Jak rozpoznat kvality partnera?

 Vydáno: 27.09.04

Ahojky všechny, kdo čtete emiminovské příspěvky. Právě jsem si tak pročítala některé články a zdá se, že mnohými se prolíná stejný problém. Otázky tedy zní: Jak rozpoznat, že ten můj je pro mne ten pravý?

Které jeho chybičky si mohu dovolit přehlédnout a které ne? Co když přehlédnu něco důležitého v jeho charakteru?

To, že jsou muži a ženy naprosto rozdílní v uvažování a pohledu na svět je všeobecně dobře známo. Vlivem nepředvídatelných životních zvratů se stalo, že jsem ve svých téměř třiceti letech zůstala sama. Což samozřejmě nebyl stav, ve kterém bych chtěla setrvat do konce života.

Chtěla jsem, po mé trpké zkušenosti najít chlapa, který by stál pevně nohama na zemi a o kterého bych se mohla opřít ( aniž by se poroučel k zemi ). Vůbec jsem nevěděla, kde se takoví chlapi nad třicet hledají. Navíc jsem u sebe začala pozorovat problém. No, asi to je problém… Prostě, když vám je osmnáct a zamilujete se ( což byl případ mého předchozího dlouhodobého vztahu ), tak nad tím ani nějak moc neuvažujete a jdete do toho po hlavě. Prostě láska jako trám. Mám pocit, že když je vám třicet, mnohem víc o všem uvažujete a to je ten „problém“.

Každého potencionálního ženicha jsem pozorovala jako vzorek pod mikroskopem. Prostě jsem se nechtěla znovu splést a tak jsem se snažila zachovat si odstup a vidět všechny klady a nedostatky. Prostě do toho člověk jde víc s rozumem, ať chce nebo ne. Aspoň u mé osoby to tak funguje.

Stalo se, že jsem při svém hledání někoho objevila. Při prvním setkání mi připadal celkem sympatický, ale žádná láska na první pohled. Určitě jsem nepředpokládala, že spolu zůstaneme… Postupem času, který jsme spolu strávili, jsem se do něho zamilovala. Pozorování ale neskončilo… Člověk se snaží vysledovat aspoň nějaké známky toho, že bude dobrý manžel a otec, zabezpečí rodinu, no prostě klasický pohled samice snažící se vybrat toho nejkvalitnějšího samečka.

Znám spoustu žen v mém věku, které prostě nemohou najít toho „pana Dokonalého“. Mám ale obavu, že se možná až přespříliš snaží najít partnera, který by k nim 100 % zapadal. Vidím to i na své známé - když se s někým seznámí, tak pozoruje, jestli má hygienicky čistý byt, jestli po sobě uklízí nádobí ze stolu atp.

Jedna moje známá psycholožka mi řekla, že na vztah je třeba dívat se s nadhledem, nepropadnout tomu druhému tak, že přehlédnete jeho chyby ( poznámka: sama se nikdy nevdala ). Rada, kterou je jednoduché aplikovat na jiné páry ve svém okolí, ale ne na svůj vlastní partnerský vztah. Při vyhodnocování chyb partnera bez toho nadhledu totiž hrozí, že vaším sítem neprojde nikdo a z vás najdou za 30 let ve vašem bytě kosti ohlodané vlastním psem.

Tudíž, když u nás dojde k nějaké konfrontaci, kdy já moc nechápu myšlenkové pochody svého partnera, v první řadě si uvědomím, že je to chlap. Je jasné, že mě někdy uvádí v zuřivost, když tvrdí, že mě poslouchá a já vidím, že ne ( a odkýve mi, že mě odpoledne vyzvedne z práce, přičemž následně na to zapomene ), že nechá ponožky válet u postele na zemi a není v jeho silách dojít s nimi k pračce; že nechává věci přes židli, neboť pověsit je na ramínko do skříně je nadlidský výkon; že tráví dost času sledováním sportovních výsledků na teletextu; že se se mnou někdy dohaduje, že to tričko ještě není potřeba prát, protože je ještě čisté a častým praním se rozpadne..
Vždycky, když nad tímto tématem debatuji se svými kolegyněmi v práci, hrozně se nasmějeme, protože je to všude stejné…

Kdybyste se chtěly rozčilovat, budou z vás brzo protivné neurotičky. Je třeba vidět to ostatní - důležitější, t.j. že mě má rád; že byl se mnou, když jsem to potřebovala; je cílevědomý a zodpovědný; snaží se stát na vlastních nohách a vydělat peníze, aby zabezpečil rodinu… Dokonalý určitě není, ale důležité je, aby měl ty správné charakterové vlastnosti ( které já považuji za ty nejdůležitější ).

Paul Newman řekl kdysi na adresu své ženy: " Proč bych měl chtít karbanátek, když mám doma steak?

Přeji vám, abyste ve svém partnerovi ten steak rozpoznaly. AlexaP.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Dancul
Ukecaná baba ;) 1512 příspěvků 27.09.04 10:20

ahoj alexo,

ja som do toho sla bezhlavo :o). v mojich 13 (on mal 19) si ziskal moje srdce. ale potom zacal chodit s babou co mi bola desne nesympaticka. v 17 som sa dozvedela ze sa s nou rozisiel a pri prvej prilezitosti som ho zbalila. v 20 som si ho vzala. a dnes (mam 24) a som do neho rovnaky blazon ako pred 10 rokmi aj ked robi presne co pises, aj to negativne (z nasho pohladu :o)) ale hlavne to pozitivne.

danka

 
Simunka
Ukecaná baba ;) 1186 příspěvků 27.09.04 10:35

Ahoj Alexo,

moc pěkně napsáno. Myslím si že mám skvělého chlapa, má své mouchy, ale kdo nemá. Naštěstí jsou to mouchy které mi sice vadí ale zas až tak moc ne a co je hlavní má nás rád.
Když se občas pohádáme a on mi řekne ať si najdu někoho jiného, tak já vím že bych si nikdy nikoho jiného už nenašla.
Mám pocit že bych se zamilovat již do nikoho nedokázala. A to právě proto že na chlapy již koukám úplně jinak. Neznám žádného který by splňoval všechny mé požadavky. Žádný chlap není dokonalý ale my také ne.
Jsem šťastná že mám toho mého, že je takový jaký je a že nemusím hledat jiného. Musí být těžké někoho v pozdějším věku najít a ještě se do něj opravdicky zamilovat bez žádného ale když on je takovýto a takového já přeci nechci.

Přeji ti aby se ti to povedlo a aby jsi našla toho pravého který tě bude z celého srdce milovat a kterého dokážeš přes všechna ale milovat i ty.

Simunka

 
Anonymní  27.09.04 13:22

"" Tudíž, když u nás dojde k nějaké konfrontaci, kdy já moc nechápu myšlenkové pochody svého partnera, v první řadě si uvědomím, že je to chlap. Je jasné, že mě někdy uvádí v zuřivost, když tvrdí, že mě poslouchá a já vidím, že ne ( a odkýve mi, že mě odpoledne vyzvedne z práce, přičemž následně na to zapomene ), že nechá ponožky válet u postele na zemi a není v jeho silách dojít s nimi k pračce; že nechává věci přes židli, neboť pověsit je na ramínko do skříně je nadlidský výkon; že tráví dost času sledováním sportovních výsledků na teletextu; že se se mnou někdy dohaduje, že to tričko ještě není potřeba prát, protože je ještě čisté a častým praním se rozpadne..''

Ahoj Alexo!
Pre Boha, vravím si, Ty snáď žiješ s mojim chlapom (manželom). Dobre som sa pobavila. Ja som 10 rokov vydatá, mám 35 rokov. Zrejme skutočne existuje tzv"slepá láska" a tá prichádza vo veľmi mladom veku. Ak sa prešvihne, tak potom príde síce tiež láska, ale už sa k nej pristupuje opatrnejšie, človek je zrelejší, má už i nejakú skúsenosť, je ostražitý, má strach.
Ale Alexa, 30 si myslím nieje moc, jednoducho ten čas ešte nenastal. Až budeš vedieť, že je to ten pravý, určite prehliadneš i to tričko cez stoličku, či zvednuté prkénko od WC. Dôležité je, aké feromóny budu prevládať, či je zábavný, usmievavý, či k deťom pristupuje prirodzene, či sa o neho smieš oprieť vo vážnych problémoch s situáciách, či je zodpovedný, či nieje povrchný.
Prajem Ti veľa lásky a šťastia.
 Alica.

 
alpina
Nováček 2 příspěvky 28.09.04 00:14

Moc pěkné téma. Mám snahu hledat stále svůj ideál. Ten kterým jím před časem byl a já nechci aby jím byl, mi posílá srdceryvné zprávyčky ze služební cesty a slibuje a slibuje.
Kladu si otázky:„Co je ochoten člověk zkousnout, co se může zlepšit a co je dané a těžko s tím někdo něco nadělá.
Můžou muži ve vztahu dospět?
Ten "můj“ dospívá velice bouřlivě už řadu měsíců. A nic světoborného to není. Jen z toho jeho dospívání máme oba nervy na dranc a náš syn se v noci, při tatínkových „bolístkách " budí.
Podotýkám, že moje je zkušenost s ním už několikátá a jeho první. Oba jsme na prahu 30.
Představuju si vedle sebe úplně někoho jiného. Spolehlivého, obdivujícího, klidného, optimistického…
Na druhou stranu ani já nejsem jednoduchý človíček a život po mém boku je velice pestrý. Podvědomě hledám pravý opak, ale vůbec si nedovedu představit jak se mnou ten opak může vyjít.
Jsem částečně věřící a k modlidbě se uchyluji zejména tehdy, když mi teče do bot a tak si říkám:“Možná mě Pán Bůh vyslyšel a muž se mi začíná obracet" a možná jsem jen tak naivní a chci věřit, že je vněm něco dobrého a já s ním mohu při hodně, hodně dobré vůli nějak vyjít.
Ať je to tak, nebo tak, rozhodnutí zda zachovat takovou „šílenou rodinu“ je na mne. Můžu najít někoho jiného a nemusím.
Určitě budu muset spoustu věcí zkousnout a dost toho změnit. Jen mne unavuje když se iniciuju změny stále jen já a parter se přidá jen když mu teče do bot.
Bojím se aby " Mám tě rád, nebyli jen prázdná slova"
Syn je svému tátovi moc podobný a musím uznat, že jako tať ka pomalu dospívá.
Co myslíte, je ještě nějaká šance?
Díky za názor.

 
stefinka
Ukecaná baba ;) 2304 příspěvků 03.10.04 11:00

Ahoj Alexo,
našla jsem manžela se dvěma skoropuberťačkama na krku, bylo mi 34. Brali jsme se ten rok. A pohoda. Jsem typ, co do všeho skáče po hlavě. Naštěstí tentokrát jsem se nespletla.
No ty ponožky, tahání o tričko, staré boty, staré krámy … mám zkušenost se spolužákem z gymplu, seděl za mnou, a u toho jsem se bezbolestně naučila tyhle věci přehlížet s úsměvem. Všechno se mu totiž ještě k něčemu hodilo a ještě to nebylo dost staré a onošené.
S tou domluvou s partnerem, to si ženská musí včas okouknout jak na toho svýho a je to doma. Mluvím samozřejmě o tom, kdy nejsou zá:,–(ní rozpory. Jen běžné třenice dvou elementů (mužského a ženského).
K tomu zkoumání - abys nezkoumala a neprověřovala moc usilovně :-))), abys ho nenakazila.
Ale myslím máš optimistickou povahu, tak moc držím palce, aby se pan Vyvolený ukázal jako dobrá volba i po podrobnějším zkoumání. Jestli jste spolu aspoň rok, tak už bys mohla vědět či tušit.
Pana Dokonalého jsem potkala a naštěstí se nechtěl ženit, měla jsem čas odhalit, že dokonalý není, ba naopak přímo příšerný.
Jo, jo, jo … zamilovaný člověk je jak tetřev hlušec. Kdyby mu ukazovali černé skvrnky na charakteru miláčka, kdyby mu do toho namáčeli čumáček, nevěří a nevidí.
Krásný podzim přeje Stefinka

Vložit nový komentář