Jak mě přepadla hrůza z IVF

bronn  Vydáno: 18.03.11

Zdravím všechny snažilky, ty zkušené i ty nezkušené jako jsem já. Od včerejška mě ovládl hrozný strach a nemám s kým si o tom popovídat. Manžel ve snaze rozehnat mi chmury mě akorát naštval, protože si ze všeho dělal legraci… možná to znáte. Ale od začátku.

Je mi 27, máme syna Matěje (4). Vyrobit Matěje nám zabralo rok, ale problém jsem viděla ve své poměrně velké nadváze (105kg/175cm). Nicméně jsme přirozené počali a po vyvolání se nám 5. 2. 2007 narodil čtyřkilový macíček. Ačkoli jsem při porodu hystericky štkala, že druhé nikdy, začali jsme se o něj snažit hned jakmile to šlo po fyziologické stránce. A nic. S novým mimčem přišel nový životní styl. Každá minuta prosezená u televize mi přišla jako ztráta častu.

Mateřskou jsem si užila jak to šlo. Jezdili jsme na výlety, chodili na procházky, do toho jsem pracovala a kila šly dolů a dolů, až jich slezlo skoro 50. Ohromný úspěch, radost, nové sebevědomí… a miminko stále nikde. Dle Dr. problém v úbytku váhy není, protože jsem hubla plynule. V roce 2009 laparoskopie, spermiogram, vše ok. Jediný problém byl ve zvýšené hladině nějákého hormonu. Nic, co by stálo početí v cestě. Následovaly 4 měsíce s Clostillem. Bez úspěchu. Po krátkém období, kdy jsem se smiřovala s tím, že Matýsek bude jedináček mi ale najednou manžel řekl, že chce další. Opravdu už hodně, a že to začneme řešit dalším nevyhnutelným krokem. IVF.

Byla jsem celou dobu s tímto postupem smířená a byla jsem v pohodě. Jenže včera jsem si šla vyzvednout hormony, injekce a za tři týdny jdeme na to. Do CAR Zlín. A mě přepadla vyloženě hrůza z toho, že je to poslední šance na další mimčo. Co když to nevyjde. Přemlouvám sama sebe, abych myslela pozitivně, ale nějak to nejde. Pořád přemítám nad tím, co mě čeká? Hledám tady příběhy se šťastným koncem, abych se utopila v přemíře naděje a obdivuji ty z Vás, které mají optimismu na rozdávání, i když se jim ani po IVF zatím nezadařilo.

Do toho jsem chtěla trochu povzbudit a místo toho jsem narazila třeba u tchyně, která se včera vyjádřila jednoznačně proti, protože IVF není normální, je to proti přírodě a neměli bychom to dělat. Výborně. Když zohledním to, že bydlíme ve stejném domě, tak mě hryžou i myšlenky nad tím, že i když to nakrásně vyjde, bude mimčům (nebo mimču) vyčítat, že jsou „ze zkumavky“? Bude je mít méně ráda, protože nevznikly podle jejích starosvětských představ? Ráda bych řekla, že je mi její názor ukradený, ale na druhou stranu už bohužel vím, že dokáže být zlá, a nedokážu si představit, že by mým dětem dala najevo, že jimi pohrdá…

Omolouvám se Vám, že hážu své úvahy tady… ale prostě je tady momentálně spoustu lidiček, kteří možná řeší něco podobného. Strach z toho co bude. Jaké to bude? Bude to bolet? co když to nevyjde?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Dorisov
Povídálka 50 příspěvků 18.03.11 08:44

Hlavu vzhůru a žádný strach!!! Mám za sebou 1IVF, ale už je to tři roky… není to nic hroznýho. Ber to jako dobrodružství. A to že máš strach že to nevyjde, zase to ber z té lepší stránky. Víš kolika párům se zadařilo přirozeně sotva se přihlásili do CAR??? :-D Věřím, že se vám zadaří!!! Moc držím pěsti :palec: a když to nebude přirozeně, tak to bude „ze zkumavky“… na tom přece nic není. V dnešní době… Názor tvé tchýně opravdu nechápu… :cert: Nemáš se čeho bát! :hug:

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 08:52

Já ji taky nechápu, ale to je na jiný deníček. Spíš na mooooc deníčků, jak nám dává zabrat. Moc děkuju za podporu. To, že bude ze zkumavky, to je mi úplně fuk. Bude to naše a tím to hasne.

 
Sýkorka2
Kecalka 457 příspěvků 18.03.11 09:02

Chápu Tvoje obavy a starosti ,ale naprosto nechápu Tvoji tchýni. Vůbec bych si z ní nedělala těžkou hlavu, vždyť to miminko si přece přejete Ty s manželem. Přeju hodně moc štěstíčka a držím palečky, aby všechno dopadlo dobře a miminko si k vám našlo cestu! :hug:

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 09:09

Děkuji Sýkorko. Jak říkám,je to boj na dlouhé lokte a slovo podpora bohužel tchyně nezná. Miminko bude vymodlené, to určitě. Jenomže mě spíš trápí fakt, že když to klapne, dokáže mu dát velice dobře najevo, že nevzniklo dle jejich zásad. :evil:
Už jsem ji přistihla, jak říká Matýskovi, že on zůstane její jediný miláček…

 
rohlenka
Kecalka 336 příspěvků 18.03.11 09:36

No taaaaak.....nevěš hlavu, tvá tchýně je prostě staromodní, tak se na ní vyprdni!
Je to vaše miminko a dnes je ze zkumavky víc dětí, než si kdo myslí! :srdce:
I když je jasný, že to je hodně těžká situace a mozek nevypneš…stejně se ti to tam bude ještě chvíli honit…ale věř, že to dopadne dobře a nakonec to zvládne přijmout i tchýně! :andel:

 
janasib
Kelišová 6198 příspěvků 18.03.11 09:45

kašli na všechny kolem a jdi si za svým! :wink:
Po loňském IVF se nám na první pokus v lednu narodila krásná holčička a jsme za ni moc vděční!!
Strach z toho rozhodně mít nemusíš,není to žádná hrůza-poprvý sem tam jela taky se strachem,ale pokud trefíš na tak super tým doktorů jako já,tak to všechno rychle opadne a ty se budeš těšit na všechno co se bude dít,protože to je cesta k miminku! :andel:
Přeju hodně štěstí :kytka:

 
Lenula-xy
Kelišová 7398 příspěvků 18.03.11 09:59

Kdyby to nebylo normální,tak by se to nedělalo a kolik párů by děti vůbec nemělo.Uvidíš,že potom změní názor,jak uvidí,že ti roste bříško a až uvidí to krásné miminko,co se vám narodí :-D Kašli na ni a nic si z toho nedělěj,držím palečky,ať vše dobře dopadne :hug:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 18.03.11 10:08

chceš příběh se šťastným koncem?? mě snažení rozbilo jeden vztah, ale díky tomu jsem našla skvělýho partnera a stal se zázrak. mám za sebou 4IUI a 2IVF…při druhém IVF mi zavedli doktoři jen jedno embryo, protože jsem se zúčastnila jedné studie, která chtěla vyloučit vícečetný těhotenství a s ním spojený rizika…a ejhle - teď mi tady vedle mě broukají 5ti měsíční jednovaječný dvojčátka :dance:

tak směle do toho…stojí to za to!!! :palec: a na tchýni se vys… ona až ten malej zaázrak…nebo malý záraky uvidí, tak jí ty blbosti co vymejšlí rychle přejdou…a nebo…jí řekněte, že na IVF nakonec nedošlo, protože se zadařilo přirozeně a je to…však to vůbec nemusí vědět!! hodně štěstí!! :kytka:

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 10:09

Děkuju za podporu. Ale jak říkám, je to s ní nekonečný boj. Garantuju, že toto jste nezažily :twisted: Je to fakt tragédie, ale manžel svůj dům nechce opustit. Ačkoli jednou už také říkal, že toto se nedá vydržet. Ale zatím je to jakž takž. Snažíme se házet falešné úsměvy, snažím se komunikovat v pohodě, ikdyž po těch všech zážitcích se mi kroutí žaludek. Matýska miluje, hlídá ho, sem tam, je na něj hodná a umí to s ním. Jen nesmí nic vybočit ze zažitých kolejí. Třeba taková homosexulita? to je rozežranost, a měli by je všechny zavřít!!!! A já jsem městská fiflena…no stále něco. A to prosím pěstuju hezčí „kobzole“ než ona. A ty borůvky!!! O svíčkové a vánočce ani nemluvím :D :D :jazyk:

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 10:23

Dvojmatko: děkujííí, to je super příběh. Takových jen víc a víc. To je naprostá paráda. Já jsem původně taky z jednovaječných dvojčat. Ale zůstala jsem sama. :andel: Manžel říká, že dvě takové jako já by znamenaly Apokalypsu :D

 
Iwi
Závislačka 3379 příspěvků 18.03.11 10:36

bronn preju moc stesti at se zadari!! vim jake to je bydlet v jednom baraku s rodici manzela!!! my nastesti byldime jen s tchanem, ale porad v jednom byte!! je to na palici, letos by se mel konecne uz odstehovat, doufam ze to vyjde, kolikrat sem mela chut sebrat se a jet k nasim. Musis si holt myslte svoje jako ja…
s miminkem vam drzim fakt moc pesti, povede se to ucvidis, nesmusi si vubec pripoustet ze by to nahodou nevyslo :palec: :kytka:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 18.03.11 10:37

bronn - naše jednovajky taky nevypadají, že budou děti-pecky…takže to, že jsem si na ně musela tak dlouho počkat bylo asi proto, abych natrénovala trpělivost :mrgreen: každopádně i když tenhle boj je psychicky i fyzicky náročnej, tak rozhodně stojí za to bojovat!! :kytka:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 18.03.11 11:52

ještě mě tak napadlo k tý tchýni a vůbec k chytrákům, kteří o IVF mluví jako o něčem proti přírodě nebo snad proti tomu „pánovi tam nahoře“ těmhle chytrákům bych vzala veškerý léky, který používají na srdce, žaludek nebo třeba astma…ale třeba i obyčejný antibiotika a řekla jim, že je to proti přírodě…je to výsledek letitých vědeckých výzumů a dřív bez takových léků lidi umírali…dřív lidi bez IVF děti třeba nikdy neměli…ale dneska neumíráme na zápal plic a taky můžou mít děti lidi, kteří by dřív neměli žádnou šanci. a že je to proti Bohu?? blbost…Bůh nám dal mozek a stvořil nás nedokonalý, ale díky těm mozkům se pořád zdokonalujeme a myslím, že o tohle mu rohodně šlo…jistě nechtěl, abychom uvízli v době kamenný, že? :andel: :pankac:

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 12:10

Dvojmatko: výborně! to je argumentace jako hrom. Skvěle, moc děkuju. Příště vyzkouším a písnu, jak oněmněla :D :D Jenže to zase začne brečet, že ona se bojí. A když jí řeknu, že já se taky bojím, tak mi řekne, že nemám úctu ke staršímu. Švagrové po porodu málem umřel prcek. Těžká srdeční vada. Dva dny po porodu 2 srdeční operace. Všichni jsme byli na kaši, ale všichni jsme se snažili pomáhat jak to šlo. Jen ona pořád jen brečela, ale švagrové ani nezavolala. Zpočátku jsme věřili, že špatně zvládá vypjaté situace, než nám všem s hrůzou došlo, že prostě každou neobvyklou situaci v rodině vnímá jako skvělou příležitost na sebe upozornit a hřát se v pocitu své veledůležitosti…ale díky. Argumenty skvělé.

 
Lacenka
Neúnavná pisatelka 18642 příspěvků 18.03.11 13:19

Bronn já ti nemůžu nabídnout příběh IVF s happyendem, ale za to vím o docela hodně případech(ať tady, nebo i v reálném životě) kdy k IVF vážně nakonec nedošlo, neb se stal zázrak a mimčo počali přirozeně. Moc bych vám přála aby to byl váš případ a když ne, tak bych to 100% tvrdila tchýni. Vždyť nemusí přece vědět všechno, ne? :wink: Držím pěstičky, aby vaše cesta, at už půjdete kudy bude nutné, vedla ke zdravému krásnému dítěti(dětem). :kytka: :kytka:

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 13:24

Děkuji, jste moc hodné. Neříct ji to to asi neprojde. bude totiž hlídat Matěje…Ale snad to dobře dopadne. Třeba tchán, ten se culí jak měsíček na hnůj :D ten se hrozně těší

