Jak pripravit psa na miminka

 Vydáno: 15.09.04

Po 5 letech snazeni o miminko a 2 nezdarenych pokusech IVF jsme si poridili stenatko jezevcika.

Konecne jsem se mela o koho starat a zaplnila jsem si volny cas. No a pak jsme sli na treti pokus IVF a ten se povedl a tak v prosinci cekame dvojcatka.

Jsme nadseni a moc se tesime. Mam jen trochu strach, jak nase deti prijme nas rocni pejsek Kim.

Co mam delat a udelat, aby nezarlil a nebyl pro nase deti nebezpecny?
Jak ho muzu na miminka pripravit?
Jak se zachovat po prichodu z porodnice?

Budu moc rada za radu, ci napovedu. Kimecek je ted nase zlaticko a neumim si moc predstavit, ze by se s miminky nesnesl a musel by jit z domu.

Alca

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 15.09.04 16:30

Ahojky Alčo,

Já ti bohužel nemohu poradit, jsem teprve na začátku, nás IVF čeká. Doufám,že se jednou miminka dočkám. Budu řešit stejný problém jako ty s rozdílem, že náš byt sdílí briard (pro neznalé 70cm v kohoutku) a je mu 11 let, takže starší „pán“ a má své vrtochy, je to prostě mazel. Občas mě napadají myšlenky jak to budu zvládat psa a miminko. Také aby se pes necítil odstržený a nestrádal. No a hlavně, aby díky tomu že na něj nebudu mít tolik času na miminko nežárlil a neublížil mu.
Takže také ráda bych přivítala nějaké rady zkušených chovatelek a maminek :-), i když je to pro mě je to zatím budoucnost.

Přeji hodně štěstí vaší rodince, bezproblémový porod dvojčátek no a hlavně, aby jste se všichni srovnali a navzájem si rozuměli jak dvounožci tak i dvounožci se čtyřnožcem:-).

Lostris od Maru

 
Goody
Kecalka 212 příspěvků 15.09.04 16:51

Alčo, já bych myslela neschovávat před pejskem čerstvě přinesené miminko, spíš ho psíkovi dát očuchat o olíznout. To bude pro něj hrozná čest! A vůbec - v přítomnosti dítěte na psa být obzvlášť hodný, aby si spojil příjemné s dítětem.

My jsme si příchod z porodnice natočili na video a je to hrozně dojemné a krásné. Náš německý ovčák větřil z nás všech novou vůni, vůni miminka, u toho strašně nahlas kňučel blahem a dral se čumáčkem na miminko a očuchával si ho celý blažený. Taky byl šťastný, že jsme se po několika dnech sešli celá rodina, to bylo shledání :-). Má holčičku moc rád a i malá je nejšťastnější, když kolem ní běhá, pořád na něj ukazuje.

Hodně štestí. Petra

 
Simunka
Ukecaná baba ;) 1186 příspěvků 15.09.04 17:06

Ahoj Alco,

psa sice nemáme ale něco jsem slyšela takže vím jen to. Jestli to platí nebo ne nevím.

Prý je dobré, když se vrátíš z porodnice, aby pes byl někde mimo domov a aby prostě přišel až budou děti doma.
Pak jsem slyšela že by se též mělo nechat aby pejsek děti olízal. Prý je vezme do smečky a potom by již neměl být problém.

No, nevím opravdu jsem to jen slyšela.

Přeji krásné těhotenství a zdravá miminka. Simunka

 
Tanina
Kecalka 155 příspěvků 15.09.04 17:20

Ahoj Alco,

nedá mi nepřidat svou třušku do mlýna. Máme doma v bytě dva hovawarty (pes 40kg a fenka 26kg). Po dobu těhotenství, čubinka nějak vycítila, že se mi v bříšku klube nový človíček a chodila k bříšku sama tulit (dříve to nikdy nedělala). Po příchodu z porodnice jsem nejdříve odemkla já a vešla nejdříve sama a přivítala se s nima. Vítání po 4 dnech bylo obrovské. Mezitím vešel manžel a schoval malou v sedačce v pokojíku a přišel se s nima přivítat i on (podotýkám, že hafani rádi vyskakují a žďuchají čumákem). Jakmile se trošku zklidnili tak jsme přinesli maličkou sedačce a dali postupně každému očuchat. Pes si čuchnul a šel si na místo, dodnes malou nebere jako konkurenci a tak si jí víceméně nevšímá. Ráno jí olízne jako dobrý den a to je vše. Čubinka je jiná, je to sám o sobě poděs a tak ji musím hlídat. Mohla by trošku žárlit, ale zatím k tomu nedošlo. Nesmím na ni se svou pozorností zapomínat a musím tu svou lásku dělit. Nezakazuji psům přibližovat se k malé, ale nikdy je nenechávám sama. Mohli by ji zalehnout nebo škrábnout a to vše nevědomky. Jinak čubinka malou velice hlídá - malá zapláče a fenka už je u ní a hlásí mi: mámo starej se, pláče ti dítě. :-)))

Takže nemějte obavy, ale samou láskou k miminku pak nezapomeňte na vaše prní chlupaté miminko. Sám pejsek pak bude mít to maličké rád, bude cítit, že je vaše.

Hodně štěstí přeje
Tanina a Julinka (3,5 měsíční)

 
Goody
Kecalka 212 příspěvků 15.09.04 17:38

Jo ještě bych dodala, že ale pejsek musí cítit, že děcko je na vyšším místě na žebříčku než on, musí i to mimčo cítit jako páníčka a ne bratra. Třeba k naší malé pejsek nosí hračku, aby mu házela. Ale ona to ještě neumí, hi hi.

 
sylvah
Ukecaná baba ;) 2133 příspěvků 15.09.04 19:45

Ahojky Alčo!
My máme doma pětiletou jezevčici a ročního kluka. Jak psala Tanina, v těhotenství se Tina taky převelice tulila k bříšku, ale ona je teda mazlík i tak. Když jsme Ondru přinesli z porodnice, tak jsme ji nechali, ať si ho očuchá, celkem nijak moc ji nezaujal. Až postupně, jak se začal víc hýbat a projevovat, tak začala mít taky zájem. Vždycky za ním přiběhne, oblízne mu obličej a pak má co dělat, aby před ním zdrhla :-)))
Ale jinak - nikdy mu neublížila, párkrát zavrčela, když už měl její oko skoro venku v ruce a pod., on ji totiž pěkně terní. Ale o skutečnou obranu se zatím nikdy nepokusila. Samozřejmě, že tyhle hrátky probíhají pod dozorem. Prostě ho vzala jako dalšího člena smečky naprosto samozřejmě.
Nejdůležitější ze všeho ale je nezanedbávat psa citově. Vždycky si tu chvilku na pomazlení a pohrání najít. Pak určitě žádný problém s přijetím nového člena (vlastně členů) mít nebudete.
Jenom možná vzhledem k rase a věku budete muset Kima prostě trošku krotit, jsou to raploši, tihle jezevčíci :-)))).

Hodně štěstí.

Sylva od Špuntíků

 
sylvah
Ukecaná baba ;) 2133 příspěvků 15.09.04 19:48

Jenom ještě poznámku k Simunčině příspěvku - já si myslím, že pes by měl rozhodně být doma, až přijdete z porodnice. Když ho někam uklidíte a pak přijde až k hotovému (zabydlená dvojčata), tak si myslím, že to bude spíš brát jako zradu z vaší strany a strach o své místo, než když bude u toho, jak si na sebe všichni zvykáte.
Ale to je jenom můj názor :-)
 Sylva

 
Desty
Zasloužilá kecalka 980 příspěvků 15.09.04 21:55

Ahojky, sice nemáme pejska, ale zase máme 3 kočky - všechny jsou naočkované, chované pouze doma, pravidelně odčervované…
Měla jsem na hlídaní malého mrňouska a bylo to všechno v pohodě. Kocour se jen podíval a šel si lehnout:-)))
Kočky naopak hlídaly - lepší než elektronické chůvičky:-))) Ale i když vím, že jsou strašně hodné, přeci jen jsou někdy až dost zvědavé - takže jsem byla pořád vedle na gauči a pozorovala. Jen se malej pohnul, už sondovali a když začal natahovat, tak mňoukaly…no kdyby nás někdo pozoroval…tak volají Chocholouška rovnou:-)))

 
Anonymní  15.09.04 22:40

Cauves Alco,
my mame doma ctyrleteho vorecha dalamatinak krizenyho s labradorem dakze pekny trestidlo a dvoumesicniho chlapecka. Apollo asi tusil ze cekame mimco, v tehotenstvi se ke me porad tulil, lizal ruce, ocuchaval a daval hlavu na bricho nic co by delal driv takze kdyz sme malyho prinesli domu tak nejak zvlast v soku nebyl :-) mel velkou radost, ocuchal si ho a rychle bezel na zahradu hrat si. Snazime se mu porad venovat stejne, hrat si s nim a nezakazovat mu ocichavat Miliska. Ted to vypada tak, ze kdyz malej jenom trochu zabreci tak pro nas hned bezi a musime tam jit - okamzite jinak knuci :-) nebo si pod nej lehne a ceka. Takze zatim je to fajn a zadny problem sme nemeli. Ale nikdy ho s nim nenechavej samotnyho, protoze pes at je sebevic polidstenej porad je to zvire a muze mit nejakej skrat… Jinak moc gratuluju k dvojcatkum prosincatkum a preju aby ti vsechno dobre dopadlo.

Katka

 
Anonymní  15.09.04 23:20

Ahoj Alco,
mám dvojčata a mám psa (kokršpaněla) a toho jsme měli už před nimi (který normální dvojčecí rodič by si pořídil k miminkům - dvojčatům čokla, že ? :D).

O dětech jsme mu občas povídali a myslím, že tušil (je to taky pes), že se něco děje. Taky jsme ho nejdřív přivítali a pak mu ukázali dvojčata, olízl je a očichal je.

Myšlenka „věnovat mu svůj čas“ je pěkná, ale během reálného života s dvojčaty obtížná. U nás se jasně vyprofiloval jako hlavní páníček můj manžel, mazlí se se psem víc než já, dává mu daleko častěji nažrat, chodí s ním ven (až na malé vyjímky). Ale fakt je, že s miminkama (dvěma najednou) prostě přišla OBROVSKÁ změna i pro něj a chvilku mu trvalo, než si zvykl na to, že přestal být náhražkou miminka a začal mít klasickou pozici psa v rodině (pro něj významná degradace). S tím se asi moc udělat nedá, protože dvojčata prostě jsou velká zabíračka a člověk pak nemá čas ani na sebe, svoje základní potřeby (jíst, pít, spát… o kultuře a relaxaci nemluvím), natož mazlinkat psa tak často jako dosud… Ale třeba se vám povede to, co nám ne (nechci tvrdit, že to nejde, jen u nás prostě musel pes omezit své nároky).

Ale celkově byl a je na děti velmi hodný a trpělivý a jak děti rostou (16 m), začíná z toho mít výhodu - občas se s ním mazlí a dost často ho krmí svým jídlem.

 
Anonymní  15.09.04 23:21

sorry, zapomněla jsem se podepsat :).
Ethel, Ted a ANka

 
Anonymní  16.09.04 08:09

Ahoj.
Dlouho jsem se rozmýšlela,jestli příspěvek napsat.Nechci,aby vyznělo, že jsem proti soužití dětí a psa. Nejsem. Jen na naší události chci ukázat, že i při sebevětší péči a opatrnosti může dojít k maléru. Máme 3 létého chlapečka a 13 letého křížence psa špringšpaněla. Když se malý narodil, bylo pejskovi 10 a byl do té doby středem pozornosti celé rodiny. Po příchodu z porodnice jsme mu dali očuchat plínku, olíznout ručičku a přes drobné projevy žárlivosti soužití probíhalo dobře i kočárek pes hlídal a spolu si hráli a hrají. Letos v létě, jak byla vedra, jsme se vraceli z procházky a u dveří vždy soutěžil Matěj se psem Benem, kdo bude ve dveřích první. Beník vyhrál a v chodbě sebou praštil na chladnou dlažbu. Jenže v těsném závěsu za ním byl Matěj, o psa zakopl a upadl na něj. Zřejmě se pes lekl a ohnal se, jenže smůla, Matěj měl nejblíž obličej. Nebyly to pěkné okamžiky,dost to krvácelo, než jsme zjistili, že na šití to nebude, že je to jen škrábnutí a že i oko není zasaženo. Sám Beník byl z toho vedle. Psa jsme pryč nedali, při prohlídce se veterinář vyjádřil, že šlo o ojedinělou reakci z leknutí.
 Vilmi.

 
Anonymní  16.09.04 09:12

Ahojky,
takhle situace je pro nas aktualni cca za 10 dni, kdy mam termin porodu :-)))

Cekam teda jedno miminko a misto jezevcika mame 15 mesicni fenku ridgebacka, ale taky se na tu zmenu pripravujeme.

Ja teda pocitam s tim, ze po prichodu z porodnice se nejdriv privitam s pesanou sama a pak ji ukazem mimco, dam ho na sedacku a rozbalim, at si ho ocucha a olize jak chce, stejne to pak bude delat, pokud je pes doma, tak se tomu nezabrani a ani tomu branit nechci.

Je par za:,–(, ktere se musi v tomhle pripade dodrzovat, hlavne je potreba si uvedomit smeckovou hiearchii, kterou vnima pes jinak nez clovek. Proto nemuzu souhlasit s tim, jak bylo vyse napsano, ze pes musi i v miminku citit panicka. Tak to nikdy nebude fungovat, pes bude brat mimi jako stene a kdyz se nasilne vede k tomu, aby ho uznaval jako autoritu, tak to nechape a muze byt problem na svete.

Mimco je proste na cas ve stupnici pod psem, az vyroste, sam si urci, kdy ho pes uzna jako vyssi autoritu. To je muj nazor a rozhodne to budu dodrzovat.

Dal je samozrejme nenechat psa a mimi samotne a pokud mozno neodstrkovat pejska na ukor mimi, najit si cas na pomazleni a venovat par minut jen jemu.

Az budou deti vetsi, od zacatku vysvetlovat, co si k pejskovi nesmi dovolit, ze se mu musi nechat cas na odpocinek, kdyz je unaveny a odejde treba do jineho pokoje, at ho nechaji byt atd.

Snad jsem poradila :-)
walkerin

 
Goody
Kecalka 212 příspěvků 16.09.04 12:58

Vím o případu, jak může být nebezpečné, když pes cítil mimino ne jako nadřazené na rodinném žebříčku, ale jako „spoluštěně“. Jedna paní měla miminko současně s malým štěnětem. Miminku dávala odsáté mléko z lahve. Jelikož měla přebytky, tak je dávala stejným způsobem i štěněti, protože jí to bylo líto vylévat. Pes, jak vyrůstal, začal na mimino úplně nevražit a ohánět se po něm a vrčet, a došlo to tak daleko, že museli vyhledat odbornou kynologickou pomoc, aby děcko uchránili před štěnětem. Tam jim vysvětlili , že pes v žádném případě nesmí cítit ani nejmenší dítě za sebou nebo vedle sebe na žebříčku, že udělali chybu ve výchově. Protože se dítě štěněti stalo konkurencí (spoluštěně je vždy konkurence). Poradili jim pár přirozených triků, kterým pes dobře rozumí a zcela nenásilně mu připomene jeho poslední pozici ve smečce - např. vstupovat do dveří jako první, dítě nést, a psa nechat čekat, mazlit se se psem, kdy chce pán a ne kdy chce pes, nejdřív jedí lidé a až potom pes, dávání pamlsků v přítomnosti dítěte, nevšímat si psa, pokud se něčeho dožaduje, atd.. atd…atd…Tak potom se jim to brzy vyřešilo, to mléko mu začali dávat na misku a až poté, co se najedlo dítě.

 
Goody
Kecalka 212 příspěvků 16.09.04 13:10

(Samozřejmě mateřské mléko už mu nedávali, ale normální.) Ahoj Petra

 
Goody
Kecalka 212 příspěvků 16.09.04 13:42

Ještě jsem si vzpomněla na svého kamaráda, jak ho pokousal pes. Pes musel na veterině absolvovat nějaký zákrok, tak ho přispali a oblblého ho pak chtěli naložit do auta. Pes se leknul nebo ho něco zabolelo, a zahryznul se kamarádovi do ruky. Za zlé mu to ale neměl, sám si byl na vině. Pes totiž v některých chvílích reaguje reflexivně a ožene se nebo hryzne, to myslím, že nemůžeme po psech chtít, aby vydrželi nekousnout i při ataku bolesti nebo úleku. Naší povinností je před tím se chránit. I pes se může něčeho bát nebo leknout. Proto bych se přimlouvala psa nepolidšťovat a batoleti zabránit, aby třeba odpočívajícího psa nějak obtěžovalo, nebo při hře mu působilo bolest nebo úlek, to by mohl taky vylítnout, jako se to stalo kamarádovi, a tomu by jeho pes jinak modré z nebe snesl. A taky myslím, že pes je jen pes a neuvědomí si, že svou z lásky podanou packou může děcko polekat nebo mu udělat bolest.

 
baghira
Závislačka 2902 příspěvků 16.09.04 16:14

Ahojda!

U nás to bylo tak:
V těhotenství se náš Houston (roční labrador) přenáramně tulil k bříšku. Po příjezdu z porodnice jsem šla nejdřív k němu a důkladně jsme se pomazlili. Manžel zatím držel dceru venku.
Pak jsme vešli domů všichni i s malou, pejsek ji očuchal, oblíznul, dostal od nás přes zadek, když na ni vyskakoval … a od tý první chvíle dodnes mají báječný vztah. Malá se po něm natahuje, hraje si s ním, nahlas se na něj řehtá, on ji zbožŇuje - a třeba venku v kočárku se od ní nehne a hlídá.

A k těm úrazům - je to blbý, ale stane se. Pes se lekne, dítě mu třeba nechtěně ublíží… Tobě taky může dítě co já vím, třeba spadnout z postele. Prostě chvilka nepozornosti.

Věnuj se svému pejskovi stejně, nebo ještě víc než před dítětem, mazli se s ním, ať nemá důvod žárlit a bude vše OK.

(Můj první pejsek byl jezevčík - a byl to ten nejlepší kamarád na světě!!!!)

Baghira a Eliška (5 měsíců)

 
Anonymní  16.09.04 21:08

Jen krátce,

naše fenka rok a půl byl v pohodě, milá a hlídající malé miminko, zdálo se že vše probíhá v pořádku. Ovšem změna žačla když malá začala lézt a hned na to chodit. Najednou se z toho ulíčku ležícího nebo sedícího na gauči stal vetřelc.
Začala zle vrčet a chodila čúrat na všechny místa o kterých veděla že tam často je. Do dětského pokoje, k ohrádce a pod. a to i po 5 minutách co přišla z hodinové procházky. :o((( Podotýkám, že o mazlení neměla nouzi.
Manžela to nakonec nevydržel a po jednom vyčůrání a posléze zavrčení a vyjetí i po něm když jí káral za loužičku, jí sehnal náhradní majitele s baráčkem a zahrádkou. Obrečela jsem to, moc!!!!
Ale má se dobře a já můžu být klidná, že mé dítě zůstane v bezpečí.
Domluvili jsme se, že až děti odrostou tak jim pořidíme jiného psíka! :o)

Toť mé zkušenosti.

 
Mab
Kecalka 140 příspěvků 17.09.04 13:23

Ahoj,
tak já mám čtyřletou belgickou ovčandu a mojí dceři je 19dní.Když jsme přišli z porodnice tak jsme nechali pesinku malou očuchat a olíznout a vysvětlili jí že je naše.Popravdě řečeno moc jí nevoněla ale vrtěla na ní ocasem.Hrozně ale očichávala mě.Říkala jsem si že je to dobře, že jsme s malou jedna druhou určitě cítit. Také se mazlíme i všichni dohromady a to malou vždy olízne a tváří se spokojeně.Tak zatím vše v pohodě a myslím že to tak i zůstane. Vzhledem k tomu že ještě nezakousla ty naše dvě kočičí bestie co jsme před dvěmi lety přinesli domů.Má je moc ráda i když jí občas nenechají ani spát.
Jinak také si myslím že se nesmějí nechávat samy bez dozoru.I ten nejhodnější pes se může leknout nebo ho dítě jen tak dloubne a on se ožene.Pak je to chyba jen a jen naše.
Hodně štěstí s dětmi i domácími mazlíčky přeje Mab

 
Anonymní  17.09.04 14:24

Ahojky Alčo!!
Mám bohatou zkušenost s miminkem(dnes mu je 5 let) a psem (dnes mu je 7 let), bavím se kinologii už 8 rok). Pes je křížený Doberman a Nemecký ohař. Když jsem otěhotněla, tak jsem měla pocit, že to pes poznal, zřejměto cítil. Nedá se dopředu připravit na příchod pro něho „vetřelce“ do rodiny. Samozřejmě, že miminečko bere míň, co do řebríčku pořadí (to bude trvat snad do doby, kdy děťátko mu bude moct dát povel a pes poslechne), je zvědavej.Všechno jsme si dopředu uvědomovali.Pes má mírnou povahu, je mazel, zároveň v přírodě lovec. Zároveň jsem si moc přála, aby můj syn neměl alergii na psí chlupy, které, jak mi možná potvrdíš, jsou všude i přez pečlivý úklid. Miminko jsme si přivezli a chvilku, asi 3 měsíce jsem ho (psa, ne dítě) do ložnice, kde stála postýlka moc nepouštěla, šlo mi o hygienu, vzhledem ke chloupkům.Ale hned první den jsem mu nechala očichat malého ručičku a snáď ji i olýzl. Pak ve chvílich, kdy děťátko spinkalo, jsem se 100 procentně věnovala psovi, jako kdyby se nic nového nedělo.S kočárkem ven+pes, pokaždé.Hra se psem i venku.Pak drobec začal lézt po zemi a to jsem byla ostražitá, ani na chvíli jsem jim nedávala šanci zůstat sami.Nestala se žádná nehoda, jenom třeba, že ho pes nechtíc zhodil, když se učil chodit.
Alčo, prosím Tě, vždy je potřeba si uvědomit, že je to" jen" PES, nikdy se neví, co mu prolétne hlavou, takže mít je na očích. Na druhé straně se musí i dítě naučit, co může vůči psovi a co ne a to velmi důkladně, mnohokrát důrazně.
Dnes jsou kamarádi, a vím, že je můj syn jedním z pánečku našeho psa a mají se rádi, těší se mu, hrají se spolu i dovádí.
Můj poznatek:dítě se učí zodpovědnosti a povinnosti ( jít se psem ven, dát mu vodu, dnes i jídlo), naučí se citům vůči zvířatům.
Dnes by jsem v této kombinaci šla ještě jednou.

Přeji Ti hodně trpělivosti, hlavně s dvojčátkama a pevné zdraví,
 Alica.

 
Anonymní  17.09.04 15:16

ahoj,
ja mam podobny problem, za tri mesice se mi narodi miminko a doma uz mame trileteho krizence cehosi (zrejme spice) s jezevcikem. Vzali jsme si ho z utulku, kdyz mu byl rok a pul. Casem se z nej stal obrovsky mazel, umi byt proste zlaticko, ale nekterych veci jsme ho zbavit nedokazali. Napriklad kdyz ma kosticku nebo nejakou hracku, kterou zrovna nechce hazet a chce ji jenom kousat, neni radno zkouset mu ji vzit, v tom okamziku je schopny vyjet i po nas. A toho se prave bojim, ze bude nasemu ditku brat hracky a to je zase bude chtit zpatky a bude problem. Nedovedu si predstavit, ze bych kvuli tomuhle drzela dite s hrackami jen v ohradce. Jinak si nas pes necha libit opravdu vsechno, mame zkusenost, ze by si nechal snad i vypichnout oko a drzi, ale kdyz si hlida „svoje veci“, je proste nevypocitatelny. Nemate nejaky tip, jak se s timhle vyporadat?
Diky. Jana.

 
Anonymní  07.12.04 23:24

ahoj,
mám 10 měsíčního syna a 9 letou fenku, šílenou po pískacích hračkách. Fenka je jinak hodná, vše si nechá sebrat. ale odnaučit ji aby malému nebrala pískací hračky, nebo i jiné je v našem případě téměř nemožné.
Když ji přistnihnu při nošení dětských hraček zavelím „Fuj“ případně „Pusť“ a nabídnu ji jinou hračku. Hned potom pochválím a jasně vysvětlím. "Tyhle nesmíš Ty máš tady hračky. Je třeba jasně rozdělit hračky psa a dítěte. Chválit za hraní si s vlastníma hračkama a kárat za dětské.
Základem všeho je poslušnost. Nebrat psovi dětské hračky, ale odvolat ho a povelem ho přinutit pustit hračku. Případně ho poslat na místo. A hodně chválit. Pokud je pes dobře ovladatelný můžeš spojit hraní si s dítětem a se psem zároveň. Já při hraní s malým hážu psině míček a ona ho nosí malému pod nos. Pro jistotu ji odvolám kousíček dál a okamžitě jí míček vrátím.
Pes musí vědět, že výměnou za hračky které ochotně pustí něco dostane. Velice rychle to pochopí a bude z toho chtít těžit.
NIC CO JE NEBO NENÍ JEHO MU NEBERTE. ODVOLEJTE HO ANIŽ BY JSTE SE HO DOTKLI. PŘEDEJDETE TAK ZBYTEČNÝM PROBLÉMŮM.
Přeju hodně radosti a kdyby jsi potřebovala ještě s něčím poradit ohledně pejska ozvi se.
Monika, Daneček a Ťapka

 
Anonymní  23.05.05 16:48

Ahoj, taky mám doma springerspaniela, taky je neustále středem pozornost a za měsíc se mi narodí miminko, tak mám strach, jak to vezme… trošku mě udivilo, že jste neměli strach nechat ho olíznout ručičku pětidenního miminka, mám strach z bacilů atd. , i když je pejsek samozřejmě řádně odčervený a odblešený. Taky mám strach z toho jeho „věčného potřásání ušima“, aby mimi něco nechytlo … :), ale jak tak koukám tady na ty příspěvky tak asi mít strach nemusím. Psa mám strašně ráda, je to úplně naše první miminko :), takže bych ho nerada dávala pryč, ani bych ho nedala. Zkusím to teda po příjezdu z porodnice udělat stejně jak vy a miminko pořád hlídat… mámt rochu strach, že na psa bude míň času a bude žárlit.....
 Jana

Vložit nový komentář