Jak překousnout babičku

Kalla1412  Vydáno: 29.09.11

Většina z nás v rodině aspoň jednu babičku má. Ať už je to ta naše, nebo jde o babičku našich dětí. Ani jedna není stejná a shodneme se asi, že s většinou z nich to někdy není lehké. Tento deníček vzdává hold všem babičkám, takovým maminkách ve výsluze, které pro nás mají i přes svůj věk dost trpělivosti, lásky a času.

Moje babička je živelná pohroma naší rodiny. Je to opravdová dáma, která umí nosit montérky a starou flanelku se stejnou elegancí jako klobouky a vyšívané fiži a také udělat pořádně veselo, a to nejen v naší rodině, ale i po okolí. Kdo si všechny super babičky představuje jako shrbené usměvavé stařenky s šátkem na zápraží chaloupky, může být mimo mísu, protože moje babička byla fajn i s čerstvou trvalou, dokonale padnoucím sáčkem a rudými nehty. Pravda je, že byla dost nebabičkovská.

Ještě hodně po padesátce nás babičce chválili kolemjdoucí jako sladké dcerušky a maminky se velmi dotýkalo, když se rodinní kamarádi za babičkou otáčeli a ptali se, jak se její sestra jmenuje. Moje babička se ale například Vilmě z Žen v pokušení podobá jen elegancí - letos oslavili s dědečkem smaragdovou svatbu. Se svojí živelnou a za každých okolností velmi akční a roztomilou babičkou mám nesčetné zážitky, které by vystačily na dvacet deníčků.

Pamatuji si jako dnes, jak mě a sestru navlékla do rozkošných růžových šatečků, vybavila nás kloboučky a punčoškami a vzala nás na odpolední představení do Janáčkova divadla. V těch dávných dobách byla dominantou plácku před Národním divadlem velká funkcionalistická kašna. Maminka kladla babičce na srdce jen jediné: aby nás ani za nic nebrala o přestávce před divadlo, že já, neuhlídatelný tajfun, do té kašny určitě spadnu.

Jenže kdo by odolal korzování kolem divadla za obdivných vzdechů přítelkyň, jak rozkošné že to má babička vnučky? Můžete třikrát hádat, jak to dopadlo. Zápach shnilé vody z kašny se linul divadlem celou druhou polovinu představení. Babička byla celá rudá a rozhořčeně mě táhla před maminku, aby mi vyčinila. Ta se jen usmívala - babičku varovala včas a dostatečně.

Jindy našla naše bábinka v šuplíku staré petardy a rachejtle. Chyběly jim doutnáčky, pocházely ze Sýrie a nejspíš je vyrobily ještě v době, kdy Nobel vynalézal dynamit a toto byly první nepovedené pokusy. Moje babi se tedy rozhodla udělat nám ohňostroj.

Problém s chybějícími doutnáčky vyřešila stylově - hodila je do ohýnku, nad kterým jsme si opékaly buřty. Tři z těchto výbušnin neudělaly nic. Čtvrtá začala jiskřit, prskat, po chvilce napětí udělala slabounké „pfffff“, obloučkem vylétla a když dopadla zpět na zem, teď už mimo ohniště, dala se do zběsilého kličkování mezi přihlížejícími. Nakonec si vybrala moji ubohou tetu, kterou několik velmi dlouhých a napínavých vteřin honila po prudké, kopřivami zarostlé stráni za naším domem. Když se moje poštípaná, do ruda vytočená teta vrátila mezi nás, babička ji úplně dorazila širokým úsměvem a svým sametovým: “No, Helenko, to je dobré na revma!“

Babička s dědečkem nás sice nikdy nehlídali dlouhodobě, ale brávali nás s železnou pravidelností do cukráren, kde nám koupili, co jsme si jen poručily. To jsme z domova vůbec neznaly, takže nás prarodiče vždycky vracely domů celé zelené, jelikož jsme dokázaly sníst obrovskou spoustu všech možných druhů zákusků a dortíků dohromady, zapíjely to modrou Zonkou a nahoru nemohl chybět kopeček zmrzliny.

Měly jsme rády maminčiny rychlé zdravé rebarborové koláče, ale nic se nevyrovnalo tučnému mandlovému dortu ze dvou másel,ykterý nám dělala k narozeninám babička. Když mě při nemoci hlídala maminka, bylo to fajn. Ale s babičkou to bylo super! Mohla jsem se s ní koukat na Dallas, dělala mi každý den hranolky, malovala mě a dělaly jsme módní přehlídku, byly to prostě takové ty holčičí věci, na které si maminka nepotrpěla a které bylo skvělé zažít.

Vážím si své babičky (stejně jako i dědečka samozřejmě) jako učitelky, rádkyně a pomocníka v nouzi a jsem ráda, že jsem měla a mám to štěstí, že ji mám.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
kocicka18
Kecalka 275 příspěvků 29.09.11 07:06

Moc krásně napsané a upřímně závidím takovou babičku! Taky bych takovou chtěla! Bohužel mám jen jednu co jsem jí nesměla říkat babi a druhou co furt pracovala.. :-(

 
neddo
Závislačka 3392 příspěvků 29.09.11 07:26

Krásný deníček :palec:

 
čoudovaanet
Zasloužilá kecalka 805 příspěvků 29.09.11 07:29

Krasne napsane o babicce :-) Taky mam takovou prima a cupr babicku,ktera bude za 2mesice i prababickou sveho prvniho pravnoucete a ja jsem tomu moc rada,ze ji mame :-)

 
irinek  29.09.11 07:30

Tiše závidím, to muselo být úžasný. Takovou bych ráda pro své dětičky :mrgreen: :palec: Ale to se asi nikdy nedočkáme. :-(

 
Scarlett2011  29.09.11 08:19

Moc hezky napsane. Zni to jako z pohadky. :-)
Skoda ze vic lidi nema takovou babicku. :-(

 
kikina2004
Kelišová 6551 příspěvků 29.09.11 08:33

Tak v tom useku, kdy petarda honi nebohou teticku, jsem fakt rvala smichy :mrgreen: :mrgreen:

Uzasny, zavidim.....

Ja uz babicku nemam dlouho ani jednu,ale doufam, ze moje deti budou s takovou laskou vzpominat na obe sve babicky- mou a manzelovu maminku, ktere jsou proste obe milionove.

 
Emilie
Generální žvanilka 20268 příspěvků 29.09.11 08:46

To je dokonalý přírodní úkaz! :potlesk: :potlesk: :palec:

Něco podobnýho taky máme doma. Babičce je 80 a celkem pravidelně se stará o mé dva kluky, staršího občas vyzvedává ze školky. Chodí k nám přes kopec pěšky a když jí nabízím, že ji pochopitelně odvezu večer zpět do důchoďáku autem, rdí se, že mám své práce dost, zatímco ona nemá na práci co a potřetí umývat nádobí nudou nebude. Jo, a když se stěhovala do důchoďáku, pardon, domu seniorů, vzala své našetřené peníze „na pohřeb“, řka, že sem přeci nepřijela umřít, a šla si koupit nový nábytek!

Kdybychom my byly za třicet padesát let v takové kondici jako naše babičky!

 
dana59
Zasloužilá kecalka 648 příspěvků 29.09.11 08:47

Takovou babičku moc přeju a tiše závidím. Já zažila jenom jednu, maminčinu maminku, ale vůbec jsem ji nemusela, byla sprostá, neměla mě ráda. Dodnes nechápu, jak se jí mohla narodit taková hodná dcera, moje maminka. :srdce: :lol: :srdce:

 
Munenka
Kecalka 145 příspěvků 29.09.11 09:17

Krasny denicek a krasne vzpominky, zavidim, tise zavidim, moje babicka z matciny strany byla strasna a ta z otcovy nebyla spatna, ale proste zazitky chybi…

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 29.09.11 09:56

Moc hezký deníček, jsem se pobavila :mrgreen: Úžasné příběhy a úžasně napsané :palec: Trochu mi tvé psaní připomíná Betty McDonaldovou (Co život dal a vzal, Vejce a já). Máš štěstí, že máš takovou babičku a že jste spolu mohly být tak dlouho. Přeju ještě hodně dalších vtipných zážitků :kytka:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8526 příspěvků 29.09.11 11:27

Betty je moje oblíbená autorka samozřejmě, ale mě se to takto „píše“ přirozeně samo od sebe, ačkoliv jsem si vzpomněla na jednu pasáž z vejce a já a na Betiinu bábinku a Drahoubabičku :mrgreen: :mrgreen:

 
elija
Kecalka 308 příspěvků 29.09.11 11:41

Moje taky :palec: A vidím, že máte společný nejen styl psaní, ale i tu babičku :mrgreen:

 
jan1610
Zasloužilá kecalka 724 příspěvků 29.09.11 12:38

moc hezky napsaný !!!!Mám taky super babču :dance: :dance: :dance: je jí skoro 90 ,ale je to dračice!!! :lol: :lol: :lol: :lol:

 
eseta
Neúnavná pisatelka 16883 příspěvků 29.09.11 14:35

jako kdyby jsi psala o té mojí :huban: :srdce:

 
werunkaw123
Extra třída :D 14091 příspěvků 29.09.11 18:45

Nádherný deníček :potlesk: :-) škoda, že já takovou babičku nikdy neměla… opravdu tiše závidím :kytka:

 
peprle
Ukecaná baba ;) 1031 příspěvků 29.09.11 20:10

jeee,to by se mi taky líbilo :lol: fajn babička!!

 
Zulvisek
Kecalka 433 příspěvků 30.09.11 12:21

mOC KRÁSNĚ NAPSANÝ DENÍČEK.Moc jsem se pobavbila a babička je opravdu živel :lol:
Tak přejí jí i dědečkovi aby jim ta vitalita zůstala co nejdéle :palec:

 
k acka
Kelišová 6918 příspěvků 04.10.11 11:12

Nádherný deníček :potlesk:. I já mám takové babičky a dědečka a jsem za ně velmi moc vděčná :srdce:

 
dvojmatka
Kelišová 5278 příspěvků 04.10.11 17:18

při čtení tý příhody s petardou jsem se tady tlemila jak blázen!! :lol: dík, že jsem si mohla takhle hezky prodloužit život! :mrgreen: :dance:

a závidím takovou babičku!! :kytka: já měla jednu 800km daleko a viděla jí v životě jen 3× a druhá…? no škoda mluvit :zed:

Vložit nový komentář