 
Jannes
Závislačka 4854 příspěvků 18.03.11 14:41

Přeju hodně štěstí !!!!! My jsme se o mininko pokoušeli necelý rok a už jsem přemýšlela nad umělým oplodněním,ale pak se jednou zadařilo a teď jsem v osmém měsíci těhotenství. Já zase šílím z představy porodu. Takže taky strach, stres…
Tchýně je teda případ, bohužel to není poprvé, co tento názor o oplodnění slyším. No, podle mě je tchýně nižší inteligence, ne …
Tak hodně štěstí a hlavu vzhůru. :mrgreen:

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 18.03.11 14:43

Bronn, i já se připojuji k ostatním - na tchýni se vykašli! Možná je věřící a nejde jí to k duhu, ale to je JEJÍ a ne váš problém. Kdyby měli všichni lidé nosit na čele nápis „ze zkumavky“, tak bys viděla kolik by jich bylo. Myslím, že se jen bojíš něčeho nového, to je normální, kdo by se nebál… Držím palce ať se mimík zadaří!

 
bronn
Závislačka 4122 příspěvků 18.03.11 15:04

Děkuju ještě jednou za podporu. Už se přestávám bát a začínám být zvědavá. Už aby ta mrcha dorazila.

 
ginger7  18.03.11 21:07

Cauky, moc ti drzim palce, at vse vyjde tak, jak chces, a jak uz tady mockrat zaznelo, z tchyne bych si nic nedelala. Vim, ze se to lehce rika, ja sama bych totiz s nasima (ikdyz jsou uplne super) ani s rodici manzela pod jednou strechou bydlet nemohla. Vim, ze to nedela dobrotu od kamaradek, ktere maji stejnou situaci jako ty a trpi tim. Nenech si radost z pokusu o mimi tchyni kazit. Ja osobne bych ji rekla, ze to opravdu neni jeji vec a ze pokud Vam bude cpat tyto opravdu stredoveke nazory, tak asi dojde k velkemu nedorozumeni, ktere by mohlo poskodit Vase vztahy i zivot Vasich deti na dlouhou dobu… myslim, ze by stalo zato zkusit k ni tvrdsi pristup. Ja osobne mela s tchyni take nedorozumeni v tom smyslu, ze me zacala po naraozeni me dcery strasne stvat. Byla jsem v sestinedeli, zvala me porad s malou na chatu /kde je mimo jine suche wc a zadna poradna koupelna atd/ a kdyz jsem odmitala, tak prohlasila, ze delame z nasi cerstve narozene dcery „pokojovou kvetinu“… to me tak neskutecne vytocilo, ze jsem ji rekla, ze pokud bude mit tyto kecy, tak se asi nebudeme vidat, protoze pokud budu chtit radu ve vychove, ozvu se sama… par mesicu byla urazena a dovedu si predstavit co si o me myslela, ale vysledek byl ten, ze se sama pak omluvila a rekla, ze je to fakt, ze do takovych veci nema co strkat nos, a od te doby je vse OK. Malou miluje, ona ji taky. Tak moc drzim pesti!! :-)

 
Londi
Kecalka 226 příspěvků 18.03.11 21:51

S CAR sice zkušenosti nemám, ale s děsnou tchýní jo :cert: Pusť její řeči jedním uchem tam a druhým ven, hlavně když se vám podaří :kytka: přeju moc moc štěstíčka :srdce:

 
Anonymní  19.03.11 00:16

Milá „bronn“, v případě jako je Tvůj se mi vždy vynoří myšlenky na miminka, co se narodila „normálně“ a žijí „nenormálně“, tedy bez rodičů a přeji jim, aby se našli rodiče, kteří touží po miminku, které nepřichází a pomocí adopce tato miminka přivedou zpět do „normálního“ života.I když jsem tady poprvé, tak mi myšlenka na miminka bez rodičů nedala, abych se neozvala. Přeji Ti, ať vyřešení těžké životní situace bude jakékoliv, aby jsi byla v životě spokojená se svou rodinou, kterou já mám na žebříku života na druhém místě, hned za zdravím :=)).

 
fialína
Závislačka 4531 příspěvků 19.03.11 14:47

Neboj! Jedno dítko už máš, takže důvod k panice a zoufalství není, úspěšné ivf bude prostě bonus…

A jestli chceš pozitiva - obě děti mám z CAR Zlín :-)

 
Ewikmi
Kecalka 172 příspěvků 19.03.11 16:29

k té tchýni…já mám takovou taky.....před časem jsem se jí opatrně ptala,co by řekli tomu, kdybychom si dítko adoptovali,protože u nás asi nebude dítko ani po IVF, a rezolutně NE,ŽÁDNÝ CIZÍ DÍTĚ ZA VLASTNÍ VNOUČE POVAŽOVAT NEBUDE …takže asi tolik..... my už taky pár let řešíme zda jít na IVF,ani jednomu se nám do toho nechce, ale až k tomu přistoupíme, nikomu to neřeknu a tchýni už tuplem ne..... navíc, myslíš, že když se zadaří IVF a ty jí řekneš, že se prostě zadařilo přirozeně, že něco pozná? však to nebude mít to dítko napsaný na čele,že je"ze zkumavky" ;-) přeju hodně sil s tchýní :cert:

 
Carrinka
Extra třída :D 10871 příspěvků 19.03.11 19:49

Já ti nabídnu šťastný konec - po 5ti letech a 11 měsících jsem objevila // po 2 IVF… a jsem ta nejšťastnější :srdce: Problém byl zjištěn u mě, tím se mi ulevilo, že vím, kde je problém, ale to je na dlouho…

U nás to teda neví manželovo rodina, spíš proto, že jsou jednodušší a vysvětlit jim to, by trvalo týden a stejně by to nepochopili :lol: I když jsou věřící, tak si nemyslim, že by teda měli něco proti, i když třeba manželův bratr - naprostý magor, by se nám ještě smál (to je taky na dlouho :pocitac: ) Ale drzost lidí je bezedná… Nejhorší je, když jdu někde po ulici, zastaví mě bába a naprosto vážně se zeptá, jestli jsou moje děti „normální“ nebo „umělý“ :cert: :cert: :cert: Takový bych vraždila… Po IVF jsou zcela NORMÁLNÍ miminka… jen to jejich „dělání“ nebylo tak intimní :oops:

 
nakukovatelka
Závislačka 4165 příspěvků 19.03.11 23:06

To je dan za to, ze ses sverila. Jasne, kazdy to mame jinak, nekdo jde s kuzi na trh a rad vsechno se vsemi probira. Ja jsem o svem IVF rekla jen sestre, ani rodicum ne. Protoze cim vic lidi o problemu vi (o jakemkoliv, ne jen o IVF), tim vic hrozi, ze se Te budou ptat, az o to budes nejmin stat, az nebudes mit naladu to ci ono rozebirat atd. Nejsem snad zadnej suchar :mrgreen: , ale proste nechapu, proc bych mela nekomu hlasit, ze „jdeme do ditete“ :think: at uz takovym ci onakym zpusobem. Nekdo se sveruje i v praci 8-o , a pak nevi jak z toho ven. Nedari se, kazdy se vyptava :roll:
Tak to s ni prestante resit, nic ji do toho neni, a bude dobre. Aspon uvidi, ze existuji i nejake mantinely.
A preju, at to vyjde, vubec se toho neboj, nikde neni psano, ze se to i treba behem procesu chozeni do CARu nepovede samo ! :kytka:

 
Réza
Echt Kelišová 9425 příspěvků 3 inzeráty 20.03.11 17:55

Ahoj Bronn,
já jsem moc vděčná metodě IVF, že díky ní máme svého vytouženého drobečka. Vůbec se toho neboj za ten výsledek to opravdu stojí. Dneska už dokonce je možné metodu provést bez hormonální léčby, viz stránky car Gennet, kde jsem já léčbu podstupovala a mohu jen doporučit.
Jinak tchýni nic neříkej, vždyť to nikdo vědět nemusí a vůbec to není podstatné jak vznikl nový život, důležité je ho správně vychovat. Takže go ahead a kdyby jsi potřebovala cokoliv o této metodě vědět, tak se neboj mi napsat,ráda poradím co budu vědět.
Držím palce :wink: :palec:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček