Jak mi maminka našla ženicha V. díl

Kopretinka01  Vydáno: 11.07.03

Ahoj všem!

Tak už tu máme pátý díl, před námi je víkend a tak se hnedka líp dýchá, že? V pátek to v práci sejně nikdo asi nepřehání, nebo jo? Takže sluníčka moje. Tenhle díl není tak dlouhý jako ten minulý a taky má jednu zvláštnost, ale to se dozvíte až při čtení… takže:

Dalších pár dní proběhlo celkem v klidu. V pondělí se mnou Stacey byla ještě doma a od úterý to už bylo jenom na mně? a samozřejmě na mé svěřenkyni? Ája byla zlatá. Hodnější dítě jsem snad v životě neviděla. Ráno vstávala tak kolem sedmé až půl osmé, ale co bylo nejpříjemnější, nikdy mě nebudil křik, který by se ozýval z monitoru, který stál na mém nočním stolku, ale dětský smích a žvatlání. Snad jednou nebo dvakrát se stalo, že plakala. Po probuzení jsem jí přebalila a dala snídani. To dítě se pořád smálo a tak se na ten svět kolem mě hned koukalo lépe. Opravdu mi pobyt u nich doma zpříjemnila jak to jen šlo?:o) Po snídani jsme si vždycky chvilku hrály. Tak do těch jedenácti, kdy v televizi začínal její oblíbený a mnou tak nenáviděný pořad?? Teletubies (nebo jak se to vlastně píše?:o) Bez toho ta holka prostě nešla spát. Byla jsem na to upozorněna předem v to společné pondělí a tak jsem se musela podřídit, i když v duchu jsem si říkala, jak na takovou pitomost může to dítě s takovým zájmem zírat každý den. Hned po tom následoval Emlo, další oblíbenec naší Áji a tak jsme vždy pravidelně tak 30 minut ztrávily u televize. Já na pohovce (většinou se zmrzlinou v ruce? taky jsem přibrala 10 kg za těch 6 měsíců u Beanů!!!:o() a Ája na jejím oblíbeném? sedátkolehátku? s lahví mléka v ruce. Většinou u toho záživného programu usínala a tak jsem jí přenesla do postýlky. Pak jsem měla chvilku na to, abych dala pořádně do kupy sebe, svůj pokoj a také zbytek baráku. V pondělí jsem většinou prala. Nikdy mě nikdo nenakazoval, abych prala i pro ně, ale mě přišlo příšerně zbytečné zapínat pračku jen pro těch mých pár svršků, které jsem za ten týden potřebovala vyprat a tak jsem vždycky snesla i z jejich ložnice špinavé prádlo a prala všechno.

Ája se budila tak kolem jedné. To už jsem většinou měla poklizeno a alespoň jednu pračku vypranou a vysušenou?.. Následoval oběd, u kterého jsem se pokaždé královsky bavila, neboť věčně vysmátá a evidentně šťastná Ája házela jídlo všude možně a na moje napomenutí většinou reagovala úsměvem od ucha k uchu a třískáním do stolu. Po obědě jsme si samozřejmě opět hrály a nebo prohlížely knížky a četly si pohádky. Ptáte se jak to bylo s angličtinou? Hm, správná otázka?.. Ze začátku jsem slova, u kterých jsem nevěděla výslovnost četla prostě tak, jak byla napsána v té knize. Jinak se to zkátka nedalo. Nemohla jsem odolat té malé princezně když se za mnou přibatolila a ukázala na knížku a pronesla něco jako? Bamanama?. Tak kolem čtvrté si opět začala tou svoji tlapičkou mnout očička a padala únavou. Byl čas dát si druhý? nap? (tak se v americe říkalo tomu, když mimča chodila přes den spát?.). Zase jsem pro sebe měla chvilku. Většinou jsem se dívala na televizi. Ne snad proto, že bych byla děsnej televizní maniak, ale jenom proto, že jsem měla pocit, že mi to pomáhá s mojí angličtinou. U spousty slov jsem takhle pochopila jejich význam a postupem času se je naučila používat v praxi. Neuměla jsem to napsat, ale alespoň se mé odpovědi už neomezovaly jen na jedno slovo?:o) Stále mě hnala kupředu ta věc, kterou jsem si slíbila na tom letišti a taky? uznejte samy, že takhle to vážně dál nešlo. Kolem mě široko daleko nebyla žádná češka. Ani čech. Nikdo kdo by uměl alespoň trochu česky a tak jestliže jsem chtěla trochu mluvit, tak jsem chtě nechtě musela pracovat na svojí angličtině. To, že v mém okolí není žádný čech jsem si myslela dost dlouhou dobu (asi 3 měsíce, až po těch 3 měsících jsem na xchatu úplně náhodou narazila na holku, se kterou jsem se dala do řeči, protože se ptala, jestli někdo nebydlí nedaleko Philadelphie a to já jsem bydlela. Po několikaminutovém vyměňování si zpráv jsme zjistily, že bydlíme asi 4 míle od sebe, což je tak asi 10 minut autem?.)

Jediný koho jsem zatím k sobě měla, kromě rodiny u které jsem bydlela, byla jedna poblázněná Polka jménem Maja. Včelka Mája! To bylo první, co mě napadlo, když jsem o ní slyšela prvně?.. Byla to au-pair, která tu byla o asi 3 měsíce déle než já a byla totálně praštěná. Autem jezdila jako drak a já se fakt někdy ptala sama sebe, jestli rodina, u které žije ví, jak s jejich autem zachází. Nic mi do toho ale nebylo a pro své vlastní dobro jsem jízdy s ní za volantem omezila na minimum. Šok z toho, že kolem sebe mám jenom tohle příšerné? monstrum? časem přešel a z nás dvou se staly velice dobré kamarádky. Zvykla jsem si na ní a dokázala jsem jí v mnoha věcech usměrnit a ona zase někdy okřikla mě, když jsem to potřebovala. Přece jenom tu byla dýl a tudíž věděla, jak se chovat v určitých situacích. Když později nastaly problémy u nás? v ráji?, byla ona jedna z prvních, která o nich věděla a naoplátku já zase naslouchala jí, když se potřebovala vypovídat o trablech v její rodině, což byla klasická, židovská, bohatá rodina místních snobů. Ze začátku jsme na sebe mluvily já česky ona polsky, protože moje angličtina se s její nemohla ani náhodou srovnávat?.. mimochodem když jsem se jí poprvé ptala, za jak dlouho se naučila tak perfektně anglicky, odpověděla mi:?Toho se neboj! To půjde samo, já jsem za měsíc a něco mohla mluvit o čemkoliv. Od politiky až po drogy, když někdo chtěl.? Nevěřila jsem jí to, ale zároveň to ve mně podporovalo moje odhodlání, že já to dokážu a budu na tom prostě stejně jako ona ne-li lépe?? Tak, jak jsem si to představovala a naplánovala a tak, jak mi předpověděla i Maja, tak se taky stalo. Zhruba za 2 měsíce jsem živě hovořila se Stacey i Donniem a všemi, kdo měli zájem se mnou hovor vést. Byla jsem na sebe hrdá! Dokázala jsem to! Teď teprve můžu začít pátrat po tom, jak oslovit Jonathana a jeho rodinu a zosnovat nějaké setkání??

Jenomže než k tomu došlo, stala se ještě jedna věc, o které bych se asi měla zmínit. Asi 14 dní nebo 3 týdny po tom, co jsem opustila letiště mi Stacey oznamovala společnou večeři s příbuznými.?Půj­deme na večeři se synem Dodi a jeho ženou. Pamatuješ si na ni. Byla s námi na tom letišti na snídani??!? Opět se mi děsně rozbušilo srdce. Tak on je opravdu ženatý, no tak to je pěkný. Co teď? No nic, co by. Seš prdlá? Myslela sis snad, že tak pěknej chlap bude svobodnej? Si asi spadla z višně, ne? No jo to je fakt. No nic se nedá dělat, ale to nic nemění na tom, že ho chci poznat i jeho ženu. Ženu, která podle mého názoru, má štěstí jako blázen ulovit takovejhle kousek?.:o)?Na tomto místě, bych asi měla ještě vysvětlit jednu věc. Nerada odbočuji od tématu, ale tohle bych asi vážně měla vysvětlit, jinak budu asi pro všechny z vás, které čtete tenhle příběh, naprostá mrcha a možná byste tak úplně nebyly daleko od pravdy. Posouzení o tom, zda tomu tak bylo nebo ne nechám na vás, ale je potřeba k tomu něco málo říct. Jistě vám na začátku toho všeho neuniklo, že jsem v Čechách mezi lidmi, které mám ráda a na kterých mi moc záleží nechala i svého přítele, se kterým jsem v té době chodila pomalu pátým rokem? Jirku. No a teď se tady rozplývám nad nějakým Amíkem a vůbec mi není trapně. A právě tohle bych ráda vysvětlila a na okamžik se vrátila právě k Jirkovi. S ním jsem samozřejmě byla v kontaktu stále a náš vztah nadále trval, i když vzhledem k situaci byl ve fázi? známosti na dálku?. Každý email, který jsem od něho dostala mě dohnal k slzám. Psal moc hezky a z jeho mailů by jen naprostý tompa nevycítil, že mě miluje celým svým srdcem a že se mnou chce ztrávit zbytek svého života?.

Byl to právě on, kdo mi začal říkat Kopretinko. To on mi dal tuhle přezdívku, které jsem se už nezbavila a ani nechci. Zbožňuji kopretiny a on to věděl. Taky mi je často nosil. V dobách, kdy jsme ještě byli spolu mi tak říkal jenom on. Později se z toho stala přezdívka, kterou jsem používala na všech chatovacích serverech i ve svém emailu a konec konců mám ji i tady na emiminu?.. Skoro každý druhý den mi volal anebo jsem volala já jemu. Jenže ve mně se ten vztah někde zlomil, teda jestli mi rozumíte jak to myslím. Proboha hlavně si nemyslete, že to všechno kvůli Jonathanovi! To ne! Ten zlom nastal už někdy před rokem, rokem a půl. Ještě v Čechách. Jirka rád cestoval a tak se prostě jednoho dne rozhodl, že odjede stopem do Nepálu a nehlo s ním ani stádo volů. Přála jsem mu to a byla jsem rozhodnutá ho v tom podpořit, ale na druhou stranu i já měla své sny. Tím mým v té době bylo mít miminko. Strašně jsem se chtěla stát maminkou a užívat si toho dorbečka plnými hrstmi. Jirku to asi nějak nebralo a cestování pro něho bylo větším potěšením. Tenkrát se to ve mně zlomilo. Začala jsem mít pocit, že my dva se spolu nikdy nesejdeme. Měla jsem pocit, že ve dnech a týdnech, kdy já bych za něho dýchala a kdy já ho milovala celým svým srdcem a byla do něho blázen jako nějaká 13-ka, že právě v těchto dnech Jirku nejvíce zajímal Nepál a jeho připravovaná cesta. A naopak. Byly dny a týdny, kdy jsem dostávla květiny, neustále mi vyznával lásku, ale já už zase byla za pomyslným? horizontem? ráje.

Asi půl roku před mým odletem do USA, kdy jsem ještě ani neměla páru o tom, že bych byla schopná opustit Čechy a odjet, jsme spolu začali bydlet. A právě tady někde se to? dolomilo?. Za těch pár měsíců společné domácnosti jsme se nesčetněkrát pohádali a já asi 3× balila kufry a vracela se k rodičům. Těch důvodů proč tomu tak bylo, bylo samozřejmě spousta a nebudu tady o nich mluvit, protože to je zase jiný příběh, ale každopádně až dlouho po tom, co jsem poprvé viděla Jonathana mi došlo, že útěk z Čech, kde byl můj domov a moji přátelé, byl z části způsoben právě tím, že mezi mnou a Jirkou to začalo skřípat a já si bláhově myslela, že to, že odjedu nám pomůže?. Dodnes mám schované maily, co mi psal a můžu vám říct, že i dnes, když je čtu, mě bolí u srdce? ale jak jsem řekla, tohle je jiný příběh. To já jenom abyste věděli, že v době, kde se náš příběh nachází právě teď jsem byla ještě pořád Jirky Jana a doufala jsem, že i o něm se dá říct, že je stále Jany Jirka. A hlavně ani ve snu mě nenapadlo, že bych ho chtěla podvést. Prostě jsem to brala tak, že se náš vztah spraví a že všechno bude zase tak jako na začátku?.. Prostě pohoda. Že si ode mě odpočine a i já od něho a až se vrátím, bude to všechno O. K?.

A právě Jonathan mě zajímal jenom z toho hlediska, že to byl pěknej chlap a podle toho, co jsem o něm slyšela z rozhovorů se Stacey byl i strašně zajímavý. Samozřejmě že mě sexuálně přitahoval, no tak snad jsem ženská ne? Ale necítila jsem zamilovanost. Nebyla jsem do něho blázen. Taky prakticky nebylo do koho být. Já ho přeci znala tak málo. Nic jsem o něm nevěděla a jenom vidět hezkého chlapa, to mi prostě k tomu, abych se do něho zbláznila, už nestačilo. Potřebovala jsem víc?? Tolik tedy vysvětlení toho, jak se věc měla s Jirkou? Ještě než se vrátím k tomu dni, kdy jsme byli na té večeři, měla bych vám asi říct, že právě někdy v této době a právě v momentě, kdy jsem četla jeden z těch překrásných emailů od Jirky a byla jsem ubrečená jako kdybych celý den sledovala červenou knihovnu podle Daniel Steel, právě v ten moment mi Stacey jen tak mimochodem mezi řečí oznámila, že je podruhé těhotná. Napoprvé jsem to nepochopila a řekla jí na to akorád:?Good!?, což jak samy určitě uznáte nebyla asi ta pravá odpověď na tuto novinu. Pak mi to ale došlo a vyvalila jsem na ní ty svoje ubrečený oči a nestačila jsem se divit. Fakt to pro mě bylo překvapení. Ptáte se proč?

Inu, již na začátku, když mezi mnou a Stacey začal vznikat vztah, který byste hledaly spíše u dvou sester, než u au-pair a její? šéfové? mi totiž bylo vysvětleno, že Ája je jejich miláček. No to je jasný, říkáte si teď. No to určitě. Každé prvorozené dítě je asi miláčkem rodiny, ale tohle bylo jiné. Stacey totiž prodělala těsně před otěhotněním operaci, při níž jí odstraňovali nádor a to přesně z těch míst, kde miminko? vzniká?. Neřeknu vám teď přesně ve kterých místech to bylo, protože to jsem vzhledem ke své angličtině tak úplně nepochopila, ale zcela jistě vím, že tohle jsem rozuměla dobře, neboť mi to pak ještě několikrát bylo zopakováno, když jsme se na podobné téma dostaly při našich nekonečných rozhovorech. Tenkrát jí lékaři řekli, že jestli kdy bude mít dítě, pak jen jedno a ještě s vysoce rizikovým těhotenstvím. No a teď tohle?.. Stacey je podruhé těhotná! Strašně jsem jí to přála. Ani nevíte jak. Vzhledem k tomu, že jsem věděla, že jejím snem je mít 8 dětí (což mi bylo taky řečeno hned na začátku :o) a také že jsem věděla, jaká byla její situace před Ájou, připadalo mi to jako zázrak a naprosto perfektní ukázka toho, že kdo neztrácí víru a naději, ten docílí toho, co si přeje.

Ale zpátky k onomu dni, kdy mi ráno Stacey oznámila tu? skvělou novinu?, že s námi půjdou na večeři syn Dodi se svoji ženou? Popravdě řečeno, jsem z toho byla tak trochu na rozpacích. Na jednu stranu mě tak trochu štvalo, že Jonathan je opravdu ženatý, ale na druhou stranu jsem měla ukrutnou radost a příšerně se na ten večer těšila?.

Tak a tady to opět utnu. Ne snad proto, že by se mi líbilo vás napínat, ale mám k tomu trochu jiný důvod. Uvědomila jsem si totiž jednu věc. Na začátku jsem vám psala, že budu vyprávět o tom, jak jsem se seznámila se svým manželem a podle toho jsem taky svůj příběh nazvala. Každé z vás asi došlo, že Jonathan není mým manželem a bylo by hloupé si namlouvat, že by mohl být. Navíc bych ho asi v mém úplně prvním příspěvku na emiminu nenazývala? Marek?, takže myslím, že tím neudělám chybu, když napíšu, že mým manželem není Jonathan, ale? zahradník? :o) Jenomže mě došlo to, že jsem to vyprávění, ze začátku záměrně, vzala trochu obsáhle. Proto jsme se dostaly k věcem, ke kterým bychom se asi normálně nedostaly, kdybych to prostě nevzala od úplného začátku. Hodně těch zážitků z Ameriky vynechávám. Záměrně ty hodně špatné a tak trochu proto, že vás nechci nudit i ty, které vyloženě nesouvisí s pointou příběhu. Teď jsem? nakousla? téma Jonathan a právě kvůli němu přidávám tenhle dodatek, který u jednotlivých dílů většinou nebývá. Chtěla bych od vás totiž něco slyšet. Příběh vztahu s Jonathanem je tak trochu? sólová? věc a s příběhem o hledání mého manžela má jen velice malou spojitost a tak v mém plánu původně nebyl. Nebudu o něm psát, pokud mi samy nenapíšete, že vás to zajímá. Ten příběh se samozřejmě o to protáhne a vzhledem k tomu, že některým čtenářům je můj příběh a moje psaní jak se říká? trnem v oku?, dávám vám tímto na výběr. Nebudu sepisovat další pokračování, dokud nebudu od vás mít jasný signál kudy se mám dát??.:o) Tolik ode mě. Přeji příjemný víkend??a hodně sluníčka…

Kopretinka

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  11.07.03 21:25

KOpretinko jen piš piš piš, moc krásně se to čte :-))
 Peg

 
Anonymní  11.07.03 22:46

Ahoj Kopretinko, čtu tvůj příběh s nadšením a pokaždě se těším na další díl. Nenapadlo tě někdy napsat to jako knihu? Rozhodně piš dál a nic nevynechávej !
Alfinka

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 12.07.03 10:01

Kopretinko,
jen hezky koukej psta,hrozne dobre se to cte:-),porad nas napinas a ted toho nemuzes nechat:-)) Tesim se na dalsi dily

 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 12.07.03 14:14

Kopretinko!
Nevzdávej to a piš piš piš piš.Vykašli se na nějakého chudáka (nebo chudinku),která se nezmůže na víc,než psát sprosté anonymy.
Prostě nás zvědavek je určitě víc,vždyť to sama vidíš,jak čtené jsou tvé článečky.
Už se těším na další díly a taky na toho „Zahradníka“ :)))))
 Hanka

 
katusa1
Povídálka 20 příspěvků 12.07.03 15:06

Jani, koukej psát všechno :o) Fakt se to moc skvěle čte.
 K.

 
Anonymní  13.07.03 07:56

To je tedy slátanina! Rozvleklostí a duševním exhibicionismem mi to připomíná telenovelu. Doufám, že ještě za půl roku nebudu číst:
Jak mi maminka našla ženicha 125.díl
Ahoj milé dámy, určitě jste již netrpělivé, jak to všechno dopadne, tak rychle na to: jak jsem vám v posledních 38 dílech popisovala, musel chudák Jonathan k zubaři, protože ho rozbolel zub. Pětka vlevo nahoře. Protože jsem vám ve 132.díle popisovala, jak zářivý měl úsměv, jistě pochopíte, jak mě to trápilo. Od rána jsem nespala a přemýšlela, jak to udělat, abych ho nenápadně potkala a mohla k tomu zubaři s ním. Teď mi dovolte malou odbočku. Já vím, že už tedy určitě chcete vědět, jak mi máma toho ženicha konečně našla, ale trochu to s tím souvisí. Tak tedy: Jirku obvykle zuby nebolely, ale mně se to a tam utvořil váček a tak jsem chodila na pravidelné kontroly. Jednou jsem takhle seděla v čekárně a najednou přišel on: havranní vlasy, krásný úsměv, oteklá tvář. No postě: nejkrásnější chlap!! Jen abyste si náhodou nemysleli, že jsem mrcha nebo tak něco, bylo mi ho jen líto, ta opuchlá, opálená tvář… S Jirkou to nemělo žádnou souvislost, náš vztah už měl trhliny, protože… Ale o tom až někdy příště, tedy jestli mi napíšete, že vás to zajímá. Takže zpátky do čekárny......­.............­.........

Esmeralda

 
Aja99
Kecalka 208 příspěvků 13.07.03 14:07

Kopretinko, určitě piš dál! Moc fajn se to čte..a pokud se to někomu nelíbí,ať to prostě nečte…Ahoj Aja

 
ajka
Zasloužilá kecalka 751 příspěvků 13.07.03 21:10

Ahojky Kopretinko,

určitě piš dál. Osobně se těším jak na příběh s Jonathanem, tak i na to jak jsi našla svého manžela.
Jinak klobouk dolů, jsi skvělá spisovatelka a píšeš moooc napínavě, takže se těším na další díl.

AJKA

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 13.07.03 21:46

Nikde není psáno, žu musíš na emiminu cokoliv číst. Pokud Ti tento příspěvek nevyhovuje, tak ho nečti a je!

Raději napiš solidní recenzi na Esmeraldu, ráda se připojím… :o)

Alice

 
Zuzuka
Kecalka 167 příspěvků 14.07.03 01:17

Milá Esmeraldo,
nejprve ti musím napsat, že jako matka na mateřské s myšlením, které si dalo na 3 roky padla, velmi ráda sleduji telenovely a Esmeraldu nevyjímaje. Díly Jak mi maminka našla ženicha čtu velmi ráda a moc se mi líbí. Tvůj příspěvek mě ovšem velmi pobavil a nemyslím si, že je odsouzeníhodný, pokud je napsán tímto stylem. Opravdu bych ocenila, kdybys i nadále komentovala s takovýmhle humorem, moc ráda si to přečtu.
 Zuzka

 
ro
Ukecaná baba ;) 2159 příspěvků 14.07.03 01:28

Chtěla bych navrhnout Kopretince, aby skutečně nevynechávala žádné podrobnosti a jala se vše vypisovat do detailů včetně příběhů nesouvisejících. Je to velice napínavé čtení.
Pokud však Kopretinka dovolí, vzhledem k jejím počátečním výhružkám o dvou dílech mi přijde komentář Esmeraldy jako vtipný a výstižný a byla bych ráda, kdyby tak jako neustane Kopretinka, neustala Esmeralda ve svých glosách. U 132 dílů z toho mohou být krásné dvě knihy. :-)
Závěrem tedy jen výkřik: Kopretinko nepřestávej! Esmeraldo pokračuj!
Děkuji
 Romana

 
Stanasek
Kecalka 431 příspěvků 14.07.03 01:38

Nedá mi,abych taky nepozdravila Esmeraldu a Kopretinku!!!

Kopretinko,
tvoje psaní je moc a moc napínavé a asi jsme všechny moc zvědavé,jestli se příští rok dozvíme,jak to vlastně všechno dopadlo.Určitě piš všechny podrobnosti a nedej se odradit,píšeš tak napínavě,že se to čte jedním dechem!

Esmeraldo,
u tvého příspěvku sem se válela smíchy po podlaze a proto tě prosím: piš,piš,piš,s­chválně která z vás vydrží až do konce!

Ahoj Stáňa

 
Sykorka
Kecalka 150 příspěvků 14.07.03 08:22

Ahojky!

Tvůj příběh čtu moc ráda - je to příjemné odreagování a pokud má být delší, tak jsem jedině ráda - takže žádné vynechávání - všechny možné detaily uvítám!

Měj se fajn a do další spisovatelské činnosti hodně nadšení a trpělivosti přeje
Sýkorka

 
Anonymní  14.07.03 08:43

Milá Kopretinko,
přidávám se s tím jasným signálem kudy se máš dát- dej se na psaní !!!!! Taky jsem z těch, které to hltají, tisknou si domů atd.
Esmeraldu bych nemohla vidět ani pět minut, ale tohle je ze života a máš nesporný spisovatelský talent.
A Esmeralda komentátor je vtipná(ý) a nic si z toho nedělej, kdyby se jí (mu) to nelíbilo, nezhltl(a) by to taky od A do Z a kdyby to nezhltl(a), nemohl(a) by vysolit takový komentář.
Takže sem s Jonathanem i s Markem, podrobnosti nevyjímaje.
Claudie

 
Anonymní  14.07.03 08:54

Kopretinko, NEPŘESTÁVEJ!!!!! Piš o všem!!!!
Naprosto skvěle se to čte a pokačžé se teším na další pokračování. Budu si to tisknout, protože mi tady pořád chodí šéf a já pak hledám, kde jsem skončila se čtením. Takhle si to přečtu v klídku!!!!!
 Iveta

 
Kopretinka01
Stálice 89 příspěvků 14.07.03 10:33

Drahá Esmeraldo,

jsi fakt dobrá. Možná bys to mohla dopsat za mě! Co ty na to? Budu jen ráda, když to alespoň zkusíš…

Kopretinka

 
stesticko
Stálice 69 příspěvků 15.07.03 05:28

Ahoj Kopretinko

Bohuzel je mezi nama jeden blb, tak se nenechej odradit. Jak se rika „just ignore him and he'll go away“.
Pis nadale, vsechno nas zajima i pribeh s Jonathanem. Mas talent v psani a moc se tesime na dalsi pribehy a jak to vsechno zkonci!

Mej se hezky a pis, pis, pis nebo te sni mys!

Tvoje ctenarka Gabi

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 15.07.03 09:43

Ahoj Kopretinko,

Urcite uz Te holky presvedcily a Ty budes psat dal, ja jen dodavam, ze mi to pripomina moje zacatky v cizine (teda krome Jonathana, hihi) a uklidnuje me to, ze jsem normalni:)))!
Drzim Ti pesti!

Dita

PS. Vsechny americke zidovske rodiny snad nejsou bohate a snobske!!!

 
Kopretinka01
Stálice 89 příspěvků 15.07.03 10:44

Ahoj Dito,

všechny americké židovské rodiny vážně nejsou bohaté a snobské! Jen já jsem asi měla tu smůlu, že jsem těch druhých potkala jen málo. Většina rodin, které jsem měla tu čest poznat ale bohužel takové byly. Neodsuzuji to, jenom jsem vyjádřila svůj pocit ohledně rodiny mé polské „kolegyně“. Nakonec i takhle rodina se ke své au-pair nezachovala zrovna nejlépe a proto asi mi ukvěli v paměti jako snobové, co si myslí, že si můžou dělat co chtějí. Toť vše…

Jsem ráda, že ti to připomíná i tvoje začátky a věř, že takových jako jsem byla já a podle tvého komentáře soudě i ty nás byla strašná spousta. A každá tu změnu a všechny okolnosti spojené s pobytem daleko od domova nese jinak a přece jsme na jedné lodi a pocity bývají často podobné.

Dík za komentář.

Kopretinka

 
Anini
Kecalka 371 příspěvků 16.07.03 09:19

Ahoj Kopretinko :o)

piš,piš a piš a nejen o jonathanovi,ale i další zážitky z Ameriky, moc pěkně se to čte a ráda bych znala i další tvé příběhy ze země „za oceánem“

Jen tzak dál a komu se to nelíbí ať nečte, kritizovat umí každý.......

Pááá
Anna

 
velchi
Kelišová 6955 příspěvků 16.07.03 09:50

Zdá se mi od tebe hloupé něco takhle komentovat.
Já si myslím, že pokud se ti to číst nechce tak to nečeti, zkus někdy něco normálního napsat a pak se uvidí jestli t vůbec umíš. A nekritizuj, jsem za tohle Kopretince vděčná.
 Míša

 
Anonymní  16.07.03 15:37

Kopretinko,
prosím, prosím, píš, všetko o Jonathanovi, rodine, zážitkoch, hľadaní manžela, proste zaujíma ma všetko z Tvojho pobytu v USA.
Teším sa na ďalšie diely, pokračuj tak ako doteraz.
Komu sa to zdá dlhé a rozsiahle, predsa čítať nemusí.
Len tak ďalej Kopretinko!

 
Anonymní  17.07.03 18:48

Kopretinka se snad ptala na názor, ne? Přece si nemůže myslet (nebo je tak pyšná?) že se to bude líbit každému. A nejprve je si to třeba snad přečíst, než si někdo ten názor udělá. Mě se to tedy taky extra nelíbí, je to moc zamotané, proto snad nejsem vyvrhel. I.

 
Anonymní  17.07.03 18:49

Kopretinka se snad ptala na názor, ne? Přece si nemůže myslet (nebo je tak pyšná?) že se to bude líbit každému. A nejprve je si to třeba snad přečíst, než si někdo ten názor udělá. Mě se to tedy taky extra nelíbí, je to moc zamotané, proto snad nejsem vyvrhel. I.

 
Anonymní  17.07.03 19:18

Milá Alice,
můžeš se spolehnout, že ho číst už nebudu. četla jsem ho zcela náhodou, protože to podle názvu vypadalo na lákavý článek. Ale ten výsledek…
A mimochodem - K. chtěla slyšet NÁZOR. To je takový „borec“, že si myslela, že bude jenom kladný? Nebo chtěla jenom pochválit? E.

 
Anonymní  17.07.03 19:21

Drahá Kopretinko,

už jsem odpověděla Alici.

P.S. Nevím, proč bych měla zážitky ze svého života (mnohem více zcestovalého) otravovat ostatní. To bych si vůbec nedovolila. E.

 
Anonymní  17.07.03 19:26

MIlá Claudie,
to jsem se nasmála!

  1. Na vysmahnutí takového komentáři mi stačilo 3 minuty a přečíst si půl jednoho dílu. Vždyť je to pořád dokola…
  2. A jak jsi si tak jistá, že je to ze života? Proboha, vždyť jsme na internetu. Když to hodně přeženu, tak Kopretinka může klidně být Pepa z Liberce, který v životě nevytáhl paty z domu.
     E.
 
Anonymní  17.07.03 19:28

Ahoj Gabi,
asi je tu ještě jeden blb, a to gramatický. Možná než studium angličtiny by to chtělo juknout na ČJ. SKONČÍ!
 E.

 
stesticko
Stálice 69 příspěvků 18.07.03 04:16

Ja si nemuzu pomoct, ale dohnala jsi mne k smichu. Ty jsi tak inteligentni ze delas preklepy ve vlastnim niku. Nekdy jsi E. nekdy I. tak co vlastne jsi? Hled si po svych hrubkach, mozna by te taky zajimalo ze ja uz 20 let neziji v CR, ale to jsi na mne nepoznala ze ano? No takze diky ze jsi mne upozornila na par chybicek, ale urcite mam toho v hlave vic nez Ty kdyz nemas nic lepsiho na praci, nez tady vsechny otravovat. Zachvilku se stejne tady nedostanes, protoze lidi jako jsi ty jsou tady nevitani a budou mit pristup pod svym nikem zakazany a cim vic si nik budes menit tim trapnejsi budes. Takze tahni na jine stranky bud tak hodna, nikdo tu neni na tebe a tve pitome komenty zvedavy.
 Gabi

 
Kopretinka01
Stálice 89 příspěvků 18.07.03 09:15

Milá Esmeraldo.

Nikdo neříká, že jsi vyvrhel. A taky nikdo nikdy neřekl, že jsem chtěla slyšet jen kladné názory. Na nic na co bych se kohokoliv zeptala neuslyším jenom kaldný názor, to snad víš. A já opravdu nejsem tak naivní, abych si tohle myslela. Jenom to mohlo být podaný trochu jinou formou. Takhle to bylo vtipné, to ano, ale docela mě to zamrzelo a přestala jsem mít chuť do dalšího vyprávění. Omlouvám se, že tě otravuju se zážitky z mého života a je mi tě líto, že ty bys nebyla schopná se o ty své podělit s ostatními. Někdo říká, že nejsi normální, když takhle reaguješ a naopak někdo říká, že jsi inteligentní a máš právo na svůj názor. Já sdílím obojí. Příště si prosím ujasni, jestli jsi E. nebo I. ať v tom máme tady všechny pořádek a víme, že se jedná právě o tebe.
Kopretinka

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 18.07.03 09:36

Tak tos mě holka velice zklamala, já myslela, že jsi inteligentní a vtipná a ted vidím, že jsi arogantní a jedovatá… Škoda, tak s Tebou psát žádnou recenzi nebudu…

I názor se dá vyjadřit decentně a ne s opovržením. Jo, kdo si neváží sám sebe, nedokáže to ani u ostatních.

Víš co je výborná věc? Podepsat se na konci. Poprvé to bylo vtipné, ale ted to vypadá, že se stydíš za své jméno.

 
HanaZana
Závislačka 2793 příspěvků 18.07.03 11:01

Esmeraldo!
Nechceš toho nechat,vždyť je to trapný!
Urážet umíš dobře,ale co takhle něco sama vyplodit a psát nějaký deníček?
Tvůj první komentář byl opravdu vtipný,vypadá to,že psát umíš,ale teď už jsou to jen samé urážky.
Holky mají pravdu,jestli se ti to nelíbí,prostě to nečti a neotravuj život Kopretince,jinak nám ji odradíš.
Telenovely nesleduju,ale jako mamina na mateřské si ráda přečtu něco oddechového,takže se těším na každý nový díl „Ženicha“.
Kopretinko,nedej se a piš piš piš!!
Ahoj Hanka(Esmeraldo,už se těším na tvůj komentář,taky budu blb?)

 
Anonymní  20.07.03 18:52

Hanko!
Nějak nerozumím, proč se ptáš zrovna mě? To se musíš zeptat Gabi. Jistě sis povšimla, že jsem to slovo pouze použila ZPĚTNĚ jako reakci na její komentář, který ho obsahoval. Já sama neslušná slova nepoužívám.
Jinak: na začátku se ptáš, jestli toho nechci nechat (asi myslíš komentářů na vaše útoky) a na konci se těšíš na můj komentář a ještě se mě ptáš. Co si pak mám vybrat…

A v jednom máš pravdu: jak do mě každý šije (protože se mi nelíbí články jak z Bravo girl od mé neteře) a pak se diví a kritizuje mě, že stejným způsobem na tyto komentáře odpovídám, je opravdu trapný. E.

 
Zizi
Kecalka 457 příspěvků 20.07.03 20:45

Trapná jsi akorát ty a už vypadni ty Pepo z Liberce a nehraj si najednou na slušňačku.Doufám,že tě budou vymazávat abys nám nekazila dobrou náladu.Z

 
Šárka
Kecalka 418 příspěvků 20.07.03 22:06

**

Milé dámy,
pozor na jazyk - Vaše diskuze začíná být místy rázu, který nehodlám na tomto serveru tolerovat !!!!
Komu se nelíbí článek ať ho nečte, komu se nelíbí telenovely ať se na ně nedívá.
Ale nedělejte, prosím, z tohoto serveru místo, kde si lidé navzájem nadávají (už jednou jsem byla nucena k tomu napsat článek a za každým slovem z tohoto článku si stojím i nadále).
Pokud Kopretinka napíše další díl - rádi ho uveřejníme, protože kladný ohlas je veliký. Domnívám se, že na našem serveru je ke čtení mnohem více a že i Ty, kterým se tento příběh nelíbí, si najdou něco ke čtení a nebudou kolem sebe šířit dusno.**

 
Pupina
Kecalka 288 příspěvků 21.07.03 00:13

Promin, ale to bych se dost divila. Ja jsem stejnou situaci zazila a vymyslet si to by podle me bylo dost slozite (a taky jiste zbytecne). Je videt, ze Tvoje cetba je dost povrchni, zajimas se o fakta a ne o pocity, ktere v pripade Kopretinky byly v mnohem shodne s pocity mlade holky ‚odtrzene‘ na ‚nekonecnych‘ 12 mesicu od vseho znameho… Tou mladou holkou jsem byla ja sama.
S pozdravem
 Dita

 
Anonymní  21.07.03 23:33

Alice,
ty píšeš, že něco nemám číst a já ti odpovídám, že už to číst nebudu a vysvětluji ti, že jsem to četla, protože jsem od toho podle názvu čekala něco jiného. Nechápu, co je na tom arogantního. Ale to je tvůj názor, máš na něj právo. Jak je vidět, správně to pochopila Kopretinka, které se to vlastně týká, a to je pro mě důležité.

Recenzi na Esmeraldu bych stejně psát nemohla, protože jsem neviděla ani díl. Mám časově náročnou práci a po ní se věnuju dětem a manželovi. O Esmeraldě vím z doslechu od kolegů z práce (převážně mužů), kteří to podávali způsobem, že by to nebylo na publikování, natož na recenzi. Ale pár dílů nějakých telenovel jsem viděla: v autoservisu, v motorestu na služební cestě a nevím kde ještě, takže vím, o co jde. Moje babička se na ně taky dívá. At´ se každý dívá nebo si píše, co chce. Ale opakuju po několikáté a naposledy: Když se mě babička nebo Kopretinak zeptá, jestli se mi telenovely nebo to její psaní líbí, odpovím: ne, líbí se mi něco jiného.

Jo a k té přezdívce: Nevím, co je špatného na přezdívce Esmeralda. Každý na netu má přece přezdívku. K čemu by bylo vědět, že se jmenuju třeba Kamila? Ty se přece taky nejmenuješ Alice. A i kdyby, tak co? Je to přece úplně stejně anonymní. A já jsem ráda, že to tak je. Protože mám dvě děti a když tak vidím některé příspěvky, zejména ty zahraniční, zdá se, že indikují počáteční duševní poruchu ( to není ode mě, to je diagnóza mého manžela-neurologa).

Je to trochu delší, protože je to můj poslední komentář a ty jsi hned na začátku. Už mě nebaví číst další a pořád omílat to samé, vždyť za chvíli by z toho byla má oblíbená telenovela. A vůbec-přijedou mi domů děti, jdu se věnovat jejich výchově. Protože asi ta nejhorší věc, která by se jim mohla přihodit, by byla, kdyby z nich vyrostli netolerantní a nenávistní jedinci.
 E.

 
Anonymní  21.07.03 23:42

Ahoj Kopretinko,
na tvůj komentář odpovídám částečně Alici, nemám čas každému odpovídat a nechci se pořád opakovat. Jen poznámku k té normálnosti: Víš, Kopretinko, to je relativní. Spoustě lidem se zase zdá nenormální, zpřístupňovat desetitisícům naprosto cizím lidem největší intimnosti ze svého života. A pokud ten, komu se nelíbí telenovely a červená knihovna není normální, no to by pak třeba nebyl normální asi ani jeden chlap. A jistě uznáš, že Jonathan normální je, že?:)
E.
P.S.A úplně na závěr (pro příště)
Pokud nechceš, aby tvoje dílo někdo kritizoval (a to je ještě dost silný výraz pro můj příspěvek), tak s ním nechoď na veřejně přístupný net a piš si doma do šuplíku. Pokud s ním přesto na net půjdeš, tak si vymaž takové ty okénka dole (komentáře a připomínky) a ve svém článku se nikoho na nic neptej. A je to. Snadné, ne? Přece není hned nutné z toho dělat dráma.

 
Kopretinka01
Stálice 89 příspěvků 22.07.03 08:43

Taky už nevím, po kolikáté ti na tohle odpovídám, ale jedno vím jistě. Už mě to nebaví a to tvoje opakování se pořád dokola tady asi nudí všechny. Takže jednou pro vždy. Nejsem naivní a proto je mi jasný /a bylo i před tím, než jsem začala psát/, že budou lidi, kterým se to prostě líbit nebude. Tvůj první komentář byl vtipný a ačkoliv mě trochu mrzel ten způsob jakým jsi svůj názor podala, tak jsem nemohla než souhlasit a proto taky už nepublikuju po jednotlivých dílech a toho sis jistě všimla. Těm, které mi daly svůj mail a mají zájem to číst po kratších částech to posílám mailem a ostatní si tady prostě přečtou nanejvýše 3-4 další články, pokud zájem mít budou. Předpokládám, že ty to číst nebudeš a nikdo tě do toho nenutí. Ještě bych se ráda vyjádřila k jedné věci: Pokud se někomu zdá, že tu vykládám největší intimnosti svého života, pak teda neví, o čem mluví. Až tu budu do podrobna vyprávět, jaká byla první noc s mým manželem a to do veškerých detailů, pak asi budu zpřístupňovat největší intimnosti ze svého života. Přípěh, který tu ale píšu já, je čistě o mých pocitech a zážitcích, které jsem zažila v USA a postupně se snad dostane i k příběhu o seznámení s mým manželem. Nikdy jsem neřekla, že kdo nemá rád telenovely a červenou knihovnu tak je nenormální. Můj manžel to nesnáší, moje švagrová je nenávidí a taky si o nich nemyslím, že jsou nenormální. Takhle bych se snad nikdy nevyjádřila, tak mě prosím, něpodstrkuj něco, co jsem nikde nenapsala. Doufám, že nepřestaneš kritizovat to, s čím nesouhlasíš, nebo se ti nelíbí, to by totiž byla věčná škoda.

Kopretinka

PS: A úplně na závěr a (pro příště)
Nemyslím si, že je od tebe fér vůči nám všem, které se tu známe a to kolikrát i osobně, aby ses podepisovala pouze jako E. nebo I. Pokud se za svoje názory nestydíš, pak se podepiš. Naše jména jsou tady totiž normálně věřejně přístupná.

 
Maky1
Závislačka 2907 příspěvků 23.07.03 09:27

Kopretinko rozhodně pokračuj v psaní. A přemýšlej o té knize !!!! Krásně se to čte.Nenech se otrávit.Maky

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 28.07.03 09:44

Kopretinko,

piš určitě dál a všechno! :-) Je to příjemná změna a moc se těšim na další tvá vyprávění.

Šárka (Kaitlin)

 
Anonymní  20.08.03 13:17

Ahoj Kopretinko,je mi moc lito,ze jsem po sve mesicni dovolene nenasla dalsi pokracovani Tveho vypraveni.Nebo snad vychazi pod jinym nazvem?Blanka

 
Kopretinka01
Stálice 89 příspěvků 20.08.03 13:39

Teď asi nerozumím, jak to myslíš. Pokračování vyšlo. Díl šestý. Jinak po dílech jako takových se teď vyprávění rozesílá mailem. Každý týden jeden díl (teda pokud to stíhám) A když je těch dílů víc (většinou beru 3 najednou) pak to dávám na mimino. Takže někde na druhé stránce deníčků je dohromady díl šestý, sedmý a osmý a na řadě je další. Dva už byly mailem poslány a třetí na tom se pracuje.

Kopretinka

 
Babinka
Povídálka 20 příspěvků 20.08.03 13:41

Taky otvírám každý den emimčo a heledám další díl ženicha. Doufám Kopretinko, že budeš pokračovat. Mooooc se těším na další díl :-)))

 
Anonymní  21.08.03 08:42

Kopretinko, omlouvam se, ze jsem 6. dil prehledla. Je to velice zajimave cteni, i kdyz tady zaznel i jiny nazor. Muzes mi jednotlive dily take, prosim, zaslat e-mailem? Diky!
honigova@law.mu­ni.cz

Vložit nový komentář