Jak moje všechno na svět přišlo

NikysekR  Vydáno: 07.04.13

Tento deníček jsem se rozhodla napsat pro všechny maminky, které si taky prošly zklamáním, že nemohly nebo nebudou moct rodit přirozenou cestou. Přesto byl pro mě příchod mého syna nejkrásnější a nejvzrušující chvílí v životě.

Že jsem těhotná jsem zjistila v lednu a byla jsem štěstím bez sebe. Moc jsem si přála chlapečka, kterého mi také ve 13tt doktoři slíbili. Moje těhotenství probíhalo naprosto bez komplikací. Užívala jsem si každý den a svoje rostoucí bříško jsem milovala. Byla jsem pyšná na to, že je každým dnem větší a větší a vůbec mi nevadilo, že žádná moje kamarádka v mém věku zatím miminko nečeká.

Zklamání přišlo asi v půlce těhotenství, když mi gynekolog oznámil, že pravděpodobně nebudu moci rodit přirozeně, jelikož jsem malá a mám úzkou pánev. Pořád říkal, že tomu ale necháme volný průběh a že uvidíme časem. Jenže ke konci mi pokaždé do lékařské zprávy psal nepoměr plodu a pánve, tak jsem se s porodem císařem začala smiřovat.

Bylo pondělí 10.9 a na první kontrole v porodnici mi doktorka řekla, že pravděpodobně přirozený porod nebude možný, musel se na mě přijít podívat ještě jeden doktor, který řekl to samé. Zjistili mi také vysoký tlak, který se jim nelíbil, takže mě objednali na kontrolu na středu. Ve středu 12.9. byl tlak stále horší a doktor, který měl už napevno rozhodnout způsob porodu, zavelel, že malý musí nejpozději v pátek ven. Byla jsem tak hrozně vystrašená, že jsem si ani neuvědomovala, že pozítří budu maminka.

Ve čtvrtek 13.9. jsem měla nástup. Dohodla jsem si způsob anestezie, rozhodla jsem se pro spinál, ať svého chlapečka můžu alespoň vidět. V pátek v 5.00 jsem měla budíček a následovali velice příjemné věci spojené s operací, jako je klystýr, bandážování, kapačky, cévkování,.. Dostala jsem prášky na uklidnění a jelo se na sál. Doktoři začali a já, jelikož jsem byla pod vlivem léků, jsem byla docela klidná. Cítila jsem jen jakési tlaky a najednou jsem uslyšela nejkrásnější zvuk v mém životě - zakašlání mého miminka! Maličký se narodil 14.9.2012 v 8:38. Měl 2800g a 49cm. Synka omyli, zabalili a donesli mi ho ukázat. Dala jsem mu pusinku a dívala se, jak je krásný. Byla jsem neskutečně šťastná, že už je tady. Bohužel hned na to mi ho vzali a doktoři pokračovali v operaci. Malého odnesli ukázat tatínkovi, který čekal za dveřmi. Potom jsem na už jen tak pospávala, ty léky mě úplně otupily. Když jsme jeli ze sálu, na chodbě čekal můj dojatý přítel, který se na mě usmíval.

Čas běžel strašně rychle, najednou bylo odpoledne a já si uvědomila, že jsem ještě se svým dítětem vůbec nebyla. Vyslala jsem přítele, aby mi synka okamžitě donesli. Hned na to tam byl a já ho mohla konečně přitisknout k sobě.

Sice jsem si vždycky přála přirozený porod, ale i když mi to nebylo umožněno, byl příchod mého dítěte na svět ten nejkrásnější okamžik v životě. Za chvilku tomu bude sedm měsíců a já si stále všechno pamatuju, jako by to bylo včera. Můj syn si hraje na dečce a je už tak veliký. Jak rychle ten první půlrok s ním utekl, se ani nechce věřit.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.3 bodů
 Váš příspěvek
 
zizalka20
Kecalka 346 příspěvků 07.04.13 03:44

Moc krasny dennicek jako bych cetla z casti ten svuj az na par rozdilu preji hodne zdravicka lasky a stesti a trpelivosti protoze u tych stvurek jeji nikdy neni dost :)

 
iveta kotrcova
Závislačka 3477 příspěvků 07.04.13 06:52

Krásné. já byla taky sc a spinál, podobný pripad jako ty, mala uzka, a navic mala byla natocena zadickama :potlesk: :palec:

 
mejdylko
Extra třída :D 11274 příspěvků 07.04.13 09:22

Já jsem měla akutní SC a taky jsem si nejdříve řikala, proč mi to nešlo ho vytlačit. No my to asi máme rodové. Mamka měla 2 císaře, babička taky a její maminka taky. Takže asi jsme nerodící typy. ;) ale pak jsem viděla jak císař probíhá a bulela jsem u toho jak želva. Dnes s hrdostí řikám, že jsem nerodila přirozeně, ale přesto rodila (48 hodin bolestí, podle mě porod je), sice na závěr s operací, ale rodila jsem. Hlavně takový zásah do těla, chce hodně odvahy. Jsem ráda, že to dopadlo jak to dopadlo. I rekonvalescence byla v pohodě. Nebýt SC, tak s Alexem nežijeme… Takže všechno zlé je k něčemu dobré. :)

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 184 inzerátů 07.04.13 11:35

Moc hezký :pankac: Gratuluji :kytka:

 
Makuska
Zasloužilá kecalka 657 příspěvků 07.04.13 11:45

Ahojky a mužu se zeptat kolik ti je a jak si velká atd?? mě je 20 ted jsem v 15tt a taky mám obavu abych nemusela na císař. ale jinak gratuluju:-)

 
NikysekR
Kelišová 7194 příspěvků 2 inzeráty 07.04.13 19:09

@Makuska Ahojky, mě je teď 24 a měřím asi 154 cm. Ale ona tam výška moc nehraje roli, spíš ta úzká pánev. Malýmu na kontrole v porodnici odhadli větší váhu než nakonec měl. Taky vůbec nebyl připravený k porodu, nebyl dole tak jak by měl být, říkali doktoři. Takže jiné řešení než SC, nebylo.
A gratuluju k miminku, hlavně přeju ať všechno dobře dopadne a moc zdravíčka pro vás oba :kytka:.

Příspěvek upraven 07.04.13 v 19:09

 
NikysekR
Kelišová 7194 příspěvků 2 inzeráty 07.04.13 19:11

@zizalka20 To máš pravdu, někdy je to opravdu záhul :D :srdce:.

 
Shellyss
Zasloužilá kecalka 662 příspěvků 07.04.13 21:28

Moc pěkný deníček :lol: Já měla 14.9.2012 plánovaný termín porodu, ale díky vyvolání se můj malej brouček narodil 12.9.2012 :)

 
Terezka s Denískem
Závislačka 3578 příspěvků 07.04.13 22:15

Nikolko naše konečně si se rozhodla napsat moc krásný deníček :hug: :hug: máš pravdu letí to strašně Denísek už bude mít 6 měsíců :srdce:

 
NikysekR
Kelišová 7194 příspěvků 2 inzeráty 08.04.13 09:26

@SatanekTerezka Děkuju Teri :hug:. A jojo, však Páťa bude mít v neděli už 7.. za chvílí nám kluci pomažou do školky :)

 
NikysekR
Kelišová 7194 příspěvků 2 inzeráty 08.04.13 09:27

@Shellyss Tak to jsou skoro stejně staří :hug:. Já měla TP 20.9. ale malý musel ven o pár dní dřív :hug: :srdce:.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček