Jak jsem si (ne)užívala těhotenství

kaculkadraculka  Vydáno: 16.06.11

Těšila jsem se na to, až budu chodit s bříškem a všude ho ukazovat. I na to, jak budu nakupovat pidi oblečení a do porodnice si odskočím jen na porod. Opak byl pravdou. Od samého začátku jsem měla problémy. Nemohla jsem otěhotnět, skoro celé těhotenství jsem strávila po nemocnicích, ale konec, ten byl nejkrásnější.

I já jsem se rozhodla podělit o svůj příběh z těhotenství a následně i toho nejkrásnějšího a nejočekávanějšího okamžiku - porodu našeho syna Rudolfa.

Otěhotněla jsem hned po prvním IUI, které mi bylo doporučeno, jelikož jsem se léčila s anovulačními cykly a polycystickými ovárii.

Nebylo mi vůbec špatně a hned na začátku mi vyrostly moje snad 0 prsa na dvojky. Vše se změnilo okolo 12. týdne, kdy jsem začala krvácet. Naštěstí krvácení po několika tabletkách Ascorutinu přešlo a já byla po týdnu propuštěna domů. Strach, že o mimíska přijdu, byl ve mně ale pořád.

Doktor doporučil klid a já zůstala doma na neschopence. Okolo 17. týdne mi začalo tvrdnout břicho a tak mi bylo předepsáno Magnezium, které jsem brala poctivě, ale že by mi nějak pomáhalo, se nedá říct. Kolem 30. týdnem jsem začala pociťovat tlak v pravém podbříšku. Zděsila jsem se, jestli mě nechytil slepák. Manžel mě odvezl do nemocnice. Při prohlídce mi doktorka prohmatala nejen břicho ale i záda a řekla, že slepák to není, ale, že to vypadá na nějaký problém s ledvinami. Nařídila hospitalizaci a objednala mi na odpoledne sono ledvin.

Při odpoledním ultrazvuku ledvin se doktor zhrozil a okamžitě mi začal zařizovat převoz na urologické oddělení Na Bulovku. Vůbec jsem netušila, co se děje a začala jsem hrozně brečet. Sestra, co mě doprovázela na sono, mi při cestě zpět na pokoj začala vysvětlovat, že mimísek v břiše mi přilehl močovou cestu, a moč, která má z ledvin odtékat močovou cestou do močového měchýře se hromadí v ledvině, a proto ta bolest!

Na urologickém oddělení na mě už čekal sympatický pan doktor, který mi vysvětlil co mě čeká - pokusí se zavést skleněnou trubičku do močové trubice, aby ji opět roztáhl. Při otázce, jestli je ještě nějaké jiné řešení, mi odpověděl, že pak už jen zavedení kanyly přímo do ledviny, kdy moč odtéká do pytlíku.

Domluvili jsme se na zákroku hned ještě týž podvečer kolem 18 hodiny. Jelikož jsem nikdy neměla žádný větší zákrok, hrozně jsem se bála a poprosila, jestli by mi nemohli dát slaboučkou narkózu. Mým prosbám bylo vyslyšeno a po 18. hodině jsem už ležela na sále s nohama nahoře, protože trubička se zaváděla přes vagínu. Moc milá sestřička mi píchla oblbováka a já už se motala, jak kdybych vypila flašku vína. Z dálky jsem ale slyšela, jak doktor říká, že se mu to nedaří zavést. Před očima, jsem uviděla jeho rozmazaný obličej a slyšela, jak říká, že má pro mě špatné zprávy - trubička nejde zavést a že mě otočí na bok a zavedou kanylu přímo do ledviny. Pamatuji si, jak jsem mu říkala, že se moc bojím o mimíska.

Probudila jsem se na pokoji. Břicho mi tvrdlo, občas nějaký kopanec. Sestřička donesla prášky na bolest a na tvrdnutí. Zeptala jsem se, jak dlouho budu tento pytlík muset mít. Sestra odpověděla, že po porodu a někdy až do šestinedělí.

Zatím mi bylo docela dobře ale věděla jsem, že bude hůř. Za hodinu napíchnutá ledvina přicházela k sobě. Skoro celou noc jsem nespala. Hladila bříško a potichu poplákávala bolestí. Druhý den jsem byla propuštěna, ale musela jsem jet na kontrolu kvůli častému tvrdnutí břicha k mému doktorovi do Brandýsa nad Labem. Musela jsem si zvyknout s sebou nosit pytlík, do kterého mi odtékala moč z ledviny. Na kontrole mi bylo sděleno, že se mi zkrátil čípek a že si mě v Brandýse radši nechají, a tak jsem dlouhých 6 týdnů proležela v porodnici. Záviděla jsem maminkám, které přišly, odrodily a šly domů.

V den D přišla ráno doktorka na vizitu a ptala se, jak se daří. Bylo mi docela fajn, až na to, že mi přišlo, že mě začíná pobolívat i ta druhá ledvina, a tak jsem to doktorce řekla. Ta mě odeslala na vyšetřovnu. Při prohlídce mi řekla, že jsem otevřená na 3 prsty a že už nebudeme nic protahovat, že píchne vodu a porodím.

Okolo 9 hodiny mi píchla vodu, měla jsem z toho strach, ale vůbec nic to nebylo. Bylo mi táááák dobře, že jsem si říkala, že jestli je tohle porod, tak chci rodit klidně 10krát.

Za hodinu jsem změnila názor. To už jsem volala manželovi, že už může přijet a pak už jsem jen funěla a hekala. Nejvíc mi vyhovovala poloha stát a přešlapovat z jedné nohy na druhou. Každou chvíli přišla doktorka nebo PA a vyšetřovaly mě. Neměla jsem pojem o čase, jen jsem vnímala na kolik prstů jsem otevřená a jak mi manžel otírá čelo. Pak doktorka řekla, že až budu mít pocit na tlačení, ať zkusím zatlačit, jenže moje tlačení nebylo to pravé tlačení. Samozřejmě jsem neuměla tlačit. Tlačila jsem jen jako. Sice jsem se snažila, ale bylo to marný. Po několika pokusech mi nakonec musela několikrát skočit na břicho sestra. Slyšela jsem dokorku jak říká, že už vidí vlásky a mě to natolik uchvátilo, že nebudu mít miminko - plešounka, že jsem zapomněla tlačit :)

Nakonec mi doktorka pohrozila kleštěmi a já zatlačila a náš klukánek Rudolf byl na světě. Narodil se 14. 7. 2005 v 13:55 hodin ve 36+2 a vážil 2650 g a 47 cm.

Kanylu z ledviny mi naštěstí vyndali asi šestý den po porodu, ale prý se to opravdu většinou odstraňuje až po šestinedělí, až se smrskne děloha do své původní polohy.

Porod Rudíka byl pro mě procházka růžovou zahradou, asi to byla kompenzace za to moje proležené těhotenství.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.9 bodů
 Váš příspěvek
 
barbara21
Echt Kelišová 7711 příspěvků 16.06.11 11:47

krásný deníček a posílám vám :srdce: protože jste byla opravdu moc statečná! já by jsem se asi zbláznil :oops:

 
pandicka
Závislačka 3544 příspěvků 16.06.11 12:28

moc krásně to nakonec všechno dopadlo, gratuluji :kytka: :kytka:

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 16.06.11 12:33

Barbar21 děkuji moc.
Některé noci jsem v nemocnici proplakala, vždyť od toho 12. týdne jsme byla na střídačku po nemocnicích, bylo to nekonečné. :cry:
Tolik závidím maminkám, které chodí do poslední chvíle do práce.
Nejhorší ale je, že při dalším těhotenství se to může opakovat a to už bych vážně nechtěla podstoupit.
Další těhu plánuji tak za 3 roky, ale stále váhám. Opravdu mám strach, jak by to manžel se synem zvládli, jak bych to po druhé zvládla já.

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 16.06.11 12:36

Pandicko, dopadlo ale někdy jsem už nemohla a plakala a plakala.
Rudíkovi bude skoro za měsíc 6 let. Uteklo to, ale na to ležení, bolest, vývod z ledviny nezapomenu. Nejhorší je, že se to může při dalším těhu opakovat.

 
Jindřiška7
Závislačka 3946 příspěvků 16.06.11 21:12

chudáku, ty jsi si tedy zkusila… tak aspoň, že ten porod proběhl celkem v pohodě, budu držet palce k pokud se rozhodnete k dalšímu miminku, jak píšeš v komentáři…

 
nepřihlášená  17.06.11 00:15

První mimi mi taky přilehlo močovod, sice se to nemuselo řešit hadičkou s pytlíken, ale problémy jsem měla. Teď čekáme 4té a zatím se to nezopakovalo. Určitě se neboj dopředu.

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 17.06.11 08:31

Jindřiško, bohužel jsem si to takto vybrala :cry: . Chtěla bych druhé ale opravdu se bojím. Nekouřím, nepiju, sportuji fakt nevím, proč ženské které chlastají, kouří, popř. berou drogy mají vše o.k. a normální člověk si to takto odtrpí. Nechám se překvapit a určitě budu infomovat. :kytka:

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 17.06.11 08:33

Týjo 4té dítko, no já bohužel strach mám, i na Urologii na Bulovce, mi pan doktor, řekl, že situace se může opakovat. :kytka:

 
marhulka13
Kecalka 167 příspěvků 18.06.11 18:04

teda, tak toto som este ani nepocula, ze by sa mohlo stat. ja som mala tazke tehu, lahky porod a uplne hrozne sestonedelie… citala som to jednym dychom, snad uz bude vsetko dobre a raz naberieme aj odvahu mat druhe :palec:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 20.06.11 19:59

Opravdu klobouk dolů, určitě sis prožila dost. Tak Vám přeji už jen zdravíčko a štěstí :-) :kytka:

 
kaculkadraculka
Ukecaná baba ;) 2388 příspěvků 21.06.11 12:53

Werunko, bojím se jít do druhého dítka po této zkušenosti. Když to někomu vyprávím, tak na mě koukají na exota. Já jsem se tak moc těšila na bříško, jak ho budu všude vystavovat a ono prd. Místo toho skoro celé těhu zavřená po nemocnicích a pak i napíchnutou ledvinu. Nic příjemného to opravdu nebylo.

 
ADRIAN
Ukecaná baba ;) 2168 příspěvků 10.04.12 19:31

Kačenko moje ty jsi tak statečná maminka :-)
Mám tě moc ráda šikulko moje :-)
S druhým už si budeš jen a jen užívat :-)

 
laurine
Ukecaná baba ;) 1264 příspěvků 07.01.13 08:37

Ahojky, já četla tvůj deníček až teď, co sis prožila během těhotenství s Rudíkem. Jsi fakt moc statečná a všechno si to zvládla. Opravdu tě obdivuju :mavam: Teď už to bude pohoda u druhého prcka, to už máme obě skoro za pár :D

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček