Jak Mončičák na svět přišel

Itchyx  Vydáno: 26.03.13

Chci se podělit o ten nikdy nezapomenutelný zážitek, kdy se narodil náš Mončičáček :-)

Konečně mě doktor poslal do poradny v porodnici v Litoměřicích. Den před poradnou jsem si zkontrolovala věci, kdyby náhodou si mě tam nechali. Sice jsem tomu nějak nevěřila, že by si mě tam nechali (ty věci jsem mimochodem stejně nechala doma).

Byla jsem v 39+3tt, kdy jsem dorazila do poradny a datum byl 1.2.2013. Jel se mnou můj děda, protože já nemám a ani nechci řidičák a ještě mě doprovodil můj přítel, sice se mu nechtělo protože měl za sebou dost dlouhou noční, ale přemohl se a nakonec jel taky. Byla jsem objednaná na 10:00hod. Na řadu mě vzali o 5 min dřív. Sestra mi změřila tlak a ptala se mě na věci jako jestli mi neodtéká plodová voda apod. Všechno jsem měla v pořádku. Po tomto pohovoru jsem šla na monitor. Samozřejmě ten náš malej lenoch byl jako vždy línej se pohnout, tak sestra musela budit. Vzala do ruky takovou dětskou trumpetku a probudila toho lenocha. Sice se probral, ale nic moc.

Po 45 minutách monitoru jsem šla na ultrazvuk a už to začlo. Nejdříve se takový starší doktor tvářil nějak divně a pak jen řekl:,,Kde máte plodovku? ´´ Po jeho větě jsem se nějak zarazila a ptám se, jak je možné, že nemám plodovku, když ze mě nic neodteklo, možná tak hlenová zátka. To mi odpověděl, že plodovku tam mám, ale né dost a že si mě tam už nechají. Po další minutě mi sdělil, že miminko je moc velké a odhadem má 4260g. No tohle mě úplně zarazilo. Nečekala jsem že moje miminko bude rovnou batole (smích). A tak mi znova řekl a tentokrát to myslel smrtelně vážně:,,No to si vás tu už necháme na 100 %. Zítra budete mít miminko do večera u sebe´´.

Nějak jsem se začala v tu chvíli úplně bát a docela mi bylo i na brečení. Nečekala jsem že to půjde takhle, ale co se dalo dělat. Jediné co mě dost uklidnilo byla zpráva, že to není nutné na císařák a že budu rodit normálně. Hned jsem byla trošku klidnější.

No tak po ultrazvuku jsem to hned řekla příteli a ten měl úplně zásek a začal panikařit. Je to prostě chlap a měl docela i strach. Požádala jsem ho, aby mi přivezl věci z domova a koupil mi po cestě pití a něco k mlsání (takže mi nekoupil samozřejmě nic, jen buchty). Hned mě sestra vzala na příjem, kde mě přijímal doktor (kterého jsem pak měla u porodu) a hned mi dělal hamiltna (prý trošku to bude nepříjmné), docela mě to bolelo. Úplně jsem z toho vykulila oči, nečekala jsem že je to až tak nepříjemný. Podle doktora by neměl být mončičák zase až tak velkej.

Po příjmu mě sestra odvedla na hekárnu, kde mi udělali zátěžový test. Docela mi u toho tvrdlo břicho. Po zátěžáku mě čekal ten doktor, co mi dělal ultrazvuk a přišel na řadu další hamilton. No a pak konečně klid a sestra mě odvedla na klasickej pokoj, kde jsem měla čekat do rána.

Na pokoji jsem si připravila jen ty nejdůležitější věci, které budu mít u sebe druhý den ráno. Telefon jsem prakticky nepustila z ruky, připadala jsem si jako telefonní operátorka. Úplně jsem trpěla hlady, naposledy jsem měla snídani a to byly jen dvě koblihy. Přítel mi nic nekoupil, takže jsem trpěla do večeře. Celou noc jsem se neustále budila a psala si s přítelem, který taky nemohl spát. Občas mě i vzbudilo tvrdnutí břicha a mírné bolesti (jako kdybych měla dostat menzes) začala jsem si je počítat a měla jsem je po 10min a do toho to bylo celkem nepravidelné. Ani nebyly tak bolestivé, takže jsem i usla. Ráno v 6 hod budíček…SESTRA, sbalte si nejdůležitější věci a před 7 hod si vás odvedem dolu na hekárnu. Jistě paráda, už se do mě dral zase ten strach a nervy v břiše pracovaly jako nikdy v životě.

Padla 7hod a já už byla na hekárně. V klidu jsem si zase lehla do postele a vyluštila dvě stránky osmisměrek během půlhodiny, když v tom přišla sestra, abych ji následovala do vyšetřovny. Čekala mě tam moje porodní asistentka (to jsem ještě mimochodem nevěděla), která mi udělala dalšího Hamiltna a něco mi píchla do žíly a dala mi tabletku do dělohy (na urychlení). Pak jsem zase mohla jít na pokoj, bylo něco okolo 8 hod, kdy jsem si zase lehla. Během pár minut mi začaly takové menší kontrakce (spíš jako menzes) a měla jsem je po 5 min.

Kolem 9hod přišla sestra na monitor. Měla jsem ho asi 45 min. Po monitoru další vyšetření a sestra mě docela pochválila, že jsem se už hezky otevřela na 5cm, sice to není ono, ale jde to hezky rychle. Takže přišel na řadu klistýr. Toho jsem se nejvíc bála, ale nic to nebylo. Po klistýru jsem měla vydržet nejméně 7min. No to se fakt nedalo…to byl teda brutus, tohle se nedalo. Samozřejmě jsem to nevydržela a po necelých 6 minutách jsem běžela…hned několikrát to jsem jen zavřela dveře od wc a mohla jsem je znova otevřít.

Když mě to konečně přešlo, tak jsem se osprchovala a přišla sestra na další vyšetření. No otevřená jsem byla docela pěkně, ani nevím, kolik to bylo (sestra se mi nezmínila), ale už jsem necítila, že by mi tam prstama hmatala. Píchla mi zbytek plodovky, co jsem měla. Trochu to tlačilo, ale dalo se to vydržet. Hurá zase na pokoj. Asi po 5min na pokoji přišla sestra na monitor. Mohlo být něco kolem 11 hod, kdy mi začal monitor a také ty kontrakce. Tak a je to tady, řekla jsem si v duchu a už jsem neměla na nic náladu. Jen jsem si přišla strašně unavená a chtělo se mi spát, jenže to nešlo, ty bolesti byly snad po vteřinách.

V tu chvíli jsem proklínala tu sestru co mi píchla plodovku, myslela jsem si, že je to hlavně díky tomu. Monitor jsem měla snad hodinu možná i déle. Kolem 12 hod přišla sestra, že už mohu zavolat příteli, aby to stihl. Jenže ten už byl dávno na cestě, prý tu chtěl být radši dřív, aby nic nezmeškal. Na recepci ho nechtěli pustit, protože v tu dobu byla v nemocnici karanténa (jako všude jinde) kvůli té chřipce. Nakonec po dlouhé debatě ho pustili a ke mě dorazil kolem půl dvanácté. Když jsem ho spatřila mezi dveřmi, spadl mi kámen ze srdce, že to nezmešká.

Kdybych neměla ty bolesti, tak bych se i smála, jak v tom zeleným plášti vypadal :D. Konečně taky viděl, že rýmička, kašlíček a pupínek není to nejhorší. Chtěl si mě tak vyfotit, ale já v té náladě jsem nechtěla. Ve 13hod jsem řekla sestře, že to vzdávám, že chci epidurál. Tak mě vzala na vyšetřovnu a sestra mi řekla, že to už nemá cen, u že maximálně do dvou hodin to bude. V tu chvíli jsem přemýšlela, jak to myslela, jestli to bude trvat další 2hod nebo to bude ve 14hod. Dala mi nějakej čípek do konečníku a prej do nějaké chvíle by mělo přijít tlačení. No jen jsem přišla na pokoj, sedla si a už to šlo. Tak už mě sestra odvedla porodní sál. Cestou jsem se několikrát musela zastavit a předklonit se, jak to tlačilo. Bylo něco okolo půl druhé, kdy jsme dorazili na sál.

Na porodním sále jsem čekala asi minutu než přišel doktor (ten co mě přijímal). Docela jsem byla ráda, když jsem ho viděla. Zrovna jeho jsem si tolik přála už od té dob, y co jsem ležela na gyndě s bolestmi (před vánocemi a pak ještě v lednu). Ten do mě strčil prsty a řekl, ať zatlačim, až přijde bolest. Po tlačení mi řekl, že to není ono. Tak se odebral na židli o kousek dál a jedl gumové medvídky :D Mě sestra mezitím položila na bok, ale to jsem nevydržela a po dvou minutách mě položila znova na záda. Přítel mi zvedl opěradlo, že jsem tak na půl seděla. Hned ta poloha byla víc příjemná.

Za to to tlačení bylo hrozné, prý to musím vydržet, ale mě přišlo, že moje tělo se nedá v tu chvíli vůbec ovládat, snad jako kdyby to tlačilo samo. Furt jsem křičela k bohu (a to jsem nevěřící). No po pár minutách se doktor zvedl a šel ke mě. Konečně mi řekl, že už teda budu moci do toho přidat. Mohlo být krátce před druhou hodinou a já jsem nevěděla, jak mám správně tlačit. Neustále jsem tlačila do hlavy a měla jsem otevřené oči. Doktor mi řekl, že mám zatlačit a mít oči zavřené a nesmím hned vydechovat, taky mi řekl že mě nastřihl (což jsem vůbec nevěděla.

Musim to zadržet v soběm jak tlačim. Porodní asistentka mi snad ležela celou vahou na břiše a přítel (ikdyž jsem o tom ani nevěděla mi držel hlavu co nejblíž mému břichu. No moc jsem ze začátku nespolupracovala, ale tak rodila jsem poprvé. Doktor mi řekl, že musím tlačit tak, jak mi řekl, abych tu bolest přetlačila. Po nějaké době už jsem na to přišla a porodní asistentka mě už nechala, ať tlačím sama. Během toho tlačení jsem jen na chvilku pootevřela oči a uviděla jsem sice ne zřetelně hlavičku a to mi dodalo víc síly. Pak mi doktor řekl, že mám přestat tlačit a jen dejchat, do toho jen trošku přitlačit.

Najednou jsem cítila, že už mě nic nenutí tlačit a bylo hned po bolestech a ten pláč bylo to nejkrásnější, co jsem v životě slyšela. No krása!!! Hned jsem si ulevila a nemohla pořádně popadnout dech. Přítel mě v tu chvíli chytl za ruku a dal mi pusu na tvář. Vzal foťák a šel fotit.Bylo přesně 14:20hod a malej měl 3470g a 51cm, takže z něj bylo krásné miminko a ne obr, jak mi bylo řečeno.

Doktor mě zašíval a já jsem si s ním přitom povídala, už ani nevím o čem, ale vím, že dlouhou dobu jsme si povídali. Vím jen to, že jsem mu moc děkovala a že měl pravdu, vůbec mě to nebolelo a že jsem to krásně přetlačila. Byl taky rád, když jsem mu řekla, že jeho jsem si moc přála mít u porodu. Konečně mi sestra přinesla toho malého mončičáka a dala mi ho do náruče a on přitom plakal a já si to užívala. Přítel stále fotil a někdy i natáčel, ani do ruky mončičáčka nechtěl, trošku se bál. Okolo 15hod přítel už odešel domů a zrovna mi sestra přiložila malého k prsu. Hned se šikulka přisál a byl přisátej ke mě. Po přisání mi ho sestra zase vzala a že ho dostanu až budu na pokoji. Chtělo se mi v tu chvíli brečet, když mi ho najednou vzala. Byla jsem dost unavená ale nedalo se spát.

Kolem 17hod mě sestra vzala do lehátka a odvezli mě na pokoj, kde jsem si hned lehla a počítala minuty do té doby, než mi malého přivezli. V 18:30hod přišla sestra z dětského mi oznámit, že chlapeček je zdravý a jestli se cítím ho mít už u sebe, samozřejmě, že jsem souhlasila. Mončičáčka mi přivezli před 20hod. Sice spal, ale já jsem se nemohla vynadívat, jak byl kouzelnej.

Nikdy jsem se porodu nebála a ani nevím, čeho bych se měla bát. Sice ty bolesti jsou teda hrůza, ale pak je to to nejkrásnější, co ženu v životě potká a ráda na to vzpomínám. Hned jsem napsala děkovný dopis do porodnice, tam mají na takové příspěvky nástěnku, tak snad si to tam také dali :-) No a tímto už končim se psaním, jinak se úplně upíšu :D

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.4 bodů
 Váš příspěvek
 
e-lili
Echt Kelišová 9310 příspěvků 26.03.13 08:18

Grtuluju k peknemu porodu.
A jen mimichodem nas malej mel 4260g a 51cm a rozhodne nevypadal jak batole nebo obr!!

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 08:24

@kabelitka Děkuji také gratuluji :-) no taky si myslim že to nebyl obr jak sliboval doktor…prostě se některým doktorům nedá věřit :mrgreen:

 
Ajdula
Stálice 86 příspěvků 26.03.13 10:20

Moc gratuluju. Malej je opravdu nádhernej. Náš druhorozenej měl 4380 gramů a 56 cm a taky mi nepřišel jako obr :-D

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 10:25

@Ajdula Tak přesně tolik měl na poslední kontrole :D

 
Ajdula
Stálice 86 příspěvků 26.03.13 10:45

Super, krásně přibývá :-D Náš malej musel na jednu noc na JIP a kdybych neměla takový strach, tak by mi přišlo směšný, jak vypadal vedle holčičky ve vedlejším inkubátoru, co měla 1200 gramů…

 
Flooa
Extra třída :D 10623 příspěvků 26.03.13 10:48

Moc gratuluji a preji hodne zdravicka :kytka: Malicky je krasny, at vam dela jen samou radost :hug:
Velice me pobavilo to s tim doktorem, jak te vysetril a sel jist gumove medvidky :pankac: :P

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 10:53

@Flooa No přítel se chtěl i smát, ale přišlo mu to blbé vůči mě :D

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 10:54

@Ajdula Tak to si umim představit :D zatim krásně přibírá na to že hodně blinká tak to jde :-)

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17592 příspěvků 26.03.13 12:15

Taky gratuluju k miminku.

to to teda lékaři vzali do svých rukou, tolik zásahů stihnout za poměrně krátký časový úsek, to chce opravdu odvahu :-O je dobře, že jsi to všechno zvládla a miminko taky, ale šel mi z toho mráz po zádech. já bych v takové situaci nejspíš trvala na odkladu vyvolání, nějak jsem pro něj neviděla důvod.

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 12:27

@Saroya Taky jsem neviděla moc velkej důvod…jen jsem měla strach z toho jakej to bude obr jak mi bylo řečeno a abych řekla pravdu tak slyšim i o větších narozených miminek…Prostě asi v porodnici neměli dost maminek :D

 
fifinkaa
Kelišová 6258 příspěvků 35 inzerátů 26.03.13 13:22

@Itchyx tak jsem si připomněla svůj porod. Moc si z něj nepamatuju. Jen že jsme přijeli po pátý hodiny a za necelých 40 minut byla malá venku. Jsem ráda že jsem nakonec do tý porodncie jela, mohla jsem taky porodit cestou, protože stačily tři zatlačení a nelinka byla venku. ale ty si měla taky pěkný porod :kytka:

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 13:29

@fifinkaa Tak to jsi měla opravdu hodně rychlí a to ti chtěli vyvolávat viď :-) no aspoň tě Nelinka moc dlouho netrápila :) Hlavně že už to máme za sebou :) a co Nelča už ti spí trochu líp nebo je to stejné???

 
fifinkaa
Kelišová 6258 příspěvků 35 inzerátů 26.03.13 13:31

@Itchyx :| ne tnetrápila, vyloupla se krásně. už taky spinká líp. teď zase třeba týden nekadí. :( ( mimochodem ořed chvilkou se posrala, ale toho bylo tolik 8o plná plína a ten smarad :lol: a bylo to nazelenalý :think:

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 14:10

@fifinkaa No to Lukášek poslední dobou taky nekadí a když teda náhodou těžce pracuje tak to je teda extrém :mrgreen: moc nemám svého mléka a ani nechce z prsou tak mu musim odsávat a do toho dokrmuju nutrilonem tak si myslim že to je třeba i tím, ale prej je to normální. Hlavně že už ti Nelča spí líp :potlesk: aspoň si trochu odpočineš

Příspěvek upraven 26.03.13 v 14:10

 
Hanka-L
Ukecaná baba ;) 1396 příspěvků 26.03.13 19:23

Moc gratuluju ke krásnému zdravému miminku a pohodovému porodu :kytka:

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 26.03.13 20:07

@Hanka-L Děkuji :hug: :*

 
jediný andílek
Ukecaná baba ;) 1032 příspěvků 29.03.13 09:20

:potlesk: moooc hezký, :kytka: jsem zvědavá jak to zmáknu já

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 29.03.13 10:45

@jediný andílek Děkuji :* myslim si že určitě dobře :-) budu držet palečky taky už to máš za pár ne??

 
Ninesen
Stálice 80 příspěvků 07.08.13 11:13

Pekný denìček :-) hlavně to zdravý

 
Itchyx
Kecalka 326 příspěvků 12.08.13 12:06

@Ninesen Děkuji :*

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele