky,tak uvidíme :-D přeju hodně sil a zdravíčko…

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 28.07.11 22:54

Moc hezky napsaný deníček :-) Taky jsem plánovací typ, i když já plánuju spíš rámcově a detaily mám občas nevychytané :mrgreen: A taky oba porody vyvolávané po termínu… Gratuluju ke krásné holčičce :kytka:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček