Jak jsem si nedala vanilkový rohlíček

Flenka  Vydáno: 07.10.15

Krásný porod prvorodičky, která se po této zkušenosti rozhodla jít do toho napřesrok znovu.

Poznali jsme se v prosinci roku 2006. Už tehdy se mi doopravdy zalíbil a hle - rok a tři měsíce na to jsme už šli na první rande.

Ve stejném tempu jsme naštěstí nepokračovali. Po pár vycházkách jsme byli jeden do druhého úplně zbláznění. V roce 2012 jsme se konečně mohli začít stěhovat dohromady, to jsem úspěšně absolvovala první ročník bakaláře.

21. 3. 2014 jsme se vzali a začali laškovat s myšlenkou rozšíření rodiny. Vždycky jsem si přála mít děti brzy, ale když na to došlo, nebyla jsem si jistá. Tak jsme se rozhodli to nechat svým způsobem na osudu. Tentokrát bez počítání ovulace, a nucení se „v tu pravou chvíli“, když nebude chuť. Přihlášku do navazujícího magistra bylo možné stornovat do poloviny září, a tak jsme si pokus ohraničili, tak abych už před zářím věděla, jak tedy.

Ukázalo se, že ani rozpětí duben-srpen nebylo třeba, protože už v květnu jsem objevila na testu dvě čárky. V červnu jsem si odškrtla státnice, přihlášku jsem už nepodala a začala se těšit na děťátko.

Termín jsem měla 11. 1. 2015, a tak to byli krapet divočejší Vánoce. Do poslední chvíle jsme měnili jména pro miminko den co den. Kdo by to řekl, 10. jsem šla spát klidná, představovala jsem si, že budu vyvádět, jako vždy u všeho. Nevím, jestli jsem si nepřipouštěla, že bych rodila v termínu, nebo jsem byla prostě srovnaná se vším, co má nastat.

V 5 hodin ráno mě probudily slabé bolesti. To mě nepřekvapilo, protože poslíčky jsem si už užívala delší dobu. Tentokrát ne a neustávaly, a tak jsem se rozhodla vysprchovat. V teple mi bylo dobře, a tak jsem se střídavě nahřívala vodou a choulila v houpacím křesle v županu u kamen. Byla jsem ráda, že jsme ještě nestihli odstrojit stromeček - jako velký milovník světýlek jsem celé ráno v křesle trávila přemýšlením, jaké by bylo hezké položit miminko ještě ke stromečku.

Před osmou začalo svítat. Byla jsem ve sprše, když jsem zrovna dostala příšernou chuť na vanilkové rohlíčky. Vylezla jsem ze sprchy, obula botky, vykročila a lup. Jak jistě mnozí pochopili, praskla mi voda.

Nejspíš jsem trochu zakřičela: „No to snad ne, že jsem v tý sprše ještě nepočkala, teď budu muset vytírat!“, protože okamžitě přiběhl rozespalý vyděšený manžel se slovy: „Co Co cože? Už? Jedeme!“.

Namísto aktivizace jsem si sedla na pračku a koukala. Manžel stál u mě v koupelně a plašil, co mi je, jestli omdlívám, až to mě probralo z tranzu.

„Budem mít mimino.“

Jako pečlivá prvorodička jsem měla komplet sbaleno vše už měsíce předem, a tak jsme skočili do auta, které nám tchánovci půjčili, a hurá do porodnice. Celou cestu v autě jsem si říkala: „A co ty kontrakce? Budou na mě koukat jak na blázna, že se řítím do porodnice, když nemám ještě pravidelné kontrakce, ale přece mi praskla voda. Sakra jak to psali? Měli jsme už vyrazit vůbec?!“

Následně se ukázalo, že nebylo třeba se obávat. Něco po půl deváté jsme dorazili na parkoviště, to už byly pravidelné po deseti minutách. Na příjmu jsme vypsali papíry a šla jsem si lehnout na monitor.

V půl jedenácté se to teprve začalo rozjíždět, do té doby jsme byli stále na pár prstech a kontrakcích po deseti minutách. S mužem jsme se dohodli, že se mnou bude celou dobu, co budu chtít, a na další dva dny si vytelefonoval vol­no.

Byl absolutně skvělý, dělal všechno, co jsem si jen pomyslela. Hladil mě, masíroval mi záda. Za to jsem mu nesmírně vděčná.

Čím více se blížilo poledne, tím porod více zrychloval. Kontrakce už byly opravdu bolestivé, a tak jsem stále pochodovala po pokoji a do sprchy. Monitory, při nichž jsem musela být na místě, pro mě byly příšerným mučením.

Muselo být chvíli před jednou, když mě naposledy vyšetřovali. Měla jsem pocit, že kontrakce už neustávají a pořád „nic“. Jak šíleně mě povzbudilo, když jsem slyšela: „Deset! Můžeme. ;)

Pak už vlastně nevím, jak se to seběhlo. Jediné, co si pamatuji, je, jak mi muž podpíral hlavu a hladil mě po rameni. Několikrát jsem zatlačila a už hlásili hlavičku. Snad ani ne po pěti minutách tlačení jsme poprvé slyšeli křik našeho andílka.

Dali mi ji hned na bříško. Podívala jsem se na manžela a viděla jsem, že má v očích slzy. Takhle se z nás 11. 1. 2015 v 13.12 stala opravdová rodina a ze mě pyšná Máma.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Lucisek87
Kecalka 248 příspěvků 07.10.15 06:33

Krásný deníček! Mám pár dní před termínem, takže pro mě i velké povzbuzení, kéž bychom to měli stejně! :-)

 
cucik14
Ukecaná baba ;) 1861 příspěvků 10 inzerátů 07.10.15 07:39

Krásný :potlesk: Já mám termín 11.1.2016 a kdyby mi to šlo tak krásně, jak tobě, tak budu jen ráda :jazyk:

 
sunshinegirl  07.10.15 08:30

Krásný deník, snad to taky zažiju…

 
Misel02
Závislačka 4250 příspěvků 07.10.15 08:36

Moc krásný deníček a k miminku velká gratulace :-)

 
Sendy888
Zasloužilá kecalka 759 příspěvků 07.10.15 09:06

Tak to je paráda, takovýhle porod. :palec: A jaké jméno nakonec malá dostala?

 
Martina 606
Kecalka 167 příspěvků 07.10.15 09:12

Nadhrny denicek, na konci mi ukapla slza mam termin 18.12.2015 tak doufam ze uz na vanoce budeme doma :) a malek vykoukne o chvilku driv :) no kezby jsem mela taky takovy porod.. Mam z nej hrozny strach :( uplna fobie :( :D ale urcite budeme s muzem brecet oba az nam ho ukazou :srdce:
Na to se tesim uplne nejvic :) :palec:

 
Flenka  07.10.15 11:05

Děkuju všem za moc milé reakce.
@Lucisek87 To jsem ráda, budu držet palce :palec:.
@cucik14 Určitě, je to v těch číslech ;). :lol:
@Sendy888 Nakonec máme Kamilu. Další miminko, když bude holčička, tak Dorinka, chlapečka pořád nevíme. :think:
@Martina 606 Také jsem se bála, docela dlouho, ale na konci jsem se vážně uklidnila. ;) Určitě bude všechno v pořádku :kytka:.

 
Dendaaa
Kecalka 158 příspěvků 168 inzerátů 07.10.15 11:35

Moc krásný deníček :potlesk:. Gratuluji k miminku.

 
luciecesalova
Nováček 4 příspěvky 14 inzerátů 07.10.15 12:52

Moc krásné, i slza mi ukapla. Myslím, že když je v pohodě maminka je v pohodě i porod ;). Celé rodince přejeme hlavně zdraví :). A ať je i druhý porod takový jako ten první ;)

 
Martina 606
Kecalka 167 příspěvků 07.10.15 13:19

Dekuji :) no doufam ze to ze me spadne.. A budu v poho.. Potrbovala bych se pripravit hlavne psychycky ale nevim jak na to :( bojim se hrozne

 
Anonymní  07.10.15 14:20

Pěkný deníček, gratuluji k rychlému a hladkému porodu a k holčičce.
K těm datům. Naše prví dcera se narodila taky 11.1. Když jsme čekali druhou, měla jsem stejný termín. Ale ona si den počkala, takže je narozená 12.1. :)

 
Barunka93
Zasloužilá kecalka 548 příspěvků 07.10.15 14:51

Ahojky, krásný deníček, čeká mě první porod, tak děkuji za optimismus :mavam:

 
Flenka  07.10.15 20:09

@luciecesalova Také si to myslím, psychika dělá opravdu hodně.
@Martina 606 Budu držet palce, ale nevím co bych ti doporučila. Popravdě mě hodně pomáhalo, aby to nevyznělo špatně, číst si prostě jen pozitivní deníčky a další zdroje. Prostě jsem si přečetla to úvodní shrnutí a špatné zkušenosti neotevírala. Jistě, že je té dané mamince milé, když jí napíšou ostatní něco povzbudivého, ale na to je myslím dost času po porodu a jistě jí někdo něco hezkého napíše. Prvorodičku to jen víc vyděsí. Kdybys někdy chtěla, napiš SZ, občas tu kouknu :).

Jinak všem děkuju za přečtení a milé komentáře. :kytka:

 
martinany
Nováček 4 příspěvky 3 inzeráty 08.10.15 13:03

Krásný deníček. My to máme obráceně, malá :palec: se narodila 1.11.2015 a za chvilku ji bude už rok. :mavam:

 
andilek2766
Závislačka 2753 příspěvků 1 inzerát 09.10.15 12:01

Překrásný deníček :potlesk: :mrgreen: ja uz chytam paniku z blížícího se porodu

 
gabriela2013
Stálice 82 příspěvků 2 inzeráty 15.10.15 12:16

Krasny denicek. A ten porod jako prvorodicka nadhera. Gratuluji k holcicce. :)

Vložit nový komentář