Jak museli vyhnat naší holčičku z maminčina bříška

llinka  Vydáno: 31.07.13

Bylo to 13 pekelných hodin, na které teď už 3. měsíc moc ráda vzpomínám a chtěla bych se o můj příběh podělit i s ostatními maminkami tady na eMiminu.

6-7 měsíc

Naše princezna 2,5 měsíce
1 komentář

Po porodu

5-6 měsíc

1 den
2 komentáře

v porodnici

papáme


1 komentář

Bylo myslím 10.8.2012, kdy jsem si dělala těhotenský test. 2 dny už jsem to nedostala, tak jsem si myslela, že by to už snad mohlo vyjít. Test jsem tedy počůrala a mezitím se šla sprchovat, po chvilce jsem nedočkavě ze sprchového kouta nahlédla na položený test na umyvadle. Zůstala jsem stát jak opařená a pozorovala, jak vylézá druhá čárka a čím dál tím víc červená. Po chvilce pozorování jsem ještě namydlená vylezla ze sprcháče, podívala se do zrcadla a radostí se rozbrečela.

Pak následovalo těch krásných (nemohu říci, že bez problémových) 9 měsíců, dny týdny a měsíce plynuly jako voda. Ve 32.týdnu mi zjistili těhotenskou cukrovku, dostala jsem tedy glukometr a nařídili mi dietu, ale k tomu se přidaly ještě další problémy s omdléváním a se srdcem.

9.4.2013 jsem šla do těhotenské poradny o něco dříve, než jsem měla přijít, s tím, že jsem ráno zase omdlela a mám pocit, že už se snad ani nenadechnu. Natočili tedy miminko, doktor udělal ultrazvuk a říká, že se mu zdá miminko větší. Po chvíli se mě zeptal, jestli už bych chtěla jít rodit v tom smyslu, jestli souhlasím s vyvoláním porodu. Odpověděla jsem mu, že už bych ráda, ale do vyvolávaného porodu se mi nechce. Doktor na to, že kvůli velikosti miminka a mému zdravotnímu stavu by to bylo nejlepší a že nechce riskovat můj zdravotní stav. Nezbylo mi nic než souhlasit.

Pak jsme si tedy sedli ke stolu a doktor se mě ptá kolikátého to chci, jestli 11tého nebo 12tého. Odpovím mu že toho 11tého je to hezčí, tak at prý přijdu zítra v 10 na příjem. No měla jsem co dělat, abych udržela slzy, byl to šok. Z ordinace jsem vyšla s úsměvem a už se mi kutálely slzy. Nemohla jsem tomu uvěřit, že už za chvilku budeme mít naší malou holčičku u sebe. Hned jsem to volala přítelovi a ten mi to skoro nevěřil, když jsem mu oznámila, že zítra se jde rodit, v telefonu bylo slyšet, že ho to taky dojalo. Sice jsem to chtěla všechno přirozeně, žádné vyvolávání, ale nedá se nic dělat. Navíc jsem se na maličkou už tak těšila, že jsem každý den pozorovala, jestli se něco už neděje, ale nic.

10.4. jsem si ráno v 8 hodin dobalila všechny věci do porodnice a v půl 10 se jelo. Na příjmu jsem pak strávila asi hodinu a půl. Byla tam taková starší sestra a trvalo jí napsat do počítače 1 slovo snad 5 minut. Mezitím za dveřmi na hekárně rodila jedna paní a já poslouchala, jak statečně prodýchává kontrakce a v hlavě si říkala, že tam už za pár hodin budu takhle ležet já a prodýchávat, hekat, funět…

Konečně jsem tedy dostala už náramek na ruku a byla poslána na oddělení šestinedělí. Přítel mi pomohl s taškou a odešel domů s tím, že až se něco bude dít, tak ať dám vědět. Rozloučili jsme se a sotva se zabouchly dveře, tak se mi zas spustily slzy. Nejradši bych, aby tam byl se mnou po celou tu dobu. Pak přišla sestra a že prý mi udělají zátěžový test s oxytocinem (který nesmí vyvolat ještě porod, kdyby jo, tak by ho museli zastavit). Test proběhl v pohodě, žádné kontrakce, nic, pohoda.

Po obědě jsem si četla časopisy a netrpělivě čekala, kdy už mi zavedou tu tabletu na vyvolání porodu. Zeptala jsem se sestry, v kolik mi to dají. Ta mi odpověděla, že tak na tu 10 večer mi zavedou 1.tabletu, která ještě samotný porod nevyvolá, ale je na uzrání čípku. Padla 10. hodina večer a kdybych věděla, co mě čeká, tak asi uteču domů. Otevřely se dveře od pokoje a vešla sestra s tabletou, zavedla mi ji a zopakovala to co sestra, které jsem se ptala, v kolik mi to zavedou. Ještě dodala, že mohu mít lehké bolesti v podbříšku, tak ať si když tak přijdu pro injekci, kdyby byly větší. Ale že se to prý nestává a ráno mi dají už tu 2.tabletu na vyvolání. Vše jsem odkývala a šla spát, ale než jsem stihla zabrat, tak mě začalo bolet silnějš v podbříšku, tak jsem si šla na sesternu pro injekci a šla dál spát. Asi po dalších 15 minutách jsem zas cítila bolest, ale spala jsem dál.

Pak se intervaly začaly zkracovat, až jsem se 12 hodin v noci probudila z polospánku už úplně, zkusila jsem se projít. Myslela jsem si, že je to z té tablety normální. Pak jsem si lehla, ale bolesti mě nutily se převalovat z jednoho boku na druhý. Bolest se stupňovala, tak jsem asi ve 12:15 šla opět na sesternu, že mám snad v kuse tvrdé břicho a celkem nepříjemné bolesti. Odpověděla, že natočíme miminko. Připevnila mi sondičky na břicho a odešla, za 5 minut jsem ji musela zavolat zpět, že ty bolesti jsou příšerné a mám neskutečnou žízeň.

Podívala se na ty čáry, co tam psal ten přístroj (teď už nevím, jak se to jmenuje) a zhrozila se. Volala doktorce, že to tam lítá (řekla to těmi jejich lékařskými názvy). PA mě přišla zkontrolovala a výsledek byl „otevřená na špičku prstu a ihned dát kapačku na spravidelnění kontrakcí“. Ano, tableta, která mi porod vyvolat ještě neměla, tak už to všechno rozeběhla. Myslela jsem, že z těch bolestí omdlím, co mi způsobila ta blbá tableta, ale po kapačce zpravidelněly a už se to dalo, byly asi po 2-3 min a pak po 4-5. Sestra mi na pokoj musela jít sbalit věci, protože já jsem nebyla schopná. Na vozíčku mě odvezli z oddělení šestinedělí na hekárnu, na tu samou postel, kde prodýchávala kontrakce ta paní, když mě přijímali.

Hned jsem volala přítelovi, že už se mi rozjel porod, ať přijde. Ve 13:20 byl u mě, já už pomalu neviděla z těch kapaček, co do mě pouštěli, viděla jsem všechno rozmazaně. Oba jsme byli nevyspalí, takže po 3 hodinách jsme oba už usínali, přítel s hlavou na stole a já v posteli, kde jsem prodýchávala a ve 3-4 minutové pauze jsem usínala a už se mi zdály i sny. Doktorka mě chodila konolovat, jestli už se otvírám. Ve 3 hodiny ráno jsem byla na 1 prst, to už jsem věděla, že to bude nekonečné, ve 4 ráno na 2, to mi píchli epidural. Ten mi doktorka píchla blbě, víc na levou stranu, takže po chvilce jsem pravou stranu cítila zas normálně, jenom ta levá byla byla necitlivá.

V 5 ráno jsem byla na 3 prsty, rozhodlo se, že mi píchnou vodu, pouštěli do mě snad litry oxytocinu, po kterém jsem měla ještě tak 5× horší bolesti. V 7 ráno pořád jen na 4 prsty, už nevěděli, co se mnou. Ještě se tedy čekalo, přítel mi podával pití a držel mě za ruku, byl mi obrovskou oporou, bez něj bych to tam nezvládla. V 9 ráno mi udělali klystýr, chodila jsem do sprchy, pak po chodbě…mezitím už během 2 hodin porodila jiná maminka a já pořád nic. Už mi řekli, ať si sundám všechny prstýnky, řetízky, kdyby to byl císař a musela jsem podepsat nějaké papíry.

Nakonec asi kolem 12. hodiny do mě nacpala porodní asistentka ruku a dokola mi opakovala, ať se uvolním, že jsem strašně stažená, ale to vůbec nešlo. Byla to taková bolet, že jsem řvala. Pak mi říká „Chcete něco říct? Už je tam ze 4 na 8.“ Tak nevím, jestli mě nějak otevřela rukou nebo co, ale hodně mi pomohla, byla i moc milá. Takže jsem si dala ještě sprchu, s přítelem se prošla po chodbě a pak mi porodní asistentka řekla, ať si lehnu na pravý bok a až se mi bude chtít tlačit, tak ať jí zavolám.

Za chvíli už jí volám, že cítím tlak na konečník, tak prý ať ještě netlačím a lehnu si na postel. Znova do mě nacpala ruku a opakovala, jestli chci jít rodit, tak ať se uvolním, že mi chce pomoct. Tak jsem se nějak překonala a zkusila se uvolnit. Pak mi řekla, ať si přejdu na porodní sál (v chomutovské porodnici je propojený s hekárnou) a vylezu si na porodní lehátko. Tam jsem se tedy nějak vyšplhala.

Bylo 13:00 a další instrukce zněly „Chytněte se pod koleny a při každé kontrakci tlačte“. Tak jsem při každé kontrakci tlačila a řvala jak tur, protože jsem hodně hubená a myslela jsem, že mě to rozerve na cucky. Bolest neskutečná, takže mezi tím, co jsem tam řvala, asistentka volala doktorovi, ať jde k porodu. Místo jednoho přišli 3 doktoři, podívat se na tu hysterku, co tam tak ječí. Bylo to nemožné být zticha, z té bolesti jsem ani toho třetího doktora nevnímala, o tom jsem se pak dozvěděla až od přítele, který koukal z hekárny.

Tlačila jsem, co mi síly stačily, asistentka mi říká „Nebručte, zbytečně vám utíká vzduch“, ale jinak mi to nešlo. Řekla mi až pozdě, že mám bradu tisknout na prsa, sama mi jí spíš teda přitlačila a skoro mi ležela na břiše. Za chvíli vyklouzla hlavička, malá měla pupeční šnůru kolem krku, takže jí museli přestřihnout a po chvilce vyklouzlo i tělíčko. Malá nebrečela, tak jsem se bála, jestli je všechno v pořádku.

Za chvíli mi oznámili, že máme holčičku, naše malá Helenka se narodila 11.4.2013 ve 13:07 s mírami 2 900 kg a 49 cm. Pak následovalo šití, to jsem si taky teda užila, byla jsem potrhaná i zevnitř, takže mě doktor šil asi půl hodiny, to byla taky strašná bolest. Pak jsem viděla přítele s Helenkou v náručí. Když mě došili, tak mi malou přiložili k prsu, krásně se přisála a já se v tu chvíli stala tou nejšťastnější mámou na celém světě. Konečně jsem měla maličkou u sebe a těch úporných 13 hodin za sebou.

Pak nás, čerstvou rodinku, nechali hodinu na sále o samotě a my se kochali naší novorozenou holčičkou. :) Dneska jsem už 14 týdnů po porodu a mohu říci, že mám to nejhodnější a nejkrásnější miminko na celém světě. Z celého srdce ji miluji, ji i jejího tatínka, oba jsou můj život a to jediné, co v životě mám. Samozřejmě taky nemohu zapomenout na mojí maminku, která mi dala život a kterou také moc miluji. :) Je to zároveň moje nejlepší kamarádka, které mohu říci úúúplně všechno a chci mít takový vztah i se svojí dcerkou. Děkuji za přečtení celého deníčku.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.7 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  31.07.13 00:33
krásná princezna

Krásná princezna a pěkný deníček. Také mám malou princeznu, která před pár dny oslavila 3 roky. Hrozně to letí a já se snažím užít si s ní každou chvilku, radši mám někdy doma nepořádek a jsem s ní. Je to nádherný mít krásnou holčičku, kterou nadevše miluji. Užívej si malé, ať pěkně roste a ať to tak neutíká, vždyť jinak půjdou za chvilku do školy a pak do světa. Nyní jsou ty nejkrásnější chvíle. Ještě prosím dotaz. Když bych chtěla také napsat deníček, to musím mít několik diskusí, bez toho to nejde? Když najedu napsat nový deníček, tak mi tam napíšou, že musím mít 20 diskusí. Je to opravdu tak? Díky za info

 
Takymamka  31.07.13 00:51

Hodně zdraví a spokojenosti s holčičkou. Jinak přístup v porodnici teda děsný, obdivuji, že jste to zvládla ještě s pochvalou personálu. Podle toho popisu mi tam nepřišlo kromě toho miminka v závěru nic pěkného. Porod může být hezký zážitek s minimálni bolestí, pokud se do něj zbytečně nezasahuje.

 
lloren
Zasloužilá kecalka 637 příspěvků 31.07.13 01:52

Krásný deníček :-) měli jsme to hodně podobné já rodila od úterka a porodila jsem až ve čtvrtek odpoledne :-( myslela jsem že to nedám ale za odměnu mám krásnou holčičku a uvažuji o druhém :-) a to nejsem ani půl roku po porodu at se vám daří

 
palapa
Závislačka 2910 příspěvků 31.07.13 06:31

Pekny denicek. Akorat ty fotky bych trochu zcenzurovala ;-)

 
Bobsh
Závislačka 3671 příspěvků 31.07.13 08:34

Hodně podobný porod jako jsem měla já, taky jsem porodila nejhodnější a nejkrásnější holčičku akorát o kilo dvacet těžší, ale délka stejná. A rodila jsem vyvolávaně 17 hodin, ty jsi měla útěchu v císaři, mě řekli že mi ho neudělají i kdyby to mělo dopadnout jakkoliv :zed: nakonec jí zlomili klíční kost jak ji rvali ven a nehýbala s ní 17 dní, teď je malé devět měsíců a už mám červíčka v hlavě, že půjdeme do druhého, ale porodnici si vyberu jinou. Hodně štěstí a zdraví vám všem.

 
Terez_v
Ukecaná baba ;) 2293 příspěvků 31.07.13 10:19

Krásné! zvládla jsi to skvěle :kytka:, ale číst už si nic podobného nebudu ( myslím to samozřejmě v dobrém),ale mám pak hrůzu z toho co čeká mě :)
Přeju hlavně zdravíčko! :andel:

 
verulicek  31.07.13 11:05
:kytka:
 
zrofka
Závislačka 4208 příspěvků 31.07.13 13:23

Gratuluji, taky jsem rodila v Chomutovské porodnici..a byla jsem max. spokojená.. :mavam:

 
fibingerka
Kecalka 404 příspěvků 12 inzerátů 31.07.13 15:11

To jsou tedy HOVADA, s prominutím. Ale hlavně, že mimi byla OK.

 
hmvpapir
Ukecaná baba ;) 1540 příspěvků 23 inzerátů 31.07.13 21:48

Hezký deníček, nakonec jsi to zvládla. Máš krásnou holčičku :-)
My teď čekáme 2.princeznu, termín máme v září. Už se taky nemůžeme dočkat :-) Naše první byla taky maličká, když se narodila. Dneska je z ní velká slečna :-)
Tak ať vám dělá jenom samou radost :-) :kytka:

 
alexxa
Ukecaná baba ;) 1614 příspěvků 31.07.13 22:14

No teda to koukam jak dlouho jste pri vyvolani rodily, me praskla voda v nedeli vecer do uterka me nechaly ale jelikoz se nic nedelo v utery v 9 rano mi daly cipky tabletu a kapacku a v 11:05 byla mala na svete. No, ale i ty 2hodky mi daly co proto nakonec mi musely dve asistentky skocit na bricho a pomoct mi. Chtela bych druhe miminko, ale ta bolest me stale desi…
Jinak gratuluji a preji hodne zdravicka. :kytka:

 
katka379  31.07.13 22:23

Ahojky, gratuluju ke krásné holčičce :kytka:. Moc ale nechápu, co se tvému gynekologovi nelíbilo na velikosti malé :think:. Řekla bych, že byla spíše prťavé mimi, než že by byla velká, např. můj syn měl 4.050 a 52 cm :lol:. Nevím, jestli by to vzhledem k tvému zdravotnímu stavu šlo, ale myslím, že měl s vyvoláváním počkat, nemuseli pak do tebe ládovat všechno možné :cert:. Ale hlavně, že to dobře dopadlo :mavam: Jo a já u porodu taky řvala, strašně :mrgreen: Málem jsem zbourala porodnici…tak si z toho nic nedělej, nejsi v tom sama ;)

Příspěvek upraven 31.07.13 v 22:24

 
Raduskaa
Kecalka 289 příspěvků 31.07.13 22:57

Jako by jsi popisovala můj porod :) užily jsme si…ale máme doma krásné princezny :-) :srdce:

 
zavlacka
Kecalka 445 příspěvků 01.08.13 21:48

Také jste mi připoměla můj porod. který trval od pondělí do čtvrtka taky vyvolávaní stím že, mi to nechali protrpět celé bez utišujícího přípravku. To jsem rodila v Mostecké nemocnici. A to nám je 8 týdnu.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček