Jak plyne život s batoletem

Genovesa  Vydáno: 22.10.12

Za pár dnů dovrší moje malá holčička 13. měsíc na světě. A tak mám i já potřebu sepsat tento deníček na téma, o kterém již bylo napsáno mnohé. Přesto mám pocit, že musím také něco napsat, jelikož to mé dítě je nejen nejkrásnějším dítětem na světě, ale mám pocit, že vzhledem k intenzitě, jakou zkoumá svět, bude minimálně géniem a jednou jistě předčí svými objevy minimálně Einsteina. I když kdesi v koutku duše tuším, že mám doma pouze obyčejné dítě s obyčejnými projevy. Projevy, kterými mi někdy slušně brnká na nervy. Což se mi před ní daří slušně utaji.

Mám štěstí, že náš běžný den začíná až tak kolem 7:30. Já vím, že mi mnohé závidíte, ale nebojte se, jinak se den zcela určitě podobá vašemu. A jestli ne, snad k nám přijde ještě další dítě, které mi to vynahradí. Ne nadarmo se říká klasická věta, že se člověku vše vrátí na dětech. Jakmile andílek otevře oči, již ukazuje na dveře od ložnice. Pronesu-li něco o vstávání, do mojí holčičky jako když střelí a málem při tom spadne z naší postele.

Nasnídáme se, přičemž dítě jako obvykle první slupne šunku, a to ostatní pojídá už s mnohem menším nadšením. Pití jako obvykle vypustí na pyžamo. Po propuštění ze spárů pětibodových pásů jídelní židličky se vydává na průzkum. Nejprve si přečte náš výpis z účtu. Naštěstí existuje e-bankovnictví s výpisem on-line. Protože ač dítěti již několik měsíců vysvětluji, že se papír opravdu nejí, udělá si z výpisu lahodný dezert a některé položky jsou tak nenávratně ztraceny. Za řevu je výpis zabaven a končí v koši.

Řev utichá. Je mi jasné, že jsem remízovala pouze v první bitvě. Celá válka neskončí ani večer, pouze nastane klid zbraní do rána. Nakouknu přes pult kuchyňské linky do obýváku. Jak jsem předpokládala, moje sluníčko se snaží mi zabrnkat na nervy vyhazováním kdysi pečlivě složeného oblečení z komody. Za jekotu a s úsměvem na rtech odklidím dítě do kuchyně. Na šuplík s krabičkami různého druhu, barvy a velikosti netřeba upozorňovat. Dcerce se dle očekávání rozzáří očka. Uklidím oblečení v obýváku a vrátím se ke dřezu. Dítě jásá, vyhazuje krabičky obloukem a já se při tom zvuku dojímám štěstím. Otočím se v touze přidat i vjem zrakový, který mě však uzemní. Dítěti se již nechtělo poměrně vysoký a dlouhý šuplík obcházet a natahovat se, tak si huplo dovnitř. Naštěstí šuplík něco vydrží. Skloním se pro ni, s jekotem ji vytahuji a odtrhávám ručky od madla šuplíku. Ne miláčku, do šuplíku se fakt neleze.

Uraženě se po čtyřech přesune do chodby, odkud se po chvíli ozývá nadšený výskot, bohužel náhle doprovázen podezřelým rachotem. Vlítnu tam a vyprostím řehtající se dítě ze změti prádla a zříceného sušáku. Marně přemýšlím, co ji na tom tak pobavilo a že se náš, jinak strašpytel, ani malinko nelekl. Přemístí se do obýváku a já pozoruju svoje zlatíčko, jak rozdává pusinky všem hračkám. Mamince nedá, to je jasné. V náhlém popudu pouštím růžové prasátko v blízkosti mimina. Prase zachrochtá a popoleze. Dcerka zafňuká a vrhne se zachránit do bezpečí máminy náruče, která si tak díky malé lsti vychutná nádhernou chvilku mazlení. Moje malá čertice by mi ji totiž jinak nedopřála.

Je půl desáté, sníme přesnídávku a jde se spát. Už před dveřmi do ložnice se dítě obvykle vzteky prohne do oblouku a přesvědčí ji až dudlík. Dneska už ji ale všechna ta práce docela zmohla a jde spát bez protestu. Letím uvařit příkrm. Jsem si vědoma, že nebudu-li dost rychlá, budu to dodělávat s vřeštícím miminem, visícím na mně jako koule na noze trestance. Uf, stíhám, snad stihnu i kafe a rychlé kouknutí na eMimino. Ba ne, místo obvyklých 30 minut si dnes moje malá čertice dala jen 20 a už se mě dovolává. Honem odklidím nedopité kafe z konferenčáku. Nedůslednost by byla vzápětí ztrestána flekem na dítěti i koberci, zato s radostným provoláváním ká-a, ká-a.

Jdu pro ni do postýlky, kde mě vítá radostným mňam. Jdeme papat a vydáváme se k babičce. Tam na nás čekají další radosti ve formě prolézáni po poličce skrz konferenčák tam a zpět, sundávání kulaté krytky kabelů, která je tak blbě dělaná, že ji budeme muset přilepit a hlasitých protestů, protože babička odmítá vydat do spárů dítěte poslední fungující budík.

To vše moji berušku značně unaví, takže se po návratu domů bez řečí odebírá spinkat. Já tu sedím a píšu tento deníček. Den ještě není u konce, další kola války nás před nočním příměřím ještě čekají, ale já se na ně těším. Při psaní tohoto deníčku si plně uvědomuji, jak jsem šťastná. Ač ne zcela věřící, děkuji bohu, že mi bylo dopřáno mít tohle malé stvoření, užívat si ho a pozorovat, jak roste a vyvíjí se. A modlím se, aby bylo na světě déle než já. Miluju toho tvorečka jako nikoho jiného na světě!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.1 bodů
 Váš příspěvek
 
kobrra
Stálice 71 příspěvků 22.10.12 08:14

Ahoj pěkný deníček. Mám stejně starého chlapečka jen ten už chodí sám, což je bezva. Nic před ním nezůstane v klidu. Naštěstí mi teda spinká víc. To chce ty rarachy pořádně utahat venku. My jsme i 5 hod venku a prcek spí jako dudek. Jinak mé snahy o čtení, kreslení a jiné kreativní činnosti jdou v niveč. Nejlepší pro něj je průzkum a hraní si s obyčejnými věcmi denní potřeby. Hračky drahé u nás nemají šanci. Přeji ti pevné nervy a usměvavé batolátko. :andel: :andel:

Příspěvek upraven 22.10.12 v 08:15

 
kerrankin
Závislačka 3168 příspěvků 22.10.12 09:47

Hezký deníček. U nás jsem zatím největší zábava já, tak se těším, až se malá taky vrhne na ty šuplíky a budu moct aspoň uvařit :)

@kobrra Některé děti prostě spí více a některé méně, nezávisle na tom, jestli celý den strávily venku nebo doma. Tyhle rady bych očekávala spíš od mojí matky :roll:

 
klara123
Ukecaná baba ;) 1505 příspěvků 22.10.12 10:01

Při čtení jsem se pobavila a zavzpomínala si, na to jak malá rabovala šuplíky a byla přitom potichu, jako myška :mrgreen: Moc hezký deníček plný lásky :srdce:

 
Kakika
Extra třída :D 13458 příspěvků 22.10.12 10:50

:mrgreen: :mrgreen: Když u nás malá rabuje šuplíky, tak potichu jak myška jsem já, abych na sebe nestrhla pozornost :lol: Největším zdrojem zábavy jsem zřejmě já :think: Tohle období tak rychle uteče, musíme si to užít plnými doušky :pankac:

 
kobrra
Stálice 71 příspěvků 22.10.12 11:00

Možná to jsou rady jako od mamky, ale mají většinou pravdu a zkušenosti. Takový čerstvý vzduch nikomu neublíží a jen prospěje. A nikomu neradím, ať si každý dělá co chce.

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17595 příspěvků 22.10.12 11:16

Hezké. Je prima, že to popisuješ s nadhledem a asi i s nadhledem vše zvládáš :)

 
Genovesa
Extra třída :D 10727 příspěvků 22.10.12 11:19

@kobrra Tož se mi tu nehádejte, baby :mrgreen: :mrgreen:. Dokud bylo hezky, lozila po zahradě imrvére. Já bych s ní i teď šla ven ráda, jenže ona chce na zem, na 4, v kočárku i v náruči vřeští jak pavián. Takže chodíme 2× denně na chvíli a modlím se, ať už běhá ;). To spaní je jak na houpačce, teď jí pořád lezou nějaké zuby :zed:. Když má od nich pokoj, vydrží spát po obědě i 3 hodiny :kytka:.

 
Genovesa
Extra třída :D 10727 příspěvků 22.10.12 11:25

@Saroya Děkuju :kytka:, nadhled mi už teď opravdu většinou nechybí. Jsou chvíle, kdy toho mám nad hlavu, ale daří se mi krotit vlastní temperament čím dál víc. Sestra se mi onehdá smála a kroutila nade mnou hlavou, že prý jsem snad hrdá na to, že mi dítě umí vlést do myčky, šuplíků a skříněk a jak je umí krásně vyskladnit. A trefila se, jsem :lol: :hug:.

 
Žirafa17  22.10.12 11:56

Ahoj, jo ze života. Mám druhou holčičku, končí 14. měsíc. Ráno spinká do devíti, půl desáté, přes den pak už jen jeden spánek přes poledne. První spinkala také hezky. Nemusí to být tak, že druhá nám to vrátí za tu první :)
A utahat se děti umí i doma - už jen to rabování, objevování, zkoumání, myslím že takhle malého človíčka utahá. :)

 
lilia81
Extra třída :D 14685 příspěvků 1 inzerát 22.10.12 14:21

Krásný deníček, už se moc těším na svého/svou prďolku, až tohle budu prožívat!! jinak přeji hodně krásný dnů plných objevování dcerce a pevné nervy tobě!

 
Kaikoura
Stálice 98 příspěvků 22.10.12 15:57

Krásný deníček! :-) Mojí malé už budou skoro dva roky, takže jsem se v hodně situacích taky našla… :mrgreen: Je to báječné, úžasné a nejkrásnější období v mém životě! Za ty poslední dvě věty se taky modlím, i když né věřící… Přeji spoustu krásných dní a roků s Tvojí princeznou!

 
kobrra
Stálice 71 příspěvků 22.10.12 16:12

Neboj jak začne chodit bude to bezvadný. Já si to užívám. Tak ať nám všem ti naši miláčkové dělají jen radost. :srdce: :srdce:

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 23.10.12 21:12

Krasny denicek, pobavila jsem se, nase holcicka ma skoro 15 mesicu a je to totez. Zrovna dneska jsem si rikala, kdy ji po tech mesicich konecne prestane bavit prevracet kredenc v kuchyni vzhuru nohama, tahat boty z botniku, kousat kabely od PC a od mobilu, tahat mi vsechno spodni pradlo ze supliku, apod… No, asi to jeste bude trvat, ale v jednom jsme na tom stejne - ani ja nepatrim mezi ustvane matky a svoji holcicku si opravdu uzivam. Kazdy porad rika: „Pockej, az zacne lezt, pockej az zacne chodit…“ No, ted zacala chodit, chodi cim dal vic a rychleji a ja jsem snad nikdy v zivote nebyla stastnejsi! Proste jak pises, ne kazdy ma to stesti videt takhle krasne rust a vyvijet sve dite, co vic si clovek muze prat! Tak at ti ten tvuj andilek prinasi jen radost :hug: :hug:

 
Genovesa
Extra třída :D 10727 příspěvků 23.10.12 22:07

@Mondík Děkuju za krásný komentář :kytka:.

 
novo123  25.10.12 16:55

Vystihla jsi to krásně, je to náročné, ale když se na něj podívám, říkám si, čím jsme si takový zázrak zasloužili :srdce: Jinak brácha říká, že se ta dřina nemůže nikdy vyplatit, ale když je miluješ, není co řešit :palec:

 
Genovesa
Extra třída :D 10727 příspěvků 25.10.12 17:18

@novo123 Jé, to je dobrý, to si musím pamatovat :lol: :lol:.

Vložit nový komentář