Jak se nám rychle narodila vysněná dceruška!

heliiiiiiiiiiiiiiiiii  Vydáno: 08.09.08

4.4.2006 k nám přiletěl čáp a přinesl nám chlapečka Honzíčka ( http://www.emimino.cz/…s/story/4703 ). Měli jsme v plánu pořídit mu sourozence a proto jsme se jednoho dne rozhodli, že se o miminko budeme pomalu pokoušet. Jelikož počít Honzíka nám trvalo přesně rok, řekli jsme si, že jsme na začátku cesty za druhým miminkem a že se nám může podařit otěhotnět klidně za rok. Byli jsme klidní a spokojeni s předpokládaným věkovým rozdílem určitě tři roky J.

Byl říjen 2007 a Honzíkovi 18 měsíců. Věděla jsem, že to určitě jednoho dne vyjde, teď ještě ne, ale když už to jednou bylo, bude někdy i podruhé. Když se blížil den nástupu menstruace a s ním žádné příznaky, tušila jsem. Každým dnem více a více, až tak, že jsem to „pošeptala" tatínkovi. A tak jsme si koupili testík. 9. listopadu 2007 ve 3 hodiny ráno se objevily dvě čárečky a já si s úsměvem lehla do postele. V tu chvíli mě napadlo, že zanějakých 35,36 týdnů se nám narodí určitě holčička J. Měli jsme radost a byli skutečně překvapeni, že se to povedlo hned na poprvé!

Pro štěstí jsme si koupili tři růžová bodýnka a uložili je ve skříni J Těhotenství mi lékař potvrdil a při příští návštěvě přislíbil těhotenskou průkazku. Opět jsem měla silné nevolnosti, které brzy zmizely.Zhruba v polovině těhotenství nám bylo sděleno, že čekáme holčičku. Pak už nám ji lékař jen potvrzoval J Přes pozitivní AFP test (na podruhé negativní),první pohyby, silné bolesti zad, dlouhé dny na pískovišti před domem-protože dále už jsem s Honzíkem nedošla, jsme se dostali až do finále, kde bylo opravdu veliké bříško.. a netrpělivě očekávali příchod naší Karolínky. Termín porodu byl stanoven na 17.července, dle prvního utz též. Týden před termínem porodu jsem šla poprvé do těhotenské poradny v místní porodnici. Vše v pořádku,kontrola za týden, porod se nechystá. Bylo mi najednou tak dobře, že se mi rozhodně rodit nechtělo. Počítala jsem, že určitě 14 dní ještě bříško mít budu.

16.7. tedy den před porodem, opět poradna, vše v pořádku, ještě na monitor a k paní doktorce. Monitor byl ale „divoký„, naše maličká zřejmě cvičila aerobic a sestřičky mě vylekaly, chodily se na mě dívat, jedna mi i změřila teplotu, druhá se ptala, zda nekouřím(já to v životě ani nezkusila!), další řekla, že až paní doktorka poví, co s tím. Té se to ale nezdálo špatné, je to prý v souvislosti s pohyby a poslala mě domů na dvě hodiny, poté,že máme přijít na přetočení.Ohledně nálezu, tak ten prý už byl, proto mi udělala zřejmě Hamiltonův hmat, protože jsem domů šla jako „kačenka“ a večer začala maliličko špinit. Jelikož máme domov přímo pod nemocnicí, chodila jsem pěšky. Dost mě ty cesty už vyčerpávaly …K večeru jsme na monitor šli s manželem a sledovali pravidelné kopečky na spodní lince… Stará paní doktorka si toho ale nevšimla, zhodnotila pouze srdíčko miminka a to bylo v pořádku.Tak jsme si dojeli pro Honzíka a zastavili se ještě u mamky.Už jsem se cítila nějak divně… Přišli jsme domů a bolesti se začaly ozývat. Já se pořád ptala, co to může být, jestli už je to ono, nebo ne… Manžel jen s jistotou přikyvoval a říkal:„no jo, Kája chce ven…“.

Nevěřila jsem, že by na termín? Vykoupal Honzíka a já ležela, sledovala jsem pravidelnost, čas utíkal, kolem půlnoci manžel usnul a já ne… 10 minut,10 minut, 10 minut… Až bylo ráno. Oka jsem nezamhouřila, noc byla rozkouskovaná do oněch 10ti minut. Poslala jsem ho na dopoledne do práce, pozvala si mamku na pomoc s Honzíkem, protože jsem už věděla, že se porod rozbíhá. Povídám, že přijede v poledne a pak pomalu pojedeme, když to už bude na odjezd. Kolem 8 hodiny ranní odchází hlenová zátka, kontrakce maličko sílí. Mamkaje nervozní, chce mě už odvézt, ale já odmítám, je čas. Vyklízím myčku, do toho rozdýchávám, myji si hlavu, dobaluji věci, posedávám u počítače a píšu info o svém stavu… A chodím odpočívat do pokojíčku, kde sihraje s Honzíkem. Když silně prodýchávám, stoupám si na čtyři, celá se chvěju v křeči, mamka chce startovat a odvézt mě. Byla víc vynervovaná, než já.Ale ne dlouho mi klid vydržel. Půl jedenácté a já začínám brečet, že už bych jela, už je to silné a cítím maličko tlaky. A tak jsme začaly pohánět taťku a zavolaly kamarádce, ať rychle přijede k Honzíkovi. Přijela kousek po 11h, já už chodila jako když jsem se po…, držela se všeho, co bylo po ruce (klika, zábradlí, mamka…) jen u auta, když nemohla najít klíčky a vysypala kabelku na zem, jsem se neměla o co opřít a tak jsem šla k zemi, klečela jsem, nahlas dýchala.. lidi chodili okolo a myslím, že si mohli oči vykoukat, ale bylo mi to opravdu jedno a vydávala jsem si zvuky, které mi dělaly dobře.

Dorazily jsme do porodnice něco kolem půl 12. Byla jsem vyšetřena porodní asistentkou, konstatovala 3cm a já začala brečet, to přeci není možné, když už to tolik bolí… Za 10 minut přišel doktor, prohlásil 5 cm. Půjdeme tedy na sál a píchneme vodu, řekla PA. Od příjmu až po samotný porod jsem byla připojená na monitor a tak jsem těch pár minut strávila sama se svým hlasitým dýcháním, až řvaním a tlukotem miminka (koňském pochodu, jak tomu říkáme). Je 12 hodin a sestřička píchá vodu. Okamžitě po odtoku kontrakce strašně zesílily a já už nebyla schopna dýchat, jen jsem nahlas sténala. Na to jsem byla neustále napomínána, že mi bude špatně. Ve 12.10 PA povídá, že máme 7cm, při kontrakci tomu pomáhá, já se kroutím, jak ryba na suchu, naříkám, křičím a najednou cítím,že potřebuju tlačit, tak jsem to prostě udělala, přes zákazy snad všech na sále :-) Nesmím, nesmím, volali všichni, přibíhěhl doktor…

A taťka nikde. Už je mi to jedno, přijede holt k hotovému a naše beruška už bude na světě. Tlačím poprvé, už smím… A mám přestávku, další kontrakce nikde, PA masíruje břicho, doktor říká potichu, že to dítě musí ven, v jeho hlase si pamatuji strach a nervozitu… V tom přibíhá manžel, ihned jde ke mně, hladí mě a ve druhé ruce má připravený foťák. Maličko překvapen, že už tlačíme. Na druhou kontrakci nečekáme dlouho a Karolínka letí ven jako špuntík od šampáňa J je 17.7.2008 12.20hodin, má 2810g a 50cm! J J J J ( maminka se narodila 25.srpna 1982 ve ! 12.20 ! a měla 2790g J )

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
villa
Zasloužilá kecalka 705 příspěvků 08.09.08 13:16

Heliiii, gratuluji k párečku :o) A porod Karolínky mě dojal, náš Tomášek se vyklube ven zhruba za 6-7týdnů, tak se těším a bojím zároveň, ale hlavně ho chci mít prcka už u sebe :o)))
Ať Vám Karolínka přinese jen samou radost :o)
pa villa

 
miru
Nováček 9 příspěvků 08.09.08 18:56

Tak teď jsem si přečetla článeček a moc hezký.Už i proto,protože náš Adámek se narodil taky 17.7.,ale v 1994.Připadá mě to jak včeraTak ať malá roste do krásy a hlavně ať jste všichni zdraví.Vím neznáme se,ale ráda to tady pročítám.

 
anel
Kecalka 355 příspěvků 08.09.08 19:09

Taky gratuluju k holčičce. Zaujal mě hned začátek článku - máme totiž taky Honzíka, jen narozeného 7.7.2004, a letos se nám splnil sen a do rodiny přibyla holčička - narodila se 17.2. Tak hodně radostí s dětmi.  

 
Inez
Nováček 5 příspěvků 09.09.08 21:56

Moc gratuluji k holčičce, jen píšu kvůli tomu, že mám doma taky jednoho chlapíka, který se narodil jako ten váš a dokonce i ty míry jsou téměř stejné (jak jsem si přečetla ve starším článečku po jeho narození) - ten náš měl jen o 40 g víc a narodil se ráno. Zajímalo by mě, jestli i ten váš Honzík je takové hodné, miloučké a mazlící dítko, jako ten můj. Mohu srovnávat, protože mám ještě o 2,5 roku staršího a to je energie sama, neposeda, pusu nezastaví - prostě opak svého malého brášky. Tak ještě jednou velká gratulace a hlavně ať jste zdraví.

 
heliiiiiiiiiiiiiiiiii
Nováček 1 příspěvek 10.09.08 12:39

maminky, dekujeme za pranicka!!!! same krasne datumy!!!:-) At vam deticky rostou a jsou zdravy!!!!!!
Inez: tak to teda neni, asi jako Vas starsi chlapecek:-)) prave se ho uz hodinu a pul snazim uspat, ale radi v pokojicku jako cerna ruka, zpiva, smeje se,mluvi s hrackama, ale do postylky ani omylem.
Tak Vam preji pevne nervy :-) a stastne, zdrave a hodne deti!

 
holandanka
Stálice 89 příspěvků 02.10.08 15:56

Ahojky,
pekny clanek, vzdycky si rada prectu zazitky ostatnich holek. Gratuluju k holcicce.
Maruska+Anicka 19mes.

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček