Jak způsobit co nejmenší bolest okolí?

betty-rose  Vydáno: 09.06.11

A prokličkovat životem? 4 roky vdaná, 4leté dítě, 21 let. 2 roky nefungující manželství, 2 roky strachu, že o dítě rozvodem přijdu. Jak z toho ven? Kdo mi poradí? S mým manželem (říkejme mu třeba Pepa) jsem začala chodit někdy na podzim roku 2005. Bylo mi tehdy čerstvě 16 let. Chodila jsem s ním, protože byl jiný, neříkal mi věčně, jak mě miluje, jak jsem krásná, většinu času jsme si povídali, nic si ke mně nedovoloval, byla to milá změna.

Vlastně mi nikdy neřekl, že mě má rád, nebo že mě miluje, ani že jsem hezká. První pusu jsme musela vyhrát v sázce, jinak by se asi nekonala. Ale to až když se na to zpětně dívám, tak si to uvědomuji. Když jsem u něj strávila první noc, představovala jsem si, že se budeme mazlit nebo něco na ten způsob a vypadalo to tak, že jsem si vedle něj lehla a on do pěti minut spal jako dudek a strašlivě chrápal. Začali jsme spolu i spát. Po nějaké době.

Představila jsem ho mamce, ale on mě domů pašoval tajně. Jednoho dne mě náš vztah omrzel, byla jsem v Praze na brigádě, ale chtěla jsem se s ním rozejít osobně a ne smskou, tak jsem to nechávala na den, kdy za mnou měl přijet do Prahy. Když přijel, přešla mě odvaha, měli jsme spolu sex – nechráněný a já raději s rozchodem chtěla ještě počkat. Oprávněně. Moje předtucha, že to nebude jen tak, se potvrdila dvěma čárkami na těhotenském testu. Jsem katolička, na potrat bych nešla jednak z tohoto důvodu, jednak proto, že beru ten „plod“ jako miminko. Když jsem mu napsala, že jsem těhotná, byl zrovna na horách s rodinou, nějak jsem čekala, že až přijede, dá mi podporu a plán, co budeme dělat. Přijel a téměř hystericky se mě zeptal, co budeme dělat.,Tak jsem plán stvořila já, že on to poví doma, já už jsem to mamce řekla i ségře, že přeruším školu, vezmeme se a budeme rodina.

Bydlet jsme mohli u našich (po svatbě) a on za rok končil vysokou školu, tak by šel pracovat, já bych odmaturovala a pak bych šla dálkově na vysokou a pracovat. Jeho úkol bylo, jen to říct doma… to bylo asi v srpnu. O asi tři měsíce později to konečně doma řekl, konečně jsem poznala jeho rodiče a pak jsem se nechala zplnoletnit, vybrala jsem si zásnubní prstýnek, snubní, zařídila svatbu, která se konala v únoru, v dubnu jsem měla termín. Narodil se mi kluk jak buk (říkejme mu třeba Tomík). Moje iluze se začaly rozplývat už v porodnici, kam mi zakázal návštěvy kamarádek – aby nenakazily Tomíka (stejně jsem tam nějaké tajně propašovala), pak mi zakázal kamarády, protože jsem s některýma z nich někdy chodila a oni do mě byli pořád zamilovaní, atd. Doma – u našich – jsme měli k dispozici celé jedno patro – 2+kk, bylo to ideální. Jenže problém pro něj bylo, že tam nebyl internet, takže chodil každý den na skoro celý den pryč – k nim domů na internet, mě ani Tomíka si příliš nevšímal, jen v negativním slova smyslu, když jsem naplánovala nějakou akci, tak mi ji defakto zakázal s tím, že jsem teda pěkně nezodpovědná matka, když chci vláčet dvouměsíční miminko 100 km za babičkou (praprababičkou­), apod.

On příliš přátel neměl, ale v té době to vlastně ještě nebylo tak zlé, měl jich asi pět, se kterými se občas vídal a proto mu přišlo divné, když jsem se s kamarádkami chtěla navštěvovat. Tvrdil, že mám čas trávit s ním, tak jsem to omezila – vlastně skoro zrušila a čekala na něj doma, až se vrátí z jeho domu z internetu. V té době jsem mu začala psát dopisy – nazval je výhružné, protože jsem mu tam říkala, co mi vadí a co bych byla ráda, kdyby se změnilo, nedokázala jsem o tom mluvit. Reakce na ně byla taková, že se to na chvilku změnilo, já se uklidnila a pak se to vrátilo do zajetých kolejí. Když byly Tomíkovi tři měsíce, přestěhovali jsme se k Pepovým rodičům, tam jsme měli jeden pokoj a jinak vše společné. Stěhovali jsme se proto, že můj nevlastní otec nám dal limit do Vánoc, že tam smíme zůstat, pak že musíme jít, aby moje sestra nemrzla ve sklepním hezky zařízeném, ale studeném pokoji.

Tam jsme bydleli tři dlouhé roky. Nic moc se mezi mnou a Pepou nezměnilo, psala jsem mu „výhružné dopisy“, čekávala jsem na něj do noci, až si půjde lehnout, navoněná, ale když ve dvě v noci odešel od počítače, lehl vedle mě a do tří minut spal. Tomíka si nevšímal, když jsem byla jednou na dva týdny v nemocnici, od jeho bratra vím, že se o Tomíka starala babička a on si ho večer převzal a uspal ho a ráno ho předal opět bábí. Myslím, že se mi nikdo moc nemůže divit, když jsem jednoho dne podlehla milým slovům jednoho chlapa a začala si s ním psát, několikrát jsem se s ním sešla a párkrát se s ním líbala. Ale nespala jsem s ním, to ne. A to nejen proto, že byl poněkud starší. Ještě jsem jeden úlet, ale opět jen v líbání měla s jedním Pepovým skoro kamarádem – oba jsou dobří kamarádi jednoho jiného kluka. Ten vztah, s tím chlapem jsem pak ale ukončila, když mi napsal dopis, který byl takový nechutný a po tom, co jsem to skončila, na to přišel Pepa. Pravděpodobně našel ten dopis, ačkoliv říkal, že mu o tom řekla moje kamarádka. Já jsem od té chvíle nemohla nikomu důvěřovat, komu jsem o tomhle řekla, komu jsme předtím stoprocentně věřila, a to ani sestře, jsem pak už nedokázala věřit. Pepa mi navíc předhazoval, s kým jsem spala a nespala a podobně. No, zašlo to tak daleko, že jsem mu řekla, že po maturitě podávám žádost o rozvod. Na to on mi řekl, že Tomíka mu ale neseberu (celé tři roky mu bylo jedno, že má syna a najednou takový zájem) a že všechny moje peníze jsem u něj na účtě, takže budu bez peněz. On se navíc může prokázat x byty, které vlastní jeho otec (to je pravda) a já že utřu nos.

Toho jsem se dost lekla, proto jsem se rozhodla, že až si seženu práci, rozvedu se. Odmaturovala jsem, pořád se hádáme, ale já se prostě bojím o Tomíka. Asi před sedmi měsíci jsme se konečně přestěhovali od jeho rodičů do bytu, který sice jeho rodiče vlastní, ale jsme tu sami, kde to máme veliké asi jako u našich. Celý barák patří jeho rodičům, platíme tedy jen energie. Nemáme tady zatím moc známých, takže když jedu do školy, musím Tomíka dovézt k tchánově mamince – bábí a ta ho hlídá dvě noci (jeden den). Proto jednou za čtrnáct dní musíme do toho města, kde bydlí (třeba Ostrava), to jsem vlastně neřekla, že jsme bydleli tam. My tam ale za ty první tři měsíce, co jsme bydleli v jiném městě, jezdili každý víkend. Vždy se důvod našel. Já si však připadám takhle nezakotvená, natož pak tří a půlleté dítě. Proto jsem se jednoho dne rozhodla, že ten další víkend by to šlo, nic nám nebránilo v tom, abychom tu zůstali a byli konečně jako normální rodina. Když jsem řekla Pepovi o svém plánu, příliš nadšený nebyl, prohlásil, že uvidíme.

Ten pátek předtím jsem měla školu, v sobotu večer jsem pak jela na křest neteřinky – sama, protože měl Tomík střevní virózu. Kdo a jak hlídal už mě příliš nezajímá, říkám si jeho problém, no a v neděli jsme se měli sejít v tom městě, kde bydlíme. Přijela jsem dřív a když i oni dorazili, měla jsem supr náladu, prostě jsem se na ně těšila. On mi asi za deset minut povídá, že má dobrou a špatnou zprávu, že ta dobrá je, že se svezeme vláčkem, ta špatná… „Teda pro tebe špatná je, že o víkendu musíme do Ostravy.“ Takhle přesně mi to řekl. Že prý tchán má nějakou pařbu v nedaleké vesnici a nemá se jak dostat domů, tak pro něj pojedeme. Uplně stupidní důvod. Těch čtrnáct dní jsem se těšila, že konečně nemusíme pendlovat jeden víkend sem tam a teď tohle. Knedlík v krku a nemohla jsem nic. Tak on, že na něj nemusím být naštvaná. Řekla jsem mu, že nejsem naštvaná, ale smutná a že mě mrzí, že to nepozná. Odešel do koupelny a pak přišel, kde má tílko, tak jsem mu řekla, že na svém místě, pak že nemá košili. Myslela jsem, že to se mnou švihne. Když se zavřel v koupelně na koupání, tekly mi slzy po tvářích, vzala jsem mobil a zavolala ségře, a když jsem o tom začla mluvit, no, samotnou mě překvapilo, jak jsem brečela, byla jsem plná beznaděje, že mu na rodině vůbec, ale vůbec nezáleží a rozhodla jsem se, že po Novém roce to budu řešit konečně tím rozvodem.

Když jsem se jí vybrečela „na rameno“, utřela jsem slzy a nasadila veselý výraz, aby Tomík nebyl zbytečně ve stresu, i když pak jsem mu stejně musela říct, že jsem smutná. Když jsem se jakžtakž uklidnila, Pepa mi zasadil ránu podruhé, povídal: „Už nejsi smutná? Tak fajn, protože děda (tchán) říkal, ať tady sloupeš všechny ty tvoje ozdoby, párotože to tu chce pak pronajmout.“ Možná jsem infantilní, ale já prostě potřebuji svůj domov skrášlit různými dřevěnými nebo flaušovými ozdobami, které se lepí na skříně apod., strašně ráda s Tomíkem vyrábím windowcolor, pak je dáváme na skříně nebo okna, kachlíky v koupelně apod. A když mi někdo tak necitelně řekne, abych to sloupala a vyhodila, krvácí mi srdce, to doslova. Nevím, jestli si to dokážete představit, možná si o mně myslíte, že jsem vážně hloupá husa, ale to na mě bylo příliš. Ani jsem k němu nemohla jít spát do postele, spala jsem s Tomíkem v jeho, protože ten mě aspoň obejme, pohladí. Jo, to jsem asi nezmínila, sex s Pepou jsem neměla asi rok a půl. Prostě nemůžu, připadá mi slizkej, ani jsme se tak dlouho nelíbali, vlastně ani pusu už jsme si nedali asi pět měsíců.

Tuhle situaci jsem začala řešit s jedním psychologem, jenže na mě nemá čas a poslední dobou se s ním nedokážu spojit. Chtěla jsem vše vyřešit po Novém roce, ale nemůžu se rozhoupat, bojím se, že udělám špatnou věc. Vždyť on mě nebije, nic, jen prostě nemůžu dalších padesát let žít vedle něj a štítit se ho… a tenhle problém je ve mně… Poslední dobou se i začal snažit u Tomíka, ač cítím, že jen hraje divadlo, protože jde do tuhého, přesto to beru jako gesto. Nechci nikomu ublížit a proto nevím, co by bylo nejlepší řešení. Když jsem s ním poslední dobou probírala rozvod, vím, že by s ním dohoda nebyla, takže by to bylo velice stresující a bojím se, aby to Tomíka neovlivnilo.

Možná mi poradíte, řekněte mi, zda jsem jen hloupá rozmazlená holka, že takhle to chodí nebo mi řeknete, jak to vidíte. Byla bych za každou reakci moc moc moc ráda. Takhle už žít nemůžu. Nechci!

Děkuji.

Betty

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.4 bodů
 Váš příspěvek
 
Dice
Extra třída :D 10044 příspěvků 09.06.11 07:32

Ahoj Betty, reagovat jsem musela.V první řadě, Váš vztah je od začátku špatně…Nečekala bych na nic a opravdu se rozvedla! Jseš mladá, maturitu máš, určitě jseš šikovná holka, najdi si práci ot je základ, dej žádost o rozvod a s malým jdi k rodičům- určitě by v tom problém nebyl. S „Pepou“ se bud to dohodnete, nebo to bude řešit soud každopádně Ti malýho nemůžou vzít. Mimo to máš nárok na polovinu majetku a výživné.
Odejdi od něj a neměj strach!!! Najdeš si někoho jinýho a mnohem lepšího!!!! :hug:

 
ynax
Extra třída :D 12203 příspěvků 09.06.11 07:34

nemyslím, že jsi rozmazlená, ale jsi mladá a nezkušená. Stala jsi se matkou v hodně mladém věku. Tak jí buď, přestaň být malá, ustrašená holčička a vem život do svých rukou. Přestaň poslouchat, co smíš a co nesmíš (až se budu stěhovat, tak to po sobě sloupu, do té doby to tu bude), stýkej se s přáteli, zajdi s prckem třeba do MC, když bude muset jet do Ostravy, tak ať jede sám, ty zůstaň s prckem doma, co školka, tvoje práce? Co tvoje rodina? Pomohla by ti? Měla bys kde bydlet po rozvodu? Sebrat ti dítě nemůže. Soud může nařídit třeba střídavou péči, ale bude záležet jak daleko budeš od manžela bydlet. Jinak, dítě vnímá jaké to doma je, takže je lepší nefunkční rodinu prostě zrušit.

 
Muchitos
Závislačka 2812 příspěvků 09.06.11 08:29

Ahoj, držím palce ať to všechno konečně vyřešíš a jsi s malým šťastná :-)

Podle mě by jsi to neměla odkládat ani o den, co chceš dělat s chlapem, kterého se štítíš a nerozumíte si spolu? Jsi mladá, sama nezůstaneš a i kdyby tak máš přeci malého :-)

Chlap pozná, že mu teče do bot.. většinou se „začně něco dít“ až když je pozdě…
A rozvodu se neboj, dítě podle mě většinou nechávají matce… co by sním dělal otec, který se o něho nestará?!

 
desire
Kecalka 242 příspěvků 09.06.11 09:38

Držím palečky ať máš sílu změnit dosavadní život, už kvůli synovi. Takto to nemůže opravdu dlouho fungovat, pokud není ve vztahu láska a porozumění, pak je každá rada drahá. :kytka:

 
Katýsek81
Povídálka 32 příspěvků 09.06.11 09:43

Ahojky, jak už bylo napsáno výše, odejdi a neváhej ani minutu. To, že ti Pepa vyhrožuje, že ti vezme malého, to je typická chlapská reakce, protože moc dobře ví, čeho se my mámy bojíme nejvíc - že nám někdo vezme to nejcennější, naše dítě. Znám to ze svého okolí moc dobře, takové vyhrůžky tě mají jen zastrašit. Dítě ti vzít nemůže, takže hlavu vzhůru a držím palce :mavam:

 
zelvicka2003
Stálice 61 příspěvků 09.06.11 09:45

Ahoj Betty,určitě už sama víš,že nemáš jinou možnost než od něj odejít,kdyby ses chtěla dalších pár let ovládat a překonávat,tak by ses z toho zbláznila.Že přijdeš o kluka se neboj,manžel možná bude dělat ze začátku seky,ale když doteď nejevil zájem,tak pochybuju,že bude stát o to,aby mu ho dali do jeho péče.A výčitky kvůli malýmu si nedělej,někdy prostě ať se snažíš,jak se snažíš,tak není vyhnutí a ten krok musíš udělat.A malej určitě bude spokojenější,když bude mít veselou maminku než ubrečenou a deprimovanou.Tak hodně štěstí.

 
mafalda05  09.06.11 10:54

Ahoj, drzim ti palce, at seberes odvahu a dokazes od nej odejit. Taky si myslim, ze ti sebranim maleho jen vyhrozuje, mas vyhodu, ze soudy vzdycky uprednostnuji matku, coz je v nekterych pripadech nevyhoda pro tatinky, nekdy to byva naopak, ze se otec vic stara o deti nez matka, a i tak deti pripadnou matce, tak v tvem pripade, kdy jsi vzorna mama, se nemas ceho bat. Psala jsi, ze jsi katolicka, nevim, jestli mas treba dusevni vycitky kvuli rozvodu, ja se v tom tak nevyznam, ale myslim, ze tvuj Pepa se jako krestansky manzel nechova, tudiz nejsi povinna po jeho boku verne zustavat.
Jedna moje kamaradka se taky vdavala mladinka (18) a tehotna, po dvou letech od manzela utekla jen s igelitkou a ditetem, manzel pak o dite u soudu nejakou dobu straslive usiloval, ale nedosahl a od te doby o nej nejevil a nejevi vubec zajem. Takze si taky myslim, ze ten tvuj jen vyhrozuje. Chlapi jsou strasne jesitni, bude tezko prekousavat, kdyz ho nechas ty, ale bude to muset holt chlapec spolknout. Mysli na sebe a na tveho Tomika. Jakou mu chces dat budoucnost? Chces, aby se jednou ke sve holce choval jako tvuj muz ted k tobe? Chces, aby se jednou k tobe choval tak, jako tvuj muz? Coz se muze stat, kluci maji v tatovi vzor. Podle me nevahej a jednej!! Drzim ti palce a verim, ze to dokazes!

 
Marishka89
Zasloužilá kecalka 696 příspěvků 09.06.11 11:06

Betty, mám podobnou zkušenost, vdávala jsem se v 18-ti, no blbej nápad to byl! Vztah mezi mnou a manželem se taky vyhrotil, naštěstí v tom miminko nebylo (nebo bylo, ale už ne jeho… rozváděla jsem se ve čtvrtém měsíci). Nicméně-UTÍKEJ! Takovej chlap za to nestojí. O Tomíka nepřijdeš, protože takovýmu lajdákovi jako je „Pepa“ by ho ani idiot nesvěřil ;) Rozhodně nejsi hloupá ani rozmazlená, znám to bolení na srdíčku, když vidíš jak se chlap kterýho sis brala, změnil k nepoznání a už tě nemá rád, a ani se to nesnaží hrát… :( Přesně jak tu psala Muchitos-chlap začne něco dělat až když je pozdě. A právě v tu chvíli to už nesmíš brát zpět, i když to bude třeba bolet. Já tenkrát vznesla varování, dva dny byl manžel jako milius, a pak nanovo… A vim jak bylo těžký necuknout když jsem si balila tašky a on mi u toho brečel. Ovšem situace se změnila do půl hodiny- „víš co? Vypadneš ještě dneska večer!“
Beruško, zabal sebe i maličkýho a odejdi, aspoń k rodičům, nebo nějaký kamarádce, aby viděl že to myslíš vážně. Vyhladne ti hlavička a budeš moct jednat racionálně a zbytečně nestresovat ani sebe ani malýho ;) :hug: přeju moc štěstíčka a hlavně pevnou vůli, protože ten krok opravdu bývá těžký… :( :hug: :srdce:
Mimo to - jak jsi psala o těch ozdůbkách a windowcolor, jsem stejná :D Máme to taky po celým bytě :lol:

 
Hankablaza
Nováček 9 příspěvků 09.06.11 11:50

Ahoj, myslím, že váš vztah začal poněkud nešťastně. Byla jsi mladá nezkušená, ale rozhodně si nemyslí,: že jsi hloupá!!! Věřím, že jsi chytrá holka a dobře víš, že setrvat v takovém vztahu by byl nerozum..už jen kvůli synovi!!! Nikdy by jste neměli šanci poznat, to co je to fungují rodina!! Jak jsem psala…jsi mladá..určitě potkáš někoho, kdo bude mít rád Tebe i Tomíka… někoho, kdo s Vámi tu opravdovou rodinu založí…
Pepa jen vyhrožuje,ale nemůže ti dítě vzít..tak právní systém určitě nefunguje…! Máš víc práv..než si teď myslíš.. nejdříve bych navštívila nějakou občanskou právní poradnu, kde ti vše vysvětlí , a poradí jak postupovat.. Rozhodně si najdi práci.. a neboj se udělat první krok…který je určitě těžký! Ale uvidíš že, to zvládneš… držím palce…at´jste konečně šťastnější. :kytka:

 
slizzing
Kecalka 497 příspěvků 09.06.11 12:01

Ahoj Betty, něco podobného měla moje maminka. Byla s chlapem, který ji nemiloval (to až trošku později) a ani si nezasloužil její lásku. Sice v tom nebylo dítě, ale i tak to bylo nad její síly. Mamča byla naopak od tebe kritizovaná, že se nedá jídlo jíst (je vyučená kuchařka a jen tak mimochodem velice dobře vaří) apod. Snažila se všemožně mu zavděčit a nakonec přišla po 11 letech, že ji podvádí a čeká dítě s jinou. Nakonec mi řekla, že byla blbá, že to neukončila dřív a ona, protože by se pak tolik netrápila. Vím, že tohle bude asi to nejtěžší rozhodnutí v tvém životě, ale musíš si uvědomit, že na prvním místě jsi ty se synem a ne manžel!! Přeji ti hodně štěstí a málo trápení :hug: :hug:

 
mofiz
Ukecaná baba ;) 2375 příspěvků 1 inzerát 09.06.11 12:30

rozveď se vztah je o něčem jiném.. tohle je leda ubohé soužití. Jsi mladá a máš velkou šanci nají chlapa, co vás bude na rukou nosit.

 
Uživatel je onlinelenkahav
Stálice 69 příspěvků 09.06.11 12:36

Milá Betty, asi tak : dítě vnímá všechno, co se s Tebou a „pepou“ děje, jak se k sobě chováte. Lepší nefunkční rodinu zrušit a žít sama s „tomíkem“ v klidu a za čas si najít lešího partnera než „pepu“ - tak bych to řešila já. Ale už bych více vybírala až přebírala a nebo zůstala sama. Dítě Ti vzít nemůže. Právo je na Tvé straně. Dítě patří k matce. To je neoddiskutovatelný fakt. Jen vyhrožuje a planě kecá, přece jen Tě zná a ví kam bodnout, aby Tě zastrašil. Pusť ho z hlavy (ze srdce už ho máš) a nech ho jít.

 
Uživatel je onlinelenkahav
Stálice 69 příspěvků 09.06.11 12:37

Milá Betty, asi tak : dítě vnímá všechno, co se s Tebou a „pepou“ děje, jak se k sobě chováte. Lepší nefunkční rodinu zrušit a žít sama s „tomíkem“ v klidu a za čas si najít lešího partnera než „pepu“ - tak bych to řešila já. Ale už bych více vybírala až přebírala a nebo zůstala sama. Dítě Ti vzít nemůže. Právo je na Tvé straně. Dítě patří k matce. To je neoddiskutovatelný fakt. Jen vyhrožuje a planě kecá, přece jen Tě zná a ví kam bodnout, aby Tě zastrašil. Pusť ho z hlavy (ze srdce už ho máš) a nech ho jít.

 
Uživatel je onlinelenkahav
Stálice 69 příspěvků 09.06.11 12:39

No, s dítětem už hůř, ale souhlasim, že lepší život mít bude určitě

 
mamcapavca
Závislačka 4752 příspěvků 09.06.11 12:45

lidi se rozvádí i kvůli malichernostem,ale tohleto malichernost není,tohle je nefungující manželství a pro děti není vhodné takto být,ikdyž se člověk přetvařuje a snaží,děti to vycítí… :-?

 
pannacotta
Generální žvanilka 24984 příspěvků 09.06.11 13:35

holka zlata urcite dostan odvahu a pzadej o rozvod..zurus sve ucty co su psane naa neho zaloz si vlastni ucet popros mamku o pomoc …a jeto.. opravdu si nemozes icit zivot a toto zivot neni..
od zacatku to u vas neklapalo a nebud smutna kdz si myslis ze si husa kdyz ta rozplakalo ze mas dat dole vetky ozdoby.. to o si neuvedomuje ze si mu chtela dat domov kde by sa citil dopbbre.. neboj maly o tatu neprijde kdyz sa odstehujes..leda ze by on nemel zajem…

 
Gina108
Generální žvanilka 23597 příspěvků 09.06.11 13:53

Vidím to jako nefunkční vztah už od začátku. Pitomost byl ten nechráněný sex, ale oceňuji, žes nešla na potrat. Máš pravdu, že na tom nejsi tak zle, když tě nebije, netýrá, ale odpověz si sama na otázku, proč bys s ním měla být dál. O dítě se moc nestará, jak píšeš, jediný důvod je asi ten strach, že ti dítě nesvěří do péče.
Ještě by mne zajímalo, jaký vztah má Tobík k tatínkovi, jestli by vůbec mělo smysl být spolu „kvůli dětem“. Má ho Tobík rád? Je už dost velký, abys to poznala. Třeba můj dvouleťák, na tom je vidět, že mu táta chybí jen když jde do práce a o víkendu nás hlídá, jestli jsme se mu někam nezatoulali :mrgreen: . Tak nějaké takové signály, jestli má.

 
Anonymní  09.06.11 14:33

Ahoj,vím,o čem píšeš.Bojím se říct,abys odešla,ale bojím se,že takto stejně bude třeba probíhat celý Tvůj život.Tuším i to,proč jsi manželovi psala.Já měla stejný problém.Když jsem mu říkala,co mne trápí,dělal,že neslyší.Neodpo­vídal,jakobych neříkala nic a neodpovídal ani tehdy,když jsem psala-týkalo se to především našeho sexuálního života,ale i vztahu mezi námi a jeho matkou.Říkala jsem mu to stále dokola,vytrvale a navíc jsem to říkala i Bohu-také vytrvale.A po 15ti letech se stal zázrak a můj údiv neznal mezí.Bůh mne vyslyšel a můj hluchý manžel začal slyšet.Jeho uši byly uzdravené(stalo se to v jediném okamžiku) a naše manželství-třebas není dokonalé,začalo být i docela příjemné v mnoha směrech.Rozhodně vím,že se stal zázrak,po kterém jsem 15 let toužila a vroucně o něj prosila.

 
chica.p.
Kelišová 5813 příspěvků 09.06.11 17:02

Smutný příběh,ale máš jedno obrovské štěstíčko,tvého chlapečka. Zkus se nad vším zamyslet a udělat konečně ten hlavní krok,pokud to tak cítíš,nemá cenu a vůbec žádný smysl to prodlužovat,máš svůj život a každý máme jen jeden,a ne proto,aby nám ho někdo kazil.Zasloužíš si jako každý být šťastná i s tvým chlapečkem a pevně věřím,že to dopadne jedině dobře pro Tebe,Ty jsi matka a pokud budeš mít práci a zázemí,tak si myslím že máš mnohem větší šanci na to,aby brouček byl s Tebou..Je to moc těžké,chápu,ale řekni si,jak dlouho už v tom žiješ,a že takto to přece nejde bez toho všeho,co Ti určitě tak chybí-láska,pohlazení a všechny ostatní věcí kolem toho.Stačí se jen rozhoupat a jít do toho s přesvědčením a už nepovolit…Dopadne to pro Tebe i prcka dobře,držím palce :hug: :-) !!!!!!!!!!!!!!!

 
katy001
Kelišová 5165 příspěvků 09.06.11 17:30

souhlasim s holkama,takhle se prece neda zit…
i ja se vdavala hodne mlada i kdyz ne tolik jako ty,ale jakmile to nefungovalo a ja se ho zacala i stitit jak ty rikas vydrzela jsem to asi rok a byl rozvod…to prece neni zivot,kazdy ma pravo na lasku a byt stastny a to i ty s prckem
zlato najdi si praci a pokud te nechaji u sebe bydlet treba rodice bude to uplne nejlepsi,soud sveri dite do pece matky pokud se o neho dobre stara a dokaze se o neho postarat a ja verim ze ty urcite ano :hug:
prijde mi ze ti jen Pepa vyhrozuje aby ses bala o rozvod pozadat,protoze citi ze mu tece do bot
jinak ja se tenkrat rozvedla,4roky jsem s nynejsim pritelem a ten vztah je porad tak krasnej,plny lasky,smejeme se spolu a proste je nam moc dobre…tak neboj a o rozvod si pozadej,bude ti lip
PS: 2.7. se po druhe vdavam :mrgreen: konecne za toho praveho a ver ze i na tebe nekde ceka :hug:

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 09.06.11 18:15

Ahoj, já bych od něj odešla být Tebou. Najdi si práci a jdi na nějaký čas bydlet s malým k rodičům. Myslím, že Ti malýho neseberou, staráš se o něj přece a hlavně TY jsi jeho máma. Pokud se opakuju, tak se omlouvám, ale diskusi jsem nečetla. Přeju hodně sil a držím palce! :huban:

 
betty-rose
Nováček 3 příspěvky 09.06.11 22:01

Holky, moc vám všem děkuju, že mi píšete taková krásná slova, čekala jsem, že mě někdo z něčeho nařkne, že to nebude takový med, ale vy jste báječný.. Já se právě bojím, abych nezničila něco, co by fungovat mohlo, když se teď fakt tak snaží a „Tomík“ s ním chce poslední dobou fakt hodně trávit čas.. Ale to ve mě nezměním, jen se bojím, abych nebyla sobecká a kvůli svým pocitům nepřipravila Tomíka o tátu.. Ale dost jste mi dodaly odvahy, asi do toho půjdu.. :hug:

 
Marnotratný syn  09.06.11 23:34
SLOUPAT

První krok ke smíření, by byl postupně né, hned všechno, začít loupat ty ozdoby. Nezahazovat, dávat je se slzami do nějaké krabice. Možná, že je spolu budete jednou lepit. Stačí když jeden s partnerů vydrží. Stane se takovým „stálým počasím“. Existuje jedno příjmení, které volně přeloženo, znamená „stálé počasí“. Čili opak aprýlového počasí. Nebudu je zmiňovat, ale stačí snad že takové příjmení existuje. Je to krásné příjmení. Hodně žen je chtělo valstnit.
Snadno se radí, ale s tí odlamováním by se to dalo zvládnout. Na tomto je založený smír vrodině. Že jeden s těch dvou se vzdá toho co je mu nejcennějšího, a tím si definitivně získá toho druhého.
Přeji aby se to povedlo.

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 10.06.11 00:52

Ja si myslim, ze vase manzelstvi doslo do takoveho stadia, ze rozvod je opravdu nejlepsim resenim pro tebe i tveho syna. S temi obrazky windowcolor te uplne chapu, ja je taky vyrabim a vim, jakou z nich ma clovek radost a kolik to da prace. Preji hodne stesticka! :hug:

 
Panuška
Neúnavná pisatelka 16896 příspěvků 10.06.11 08:26

myslím že kdyby nebylo Tomíka už spolu dávno nejste, ikdyž nejsem zastánce rozcházení se hned,ale snahy to řešit, cítím že tady to jinak nepůjde. Od začátku to nefunguje, ta změna nenastala postupně ale už od začátku. Což je asi hlavní důvod. Jsi silná, šikovná holka, umíš si vše zařídit, jen jsi na něm tak nějak závislá. Bude to těžké období ale myslím že máš na to ho zvládnout. A dítě to zasáhne vždycky, ať se rozejdete teď nebo za 5 let, vždy ho to dostihne a bude se ptát. Ale děti toho zvládnou hodně a důležitá je pro ně pohoda ať už společně s tátou nebo bez něj.

Seber všechny síly, nenech se zastrašovat a věř že bude líp. :hug: :lol: Držím palce.

 
Ivuš2
Ukecaná baba ;) 1423 příspěvků 10.06.11 09:31

Ahoj, nečetla jsem všechny reakce, ale ty co jsem četla, všude převažoval názor „dítě Ti vzít nemůže“. Bohužel z vlastní zkušenosti vím, že dítě Ti vzít může :-( Nechci tím říct, že bys s manželem měla zůstat, pokud je vše tak jak píšeš, měla bys určitě odejít. Ale měla bys mít jistotu, že u soudu na otázky, kdo se stará o dítě, kdo je na mateřské, kdo chodí k doktorovi, kdo je s ním, když je nemocné, bude vždy odpověď, že ty. Takže když jsi ve škole, rozhodně bych ho nenechávala hlídat jeho a jeho rodině, ale jedině své rodině. Věř mi, vím o čem mluvím.

 
Ivuš2
Ukecaná baba ;) 1423 příspěvků 10.06.11 09:37

Pokud se teď víc Tomíkovi věnuje, může to být snaha vše zachránit, ale taky to může být příprava k rozvodu z jeho strany ........

 
Jannes
Závislačka 4854 příspěvků 10.06.11 10:49

Smutný příběh. Nemůžu si pomoci, ale jsi prostě příliš mladá a nezkušená. Přesto jsi dokázala vychovat dítě a to není vůbec lehký, obvzlášť v takové situaci, ve které se nacházíš. Podle mého bys rozhodně měla odejít od " Pepy ". Jsi mladá a najdeš si lepšího chlapa, co s takový vztahem. Já ukončila vztah po šesti letech a za půl roku jsem si našla super chlapa a teď jsme šťastná rodinka.
Tak hlavu vzhůru a řeš situaci co nejdříve, kvůli sobě i kvůli Tomíkovi.

 
betty-rose
Nováček 3 příspěvky 10.06.11 21:43

Ještě jednou moc děkuju za všecky odezvy i za zprávy, na které mám v plánu odpovědět, protože se mě velmi dotkly a to příjemně..Včera jsem písla jen pár řádků a vše zběžně pročetla, protože jsem dnes jela do školy a musela jsem si připravit ještě povídání na jednu hodinu a dnes jsem zas příliš grogy, abych odpovídala, ale doženu to, slibuju.. a velmi děkuji..velmi mi pomohly vzkazy, ktere mě upozorňují na to, jak případně vypadá soud, protože já s tím zkušenost nemám a v knížkách se praxi nedozvíte..Nebudu děkovat jmenovitě, víte o kom mluvím..Jdu si lehnout za „Tomíkem“, s „Pepou“ se uvidím až v pondělí nebo v úterý a moc se těším na víkend strávený s mojí rodinou a babičkama, se kterýma jsem se neviděla téměř rok :palec: :-) :wink:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček