Jak nás zachránil lesní skřítek

Shakti.T  Vydáno: 07.11.14

Při výchově dětí není dobré mít nastavené pevné hranice. Někdy stačí jen hradbu trochu snížit či hranici nechat pružnou. Někdy je také dobré přimhouřit oči racionálního myšlení a vpustit tam trochu či více dětské fantazie.

To je ona...Láska s velkým L
6 komentářů

Patříme k rodičům, co se snaží dítě co nejvíce pochopit, co nejméně traumatizovat a nenutit ho do věcí na které není evidentně připravené.

Když měl syn dva roky, dostal od prarodičů velký papírový domeček na hraní, který slouží taky jako omalovánka. Hned si ho zamiloval. Trávil v něm hodně času, měl tam hračky, nářadí a opravoval ho. Jak už to tak bývá, dvouleté děti k papírovým věcem moc šetrné nejsou. Snažili jsme se ho různě lepit, ale marně. Zničil ho tak, že z něj byla jen papírová placka. Když syn usnul, spálili jsme ho s těžkým srdcem v kamnech. Ale jak mu to vysvětlit? O pravdu asi dvouleťák nestojí.
Nebo mu máme říct?

„Milej, zlatej, neumíš si vážit věcí, zničil jsi domeček, a tak jsme ho hodili do kamen.“ Následuje křik, vztek, smutek, zoufalství a prolije se spousta slz. Tak to nepůjde.

A tak se zrodil lesní skřítek.

Ráno se syn probudil a hledal domeček. Vzala jsem ho do náruče a začala vyprávět o skřítkovi, který nás přišel poprosit o domeček pro lesní zvířátka. Venku prší a zvířátka jsou celé promáčené a pláčou. Skřítek ví, že Mikeš je hodný kluk a zvířátkům by pomohl.

Syn neplakal. Trošku popotáhl snoplík.

Abych zachránila situaci, popsala jsem mu skřítka. Jaké měl vousy, oblečení a veliké boty. Malý se začal smát z plných plic a já věděla, že to mám v kapse.
Když přišla babička a ptala se na domeček, zarazila jsem se a čekala na reakci.

Syn prohlásil, že ho mají v lese zvířátka a neprší na ně. U toho se smál.

Mikeš byl hodně uplakané miminko. Do 5,5 měsíce spal přes den jen v šátku a v noci s námi v posteli. A spí s námi pořád. Teda, postýlku má svoji bez šprušlí a má ji přiraženou k naší posteli, takže je to jedna velká postel. Nikdy jsme ho nenutili spát samotného. Vyžadoval naši blízkost, tak jsme plnili jeho potřeby. Uspávali, byli tu a jsme pro něj.

Kolem 6. měsíce jsme mu na odpolední spaní pořídili hacku (pro nezasvěcené je to textilní kolébka). Moc se mu tam líbilo a jeho závislost trvala donedávna.
Jednou jsem ho zkusila dát na odpolední spaní do postýlky, ale bylo to šílené divadlo, a tak jsem pochopila, že na to ještě není připravený. Spal v hace a byl spokojený.

Pěkně usnul po obědě a do večera byl plný sil. Narážky okolí, že už je veliký a tohle by teda jako nedopustili, mi šly jedním uchem tam, druhým ven. Vím, že to chce jen čas a ne ho někam tlačit, když se na to necítí, jen aby okolí bylo spokojené. Pro nás je důležitější syn než okolí. Nechala bych ho tam spát i do tří let, kdyby to jeho duše potřebovala, ale rozhodl se jinak. Přestal mi po obědě spát. Dva dny nespal, jeden den zase jo. A tak se to opakovalo. Naznačil mi tím, že je čas pro změnu. Schovala jsem haku do skříně.

Ale jak mu to vysvětlím? Pravdu?

„Jsi už velký kluk a budeš spát nebo odpočívat v postýlce. Haku jsem schovala.“
Následoval by křik a hněv. Cítil by nespravedlnost a s největší pravděpodobností by dostal ten silný záchvat vzteku, co se poslední dobou z ničeho nic objeví.

Když se začal ptát na haku a s hrůzou koukal, že ji nevidí, začala jsem mu vyprávět, že tu byl zase ten skřítek a prosil nás o půjčení haky. Že se v lese narodilo nové srnčí miminko a hodně pláče. Potřebuje ji víc než on. Skřítek taky říkal, že když Mikeš bude chtít spát nebo odpočívat, má jít do postýlky. (Podotýkám, že syn si v postýlce jen hrál, ale nelehl si, jen večer.)

Po obědě šel na nočník, natáhl si kalhoty, sundal si papučky a utíkal do postýlky.

„ODPOČÍÍÍÍVAT, MAMÍÍÍ, DUDU PLOSÍM, PŘIKRÝT.“

Nemusím ani popisovat, jak mě tím dostal. Ležel tam, já pomyla nádobí a šla mu přečíst pohádku. Jednu, dvě, tři, čtyři. Pak jsem šla uklízet a on si ještě spokojeně prohlížel knížky. Už je připravený. Odpoledne už ani dudlík nechce a někdy odpočívá, někdy usne.

Poslední dobou mu vyprávím, že dudlík je pro miminka a on je už velký kluk (má ho jen na noční spaní). Vyprávím mu, že nás večer navštěvuje skřítek a říká, že jim v lese chybí dudlíček pro zvířecí miminko. A už bude Mikeš chtít, tak ho má miminku darovat.

Mikeškovi se to docela zamlouvá. Už vypráví, že je chlap a dudlík donese miminku a pak dodá. „ALE DNESKA NÉ!“

Nevíme, jak dlouho to bude trvat. Necháme mu čas a on se sám rozhodne, kdy je připravený se ho vzdát. Jen doufám, že to proběhne stejně tak nekomplikovaně a bez slz jako doposud.

Děkujeme ti, skřítku, že jsi s námi a pomáháš Mikeškovi zvládat náročné situace a taky doufám, že s námi budeš i nadále.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
Stránka:  1 2 3 Další »
 Váš příspěvek
 
Dooma
Stálice 51 příspěvků 07.11.14 02:24

Jéé to je bomba :) aneb fantazii se meze nekladou :) :hug:

 
pomenkova
Generální žvanilka 24098 příspěvků 07.11.14 06:33

;) :kytka: hezke :kytka: :srdce:

 
čertík Bertík2013
Povídálka 18 příspěvků 07.11.14 07:06

Hezké :potlesk:

 
tasa
Echt Kelišová 7562 příspěvků 07.11.14 07:16

To je pekny

 
Kissminka
Kecalka 469 příspěvků 07.11.14 07:29

Jé to je hezké :)

 
TerezkaW
Ukecaná baba ;) 1622 příspěvků 07.11.14 07:40

Pěkný :)
My jsme dali dudlíka našemu pejskovi, protože byla bouřka a bál se. Dudlík ho uklidnil ;)

 
-Azzurra-
Zasloužilá kecalka 715 příspěvků 07.11.14 07:56
:potlesk: :potlesk: :kytka:
 
vantili
Kecalka 207 příspěvků 07.11.14 08:13

Tak hlavně ať vám to dlouho vydrží :) Já mám doma 3,5 letou cácorku a ta už si jen tak něco namluvit nedá :lol:

 
Jitka79
Závislačka 3202 příspěvků 07.11.14 08:17

Moc pěkně napsané :potlesk:
Oba skřítky/Mikeška i toho lesního/moc zdravíme :mavam: :mavam:

 
monifix
Závislačka 2638 příspěvků 07.11.14 08:32

Krasne

 
Matýsek21
Nováček 5 příspěvků 26 inzerátů 07.11.14 08:38

Nádherné, opravdu mě to dostalo :srdce: :)

 
Vichrice
Ukecaná baba ;) 1420 příspěvků 07.11.14 08:53

Výborné :kytka:

 
8-P
Ukecaná baba ;) 1531 příspěvků 07.11.14 09:01

To máte pěkně vymyšlené :lol: :mavam:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 07.11.14 09:11

Přijde mi to, že jsi prostě jen měla štěstí, že tvé dítě přijalo skřítka kladně. Věř, že ne všechny děti by byly ochotny tuto pohádku vyslechnout a co víc, vzít si to všechno k srdci. Ještě dotaz - máš jen jedno dítě a jsi s ním doma? Ne všichni mají svůj život uspořádaný tak, aby se s dětmi mohli takto mazat a bezmezně se jim přizpůsobovat a plnit jejich přání. :kytka: Tím určitě nechci znevažovat tvoji výchovu, naopak, líbí se mi. Jen píšu zase něco z té druhé strany. ;)

 
Balatonek
Ukecaná baba ;) 1184 příspěvků 07.11.14 10:10

Krasny, takhle bych to chtěla taky zvládat, jeste máme ale dost casu :)

 
Uživatel je onlineLada84
Ukecaná baba ;) 1286 příspěvků 07.11.14 10:33

@Tiger-lily Presne tak. Se dvema detmi 18 mesicu od sebe si nedokazu predstavit, kde bych brala cas na dlouhe vysvetlovani, to by slo jen v pripade, ze bych druhe dite, to mladsi, proste porad prehlizela, protoze mi pece a vychova o starsi bere veskery cas ;)
Jinak je to ale zajimava metoda, o tom zadna. Do urciteho veku, resp. mentalniho vyvoje ditete muze byt pekne aplikovana :palec:

 
Yassmin
Kecalka 464 příspěvků 07.11.14 10:37

Je nutné připomínat, že druzí to tak doma mít nemusí? Jasně, že se to jiné mámě nemusí povést - třeba nebude tolik trpělivá nebo není natolik klidná, aby zvládla celou situaci ustát. Proč je nutné připomínat, že ostatní takové štěstí nemají? Jde vážně jen o štěstí? Co když předáváme dětem něco z nás mnohem dřív, než se vůbec narodí? Naše očekávání a naše nálady, neuskutečněné sny a neukojené potřeby? Co když jsme to my (a že jsme to my!!!), kdo především formuje naše děti? Jasně, genetika má svůj význam - mnoho podědí, ale naše smýšlení, přístup, naše výchova ovlivňují děti především.

Milé autorce přeju, aby vydržela, nenechala si vzít svoje nadšení a pochopení pro věc (pro děti).
Nemyslím, že píšeme deníčky jen proto, abychom se chlubily, jak právě MY to doma zvládáme - je to jen sdílená radost s ostatními ;-)

 
aaababy
Ukecaná baba ;) 1271 příspěvků 07.11.14 11:16

@Tiger-lily jde to a vysvetlit netrva dele nez dite odseknout a pak jeste poslouchat krik a plac nebo vztekani to asi zabere vic casu. Ja mam dve deti a vubec me nenapadlo ze bych,, nemela cas " neco vysvetlit a to k tomu delam ucetnictvi. Ja si spis myslim ze to nektere maminky nezvladnou ukocirovat v klidu s laskou. :nevim:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 07.11.14 11:19

@Yassmin Myslím, že má smysl sem dát i jiný pohled. Autorka to píše tak, že takhle to prostě je - viz hned první odstavec. @aaababy nepíšu nic o odsekávání :think: jen, že skřítek není všemocný a nefunguje na všechny a vždycky

 
Cukřinka
Ukecaná baba ;) 2343 příspěvků 07.11.14 11:43

Denicek se mi libi a souhlasim s tim, ze na kazde dite funguje neco jineho (proc z toho tady delat kovbojku?) Moje dvouleta dverka se dlouho identifikovala (po te, co jsme ji vzali na zapasy v Tokiu) se zapasniky sumó. Chtela cvicit jako sumo, jist jako sumo a ptala se „co by udelal sumo, kdyby…“ jako navod na reseni nejake situace. Z dospelackeho hlediska je predstava dvoulete, hubene, blondate holcicky, co chce byt jako dvoumetrovy metrakovy Japonec mozna zvlastni, ale ji se to libilo a my si tu magicnost uzivali radi s ni. Nejsem pro lhani detem (ve stylu „kdyz nebudes jist, prijde vlk a sni ti to“, coz treba zkouseli prarodice), ale otevrit se detskemu svetu a chapani je urcite obohacujici. A o tom ten denicek podle me je.

 
NikSo
Ukecaná baba ;) 1482 příspěvků 07.11.14 11:46

Krásné zvladnuti situace..u nas takto fungovalo hned nekolik postav, spis zviratek které se koukali jak to ci ono dcera dela..postupem veku to vymizelo a presli jsme do realu který uz chapala..na syna to neplati..zatim..ale ma jinou povahu nez prvorozena dcera..

 
Katy 7
Závislačka 3850 příspěvků 07.11.14 12:43

Moc pěkné :potlesk: To se mi moc líbí.

 
electrac
Povídálka 37 příspěvků 07.11.14 13:37

Pavli moc krásné. Obdivuji ze to tak hezky pochopil a ze jdi to tak krasne vysvětlila. Já mužů vysvětlovat a vysvětlovat a dostane se mi vždy odpověď neeeeeeee
e :-D ale malá slíbila, ze dá cumlicek certovi, tak jsem zvědavá jestli se to povede. Obdivuji také tvoji trpělivost. Já vždy takhle trpělivá nejsrm, ale snažím se. Snad se brzy uvidime, zdravuj Mikeska :-) M+J+E :srdce:

 
Shakti.T
Kecalka 373 příspěvků 07.11.14 13:40

Děkuji moc za milé příspěvky :)

@Tiger-lily Myslím,že to není o štěstí. Na každé dítě zabírá něco jiného a když vypozoruješ co zabírá na tvé děti, tak to můžeš hravě použít. Lesního skřítka jsme zvolili, protože trávíme v lese či v přírodě hodně času. A syn je k přírodě hodně nakloněn, miluje veškeré lesní bytosti-skřítky, víly, lesní žínky, zvířátka. A ano, mám jedno dítě, jsem s ním doma a věnuju se mu. Myslím si, že tohle jde provádět i když máš dětí víc, jelikož to znám i od svých kamarádek. Jedna má dokonce dětí pět a každému vysvětluje a snaží se mu věnovat. Vysvětlování zase tolik času nezabere.Ta pohádku co jsem mu o skřítkovi povídala trvala chvíli a pochopil. Kdybych mu to řekla ale narovinu, tak výstup co následuje trvá nejméně hodinu a pár dalších dní. A jak píšeš, že né každý má život tak uspořádaný? No, jaký si to uděláš, takový to máš. Tohle má každý ve svých rukách.
A je to náš pohled na určité situace. Rozhodně to není myšleno tak, že kdo to dělá jinak jedná špatně. TO ROZHODNĚ NÉ. Tohle je pouze náš životní příběh…

 
Krakatice88  07.11.14 13:53

Deníček je pěkný. Ale nelíbí se mi, že je v deníčku naznačováno, že je to buď a nebo. Buď superjemný přístup s pohádkovou bytostí, nebo „milej zlatej, neumíš si vážit věcí…“ Ono jde přece říct i pravdu a přitom dítěti nijak neublížit. Můžu uvést jako příklad to, když jsem synovi „vzala“ dudlík. Jednou jsem mu ustřihla špičku a večer, když šel spát, mu dudlík nešel tahat, vzal ho do ruky a prohlížel si ho, co se mu stalo. Řekla jsem mu, že dudlíček je rozbitý, má tam díru a už nejde dát do pusinky. Tak že s ním může spinkat a mít ho v ručce. Několikrát jsem mu to jemně zopakovala, pohladila jsem ho a odešla. Usnul bez jediné slzy, pár dní ho držel v ruce při usínání a pak šel do koše a syn si ani nevzpomněl. Tímto deníček nechci kritizovat, pohádka se zvířátky se mi líbí, jen jsem chtěla okomentovat to srovnání přístupů. :kytka:

 
Shakti.T
Kecalka 373 příspěvků 07.11.14 13:57

@electrac Ahoj maminečko :hug: děkuji :) Mikeš miluje pohádky, takže možná i to pomohlo k pochopení situace, když jsme mu to podali pohádkovou formou.Byli jsme se v lese podívat na krmelec, kde každoročně v zimě nosíme kaštany a tam jsem mu vyprávěla, že se narodilo liščí miminko a nemá dudlíček, tak říkal, že ho doneseme do toho krmelce. Ukazoval přesně do které přihrádky ho dá, ale dodal „potom, až se Mikíšek připraví“ :lol: Tak uvidíme, kdy to bude. :mrgreen:

 
Shakti.T
Kecalka 373 příspěvků 07.11.14 14:06

@Krakatice88 Je to tak psané, aby byl vidět kontrast mezi pohádkou a pravdou. Kdybych mu chtěla říct pravdu, určitě nezačnu větu „Milej zlatej“ :mrgreen: Deníček jsem psala ve 3 ráno, takže možná má nějaké mouchy. :) Ale vím, že kdybych mu řekla pravdu jakkoli, bylo by to se slzami. Znám ho :)
Nechci tě nijak urazit, ale pravdu si mu neřekla ani tak. Pokud by si říkala pravdu, tak řekneš, že jsi mu dudlíček ustřihla. Nebo kde je pak pravda? Myslím, že v některých situacích je prostě lepší neříct celou pravdu ( jako si to udělala ty) nebo to říct pohádkou. :)

 
Claire7
Závislačka 2566 příspěvků 07.11.14 14:22

Hezky napsane :kytka:

 
tezes
Stálice 86 příspěvků 07.11.14 14:34

Inspirace :kytka:

 
lídaV
Zasloužilá kecalka 710 příspěvků 07.11.14 17:19

:potlesk: my máme doma zase „ŠOTKA“ a funguje stejně dobře :potlesk:

 
hanka.br.
Extra třída :D 13943 příspěvků 07.11.14 17:43

Moc se mi líbí citlivé jednání se synem, které ho jednak nestresuje a které ho zároveň učí pomáhat potřebným. Myslím, že váš přístup je nádherný a citlivý, dojala jsi mě. Objevil se tu názor, že při dvou malých dětech na něco takového prostě „není čas“…Chápu, že ne všichni dvě děti po sobě plánují, ale spousta maminek ano. Kvůli navazující mateřské, kvůli tomu, aby děti byly „parťáci“, jenže nic z toho podle mě nevyváží komfort mít na své dítě dostatek času. A poskytnout mu to, co dítěti dáváte vy. :kytka:

 
mlsalkaM
Kelišová 6080 příspěvků 07.11.14 18:04

:potlesk: super

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 07.11.14 19:00

@Shakti.T :kytka: váš příběh je krásný, takový poklidný. jak píšeš, já si to třeba udělala jinak, takže to mám jinak, ani nejsem skřítkový typ, jsem spíš přes ten tvrdej reál :lol:

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 07.11.14 19:23

Zajímalo by mě, jak jsi přišla na to, že je připravenej odevzdat dudlík? Přece kdyby byl připravenej, tak bys nemusela vymýšlet báje a pověsti, ale prostě by ti ho dal sám, protože už by ho nechtěl. Trochu si odporuješ.

 
Shakti.T
Kecalka 373 příspěvků 07.11.14 20:09

@kacz Já nepsala, že je připravený :nevim: asi špatně čteš nebo hledáš něco abys to tu opepřila.
Cituji větu, ze svého deníčku, kterou si nejspíše přehledla.
„Nevíme, jak dlouho to bude trvat. Necháme mu čas a on se sám rozhodne, kdy je připravený se ho vzdát.“
Vyprávím mu k tomu příběh adekvátní k věku, aby pochopil, že dudlík je pro miminka a né pro tak velké děti. Pohádky jsou přece určené dětem a k jejich životu patří. A pokud mu to pomůže překonat a pochopit určité situace, jsem pro. Já osobně jsem pro rozvíjení fantazie i u dospělých, život je pak krásnější. Takže není připraven, až bude, půjdeme ho dát do krmelce pro liščí miminko.Ty svým dětem klidně říkej pravdu, pro mě je humánnější pohádka.

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 07.11.14 20:25

@Shakti.T ježiš, já jsem se jenom zeptala, moje dítě už dudlík nemá dávno. Podle mě si odporuješ, pokud mu řekneš, že dudlíky jsou pro miminka a on je velký kluk, ale ať si ho i tak klidně nechá… ale tvoje dítě tomu asi rozumí, kdo ví.

 
Shakti.T
Kecalka 373 příspěvků 07.11.14 20:46

@kacz Dudlík má od miminka. Já mu ho dala, já si ho na něj naučila, takže nemám právo mu ho brát. Musí to chtít sám. Dudlík je pro dítě jako nejlepší přítel, když mu ho jen tak vezmeš, cítí se jako by někoho blízkého ztratil.
Dvoutelé dítě rozumí víc než si myslíš. On ví, že už není miminko, ale je pro něho těžké se ho vzdát. Je to pro něho psychicky náročná situace a my jí chceme zvládnout bez újmy a slz. Až bude chtít, dá ho a my mu dáme čas.
Mysli si co chceš, je to náš syn, náš život a my jsme rádi za to jak jednáme.
Tvé dítě nemá už dávno dudlík? no a? Mé dítě ho stále má a mě to nevadí. :)

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 07.11.14 20:51

@Shakti.T já si nemyslím nic, já bych mu ho prostě nechala a jednoho dne ho už nebude chtít, nebalamutila bych ho nějakou povídačkou o tom, jak zvířata mají dudlíky. Proč jsi s tím vlastně vůbec začala?

A rozpadlej papírovej domeček bych mu taky klidně nechala na hraní, proč ne? Ty mu ho spálíš a pak mu vykládáš nějaký pohádky, nebylo by snazší mu ho prostě nechat?

 
Shakti.T
Kecalka 373 příspěvků 07.11.14 21:09

@kacz :mrgreen: Děvče, já se ti nemusím ospravedlňovat a nechci vést unavné debaty.Je to můj život a jak ho vedu je moje starost. Starej se hlavně o ten svůj, ten je pro tebe důležitý. Asi budeš odbornice přes mé dítě, že? Když domeček nestál, plakal. Chtěl ho mít takový, jaký byl, když byl nový.
A proč jsem s tím začala? Nechci žít suše a nudně, nechci dítě trápit a přidělávat mu starosti, nechci ho traumatizovat. Můj život je krásný a barevný, můj syn je úžasný, miluje pohádky, my milujeme ho a tak to prostě je. Musím jít, můj muž mi dělá večeři a pak budeme sedět spolu u kamen a vést lepší debaty. Měj se hezky a žij život podle svého… :kytka:

 
kacz
Závislačka 4613 příspěvků 07.11.14 21:17

@Shakti.T a jéje, člověk se nemůže ani na nic zeptat… mě prostě jenom zajímalo, že na jednu stranu nechceš dítě do ničeho tlačit a na druhou stranu si vezmeš do hlavy, že by měl odevzdat dudlík. Tak to prostě moc nechápu.

 
kapuletka
Kecalka 321 příspěvků 07.11.14 21:41

@kacz jdi rýpat někam jinam :mavam: @Shakti.T moc se mi váš přístup líbí, snažím se to dělat podobně, ale nemám asi tolik trpělivosti jako ty a sem tam mi ujedou nervy, pak toho strašně lituju. Máte to super zařízené :palec:

 
janickakr
Kelišová 6556 příspěvků 07.11.14 22:52

Moć krasny a citlivy pristup k malemu:-) uplne citim pohodu a klid…

 
Freyaa
Extra třída :D 10052 příspěvků 07.11.14 22:54

Já jsem na tyhle báchorky pěkně doplatila když jsem si nedala pozor a dcera mě nachytala. Těžce se mi vysvětlovalo že maminka lhala. Od té doby už říkám jen pravdu a když jsou slzicky snažím se vysvětlovat nebo odvést pozornost.

 
lornie
Zasloužilá kecalka 865 příspěvků 07.11.14 23:30

Respekt k výchově tohoto typu mám a sama jsem ho vlastně párkrát u své dnes dvou a půl leté holčičky uplatnila. Ale brzy jsem (v případě naší holčičky podotýkám, ale mám zkušenost i od kamarádek podobně smýšlejících) přišla na to, že děti jsou mnohem silnější, než si sami myslíme. Kolikrát předjímáme neštěstí (pláč, scény), a tak vymýšlíme nějakou pohádku, aby ustáli nepříjemnou realitu. Ale pokud jim i velkou nepříjemnost vysvětlíme citlivě, unesou ji, cítí-li rodičovskou podporu. Já bych proto dítěti nevymýšlela náhradní pravdu, ale pokusila se ho nepříjemnou realitou provést a nabídnout mu cestu, jak ze smutku ven - to už záleží na každém dítku, co na něj funguje. Pravda, přiměřeně dávkovaná, je podle mě nejlepší cesta, jak dítě naučit čelit překážkám. Už jen proto, že pokud by se naše „lež“ (i když dobře míněná) provalila, mohlo by to mít dost nepříjemný dopad.

Toť jen můj příspěvek do diskuze. Věřím, že autorka jednala dle svého nejlepšího vědomí, nesoudím, ale ukazuji i úskalí, na která mě přivedla vlastní rodičovská zkušenost :mavam:

 
Arome danka.02
Kecalka 109 příspěvků 07.11.14 23:43

Krásně napsané :kytka:. Také preferuji citlivý přístup k dítěti :srdce:

 
Kamča.dalmatinka
Hvězda diskuse 46984 příspěvků 08.11.14 00:09

Deníček hezký. Měla sem stejný přístup jako ty. Také jsme povídali pohádky a vše dělali tak aby jsme malého nezranili a zbytečně netrpěl už takle malej.Dnes je mu sedum a mužu říci že toho lituju. Vyrostla z něho totiž taková křehká květinka. Je velice lítostiví a citliví a to dokonce tak, že jsme museli zažádat o status integrovaného žáka se zvláštním přístupem..

Myslím že někdy svim dětem děláme takovou opičí službu.. :? ale na to si musí každý přijít sám.

U druhého syna nebyl čas a už jsme i poučení děláme vše naférkovku. nechceš to, musíš, nechceš skončit s dudláním, prostě musíš. Myslím si že on už zná že život není pohádka a peříčko a že ten se ve světě neztratí ;)

 
svycarka
Kelišová 6328 příspěvků 08.11.14 07:29

Me to tedy rozneznilo :hug: u nas tedy funguje medved Balu :mrgreen: maly najednou nedudlikuje (22m) a to jsem si myslela, ze dudel mu prirostl k puse. Rada ctu, ze to priiiima mamy neresi dle tchynskovskych tabulek :potlesk: :potlesk:

 
svycarka
Kelišová 6328 příspěvků 08.11.14 07:32

@Kamča.dalmatinka Kamco nemyslim..ono to treba ani tak nebylo vama, jak povahou decka, kterou jste nechtene podporili. a treba do budoucna kladne.

 
bamba  08.11.14 08:35

Já tedy nevím, všichni tady tleskáte. Můj názor je, že lhát se nemá a vy dítěti lžete.
Jeví se vám správné od mala dítěti zametat cestičku, aby náhodou nezakoplo? Jednou dítě bude mít tolik rozumu, že pochopí, jak jste mu lhali a bude si myslet, že lhát se může.
Ve snaze být dokonalou matkou křivíte dítěti charakter.

 
hanka.br.
Extra třída :D 13943 příspěvků 08.11.14 08:41

@Kamča.dalmatinka Opravdu si myslíš, že z tvého syna je integrovaný žák se zvláštním přístupem, protože jste k němu v raném dětství přistupovali citlivě? To asi sotva, viď?

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 3 Další »
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele