Jak Madlenka na svět přišla :-)

jitka85  Vydáno: 03.01.10

TP jsem měla stanoven na 21.7.2009.

Těhotenství probíhalo celkem dramaticky, ale to by bylo na další deníček :lol: . Nakonec dopadlo vše dobře, takže jékapak copak. Ke konci těhotenství, jsem toho měla už opravdu dost a přála si, ať je to už konečně za mnou a já „splasknu“ a není mi takové šílené horko a můžu se obout do žabek :dance: .

V pátek 17. jsem byla objednána na kontrolu, jezdila jsem k lékaři cca 100km, takže i z toho důvodu, jsem chtěla už mít klid. Tchán mě tam odvezl a jel pro manžela a do železářství pro traverzy. Kamarádka mě dohodila k její známé PA, která mě zas dohodila k hodné paní doktorce, u které jsem žadonila o vyvolání. Manžela totiž měli původně odvolat na povodně, ale naštěstí se nic takové nestalo a tak paní doktorka, že na mě napřed podívá a pak se dohodneme, co se bude dít. Na vyšetření, se stále nic nedělo, uzavřená jako pevnost (na to, že jsme o naši malou princeznu ve 20tt málem přišli, tak dobré skóre :dance: ) a na uz taky vše v pořádku.

S paní doktorkou jsme se napřed dohodly na indukci na stanovený termín, po prohlídce mě pak přepsaly už na neděli, protože dle UZ vypadalo miminko celkem veliké, váhový odhad kolem 4kg. Pak mi ještě zkusila udělat Hemiltona. Z ordinace jsem šla s brekem, protože velkého mimča jsem se opravdu bála. Sedla jsem si do parku na lavičku a volala tchánovi, že jsem hotova a můžeme jet 100km zas zpátky. Začalo mě pobolívat bříško a trochu jsem i špinila, ale to jsem už znala z prvního těhu, u kterého mi Hemiltona dělali dvakrát a vždy mě jen pobolívalo břicho a nic.

Doma tak kolem 18hod, jsem se procházela po dvoře, protože bříško stále pobolívalo, tak jsem si řekla, že chůzí nic nezkazím, naopak to akorát podpořím. Starší syn, chtěl být stejně ještě v bazénu, tak co :-) . V půl osmé, se stahy upravily cca co 10-15min, volala jsem PA co mám tedy dělat, jestli už jet do porodnice. Poradila mi vanu a masírování bradavek. Pokud by to byly poslíci, tak přestanou, pokud je to porod, tak se rozjede. A taky že ano. Kontrakce jsem začala už prodýchávat najednou byly po 5minutách. Volala jsem jí tedy znovu, ona mi rezervovala jeden porodní pokoj, protože v prodnici měli už všude stop stav a tady ve městě se mi rodit rozhodně nechtělo. Tchýně už byla hooodně nervozní a když se dozvěděla, že ještě pojedem 100km do porodnice, tak jí malém trefil šlak :mrgreen: . Později mi manžel řekl, že až do jeho příjezdu, což bylo do 4hodin ráno, chodila po dvoře a čekala.

Do porodnice jsme dorazili kolem 22.30, už ani nevím, jakou barvu pokoje jsem si vybrala. Přijala mě hrozně hodná PA, udělala mi klystýr, o který jsem si zažádala, domluvily jsme se na „postupu“ porodu a manželovi nabídla kávu. První porod jsem téměř celý trávila ve sprše. Teď ani náhodou, sedět na baloně jako prvně, byla hrůza, spíš mi pomáhalo, když jsem byla opřena o madlo a trochu v podřepu. PA mi pak píchla vodu, v kolik to bylo nevím, ale pamtuji si, že jsem se na čas ptala i jsem tam zaregistrovala, že hraje rádio :mrgreen: .

Po píchnutí vody začaly opravdu parádní kontrakce, najednou mě začalo tak divně bolet břicho, tak PA mi napíchla kanilu, protože se bála, že mám hodně tenkou placentu a že by mohla prasknout, nedařilo se jí to napíchnout začala být celkem nervozní, i když se snažila to na sobě nedát znát. Pak mi řekla, at jdu ještě do sprchy, že se mi trochu uleví, ale nebyla jsem chopná od bolesti vstát a do té sprchy vůbec dojít. Manžel mě s PA podepřeli pod rukama a nevím jak, mě tam dosoukali. Ve sprše jsem ale moc dlouho nevydržela, protože jsem začala cítit tlaky na konečník. Takže opět vylézt ze sprchy a šla jsem rovnou na vak, na kterém jsem chtěla rodit, jako prvně.

Bohužel jsem ale byla jen na pět prstů, takže jsem to musela až do konce rozdýchávat, což mi dalo teda velmi zabrat. Od devítí prstů jsem si mohla začít přitláčet, byla jsem už naprosto vyčerpaná a začala jsem jim tam usínat. PA mi donesla mokrý ručník na zátylek a hrudník, což mě celkem opět přivedlo k sobě a manžel mě „dopoval“ čokoládou. Nejhorší na tom všem asi bylo to, že jsem se musela sama od sebe burcovat do tlačení. Napřed jsem musela zatlačit já a přitom nějak přišla kontrakce. U prvního porodu to šlo tak nějak samo. Nevím na kolik zatlačení byla Madlenka venku, ale PA to zvládla i bez nástřihu, za což jsem jí byla ohromně vděčná :andel: .

Když mi dala miminko na hrudník, tak jsem vítala Magdali na světě, až po nějaké chvíli se mě napadlo zeptat, jestli je to teda ta holčička, kterou si strana manžela tak toužebně přála, protože jsou u nich jen samí chlapi, čímž jsem všechny rozesmála. Magdalka se narodila ve 2hod a vážila 3650g a 51cm.Při odchodu z porodního boxu, mi PA řekla, někdy možná nashledanou. Tehdy jsem jí řekla, bože snad už nikdy, ale teď doufám, že manžel časem ještě povolí a někdy možná ještě tedy nashledanou :mavam: :lol:

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
Keit
Ukecaná baba ;) 1470 příspěvků 04.01.10 10:34

Porod sis tedy opravdu „užila“ K Madlence ti gratuluji.
Mám doma o sedm měsíců starší jmenovkyni :mavam:

 
Sylvii
Závislačka 3953 příspěvků 04.01.10 11:01

Joj.. pěkný porod :-) moc gratuluju.. opožděně.. hlavně, že vše dopadlo dobře a tchýně se nezhroutila! :-)
Taky budu mít za chvilku doma jmenovkyni :-) Naše Madlenka se má narodit za cca 3 týdny :-)

 
Marlenka11
Závislačka 3470 příspěvků 04.01.10 12:17

Gratuluji k holčičce, taky se přidávám se jmenovkyní :mrgreen:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele