Jak jsme měli veselého Mikuláše

mamkaMarinka  Vydáno: 01.12.11

Veselé příběhy z našeho života zaznamenávám velice ráda a tenhle se opravdu povedl. Třeba se v něm poznají i jiní rodičové, kteří pro své ratolesti udělají první poslední. Každý rok se snažíme navodit vánoční atmosféru mikulášským vystoupením pro našeho rok a půl starého syna Honzíka a pro sedmiletou neteř Moničku a devítiletého synovce Rostíčka. Já se převtělím do anděla, manžel Tomáš do Mikuláše a můj bratr do čerta.

Loni to začalo koupí nové andělské paruky. Ta stará – ručně dělaná - nějak nebyla ono, tak jsem se rozhodla utratit hříšné peníze za krásnou kudrnatou blonďatou hřívu, sahající až po ramena. Od dětství jsem si přála vlnité vlasy – po pohledu do zrcadla (v paruce) mě to konečně přešlo. Tak paruka by byla. Další krok – vyžehlit andělské a mikulášské šaty, byl přerušen zjištěním, že převlek pro čerta je po loňsku poněkud neúplný – chyběly rohy a pytlovitá halena, zato přebýval velký chomáč koudele. Naštěstí čertovská maska měla alespoň náznaky růžků a místo haleny si čert obleče kožíškovou vestu naruby. To by bylo.

Ještě oprášit povídání pro Mikuláše. Další kámen úrazu – v počítači jsem to jaksi nenašla – ani s pomocí mé vlastní paměti ani s pomocí vyhledávače. Ještě, že jsem si to nechala i vytištěné – před dvěma týdny jsem na to narazila, když jsem něco hledala. Akorát doteď nevím, kam jsem to pak zase dala. Hledala jsem dost dlouho, zapojila i svého muže – v jednu v noci před Mikulášem jsem už opravdu nadávala (a to já fakt nedělám) a zabalili jsme to. Ráno mě čekala práce – vymyslet nové povídání, protože na netu jsem to nenašla ani loni a ani letos. Dopo jsem to sepsala a dokonce jsem si našla i krásnou básničku, kterou Mikuláše uvedu. Byla jednoduchá a pěkná a Tomovi jsem několikrát opakovala, jak končí, ať ví, kdy má vejít on.

Tak – vše připraveno včetně balíčků pro děti. Večer jsme dorazili k mým rodičům, kde se vše mělo odehrát a kde jsme s překvapením zjistili, že čert (budoucí) už je naladěn na správnou strunu – manžel prohlásil, že mu půjde dobře blekotat. Akční babička, která dostala na starosti Honzíčka, ještě stihla připravit pro děti další balíčky s uhlím a bramborama. A my už se jali oblékat do kostýmů. Moc nám to slušelo – například o mně Tom prohlásil, že vypadám jako smrtka – asi nová varianta anděla - nabělila jsem si totiž obličej, ať tolik nerazím v tom bílém a zlatém a ať jsem méně k poznání – jako jediná jsem totiž neměla na obličeji masku. Všechny balíčky – včetně uhelných – jsme dali čertovi do pytle a vyrazili do akce.

Já – anděl – vešla první a vytasila se s básničkou – samozřejmě jsem ji v polovině zapomněla, ale kupodivu se mi ji podařilo vymyslet a ukončit i v rýmech – samozřejmě úplně jiných, než které jsem ráno hustila do Toma. Poté vešel Mikuláš (pochopil) – a to byl konec představení pro Honzíčka. Ten se tak rozbrečel a nebyl k utišení, že s ním musela mamka odejít nahoru do dětských pokojíčků a tam jej utěšovala celou dobu naší atrakce. Zkrátka – většina hodných i zlobivých dětí se bojí čerta – náš Honzíček Mikuláše. Tím nám vypadlo povídání o Honzíčkovi, čímž se program zkrátil o třetinu.

Čert si měl připravit nejprve balíčky s uhlím, protože se četly hříchy dětí, ale protože mu asi třikrát spadla paruka a dvakrát řetěz, byl po většinu času v předsíni a dával se do pořádku, musel hrabat v pytli s balíčky anděl. Přitom jsem nahmatala něco hnědého a lepkavého – prasklý puding. Nebylo do čeho se utřít. Nakonec jsem uhlí našla a balíčky vytáhla, ale to už byl Mikuláš o kus dál a četl už jen samá pozitiva. Děti se dost divily, proč jim za to, že byly hodné, dává anděl uhlí a brambory. Nakonec dostaly za písničku samozřejmě i sladkosti a pak už po nich chtěl Mikuláš jen slib, že budou poslušné. Středně vystrašená Monička (letos oproti loňsku neplakala) slíbila ihned, lehce znuděný Rostíček asi nepochopil, co po něm chceme. Asi po pěti minutách a za značné pomoci maminky vyslovil ono kýžené slovíčko „slibuji“. (Předtím to bylo pořád jen jen „hm“, „ano“, „jo“…)

Protože nám zůstaly balíčky pro Honzíčka, rozhodla jsem se, že coby anděl, kterého se malý nebojí, pro něj zajdu nahoru, kde už ho kromě babičky utěšoval i Rostíček s Moničkou. Bohužel stejný nápad a rychlejší nohy měl čert. Takže, když jsem stoupala po schodech, malý už zase řval jak tur. Jako správná matka jsem Honzíčka už ze schodů chtěla utišit, tak jsem jej volala jménem. No – a šťastná babička hned zvolala: „Maminka už jde nahoru!“ Tak jsme se zase rychle otočila a šla zpátky dolů – takové prozrazení před dětmi jsem si nemohla dovolit.

Takže dárečky převzal dědeček, který se po celou dobu našeho vystoupení náramně bavil a ještě nám za Honzíčka zazpíval: „Mámo, táto…“.

Suma sumárum – opravdu povedený Mikuláš. Letos jen zkontrolujeme oblečení, zda je kompletní, najdu v počítači uložený proslov a už teď se těšíme, co zase vyvedeme.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
eVerča
Ukecaná baba ;) 1598 příspěvků 01.12.11 05:40

a tentokrát pozor na puding :pankac: :lol: :lol:
Pobavila jsi mě :palec:

 
dirli
Ukecaná baba ;) 2217 příspěvků 01.12.11 08:18

Super ;-) fakt jsi me rozesmala, uplne uzasny ;-) preju letos stejne super zazitky ;-)

 
strouhalka e
Ukecaná baba ;) 1758 příspěvků 01.12.11 14:49

Jsem se nasmala i se synem tak preji hodne stesti :kytka:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 01.12.11 15:40

Tak ted jsem se fakt zasmála :lol: :lol: Vážně supr :potlesk: :potlesk: … už se těším jak se na tohle bude příští rok tvářit naše malá letos je to ještě k prdu :mrgreen: :mrgreen:

 
Tamtama
Kelišová 6827 příspěvků 01.12.11 17:38

:mrgreen: jen dotaz: z čeho má váš Mikuláš vousy? Já si letos objednala i s parukou, ale vypadá to, že nestihnou dorazit včas.. a s vatou po předchozích zkušenostech už nekamarádím.. =)

 
mamkaMarinka
Nováček 7 příspěvků 01.12.11 18:06
tamtama:

Mikuláše máme doma s láskou vyrobeného už spoustu let - papírová čepice, klasická maska na gumku a vlasy a vousy z vaty - každoročně spravované :-)- aspoň zužitkuju ty balíky vaty, které můj muž nevím proč kdysi nakoupil :roll: :think: :mrgreen:

 
bublinkaa
Kecalka 116 příspěvků 01.12.11 23:19

Ja udělala vousy a vlasy z bílého chemlonu.Navázala jsem to na bílou látku,a tu na gumičku.Je to dobrý,každý rok to „učešu“rukou a jde se.Už to mám asi 4 rok a stále drži.

 
MeloryNox
Kelišová 5257 příspěvků 14 inzerátů 02.12.11 15:08

Hezké vyprávění :-) Třeba bude následovat deníček o letošní Mikulášské nadílce.

 
Martina115
Nováček 1 příspěvek 01.12.15 22:57
Mikuláš

Dobrý den, prosím Vás, poslala by jste mi proslov, který jste vymyslela? Děkuji Martina

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček