Jak jsme podstoupili operaci odstátých uší

zuzanasinova  Vydáno: 20.05.12

Tenhle deníček vznikl na popud toho, že se potřebuji vypsat z intenzivního zážitku, a taky částečně jako pomoc ostatním, kteří se chystají jakoukoliv operaci s dítětem podstoupit. Možná to bude působit hodně negativně, je to čerstvé, a to čekání bylo opravdu šílené, ale to snad pochopíte, že pro mámu s dítětem je nejhorší nejistota. Moje 5letá dcera Terezka podstoupila v půlce května v FN Ostravě otoplastiku, modelaci odstátých uší. Dlouho jsme se rozhodovali, ale jelikož nás začalo na tento problém upozorňovat dost lidí (doktoři, učitelky v MŠ, i děti se začaly posmívat), rozhodli jsme se pro operaci. Snad nám to jednou neomlátí o hlavu, výsledek pro ni bude dobrý a bude spokojená a šťastná holčička.

Terezka v den příjmu, to bylo ještě veselo
1 komentář

Už probraná z anestezie

Před propuštěním - už o moc lépe

Ráno než jsme jeli do nemocnice

Slíbená odměna, udělala obrovskou radost a aspoň částečně jí kompenzovala bolest
1 komentář

Jak to všechno probíhalo? Naše dětská doktorka nás poslala na vlastní žádost s doporučením na ORL, kde jsme po dlouhém čekání a zběžné kontrole (proč to chceme podstoupit, celková analýza, je-li to nutné), dostali termín na květen.

Týden před operací jsme zašli k dětské lékařce, aby nám vyplnila a orazítkovala dotazník kvůli anestezii, je-li predikace (např. jako u nás, že se tvoří velké plastické modřiny), provedla odběr krve. Šikulka moje statečná, zvládla to na jedničku, přestože se odběr kvůli malým žilkám, špatnému přístupu dost nedařil, ale nakonec se povedlo. Ještě den před nástupem jsme si zašly pro výsledky, znovu kontrola pro jistotu (mladší bráška byl nemocný a jakýkoliv kašel, rýma, teplota jsou kontraindikací k operaci).

Společně se všemi papíry z ORL a od dr. jsme se hlásily v den plánovaného příjmu nejdříve na anesteziologické ambulanci. Tam jsme po šíleném čekání přes 2,5 hodiny s dítětem nalačno, které se nesmí napít, konečně došli na řadu a dr. nás zběžně prohlédla od stolu (přitom v papírech je vyplněný tep, konkrétní detaily atd.) a pomalu se na ni ani nemrkla. Měli jsme se už tam zeptat dle slov dr., jestli jsme v programu, aby zbytečně nelačnila. Ptala jsem se, nikdo nám nic neřekl, oni to neví :zed: Se všemi papíry jsme pokračovaly na Centrální příjem. Vyfasovaly jsme další papíry (identifikace, je-li cennost atd.). V budově nemocnice do 8. patra na ORL. Byly jsme poslány sednout si do jídelny oddělení, znovu jsem se ptala, jestli půjdeme, neodpověděli mi, zatím neví. Bylo nás tam takhle víc, střídá se to velmi rychle.

Bylo 10.30 hodin (přišli jsme na 7.30!), seděli jsme v jídelně, nesměla se najíst ani napít. Sestřičky byly moc moc milé, ochotné a vstřícné k dětem, ale nic nevěděly. To pití vadilo nejvíc, po další půlhodině čekání jsme šly konečně na pokoj. Stále jsme nic nevěděly. Sestřička přichází po 11. hodině, že dnes už bohužel na řadu nejdeme (Terezka už málem omdlévá, já zuřím). Konečně pije, jí křupky, pak jdeme na oběd. Soused Davídek se probírá po operaci a večer už dělají blbosti, a jsem moc a moc vděčná, že tam byl s námi, na chvíli na to nemyslela a zpříjemnili nám s maminkou chvilky, aby nám to trochu uteklo.

Na večerní indikační vizitě se dozvídáme, že půjdeme ráno hned v 9 hodin jako druhé. Noc ušla, moc jsme ani jedna nenaspaly, pochopitelně. Ráno nervozita vrcholí, ve 4 hodiny ji budím naposledy na pití, podle instrukcí primáře. Pak už jen čekáme. V 9.15 odchází Davídek domů a přichází sestřička s injekcí „oblbovačkou“, aby se Terezka zbytečně cestou na sál nestresovala. Pouštím jí chvilku pohádku v mobilu, pak začne drmolit a trošku koulet očima. Dělá bubliny, jsem lehce vyděšená, jen ji držím za ruku. Asi je to normální. Už mám v očích slzy, ale musím se držet. Spolu se sestřičkou ji vezeme dolů do 1. patra, před sálem se s ní loučím, ačkoliv mě nevnímá. Leží jako andílek, zapleten copánky, zavřené oči, je klidná. Na rozdíl ode mě, ale ona je přednější.

Můžu jít na kafe, nebo kam chci, ale v dosahu mobilem nebo na pokoji. Nekonečné čekání, kdy mi zavolají, že se probouzí. Operace má trvat hodinu, až hodinu a půl, dle předchozích slov pana doktora. V 11. hodin jsem už dost nervózní, sedím na lavičce před pokojem, asi i vypadám dost nervózně, zastavuje mě pan doktor, který Terezku operoval, že je na dospáváku a zavolají mě jen, pokud by byla neklidná. To je pro mě šok, protože jsem chtěla být s ní, až se vzbudí, přestože jsem se toho bála, taky svojí reakce, ale chtěla jsem. Před 12. hodinou mi ji konečně dovezou, to už mám nehty ohryzané a telefon málem rozmačkaný. Mám co dělat, abych se nerozbrečela nahlas. Terezka je ještě dost apatická, stěžuje si na bolest, na kanylu, na všechno, ale je tam se mnou a v pořádku.

Držím ji v náručí na posteli, 2 hodiny by neměla vstávat, ani pít. Přesně po 2 hodinách po lžičkách čaj nebo vodu, nesu ji na záchod, už se trošku směje a chce pustit pohádku. Volají mě na oběd, pouštím tedy pohádku a letím alespoň na polévku, za 2 minuty jsem zpět. Nespí, je podrážděná, zlobí se, že jsem tam nebyla hned po probuzení. Pláče, svědí ji čelenka přes celou hlavu, bolí ji všechno, i ležení. Voláme taťkovi, ať doveze polštářek podkovu, něco jako cestovní, s polystyrenovými kuličkami. Na polštáři nemůže ležet vůbec.

Dávám ji zatím polosedět s mým polštářem i peřinou za sebou. Kouká na pohádku a na bolest intenzivně nemyslí. Navečer sní trochu polévky, kterou hned vyhodí, prý je to normální. Večer už jí trochu veky a před spaním dostává Panadol na bolest a sestřička vytahuje kanylu. Hodně pláče, ale nakonec se uklidní. V noci vůbec nespala, nemůže ležet ani spát, měla hodně žízeň, bylo horko, pak zase zima. Ale těší se moc domů a na odměnu, kterou má slíbenou (a bezesporu si ji zaslouží).

Z pokoje nás vyhání už před 7 hodinou ranní, musíme se sbalit a převléknout do civilu. Jdeme na převaz, snídani, a pak sedíme i s taškou na chodbě do 9 hodin, než nám vydají propouštěcí zprávu. Na naše lůžka čekají zástupy malých i velkých pacientů. Vyplázneme 400 Kč (a těch 200 za předchozí den bylo úplně zbytečných, to mi nikdo nevymluví), ale hlavní je, že jdeme domů :srdce:

Přes všechny pochybnosti (a že jich nebylo málo) jsem nakonec ráda, že jsme to podstoupily, zatím je to 2. den, už jsme doma, stěžuje si na svědění a lehkou bolest, ale doufám, že nejhorší máme za sebou. Převaz nás čeká 3. den po operaci a pak se uvidí.

Teď si tu hraje a vypadá spokojeně. Možná vás to někoho čeká, tak ať víte, do čeho jdete ;-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
FreeLady12
Nadpozemská drbna 25994 příspěvků 20.05.12 11:23

Terezka je moc statečná holčička… :hug:

Určitě jste udělali dobře maminko, že jste na přišití oušek šli. Příbuzná to podstoupila taky, ale až v pubertě (rodiče ji na to jako malou nechtěli vzít) a říkala, že rozhodně čím dřív tím líp.

Jinak mě dojala fotka s odměnou… ta fotka je všeříkající :hug:

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 20.05.12 12:41

Je dobře, že jste operaci podstoupili a holčička nebude mít handicap. Ale naprosto chápu pocity maminky, jejíž dítě je pod narkózou nebo ho něco bolí, musí to být moc těžké. Držte se, holky!

 
Rete  20.05.12 13:24

Nic ve zlem, ale maminka zni lehce hystericky, ale chapu, ze to pro matku muze byt narocne. Nicmene mam obavu, ze to bude over-protektivni matka, na coz bych si davala vyhledove mozna trochu pozor. Nemyslim to ve zlem!

 
Shield-maiden
Neúnavná pisatelka 16909 příspěvků 20.05.12 15:12

Já jsem tuhle operaci podstoupila asi v 11 letech v lokální anestezii..never more. Takhle moc mě to teda nebolelo. Nevím, jak je to teď, ale má se pak dost dlouho nosit čelenka přes uši…já jsem to asi nendodržela (už si to fakt nepamatuju) a musela jsem na reoperaci.

 
hanak  20.05.12 16:28

Taky nic ve zlém, ale maminko - zakladatelko, opravdu zníš trochu hystericky. Na to do budoucna opatrně, když budeš dítě litovat pro každou maličkost, stane se z dcerky ufňukánem (nic ve zlým :hug: ). Já vím, my mámy to všechno vnímáme jinak, ostřeji a bolestněji, ale jestli chceš být dceři skutečnou oporou, ty sama musíš být vnitřně silná a nelitovat kvůli každému ofouknutí.
Tahle operace je v podstatě banalita, hodně dětí jí podstoupilo i bez asistence rodiče a zvládly to na výbornou. Důležité je, že to opravdu pomáhá a jednou v budoucnu dcerka nebude mít trauma z odstátých uší (co si budeme povídat, děti někdy dokážou být zlé a nehezky urážet a citově ubližovat pro jakýkoliv handycap).
Hodně štěstí vám oběma :kytka: :andel:

Příspěvek upraven 20.05.12 v 16:37

 
petjuska90
Zasloužilá kecalka 946 příspěvků 20.05.12 16:36

Terezka je šikovná a statečná holka !!! Chápu maminku a rozhodně mi nezní hystericky… já mam o malou strach i při zvýšené teplotě !!!
Jen mi odpustte ale musím to napsat… přijde mi nechci napsat hloupé ani zbytečné ale jiná slova mě zrovna nenapadají trápit takhle malé dítě operací …zvlášt když ji to nijak zdravotně neomezuje což sem z deníčku pochopila že ne. Vím že výsměch může dítěti ublížit ale takových chvil si zažije ještě mnoho a čím dřív se s tím naučí poprat tím líp. Dcerka 15 měsíců má taky velmi odstáté uši ale na oparci bych s ní rozhodně nešla pokud ji to bude trápit až bude starší jsem ochotná s ní zařídít vše potřebné. Ale v 5 letech mi to opravdu p=řijde brzy. Držím palečky at je malé co nejdřív lépe.

 
hanak  20.05.12 16:40

@petjuska90

Peťo, ono má svojí logiku podstoupit tu operaci ještě před nástupem dítěte do školy. Školní děti opravdu dokážou dost ošklivě šikanovat kvůli každé drobnosti a odstáté uši jsou s oblibou terčem posměchu.
Maminka zakladatelka se rozhodla správně řešit to v tomto věku, ikdyž je to operativní zákrok. Ale v budoucnu to obě - ona i dcerka, velmi ocení. Nebyl to zbytečný zákrok, byl nutný. Moje děti jsou všechny školou povinné, takže zkušenosti se školním prostředím vám víc než dobré v tom lepším i horším slova smyslu.

Příspěvek upraven 20.05.12 v 16:40

 
Škurana
Závislačka 4864 příspěvků 20.05.12 16:50

Je skvele,ze holcicka vse zvladla,ale neda mi to a souhlasim s @petjuska90.Nevidim na odstatych ouskach nic hrozneho a ze se ji deti smejou?Kolik tem detem je let?Ja teda neznam 5lete dite,ktere by se posmivalo druhemu kvuli jeho vzhledu :think: .
Mam kluka,ouska ma odstale a urcite s nim nikam nepujdu,vse necham na nem az z toho bude mit rozum o sam.
Moje holky byly take na operaci,ale se zuby a jedna mela nastup v 8 rano,na sal sla az v poledne a druha v pul jedne po obede,takze obe dve bez piti,jidla…bylo to horsi spis pro me,nez pro ne,zvladly to obe bez problemu.

 
petjuska90
Zasloužilá kecalka 946 příspěvků 20.05.12 16:51

Samozřejmě je to každého rozhodnutí… maminka sama musí zvážit co je pro dítě nejlepší já jen říkám že mě to přijde brzy … uši se dají zakrýt dlouhými vlasy nebo látkovými čelenkami… a děti si vždy najdou důvod proč být zlé. Já celou základku slýchávala narážky že jsem malá a hubená. Kluci do mě kopli a pak řekli že mě přehlídli ptz sem mrnava a holky mi nadávali do anorektiček. A přežila sem to. Jak říkám já bych dceru takhle brzy operovat nenechala. Ale je to opravdu na každé mamince a i na dítěti jak moc se umí prosadit a bránit vrstevníkům Pokud budu mít doma dítě které si z ničeho nic nedělá umí prosadit svůj názor atd. nevidím k takové operaci důvod. Pokud mám doma citlivé dítko které se rozpláče pomalu když mu vynadám za nepořádek v pokoji asi je lepší nedávat kamarádům příčiny k výsměchu. Je to opravdu hodně induviduální.

 
Škurana
Závislačka 4864 příspěvků 20.05.12 16:57

@hanak ja si fakt pripadam jak v jinem svete.V mem okoli neznam jedine dite,ktere by se druhemu posmivalo a to mam dve deti skolou povinne a uz vetsi.Vsude tady ctu,jak jsou deti zle,jak dokazi ublizovat,atd.No ja takovou zkusenost nemam.

 
zuzanasinova
Kelišová 5697 příspěvků 20.05.12 17:50

holky já jsem takové reakce čekala, dlouho jsem váhala, jestli deníček uveřejnit nebo ne. Jak jsem psala, je to prostě výlev po operaci, takže dovedu pochopit, že to zní trochu hystericky, to čekání a nejistota hloubku zážitku jen umocnily.
Navíc je to mé dítě, já ho miluji a proto to tak prožívám…

na vaše spekulace ohledně toho, jestli to měla nebo neměla podstoupit - také jsme to velice dlouho řešili. Věřte mi, že když jsem tam čekala, než ji dovezou, stokrát mi to proběhlo hlavou. Děti umí být velice kruté a to už v předškolním věku. Upozornila mě na tento problém učitelka v MŠ, a také obě naše doktorky, které se střídají ve vedení dětské ordinace. Rozhodla jsem se s ní jít teď, protože po tom, co jsem vyčetla z různých zdrojů - doporučuje se provádět dětem od 5 do 10let, kdy a) je operace hrazená pojišťovnou a ideálně před nástupem do školy b) malé děti lépe snášejí bolest, rychleji se jim to hojí, chrupavka je adaptabilnější pro modelaci, c) mohla jsem tam být s ní a věřím, že pro ni přítomnost maminky byla velice důležitá, d) pro někoho je to možná banální zákrok, pro mě je to operace jako každá jiná, ale když vidím, jak se jí to neskutečně krásně hojí, už ji to nebolí, jen občas škrábe pod bandáží a je to po pár dnech od operace spokojená krásná holčička, tak ty pochyby už téměř nemám!
Ano vystavila jsem své dítě operaci, protože jsem nechtěla, aby trpěla v pozdějším věku.
A k tomu, jak jsou děti kruté, už se raději rozvádět nebudu. V dnešní době jsou vychovávané k naprosté upřímnosti a spousta z nich poví, co si myslí okamžitě, o tom ta spontánnost je. I mně se děti posmívaly už od školky a proto jsem rozhodně odmítala, aby si tím ona musela projít. Takže tolik k tomu, co jsem vám chtěla říct…

Příspěvek upraven 20.05.12 v 17:52

 
hanak  20.05.12 18:40

Zuzi, osobně si myslím, že jsi udělala dobře. Kdysi ještě v ČR jsem znala holčičku, která kvůli odstátým ouškám ani nechodila do MŠ, protože když to zkusily, obratem se jí děti smály - měla ouška snad o 90st. vychýlené. O prázdninách před nástupem do školy byla na operaci a jak prokoukla :) Dnes je z ní velmi hezká a cílevědomá holčina, ale předtím si prostě „užila své“.
Rozhodně nelituj, udělala jsi to nejlepší, co jsi udělat mohla ! :palec:
Ono to hysterčení - chápu to, jak jsem už uvedla, my mámy to prostě prožíváme často hůř než ty děti. Ale snaž se svojí úzkost před dítětem neukazovat, jakmile znejistíš ty, znejistí i ono. Musíme být silné, ikdyž nám občas srdce krvácí, prostě se to tak nějak od nás čeká a je to i v zájmu našich dětí.
Dcerka je tvoje první ? Pokud ano, pak je tvoje reakce víc než pochopitelná .. s dalšími dětmi sice také pořád trpíme, ale už se dokážeme nad některé věci víc povznést a dodat dítěti potřebnou sílu a odvahu.

Přeji vám oběma hodně štěstíčka :kytka: :hug:

 
Týja
Zasloužilá kecalka 902 příspěvků 20.05.12 19:34

Za mě maminka není hysterická a sama psala, že před malou se držela! Chválím maminku i statečnou holčičku!!!

 
Dee.an
Povídálka 36 příspěvků 20.05.12 20:25

Plně s tebou souhlasím. Sama jsem odstáté boltce měla a narážky jsem slýchávala celou základku a i střední školu. Rodiče mě chtěli na tuto operaci přemluvit už dříve, ale já jsem měla strach. Nakonec jsem se sama k tomu odhodlala ve třeťáku na střední a jsem ráda, že to mám z krku. Bohužel jsem měla jen lokální anestezii, což už nikdy nepodstoupím, raději si připlatím za celkovou an. Bolest po operaci byla velká. Podrážděná jsem byla ještě pár dnů po zákroku. Na převaz jsem šla po týdnu a potom další týden jsem šla na vytažení stehů - moc jim vytáhnout nešly, tak to byl docela zážitek. Potom jsem dlouho neměla cit v uších a nesměla jsem se do nich bouchnout - což se mi párkrát povedlo a pořádně to bolelo. Ale po nějaké době to bylo už ok. Lituju jen toho, že jsem to neudělala dříve a lokální anestezie. Takže z vlastní zkušenosti ti můžu říct, že jsi udělala dobře.

Příspěvek upraven 20.05.12 v 20:27

 
sara1000
Závislačka 4311 příspěvků 20.05.12 21:08

Tak ja si teda myslim,ze nejsi vubec hystericka…Urcite to bylo poprve v nemocnici a byt tam s vlastnim ditetem,kteremu bude nekdo zpusobovat bolest musi byt hrozne stresujici.Takze ja rikam,ze jste to zvladli statecne…A pokud je to projev hysterie,tak ja jsem take hysterka.
Kdyz jsme sli poprve s dcerkou na odber krve,tak ja mela prujem uz od rana :lol: .A Adelka nakonec ani nezabrecela :mrgreen: .

 
lleennttiillkkaa
Generální žvanilka 21274 příspěvků 2 inzeráty 20.05.12 21:34

Zuzi jste statečné obě. Snad bude Terinka s novýma ouškama spokojená a děti už se jí smát nebudou. Doufám, že už jí to moc nebolí.

 
MegyS
Stálice 70 příspěvků 20.05.12 22:08

Tímhle deníčkem jsem se vrátila o 18 let zpátky.V 5 letech jsem taky podstoupila operaci odstátých uších. Měla jsem je , jak torpéda a dneska jsem opravdu moc ráda, že už takový nemám :) Pamatuji si , že mě nijak extra po operaci zle nebylo a uši bolely v mezích. Dobře se mi to hojilo, ale pozor i po letech jsou uši dost citlivý, když jsem se do nich někdy bouchla tak jsem skákala 2m vysoko. I dneska, když se do nich fakt blbě bouchnu tak je to ještě malinko cejtit :roll: tak dávat na ouška majzla. Jinak přeji dcerce bezproblémové hojení :mavam:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 20.05.12 22:33

Terezka je krásná holčička a jednou ti za tohle moooc poděkuje :kytka: Známé dcerka na této operaci taky byla, přibližně i stejný věk. ta ty ouška měla chudinka úplně odstátá od hlavičky-taky se jí děti posmívali :nevim: a dneska? je jí 16, je to kočka a kluci po ní jdou jako divý :mrgreen: je dobře, že jste jí to nechali udělat.
a fotka s odměnou je nejkrásnější, je vidět, že to maličké udělalo velikánskou radost :kytka: :srdce:

 
Miruše
Echt Kelišová 9870 příspěvků 20.05.12 22:38

Ty brďo já jsem asi divná ale já nenechala malé ani propíchnout uši na náušničky natož abych uvažovala o tom, že bych ty její plachťáky nechala přišít :lol: Zkrátka tohle všechno nechávám na ní, až si o tom bude umět rozhodnout sama tak jí v jejím rozhodnutí podpořím. Čímž tvoje rozhodnutí nikterak neodsuzuju, je to tvá věc. Jen říkám, že já bych doslova neměla odvahu na něco tak důležitýho jako je takovéhle zasahování do těla mého dítěte. Teda pro mě to tak důležitý je :D

Každopádně přeju aŤ se to hezky hojí a maličká je spokojená. :hug: Bohužel zlý děti si najdou hůl kterou můžou tvojí malou bít, pokud jim to ona dovolí. :nevim:

 
fragola
Generální žvanilka 23536 příspěvků 20.05.12 23:18

Ahoj Zuzko,
na mě deníček nepůsobí ani za mák hystericky… A chápu i operci ;) Je fajn, že to má malá za sebou. Vlastně obě dvě. Teda, celá vaše rodina :)
Nás na podzim čeká operce 4 - letého syna kvůli šilhání. Už teď z toho mám malinko strach…
A jinak chápu, děti dovedou být hnusné na ostatní i v tomhle věku :roll:

Přeju, ať je dcerka brzo fit :kytka:

 
xangel87
Kelišová 6555 příspěvků 21.05.12 00:43

Mě to teda hysterické nepřijde ani trochu a to jinak nesnáším vyšilování typu „dítě se otočilo z bříška na záda a při tom se bouchlo do hlavy, mám volat rychlou?“.
A jinak jsi podle mého udělala zakladatelko dobře, ušetřila si holčičku zbytečných posměchů…A hlavně myslím, že tohle je věc, pro kterou by se i ona sama v dospělosti rozhodla, neznám ženskou, která by byla ráda za odstáté uši…

 
Miranela
Nováček 1 příspěvek 21.05.12 01:42

Mamko, chápu Vás a rozumim. Mam asi stejný postoj k těmhle záležitostem co se týká mé dcery, ale určitě jí nelituji kvůli každému „štouchnutí“ Nás to možná taky čeká a díky v Vašemu zápisku jsem se situací více seznámená a vím do čeho půjdeme. DÍKY

 
surikataXY
Echt Kelišová 9426 příspěvků 21.05.12 08:18

Zuzi, jste obe statecne, hystericka jsi mi vubec neprisla, ja bych reagovala naprosto stejne. Jsem hodne citlivy clovek a o sve dite mam strach. Zvladla jsi to skvele Ty i Terezka!

a k tem, co by podobne zakroky nechaly na svych detech az budou velke a rozhodnou se samy - hm, to je sile pekne, ale asi jste nezazily na vlastni kuzi posmech ostatnich! mozna byste potom uvazovaly jinak. Ja mela jako dite sileny predkus. moji kamaradi se mi nesmaly, ale cizi deti dokazaly byt zly. mamka to resila, nechala mi vytrhnout vsechny 4 zdrave ctyrky, aby se v puse udelalo misto, zazitek byl pro me sileny (i pro mamku) - moje teta mamce dokonce za to vynadala, jak muze nechat diteti vytrhnout zdrave zuby. dostala jsem na dva roky fixni rovnatka, v te dobe novinka, ktera vzbuzovala prinejmensim udiv a u nekterych opet posmech, nicmene zuby mam krasne rovne a dekuju moji mamce, ze si stala za svym a udelala to pro me!
resit to jako dospela, bylo by to pro me horsi…

 
papavlinka33
Ukecaná baba ;) 2458 příspěvků 21.05.12 09:03

S těmi zuby jsem to měla stejné, bábi dala na doktora a nechala mi vytrhnou zuby kvůli rovnátkům, rovnátka pomohla, ale na jedné straně mi tam zůstala malá mezerka což mě dost štve. Taky na ni okolí koukalo jako na blázna že nechala děcku vytrhnout zdravé zuby.

Příspěvek upraven 21.05.12 v 09:09

 
papavlinka33
Ukecaná baba ;) 2458 příspěvků 21.05.12 09:11

Tak mě to přišlo tak že maminka reaguje trochu víc přecitlivěle, ale je to pochopitelné. Co se týče celkové anestezie tak to není zrovna to nejlepší řešení, u takto starých dětí se již běžně používá pouze lokální anestezie v kombinaci se sedací. Celková anestezie je dost velká zátěž pro organismus, někdo píše že už by to v lokálu nepodstoupil, ono záleží na tom co kdo preferuje. Bolest při zákroku necítíte tak jako tak, po zákroku přichází bolest jak po celkové tak po lokální anestezii. Spíše po té celkové je bolest po odeznění anestetik intenzivnější. Já osobně preferuji být u zákroku vzhůru, přetrpět dvě hodiny nepohodlí než se před operací trápit hladem, žízní, pak zvracet a být celý den mimo. Navíc riziko komplikací je u celkové anestezie mnohonásobně vyšší.

 
smutnalucy
Ukecaná baba ;) 1521 příspěvků 21.05.12 20:16

tak za mě - hysterické to není. Strach o dítě..ale proč to vůbec rozepisovat…
Já o této operace u dcerky také dlouze rozmýšlím, máme na to teda ještě dost času, ale jsem každopádně moc ráda, že teď už vím, co čekat. Díky!

 
lucik.m  24.05.12 11:21

Chválim maminku, kéž by i moje mamka tak rozhodla.. je mi 25let a pořád mě štvou odstáté uši. Není to tak hrozné, ale přece mne to omezuje. Ona rada - holka to schová pod vlasy je totální blbost!!! (co mam ted delat v práci, kde nutně potřebuju nosit culík???) Kor u dospělých chlapů jsou odstáté uši docela.. Ruku na srdce, když je to moc, lidem to snižuje důstojnost. Jestli nekdy moje budoucí dítě bude mít tento problém, nebudu váhat. Ono se to pak blbě řeší až když si holka v pubertě začne stěžovat na odstáté uši - od operace ji většinou odradí nutnost nosit dlouhou dobu po operaci čelenku (v pubertálním věku = takový trapas!!!) a ted? když je mi 25let? prominte, ne jen děti umí být hnusné.. na to radši budu dál používat finty účesů, zas tak hrozné to nemám, ale… (ani nevíte jaké je to každodenní vztekání). Maminku jen chválím, ani si nedovedete představit čeho všeho svou malou do budoucna ušetřila :*

 
lucik.m  24.05.12 11:30

Jako tady píše hanulka82 - alespon pro ty zuby se moje mamka rozhodla :lol: Mela jsem malou pusu a moc zubu :D které mi vytlačovaly špičáky v horním patře ven. Tudíž také mne nechala na radu zubařky vytrhnou z každe strany jeden zdravý zub (za špičáky) a následovaly rovnátka. Jsem ji za to vděčná. Ono ty zákroky provedené v dětství jsou lepší než to řešit ve věku, když už po sobě holky s klukama začnou docela vážně pokukovat ;)

 
bucinka
Povídálka 32 příspěvků 29.05.12 23:44

Banální operace to určitě není…dcera podstoupila také v 11letech a celý týden vyloženě probrečela, v skoro noci nespala jen seděla, nemohla jíst pořádně.. :,( modřiny šílené a opravdu to celé strašně protrpěla…takže každý to snáší holt jinak.Výsledek tedy výborný.

 
zuzanasinova
Kelišová 5697 příspěvků 30.05.12 14:22
před a po

pro ty, které by zajímal výsledek, bych ráda vložila fotku před a po
teď už nosíme jen čelenku (2týdny na noc i den a další 2týdny pouze na noc). Hojí se to myslím moc hezky. Necítí žádnou bolest (samozřejmě uši jsou citlivější), můžeme už normálně mýt vlasy, všechny aktivity, na které byla zvyklá. Jsem moc ráda, že jsme to podstoupili teď, když vidím, že je spokojenější.
Děkuji vám za všechny názory, moc si jich vážím, i těch negativních…;-) :mavam:

 
girlie sage
Kelišová 6258 příspěvků 30.05.12 18:39

Ja tvoji volbu schvaluju :palec: :palec: Deti jsou opravdu nekdy zle a krute. Ja rackuju a ver mi ze kdyby se to dalo spravit operaci tak bych nevahala ;) co ja si toho v detstvi vyslechla :roll: :roll: no ono dokonce i ted se najde chytrak co si rejpne :roll: a to mi je pres 30 :evil: :evil:

Terezce to moc slusi :srdce: :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček