Jak přesvědčit partnera

kvetule25  Vydáno: 03.05.05

Ahoj zdravím všechny návštěvnice, jak těhulky tak snažilky tak nesnažilky. Neveděla sem kam tento článek zařadit. Rozhodla sem se pro deníček do Nesnažilek, protože zatím bohužel sem jen nesnažilka.

O mimi už přemýšlím asi 2 roky.Je mi skoro 26 a poslední měsíce na mě najednou přišli mateřské pudy tak, že skoro o ničem jiném než o mimi nepřemýšlím. Přitelovi sem to řekla, jenže toho sem zjevně dost zaskočila. Protože on zatím mimi nechce. Začal mít spoustu výmluv..jako že má z toho strach, že nás neuživý, apod. Myslím že zázemí máme perfektní. Takže už nám nic v tom mít rodinu nebrání. Nechci přítele do toho nutit. Chci aby to chtěl taky a dobrovolně :-). Jenže asi je potřeba ty chlapy k tomu nějak jemně dotlačit :-) Nemáte někdo podobné zkušenosti nebo rady jak jemně, nevtíravě, neotravně partnera pesvědčit?

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Anonymní  03.05.05 08:42

Ahoj. Řešila jsem úplně stejný problém. Asi rok před naším snažením už jsem partnera přesvědčovala, že chci mimi. Teď se snažíme rok, zatím se nepovedlo. Je mně 25 let, přítel je o rok mladší a v tom je asi ten problém. I teď po ročním neúspěchu mám pocit, jako kdyby si na jednu stranu oddychl, že to zatím nedopadlo. Předtím to odkládal, až bude větší bydlení, takže když pak bylo, už neměl výmluvu.
Asi ti nedám žádný návod, jak partnera přesvědčit, ale od kamarádky vím, že její přítel taky pořád nechtěl a když se jim narodil krásný kluk, tak se z něho mohl „poprdět“. Omlouvám se za ten výraz.
Takže já radím opatrně přesvědčit a neodkládat. Ono to nemusí taky hned dopadnout.
 Petra.

 
sunn
Závislačka 3823 příspěvků 03.05.05 08:56

Ahoj, myslím, že je lepší, když chlap chce sám…to se pozná za tu dobu co ho znáš…z různých poznámek…nebo kdyz vyprávíš o mimču někoho známého. Nemusí tvrdit, ze ho chce hned…ale stačí, že tam je ten základ:-) Zkus o tom vždycky zkusit mluvit a jestli se nechytne. Nejlepší je mít příklad v okolí, že někdo stejně starý má už super mimino a povídat si o tom, že by bylo fajn taky takový mít a že to naše by bylo stejně nejlepší:-) To je moje vodnářšká rada - a třeba s tím holky těhulky nebudou souhlasit, ale já s tím moc zkušeností nemám:-)
Můžeš se k nám přidat do SKORO-SNAŽILEK s Neffy:-), máme tak stejný věk a chceme si založit svůj deníček.
ahoj sunn

 
Neffy
Ukecaná baba ;) 1182 příspěvků 03.05.05 09:04

Jé, to znám. Mám stejný problém. Nevím, jak budu úspěšná, ale taky nechci tlačit. Přece jen je to dost zá:,–(ní rozhodnutí, ráda bych, aby chtěl taky. A dobrovolně a aby se těšil. Docela totiž závidím holkám, u kterých to tak je.

A tak ještě to není měsíc, zabrousila jsem na e-mimino (z jiných důvodů), ale moc se mi zalíbilo. Koukám na to doma, občas mě přijde zkontrolovat. První dny strašně protestoval , že ho !čtením témat o miminech! nutím - asi mít děti, nebo co? Teď už neprotestuje. Tak občas řeknu, že až se rozhodne, že mi to musí říct včas, protože si musím začít platit jako živnostník nemocenské pojištění, abych dostala nějakou mateřskou. A pak jsem mu spočítala, jak je to i finančně výhodné. Protože pokud bych se nechala i zaměstnat (stačí na pár týdnů, měsíců), tak bych mohla brát plnou mateřskou i ze zaměstnání (ale to bych asi nestihla, od ledna 2006 se chystá změna zákonů a mateřská se má poskytovat jen jednou, ze všech činností dohromady a ne z každé zvlášť, ale třeba to zákonodárci nestihnou). Finančně výhodné tedy jen na těch 28 týdnů mateřské (samozřejmě).

Pak sem tam utrousím, že už nebudu brát tu HA. Že to vlastně nepotřebuju a že před těhotenstvím se tělo musí vyčistit a tak. Jo, prvně se to dozvěděl, když jsem o úmyslu přestat s HA říkala před 14 dny kamarádce a on byl u toho. Až doma pak říkal, hele, a jak jsi to myslela? Ale neprotestuje (taky by to bylo marné, tohle si rozhodnu sama a on to ví). Pak občas zopakuju, jak se připravuju na to, abych dostala pod kontrolu své zdravotní problémy a měla klidné těhotenství.. Občas se ho zeptám, jestli už ví, jestli chce děti, že já už to vím, že chci a tak potřebuju vědět, jestli to chce taky… Ale v podstatě okamžitou odpověď nevyžaduju - ani bych ji nedostala. Ale jak pomalinku ubíhá čas, vidím, jak mu to v té hlavě „šrotuje,“ jak určitě přemýšlí (doufám, že to tak je).

No, pak taky už všichni naši příbuzní a známi už mají děti, nebo jsou těhotní, nebo se aspoň snaží. Zprvu z toho byl vyvedený z míry, začíná si zvykat. Jo, a celá takhle akce trvá asi 3 týdny (to jemné z mé strany). A ještě jemnější náznaky začaly asi letos v lednu. Tak uvidíme. Na jednu stranu jako by to šlo pomalu, na tu druhou to není zase tak strašné. Hele, kdo ví? Jak psala jedna holčina z těhulí (nemůžu si vzpomenout na jméno), třeba budu brzo patřit mezi ně, ale třeba taky ještě ne. Pokud ne, pak musím hledat odpověď na otázku, jak na to nemyslet.

Jo a včera si všimnul, že už 3měsíční dítě vlastně nevypadá jako mimozemšťan. A že už reaguje a že je to mnohem zajímavější než čerstvě narozené mimino… Tak uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál.

Ale myslím, že takto jemně to musí stačit. Že není vůbec možné tlačit hodně, protože nikdo nemá rád, když ho někdo do něčeho nutí… Naopak, většina reaguje tak, že se ještě více zatvrdí. Takže nezbývá než jemně naznačovat, čekat a NEMYSLET NA TO. Ale třeba to někdo vidí jinak? Co vy, zkušenější?

 
Anonymní  03.05.05 09:51

Ahoj Neffy, ráda bych Tě upozornila na chybu s tou plnou mateřskou - na to, abys mohla brát plnou mateřskou, nestačí se zaměstnat na pár týdnů, ale přesně na 280 dnů před nástupem na MD, t.j. 6 týdnů před porodem, jinak dostaneš jen nemocenskou po dobu šestinedělí a pak už nic. Jsem si tím jistá - řešila jsem to sama.
 Lisa

 
Andruska
Kecalka 160 příspěvků 03.05.05 09:55

Ahoj holky,
mě je 24 a partnerovi 27, u nás to zase bylo tak,že partner na mou zmínku o mimi reagoval bez nadšení slovy ,,no jestli chceš". No bylo prostě vidět, že chuť není, ale nikdy neřekl přímo ne.Tak jsem mu jednoho krásného dne řekla, že vysazuju HA a uvidíme.Vzal to, ale zase s tím, že si myslel, že to asi hned tak nepude a ještě si počkáme.
Ale zadařilo se hned druhý měsíc a teď už máme 3 měsíční holčičku.Z malý je teď celej uprděnej a je rád, že jí máme, je to jeho miláček. Zvládli jsme i svatbu, kterou před těhu nechtěl. Jak jsem otěhotněla tak o svatbě začal sám a nakonec jsem se vdávala v 16tt, ale byla to super svatba.
Akorát to těhulkovství se mnou nějak neprožíval a to mě trochu mrzelo, když se malá narodila, tak byl nějakej přešlej a ani jí nechtěl pochovat.Asi se s tím srovnával, nevím. Obrat nastal až když jsme dorazily z porodnice domů.
A od té doby super táta, no prostě každej chlap je jinej a jak na něj, tak to záleží na jeho povaze. Ale jestli je zá:,–(ně proti tak radím netlačit a jestli ne tak docela, tak si promluvit a zkusit to.
Pa pa Andy

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 03.05.05 10:10

Holky, nefunguje to jak ve filmech - miláčku jsem těhotná - nadšení, romantika. To funguje u párů, kde oba chtějí a čeká se na //. Ostatní chlapi, pokud nevykazují přímý odpor proti dětem což se většinou nedá přehlédnout, potřebují ty // strčit pod nos. To srovnáním se s těhu - někomu to jde rychle, někdo při porodu, jiný o nějaký ten týden později.
Takže, jestli máte podmínky a partner jenom otálí, prostě mu řekněte, že dítě chcete a jděte do toho.
Mno, nevím jak to já mám udělat, když mám mateřské pudy a ráda bych naše třetí a manžel ne. To je teprve problém. Z mého pohledu :-).
Držím vám moc palce ať to vyřešíte, ale fakt si myslím, že v zajištěném partnerství už máte nárok na aspoň jednoho mimíska.
Stefinka

 
Ulrika
Zasloužilá kecalka 563 příspěvků 03.05.05 10:52

Ahoj holky,

ono to prožívání těhotenství některým chlapům nejde, i když do toho jdou rádi a dobrovolně. U nás chtěl mimi spíš manžel (já taky, ale pořád jsem se nějak nemohla rozhoupat, jestli už). Ale že by se nějak moc zajímal, jestli mimi kope a tak, to ne. Teď je mrňousovi devět měsíců a oba se můžou jeden z druhého s prominutím potentočkovat. Malej slyší klíče v zámku a už jásá a maminka mu v tu chvíli může být ukradená:-)

Tak nebojte, on to těhotenství chlap prostě neprožívá jako ženská (no, někteří jsou možná jako v těch filmech, ale nevím…). Pro něho je mimi realita, až když se narodí.

Ulrika

 
Irucha
Závislačka 3025 příspěvků 03.05.05 11:14

Ahoj,

já nemám problém přesvědčit partnera - vím, že děti moc chce a těší se - ale nechce teď hned . Mám slíbeno, že po svatbě - v srpnu o tom začneme přemýšlet. Spíš mám problém sama se sebou, abych se do té doby nějak zabavila. Každý den koukám na emimino, kupuju si snad všechny časopisy o těhotenství a miminkách co jsou, je to hrůza. Obdivuju přítele, že ze mě ještě nezešílel:)

Přítel má taky strach, že nás neuživí, ale s tím myslím nebude problém. Jen si musíme zvyknout trošku na jiný standard, protože teď se máme moc dobře a fakt hodně utrácíme. Ale už teď si tajně šetřím na kočárek apod.:)

Jinak moje metody přesvědčování nejsou úplně jemné a nevtíravé - např. jsem mu koupila nedávno knížku Otec u porodu. Zatím do ní ani nekoukl, ale doufám, že už brzo!
Pro mě je moc důležitý, aby i on miminko chtěl, přece jen on bude ten, kdo se o nás bude muset postarat a chci, aby to všechno prožíval se mnou, takže nezbývá než čekat.

Jinak trošku pomohlo, že jsme začali vybírat jména pro dětičky - tím jsou pro něho tak trochu reálnější a každý den se alespoň jednou o Adamovi zmíní:)

Mějte se príma a ať se nám ti chlapi brzy naladí na otcovskou vlnu!

 
kvetule25
Ukecaná baba ;) 1668 příspěvků 03.05.05 11:48

Děkuju vám všem za komentáře. Přítel mi řekl, že mimi chce..jednou, někdy. Jen on bude asi ten případ, že pokud ho do toho nějak nedotlačím, tak se asi sám nerozhoupe. Taky mi moc nepomáhá to, že větsiná jeho kamarádu mimi ještě nemá a v rodině je jen jedno, se kterým se moc nestýkáme. Jediné v co teď doufám, je že za pár měsíců má mít mimi moje švagrová, takže už se nemůžu dočkat a sem hlavně zvědavá jeslti to s přítelem ěnco udělá až si to prtě pochová. :-) DO deníčku SKORO - SNAŽILKY bych se moc ráda přidala.. co mám pro to udělat???

 
Anonymní  03.05.05 13:45

Ahoj Neffy, nevzdávej to! Udělala jsi velký krok tím, že o tom s přítelem mluvíš. A věř, že chlapi na miminko nejsou připraveni nikdy. Ale až bude na cestě, určitě bude rád, uvidíš. Tak ho dál v klidu připravuj a třeba budeš za nějáký čas těhulka…Hodně štěstí ti přeje Daada snažilka.

 
sunn
Závislačka 3823 příspěvků 03.05.05 14:12

ahoj, uz jsem napsala prvni denicek skoro-snazilek, snad brzo vyjde a pridate se. kvetule 25 - jsi srdecne zvana mezi nas. Zatim jsme jen tri:-)) Uz jsem Te tam pripsala:-)
 sunn

 
Irucha
Závislačka 3025 příspěvků 03.05.05 15:16

ahoj holky,
taky bych se ráda přidala, jestli můžu.
 irča.

 
sunn
Závislačka 3823 příspěvků 03.05.05 17:14

Ahojky, může každý koho se to týká:-)

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 03.05.05 17:52

Irucho, něco takového jsem měla na mysli. Dávat najevo jednoznačně, že chci a nechat mu čas, aby si na tu myšlenku zvyknul a po nějakém čase … nebo když to nevydržíš tak dřív.
Stefinka

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 03.05.05 17:55

Jé já to zas nedopsala … po nějakém čase trochu přitvrdit nebo o tom hodit řeč.
Taky nejsem zastánce otěhotnění za každou cenu. Stefinka

 
Anonymní  03.05.05 23:21

Poprvé jsem otěhotněla nečekaně, takže nebylo co řešit. Narodila se nám holčička. Po několika letech jsme se s manželem dohodli na druhém dítku (zprvu moc nechtěl, ale usoudil, že mít jedináčka je fakt blbost) a máme kluka. Z dětí je nadšen. Ale jak psala Stefinka taky bych chtěla ještě jedno, ale manželovi se do třetího moc nechce. Kdybych rovnou přišla s tím, že jsem těhotná, tak by do toho asi šel. Ale… Není to příliš sprosté? Ale když to vemu z druhé strany, není to od něj hnusné zakázat mi dítě když ho CHCI ?
 Eva

 
Anonymní  05.05.05 19:12

Taky naše první dítě bylo neplánované,budoucí tatínek neprojevoval vůbec žádné nadšení,spíš naopak,ale když se s tím vyrovnal,tak už vše probíhalo v pohodě.Já jako 19tiletá budoucí maminka jsem byla naopak nadšená a dodnes na tu dobu moc ráda vzpomínám. Druhé dítě jsme si naplánovali po 3 letech,manžel byl i u porodu, i když se mu tam původně moc nechtělo a nakonec to byl pro něj zážitek na celý život. Asi po 7 letech jsem začala mluvit o dalším miminku,ale nenašla jsem pro to žádnou odezvu.A dnes tady na mě z postýlky kouká 5timěsíční holčička.Jak se to stalo?U každé reklamy na plínky jsem vzdychala,že takové mimi bychom si mohli taky pořídit a vždycky jsem na to slyšela odpověď, že to teda nemohli, protože 2 děti nám bohatě stačí. Musela jsem uznat, že je to pravda,ale na druhou stranu i 3 bychom zvládli.Vlastně nechápu,proč chlapi nechtěj, když pak stejně většina práce o děti leží na těch maminkách. Tak dlouho jsem dělala slovní naražky,až z toho začal být manžel celkem nevrlý a kolikrát mě i odbyl,ať mu s tím už dám pokoj. Tak jsem si řekla dost,takhle si to vynucovat nechci a nechám tomu volný průběh.Okolo nás začalo mít dost lidí miminka a jedni z nich byla i sestřenice s manželem a taky měli třetí.I on odolával roky přemlouvání a nakonec podlehl.A jak je teď rád.Když to vykládal mému muži,tak ho to nějak chytlo a konečně povolil.Tudíž jsem ho k tomu vlastně nepřivedla já,ale někdo v podstatě cizí.Zadařilo se za 2 měsíce a o těhotenství se zajímal jak nikdy. K porodu šel automaticky a dobrovolně,akorát tam dorazil těsně po,ale to už je jiná kapitola a ne jeho vina,a o malou se zajímá tak moc, že mám někdy pocit, aby to těm starším nebylo líto. Takže já bych radila nenutit,ale obklopit se ostatními rodiči s miminky a na jejich vyprávění se snad už chytnou i ti,kterým se do toho nechce.Ať si takový chlap,co nechce mimi,ať si to miminko u někoho pochová a vůni miminka neodolá ani ten největší odpůrce.

 
Zuzzanka
Stálice 66 příspěvků 25.05.05 13:59

Ahoj holky, taky mě trápí tenhle problém. I když vím, že přítel děti miluje a že bude super táta, brzdí nás trochu ekonomické problémy, ale vypadá to, že v prosinci už bychom se mohli začít snažit. Doufám, že to dopadne, protože předběžně se o tom nepřímo hovořilo. Je to fakt těžký, někdy si připadám úplně zoufalá (jak fenka, kterou nepřipustěj a která chřadne, protože na svět nepřivedla mladý:) a ty dny, týdny, měsíce mi přijdou neskutečně dlouhé!! Doufám a všem nám přeju, abychom se tu za pár měsíců sešly už jako těhulky a aby Ti naši partneři byli za to „společné bohatství“ nesmírně vděční!!!

 
Evetka  06.04.12 07:49

Ahoj děvčata taky mám ten problém…nechci na manžela tlačit ale budik biologický mi zvoní na poplach :) Mluvim proto před ním často o mimnkach apod. Ukazuji fotky miminek od kamaradek a taky řikam ktera kamaradka už čeká. Nechci to zakřiknout ale vypadá to nadějně. Slibil mi že přišti rok se začneme pokoušet, pak že i po letošní dovolene. Nedavno sem se dověděla že dovolena možna nevyjde tak sem řekla že mi je to lito ale že se neda asi nic dělat. A že pokud by dovolena nevyšla že se mužem o miminko začit pokoušet dříve a jedine co mi na to řekl bylo hm. Jak já to hm nesnáším,ale naštěstí nevyznělo s odporem že nesouhlasí ale bylo spíše neutrální tak mi prosím držte palečky at to vyjde.Já vám taky držím protože proživame všechny to stejné :)

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele