Jak se kdysi rodilo

hanak  Vydáno: 18.02.13

Tento deníček je o ignoraci lékařů, ohlédnutí do minulosti i o tom, jak se kdysi rodilo aneb Tohle už nikdy víc!

Svoji prvorozenou jsem rodila v r. 1996 na 2. gynekologicko-porodnické u Apolináře v Praze. V pondělí 25. 3. je mi 23 a čtvrt, v té době už jsem na první dítě takřka „za zenitem“. Jdu k lékaři na pravidelnou prohlídku, právě táhnu 40. tt. Doktor natáčí kontrakce a říká, že prý rodím a mám jít okamžitě do porodnice, protože dítě nemá správnou polohu. Nabízí odvoz sanitkou, odmítám, chci si sjet domů pro pár věcí, nemám to tak daleko. O dvě hodiny později již stepuji na příjmu porodnice. Ujímá se mě nepříjemná sestra a mladý, ještě nepříjemnější, doktor. Do průkazky se ani nepodívá, indikace k CS si ani nevšimne. Právě probíhá dvoudenní stávka lékařů, nikde nikdo, chápu jeho znechucení, že právě on musí sloužit.

Udělá zevrubnou vnitřní prohlídku, konstatuje počínající porod, natočí monitor, kontrakce jsou, a pošle mě na krystýr a hekárnu. Víc si mě nikdo nevšímá. Ležím na pokoji ještě s maminkou, která je tam na udržení miminka, má moc plodové vody a každých pár hodin jí musí trochu odčerpat. Nohy má nahoře a je mi jí moc líto, je teprve ve 26. tt. Pak mě odvádí na porodní sál, připoutávají, nic nepíchají. O půlnoci mě přichází prohlédnout doktor, porod nepostupuje, tak musím zpátky na pokoj, dostávám injekci na spaní a prý ať se vyspím a jsem na zítřek fit.

Bolesti sílí, bolí mě šíleně v kříži, mám pocit, že mi někdo rve nohu z kloubu. Přichází zase ten samý doktor, prohlíží mě a porod opravdu nepostupuje, „tak se trochu prospíte“. Dává mi další injekci na spaní a odchází. Ležím, bolest mi nedovolí usnout, probíhá celým tělem, noha mi už snad upadne. Chodím chvílemi po pokoji, ne, s tímhle se opravdu spát nedá. Za celou noc přišla sestra jen 1×, odčerpat druhé mamince plodovku, můj stav jí nezajímal, mé bolesti se směje: „počkejte, tohle ještě nemůže bolet, to je procházka růžovou zahradou, klidně spěte, ať jste silná na zítřek“. Nespím celou noc.

Je ráno a stávka lékařů stále pokračuje. Nedokážu pochopit, jak je možné, že tak velká porodnice zeje prázdnotou, nejsou tam ani rodičky, ani doktoři. Nikdo si mě moc nevšímá, 3× za den do mě hrábnou s tím, že porod prostě nepostupuje, 2× natočí monitor, ozvy jsou dobré. Pořád nikoho nenapadá podívat se do mé těhu průkazky nebo udělat kontrolní UTZ. Doktor se mě jen ptá, kde cítím nožičky. Ukazuji mu místo, kde mě dcera kope. Ne, tam to prý není možné, to si pletu s jinou částí těla. Nepletu, vím to jistě, několik týdnů ji tam hladím na chodidle. Jenže v očích dr. jsem mladá nezkušená prvorodička a pravdu mít nemůžu.

Čas postupuje, bolesti jsou šílené. Mám hlad, ale žaludek jídlo odmítá, mám žízeň, ale když se napiji, jde to obratem ven. Na noc opět dostávám injekci na spaní, jak bláhové, bolesti mi stejně nedovolují spát. Přečkávám další noc průběžným chozením mezi postelí, oknem a toaletou. Konečně je další ráno, po stávce lékařů. Najednou je porodnice plná hafo rodiček a neskutečného množství lékařů i mediků. Je středa, vizita. V zástupu doktorů mě prohlíží i velmi starý lékař, sáhne do mě a zavelí – ihned na sál, dítě mělo být už dávno venku. Jsem opět na sále, přikurtovaná, nemůžu se ani hýbat, napojují mě na monitor, oxytocin v žíle teče proudem. Bolest je k zešílení, mám pocit, že mi někdo právě uřezává pravou nohu, křížové bolesti jsou neskutečné a ulevit si není jak, jakmile se otočím na bok, křičí na mě, že pak neslyší monitor a ať se koukám rychle vrátit na záda.

Čas plyne, bolest nepolevuje, ale neotevírám se. Někdo přichází s návrhem epiduralu, krásné to slovo a konečně trochu úleva. No, ale moment, proč mám pořád pocit, že mi někdo rve tu nohu z kloubu? Prý se to někdy stává, epidural pomáhá, ale křížové bolesti neodstraní, ach bože. Po pár hodinách účinky odeznívají a přidávají mi další dávku. Přichází další úleva, alespoň co se břicha týče. Cítím se šíleně unavená, chvílemi nevnímám, omdlévám. Pak zase epidural odeznívá, ale já jsem už tak vyčerpaná, že usínám snad i na těch pár vteřin mezi kontrakcemi.

Nevím, kde se kolem mě najednou vzalo tolik lidí. Někoho napadlo podívat se do průkazky a našli indikaci k CZ, ale je už prý pozdě, dítě se musí vytlačit, začíná mít špatné ozvy, ztrácí se. Někdo na mě řve, že nespolupracuji, ať tlačím. Nemůžu, nemám sílu, neovládám sama sebe, znovu omdlévám. Někdo mi pak skáče po břiše, slyším se říkat (nebo si to jen myslím): „vždyť to dítě zabíjíte“, pak tam dole cítím šílenou bolest, rozpárali mě jako kachnu. Následuje další poskočení na břiše a najednou je tady konec, velké žblunknutí a obrovská úleva, chvilinku ticho a pak jemný unavený pláč. Někdo říká: „holka“, pak ji dávají na váhu a sestra říká: „takový chcípák, nemá ani tři kila a vy jste tady vyváděla, jako byste rodila pětikilový“. Je mi jedno, co říká, dcera je v pořádku a to je hlavní. Ukazují mi ji, je maličká a svraštělá, bobánek malý, tolik si toho za poslední 3 dny prožila!

Pak mě šijí, bolí to jak čert, ale pro tu maličkou to vydržím, musím. Odvezli ji pryč, prý si musí odpočinout. Na sále mě nechávají 4 hodiny, je jim jedno, jak mi je. Jsem šíleně unavená, chce se mi spát, ale taky mám strach spát, cítím se opravdu hrozně. Měří mi teplotu, a jaké je to překvapení, že mám přes 39. Po 4 hodinách mě odvážejí na pokoj, vstát můžu po 6 hodinách. Jdu se podívat na dceru, kterou po dobu pobytu v porodnici budu vidět vždy jen na dobu krmení. Vláčím se k telefonu volat rodičům, že je malá na světě. U telefonu omdlévám, někdo mi pomáhá sednout si. Celý první den je jakoby v mlze, krevní ztráta obrovská, ale žijeme, já i dcera, a to je nejdůležitější.

Přijetí do porodnice proběhlo 25. 3. kolem 11. hodiny dopoledne. Dcera se narodila 27. 3. v 15.05 hodin s váhou 2880 g a délkou 49 cm.

Druhý porod v květnu 1997 proběhl v Táboře, byl krátký a zcela pohodový, doktoři si mě všímali od počátku až do konce. Od první kontrakce do vyklubání syna uběhly necelé 4 hodiny. Potřetí rodím v Chrudimi v říjnu 2001, v té době tam žijeme. Porod je vyvolávaný, tělo zcela nepřipravené, čípek prý jako v 5. měsíci těhotenství, ale doktor je báječný, vyprávím mu mojí černou můru s prvním porodem. Bojím se, že budu rodit ještě další den. Jsou tři hodiny odpoledne a doktor mi slibuje, že porodím ještě ten den. Chci mu věřit a taky věřím. Věnuje se mi maximálně a po 4,5 hodinách je dcerka venku. Dr. mi pomáhal hodně prsty, nevím, jak přesně, odděloval vždy plodový vak od dělohy, bolelo to, to ano, ale díky tomu byl porod úžasně krátký. Dodnes jsem mu velmi vděčná. U druhého i třetího porodu jsem měla děti u sebe od prvního dne. Ale takový porod jako roce 1996 už nikdy víc!

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 4.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Viktorka Maxikova
Kecalka 141 příspěvků 18.02.13 00:42

Panejo :,( hlavně, že vše dobře dopadlo :hug:

 
Anabellka
Závislačka 4764 příspěvků 18.02.13 06:56

Ty bláho to byla hrůza. Jen mě zajímá proč ti nosili malou jen na kojení? V roce 96 už byl zavedený systém rooming in.

 
electrac
Povídálka 37 příspěvků 18.02.13 07:48

Ty blaho tak to je maso. Máte muj obrovský obdiv že jste to vše zvládla a že jste obě zdravé. Ale fakt síla, rici takový chcipacek? To je vrchol drzostí. Ještě že jde doba dopředu. :roll: :potlesk: :arrow:

 
Kalla1412
Echt Kelišová 8528 příspěvků 18.02.13 07:52

Taky nechápui, že jsi neměla malou u sebe, moje máma rodila 1995 na Obilním trhu v Brně a bráchu měla u sebe hnedka… :nevim:

 
sophinka1  18.02.13 08:09

Ja rodila 1995. pamatuji dodnes jak na me rvali at se nyhybam. ale nejhorsi zazitek pro mne bylo prezkouseni od lekarky jestli jsem pripravena pecovat o dite ( jak dlouho se koji, dokojuje a pod.) prodlouzilo mi to o 2 dny pobyt v porodnici

 
Run
Generální žvanilka 20066 příspěvků 18.02.13 08:15

No tak moje máma rodila v osmdesátých letech v Podolí a má z toho trauma dodneška.. Odmítá o tom byť jen mluvit.. No a není na tom nic k chlubení, pak si nechala dát Danu a i tak pak byla dvakrát na potratu.. Prostě si nedovedla představit, že by to musela podstoupit znovu :?

Příspěvek upraven 18.02.13 v 08:15

 
martas22
Extra třída :D 10028 příspěvků 18.02.13 08:54

To je hroznééééééééééé, jak někdo muže takto zanedbat péči a vubec jak někdo muže říct miminečku chcipak bože muj…j aprvni rodila 2001 a taky mam pocit, že proti dnešku to byla doba kamenná sestra neustale řvala nevšímala si mě ano rodila jsme v noci co jsem si to dovolila :mrgreen: a při druhem 2008 mě opět rodila a poznala mě tentokrat to bylo o poznaní lepší a 2012 to bylo žuuuuužoooooo…a v tom roce 2001 si ještě pamatuju, že byli na mě nasraní asi za to že jsem byla mlada a že mam preeklampsii byl to děs…jen se řvalo jeden zachod na cele oddělení :lol:

 
Betty1981
Kecalka 275 příspěvků 18.02.13 09:45

A takovým lidem svěřujeme životy…z toho bych :poblion:

 
Verca1989
Echt Kelišová 9465 příspěvků 18.02.13 10:15

To je hnus tohle :(

 
Skytafka
Závislačka 4164 příspěvků 18.02.13 10:18

Tak to je hrůza :,( Jetště že jste to tak skvěle zvládla a dopadlo to dobře :)

 
bjetuschka
Závislačka 3882 příspěvků 2 inzeráty 18.02.13 11:02

K Apolinari se chystam rodit letos v lete, tak uvidime, snad se pristup zlepsil :D

 
lucyhavirov@seznam.cz  18.02.13 12:06

Tak k tomu nemám co říct, jen že by se to nemělo stávat, je to děs.

 
Fíková
Závislačka 4566 příspěvků 18.02.13 12:21

Musím říct, že já mám příšernou zkušenost s Apolinářem i z loňského roku. Sešlo se tedy víc smolných faktorů, ale opravdu tuhle porodnici nikomu doporučit nemůžu. :cert:

 
kamiŠ
Generální žvanilka 23524 příspěvků 18.02.13 12:28

No to je otřesný, úplně mi je z toho zle. Ještě že jsem tak brzo nerodila…

Jinak ségra taky rodila 1995 a mimino u sebe taky neměla :nevim: Ono asi jak která porodnice to měla zavedené… I dneska to v některých funguje takto :roll:

 
jaaaanina
Echt Kelišová 8612 příspěvků 18.02.13 12:45

Hani to jsi si teda užila :zed:. Ještě že to všechno dobře dopadlo a ty i dcerka jste byly v pořádku :hug:

 
Saroya
Neúnavná pisatelka 17596 příspěvků 18.02.13 12:48

Bože bože :( je mi to moc líto, snad to čas zahojil. považuju za velmi důležité o tom mluvit, díky, že to děláte :hug:

 
hanak  18.02.13 12:56

@Saroya

Po tomto porodu jsem se dávala do kupy 2 měsíce.. a když dceři byly 4 měsíce, našla jsem na testu //. :) Sice překvapení, ale asi to tak být mělo, jinak bych se k porodu znovu nedokopala. Rodila jsem pak v Táboře, v místě mého rodiště, tam jsem se přesunula 6 týdnů před porodem, protože jsem z porodu ve velké porodnici měla panickou hrůzu, manžel chodil klasicky do práce a dojížděl za námi na víkendy, rodiče se pak postarali o starší dcerku, zatímco jsem byla v porodce.
Dodnes jsem ale schopná vybavit si tu bolest.. ale to platí pro všechny mé porody. Nicméně nejde o tu bolest fyzickou, ta k porodu prostě patří, je to daň za to, že dokážeme dát život :srdce:, ale o to, jakým stylem se mnou jednali, jakým právem nazvali právě narozené miminko chcípákem. Na tohle se nezapomíná a tohle jim nikdy nemůžu odpustit!

Příspěvek upraven 18.02.13 v 12:57

 
boruvecka
Stálice 83 příspěvků 18.02.13 12:56

Já myslím, že i dnes by se mělo soustředit více pozornosti na subjektivní pocity a názory pacientů na svůj stav a možná by se mnohému předešlo. Moje mamka by měla krásný rychlý porod, kdyby jí sestřička věřila, že už rodí, že musí tlačit, řekla, že to není možné a nechala jí na pokoji samotnou, mamka zatím tlačila, jinak to nešlo a když se setra vrátila, prohlédla jí a začla šílet, ježiš, vy rodíte, počkejte, přesaňte hned tlačit, musim dojít pro doktorku, nesmíte tlačit!! Mamka přestala, najednou přestaly i kontrakce, nakráčely sestra s doktorkou a ječely teď tlačte, mamka na to, já už nemám kontrakce, nejde to, oni dělejte nebo vám umře dítě, mamka se snažila, sestra skákala po břiše, nakonec jsem se narodila já, kupodivu zdravá. No ale hrůza teda ten přístup… :roll:

 
maxak
Ukecaná baba ;) 1209 příspěvků 18.02.13 13:06

Tak to je síla 8o Máš můj obdiv, že jsi šla po tomhle otřesném zážitku do dalšího dítěte :potlesk:

 
peggy.sl
Generální žvanilka 20544 příspěvků 18.02.13 13:55

Já se jenom pozastavím nad tím proč jsi jim neřekla sama od sebe, že máš v průkazce indikaci k SC.. :think:

 
mejdylko
Extra třída :D 11274 příspěvků 18.02.13 15:37

@peggy.sl mě napadlo to samé. :nevim:

 
marca46
Neúnavná pisatelka 19497 příspěvků 18.02.13 15:58

To je strašný, jak se lékaři chovají. Tohle vážně nechápu. Někteří se chovají jako kdyby snědli všechnu moudrost. Hlavně že to dopadlo. :andel:

 
TereuliJa
Ukecaná baba ;) 2086 příspěvků 18.02.13 16:03

8o :poblion: No tak to je příšernost, jak se vyjadřovali… to si teda nechci představit jak rodila moje mamka mě, v r.1990. Jsem z dvojčat a jediné co vím tak jí odtekla plodovka, přijali v porodnici ale první den k porodu nedošlo, nechali ji tam do druhého dne a pak až jí převezli do krajské nemocnice v ČB na císařský řez, a asi kvůli inkubátorům… bohužel druhé dvojče to čekaní na další den nepřežilo :( Aspon ja a mamka jsme přežili, ale často si vzpomenu jaké by to bylo mít ségru, dvojče… ještě mám bráchu staršího.. ale je to škoda :nevim: už vůbec si nedokážu predstavit jak se musela cítit mamka :,(

 
hanak  18.02.13 16:07

@peggy.sl @mejdylko

Protože mě vůbec nenapadlo, že nikdo do té průkazky nenakoukl, já jim prostě slepě důvěřovala = byla jsem naivní a hloupá, fakt jsem si myslela, že vědí, co a proč dělají :think:. Průkazku mi sebrali hned při příjmu a fakt, že jí nikdo neotevřel, jsem se dozvěděla až ve 14:50, to si pamatuji přesně, protože tam byl nějaký mladý lékař na zaučení a prohlížel papíry u každého, až narazil na ty moje, vykulil oči a upozornil to osazenstvo, co už bylo kolem mě v té době srocený a nadávali, jak nespolupracuju.
Pak jen to dole rychle kuchli, řez cca 8cm dlouhý, lokty sestra zalehla břicho a dceru vytlačili.

Nejlepší byla propouštěcí zpráva.. podle ní jsem totiž rodila 8h 8o Takže ikdyž bych chtěla podat žalobu, asi bych nepochodila, doktor doktora neshodí a dokumentace byla náležitě upravena. :roll:

 
mejdylko
Extra třída :D 11274 příspěvků 18.02.13 16:30

@hanak aha tak to jo. Promiň nechtěla jsem nijak rypákovat, jen mě to tak napadlo. Mě taky do dokumentace napsali něco jinýho než bylo. A to jsem rodila minulý rok v listopadu a porod jsem měla taky na h. Takže někde je jedno jestli je rok 1996 nebo 2012. Máma měla stejný porod (1988) i přístup personálu jako jsem měla já a to to byla i ta samá porodnice. Už rodit nechci.

 
Kirbisek
Kelišová 5640 příspěvků 18.02.13 16:35

Nebylo to způsobeno spíše přístupem personálu, než rokem porodu?
Já rodila v 92´a 96´, oba porody super, nezaznamenala jsem jedinou negativní věc. Přitom ani já neměla porod zrovna bezproblémový, ale opravdu se mi sestry i lékař vždy maximálně věnovali. Vše je o lidech ;)

 
hanak  18.02.13 16:58

@mejdylko

Neomlouvej se, to je v pořádku :) Taky jsem se pak sama sobě divila, jak jsem mohla být tak naivní.. :nevim: Jenže po bitvě je každý generál a já jsem se coby prvorodička prostě doktorům zcela oddala, nenapadlo mě nedůvěřovat jim a to byla fatální chyba.
Byla jsem rozbolavělá, troufám si říct, že v době porodu je žena nejzranitelnější, protože nemá nejmenší sílu se jakkoliv bránit.. opravdu jsem jim zcela důvěřovala.
Byla to chyba, ale kdo to mohl tehdy tušit. Když mi kamarádka rok před tím vyprávěla, jak je porodnice u Apolináře skvělá, jaksi zapomněla říct, že až tam půjdu, tak se mám dát doprava (I. gynek.por.).. já šla do dveří vlevo (II. gynek.por.). Dnes už je to vcelku jedno, přežili jsme :andel:.. ale do téhle porodnice bych už nikdy nevkročila, přiznám se, že bych strach měla i dnes, po těch takřka 17i letech. Ikdyby se tam dávno změnilo osazenstvo, sestry vyměnily a používali nejmodernější metody.. ten zážitek byl tak hluboký v negativním slova smyslu, že tahle porodnice je jednou pro vždy pro mě zakázaným územím.

 
Petullka82
Ukecaná baba ;) 1917 příspěvků 18.02.13 19:47

@hanak ahojky, víš, ono by ti možná pomohlo se do apolináře stavit a zkusit tu zkušenost prožít znovu a nechat ji už být, nezapomenout, ale srovnat se s tím. Rodit už tam nebudeš, ale strašit by tě už tenhle zážitek neměl, jen ti to škodí.
Já měla negativní zážitek z jiné porodnice a při dalším těhu jsem tam šla znova, ale zároveň jsem měla svou soukromou porodní asistentku, takže jsem měla zajištěný krásný přístup a byla jsem rozhodnuta s nima případně bojovat, aby se ke mně chovali s úctou. Vnitřně jsem tam ale rodit vůbec nechtěla a nakonec jsme porodili doma a bylo to nádherný. Moc mě mrzí, že lidi odsuzují domácí porody, a přitom nevědí, o čem mluví - celé těhotenství jsem se učila, četla, chodila na pednášky porodních bab.
Ale to už bych mluvila o něčem jiném…drž se :* :hug:

 
IvčaIva
Zasloužilá kecalka 977 příspěvků 18.02.13 21:29

Jsem ročník 1981 - mamce bylo 40 let, po několika potratech, proto skoro celé těhotenství proležela, bez ohledu na to, jestli potíže jsou nebo ne, z toho plynulo, že je automaticky riziková = císař, jizva přes půl břicha, kojení taky průšvih - po císaři mě viděla až 3.den, tudíž odstříkávat, po narkóze a stresu, že není se mnou, odstříkala málo, sestra jí řekla, že to nemá cenu a že budu na Sunaru :roll: taky pecka! :nevim:

 
monalka
Zasloužilá kecalka 959 příspěvků 18.02.13 21:54

Tento deníček mi připoměl ten MŮJ PRVNÍ porod.Rok 1992,bylo mi 20,při příjmu mě sestra zdrbala, že jsem jim nazvracela do umyvadla, ikdyž jsem ji několikrát žádala o kyblík-prý až doděláme příjem :nevim: pak na hekárně -ležte a nehýbejte se, to miminku škodí :twisted: a na sále povzbudivě znějící dr-jestli nebudete pořádně tlačit, vezmu na vás kleště :? A po porodu mi malého(3300g 52cm) ani nepřiložili, donesli ho až ráno-po 1Oti hodinách, spinkal, pak vyblinkal glukózu kterou ho flaškou nakrmili na sesterně, aby v noci nebrečel :zed: pak mi ho nosili po třech hodinách…cítím se provinile i dnes po těch letech, že jsem si nedokázala vybojovat to své :think:

 
bessy
Ukecaná baba ;) 1089 příspěvků 18.02.13 23:58

No nevím, jestli jde o to „kdysi“ a „teď“ já rodila v r. 1992 a nemůžu si stěžovat, syn měl 4750g. 55cm. Další porod v r.2011, dcera 4000g.52cm. Stejná spokojenost, jako kdysi. I dnes se najdou břídilové, co vlastní nepozorností dovedou porod v lepším případě znepříjemnit, v horším nezvratně „podělat“.

 
Mišanila  19.02.13 09:23

Děsný, i takhle může vypadat ten „bezpečný“ porod v porodnici, něco podobného se při velké smůle dá zažít i dnes, ale zlepšuje se to.

Já bych teda do těch pražských nebo velkoměstských továren nevlezla dobrovolně ani omylem, jsem spíš pro rodinnější přístup a připadá mi, že v těch menších porodnicích na menších městech, kde každý zná každýho si přeci jen nedovolí se chovat tak hnusně, není tam taková anonymita, i když na arogantního blbce se dá bohužel narazit všude. A až si rodičky začnou stěžovat a vyžadovat lepší přístup, tak postupně zmizí i ti protivní lékaři a sestry, co dokáží zkazit ženě celý ten vyjímečný okamžik.

 
mladámamča
Povídálka 40 příspěvků 19.02.13 12:39

Bere to dech, ale bohužel musím napsat, že někde (nebo spíšě u některých lékařů) je to normální… To že přes 20 let studovali z nich dělá povýšené a arogantní polobohy, kteří všechno vědí… Já osobně měla porod bezvadnej, takovej horor jsem naštěstí nezažila, ale doktorka na pohotovosti píchla ročnímu synovi naprosto zdravé ucho, pak ho nechala 2 dny trápit se 40°C a pak naše pediatrička se obtěžovala udělat CRP a zjistila, že nemá zánět ucha (jaký div), atb zbytečně, měl šestou nemoc. Kamarádka vinou lékařů porodila v nedokončeném 25. tt, to vše samozřejmě doprovázela ignorace a neschopnost z jejich strany zabučet alespoň „Omlouváme se“. Děsím se, co si doktoři vymslí příště. Sama VŠ nemám (otěhotněla jsem dřív než jsem nastoupila) a i když mám v plánu ji dodělat, nemyslím si, že bych to mohla hodnotit, ale slyšela jsem, že vysokou může vysedět každej poctivej idiot (čímž vážně nechci nikoho urazit, věřím a chci věřit tomu, že drtivá většina lidí si svůj titul zaslouží), ale jak vidno i mezi doktory se zjevně nachází pár poctivejch idiotů a narazit na ně se svým dítětem je vážně za trest… Tak hlavně že jste v pořádku :-)

 
Gábííí
Ukecaná baba ;) 2152 příspěvků 19.02.13 13:24

Ahoj, tak to je šílené, co sis prožila! Také jsem rodila v roce 1996,v Krči, ale co si pamatuji, tak to naštěstí tak hrozné nebylo, i když jak co. Byla jsem také hodně mladá, bez 3 měsíců 20 let, takže jsem byla vyjukaná, křížové bolesti šílené a ještě k tomu jsem rodila syna KP. Bohužel porod skončil SC, syn se začal dusit. Když si vzpomenu, co vše se dělalo za testy, teda spíše nedělalo, že jsem měla jeden UZ, fakt šílený rozdíl. Nevěřila jsem, když jsem v roce 2010,čekala dceru. Myslela jsem, že na gyndě budu i spát, kolikrát jsem tam byla na kontrole a testech, opravdu obrovský skok za těch 14 let! :palec:

 
medvidek  19.02.13 16:18

@Petullka82 se zájmem jsem si přečetla tvůj koment a musím reagovat.
Máme 4děti, poslední je syn. Narodil se CS pro mou preeklampsii.Ani rok po jeho narození se mi nedařilo se s tím srovnat. A taky jsem se dostala k doporučení jedné pediatri a dětské psycholožky o 10 krocích pondingu po CS.Tady jsem dávala k porodnici kde jsem rodila svojí zkušennost. A pro, že mě to moc mrzelo jak ten poslední porod dopadnul-díky těm 10krokům tak jsem napsala primáři dané porodnice email, zkopírovala mu tam tech 10kroků+ přidala svou zkušennost a poslala mu ho. Nečekala jsem, že odpoví, ale o to mi nešlo. Pro mě bylo důležité, že jsem dala vědět co bylo a co by šlo líp. Pomohlo mi to. Porod syna už mě nestraší.

@hanak jsem ráda, že jste v pořádku. Přístup otřesný :hug: :hug: :hug:.

 
radúna
Extra třída :D 10421 příspěvků 19.02.13 19:08

I když to bylo před 17-ti lety a je od té doby lékařská péče asi trošku na jiné úrovni. Přesto se mi po přečtení toho škaredého zážitku s prvním porodem vybavila hláška mého kamaráda - „…a pak se doktoři diví, že občas dostanou přes držku…“
Tady si myslím, že tohle by na přesdržku určitě bylo.
Hanak, deníček je moc čtivý a moc hezky napsaný :palec:. Ale tak otřesný zážitek :poblion:, ještě že to nakonec s malou dobře dopadlo :kytka:.

 
Mondík
Závislačka 4497 příspěvků 19.02.13 20:47

8o 8o 8o To je teda hruza a prvni prcek mel uplne normalni miry :think:. Dost te obdivuju, ze mas po tomto zazitku jeste dalsi 2 deti! :hug: :hug: :hug:

 
mari1912
Vesmírná mluvilka 31645 příspěvků 21.02.13 11:56

Uf se mi udělalo úplně špatně :roll: Strašnej zážitek
Já rodila v roce 97 a musím říct, že si porod jen chválím-asi jsem měla štěstí, hlavně na PA
To co jsi zažila ty, to aby se člověk divil, že jsi vůbec šla do dalšího :hug:

 
brumdinka
Neúnavná pisatelka 19613 příspěvků 22.02.13 14:41

@Kirbisek taky bych řekla, že je to lidma a né rokem porodu…

jinak zážitek děs, ale hlavně že to dobře dopadlo :)

Příspěvek upraven 22.02.13 v 14:42

 
Alllla
Kecalka 378 příspěvků 179 inzerátů 22.03.13 15:37

Ty jo ten první porod musel být děsný:-(A malá měla krásné míry. Jinak obdivuju že jsi po takovém porodu měla ještě 2 děti:-)Jsi statečná. To je hezké číst když budu rodit v Chrudimi:-)

 
Hana P.  22.03.13 17:27

To bylo asi u Apolináře zvykem urážet miminka. Mně zase v roce 1988 řekli u nejmladší dcery, no jo vejškrabek, to je jasný, v tolika letech. Podotýkám, že mi bylo 35 let a dcera vážila 2,60.

 
cverunka
Ukecaná baba ;) 1605 příspěvků 22.03.13 17:43

Doktoří jsou jedna neskutečně arogantní pakáž!!! Až na pár světlých výjimek. A ne jen v té době. Chovají se tak i dnes. Chcou platy jak na západě, ale chovají se jak před 20 lety na východě. Nesmíme si od nich nechat všechno líbit. Říct o dítěti, že je to chcípák je nechutné a kdybych byla schopna v ten moment reagovat, paní bych si pěkně podala. Neskutečné. Hlavně že jste nakonec v pořádku. :hug:

Vložit nový komentář