Jak se narodil náš Péťa

Rovnátko  Vydáno: 25.04.14

Jak jsem doufala, že se narodí v termínu, ne-li dřív, a on si přišel na svět o osm dní později. Jak jsem se bála traumatu po porodu a místo toho si užívám první dny svého synka a k porodu se nevracím. Není důvod.

4030g, 54cm

Poprvé ho objemul tatínek :) Moji kluci . Petr a Pavel

...onen první úsměv... :)
2 komentáře

Starosta náš.

Poprvé jsem jeli k doktorovi.
1 komentář

Do jiného stavu jsem přišla snad hned, jak jsem vyslovila přání, že bych chtěla miminko. Celé těhotenství krom menších nepříjemností bylo fajn, užívala jsem si to téměř do konce.

Jak se blížil termín, tak jsem si říkala, že by prcek mohl vylézt dřív. Bříško mi nevadilo, jen jsem kolikrát nemohla spát, ale jinak jsem aktivně fungovala, jak se dalo. Do posledních dní jsem zvládala vše - domácnost, partnera, procházky se psem, návštěvy kolegyň v práci, ačkoliv jsem už začínala natékat a připadat si jako velrybka. V den porodu jsem taky měla 89 kg, cca 20 kg nahoře.

Do poradny jsem začala chodit v 36. týdnu, a do dne termínu byl pokaždé verdikt stejný - nic se nemění, dole je vše zavřeno, nepřipraveno. Trošku mě to trápilo, chtěla jsem už prcka mít u sebe, i když jsem si na druhou stranu říkala, zatím to je tak, že mám klid. :)

No, takže v den termínu 3. dubna jsme se s doktorkou (mladá, přesně moje krevní skupina) domluvily, že 7. dubna půjdu ještě na kontrolu a když se do 10. dubna nic nezmění, nastoupím do porodnice na vyvolání.

Toho jsem se trochu bála, ale co se dá dělat. Na jednu stranu jsem si dozařídila určité věci, uklidila doma, v klidu si zabalila, probrala věci, zda prckovi ještě něco nechybí a 10. dubna v osm ráno nahlásila na recepci nástup na příjem.

Vše ok, přijali mě, prohlídli, že se nic neděje. A v deset už jsem ležela na oxytocinovém zátěžovém testu. Oba jsme to s mimisem zvládli a poslali mě proto na pokoj. Mělo se čekat do večera.

Tak jsem čekala. Byla to nuda. :) V devět večer mi dali první tabletku na vyvolání porodu. Dvě hodiny klid a v jedenáct večer to začalo. Začaly pravidelné kontrakce po deseti minutách. Sestra mě chodila dávat monitor a instrukce, že to mám zaspat. Ačkoliv jsem se snažila sebevíc, tohle bych nezaspala. Respektive spíš bych to nestihla, protože když už to vypadalo, že si klimbnu, tak to zase přišlo.

Ve dvě ráno jsem to nevydržela a zašla za sestrou, aby mi tedy dle dohody dala něco na spaní. Dala, ale absolutně to nezabralo. Od 3:00 se kontrakce zkrátily po šesti minutách a já si začala říkat, že už tomu asi neuniknu. V sedm mi aplikovali další tablety.

Ráno cca mezi devátou a desátou mě zavolala doktorka na vyšetření, to už jsem vnímala kontrakce v intervalu cca 3-4 minuty. A sotva jsem na vyšetřovnu došla. Doktorka si ze mě dělala legraci, že jsem ji pokaždé v poradně říkala, jak už chci rodit, a když už rodím, tak se netvářím moc vesele. :) Takže mě vyšetřila a prohlásila, že se to hezky rozjíždí a že se mám přesunout na sál. Musela jsem si v bolestech sbalit všechny věci, protože jsem se měla po porodu přesunout z normálního pokoje na nadstandardní.

Sanitářka se mnou sepisovala, co všechno mám a co si nechám u sebe. Prý si na sál mohu vzít jen ručník, toaletní papír a telefon. Když už mi to opakovala asi po třetí, tak jsem jí řekla, že si prostě beru celou kabelku a BASTA. :) Pak to nikomu nevadilo.

Na sál jsem odešla cca v deset, udělali mi přípravu, klystýr mě pobavil. Jak bych to měla udržet 20 minut, to fakt nechápu. :) Zavolala jsem partnerovi, ať na jedenáctou dorazí. A začala jsem si sama pro sebe říkat, jak mám po té probděné noci ještě porodit. Padala jsem únavou a i bolestmi, ta únava byla ale horší. Ve sprše na míči mi bylo nejlíp. Musel na mě být tedy hrozný pohled,

Pavel mě hlídal. Seděla jsem nahatá s roztaženýma nohama na míči a sprchovala si břicho. Slast. Bolesti se zklidnily a já usínala. Pak mě zavolali, ale vstát a utřít se byl nadlidský výkon. To musel vše Pavel. Zpět na porodní křeslo. To bylo po dvanáctý hodině.

Začali mě prohlížet, nejdřív jedna PA, pak druhá. Že se jim tam něco nezdá a hned volali doktorku. Pak ještě jednu a všechny – poté, co do mě neustále šahaly při kontrakcích, se shodly na tom, že miminko se špatně narotovalo, že nejde temínkem napřed, ale že si razí cestu nosánkem. V propouštěcí zprávě mám napsáno deflexní poloha plodu.

Naštěstí v neštěstí se ke všemu stalo, že porod se zastavil, a já zůstala otevřená pouze na čtyři prsty. Tudíž prcek nemohl ani sestupovat. Díkybohu, ještě by se tam zasekl a bůhví, jak by to skončilo. Po stanovení situace mi doktorky oznámily, že v dané situaci bude nejlepší tohle vše ukončit císařem.

Celé těhotenství jsem si říkala, že doufám, že nebudu rodit, rodit a po hodinách trápení mi řeknou, že to musí jít císařem. Jenže v tu chvíli to pro mě byla nejlepší zpráva dne. Co dne… měsíce. :D

I Pavel si musel oddechnout, protože ačkoliv tam byl se mnou, nedokázal mi pomoct tak, aby to bylo znát. Jen tam prostě byl a nechal si drtit ruku. :) Jak to doktorka řekla, byla hrozně milá, tak jsem jí prý jen chytla za ruku a žadonivě řekla: „Jo, tak už ho vyndejte.“ :) Moc si to nevybavuju, tohle mi řekl Pavel.

A pak už to jelo, cévka, kanyla, svléknout. Dovolily, abychom se rozloučili a mě pomalu odváděly PA od pár metrů dál na operační sál. Kde si pamatuju, že po mě chtěli podpis souhlasu s SC, pak se mě na něco ptali anestezioložky, pak mě velký šedovlasý sanitář kurtoval na stůl, potírali mě dezinfekcí. Co bylo pro mě důležité – ta maska před mým obličejem. Kontrakce neustávaly a já věděla, že jakmile dostanu čuchnout, bude vše ok. A taky že jo, ten limb byl nejlepší. :D :D

Pak ten kousek mám jen z vyprávění - vyndali malého Péťu, ukázali ho tatínkovi a jeho pak poslali domů, že se probudím až dlouho. Chyba lávky, já se probrala, když mě vezli ze sálu na JIP, rozhazovala jsem ožrale rukama, všem děkovala, opravdu všem, chtěla jsem jim podávat ruce. Všichni se smáli, já si pak o někoho vytrhla kanylu a všechny postříkala. :D A jelikož v tu dobu byly ještě návštěvní hodiny, dovolili mi zavolat Pavlovi, aby ještě přišel.

Mezitím jsem si přečetla jeho mms s fotkami malého, jak se čerstvě narodil a jak ho má už zabaleného v náručí. A že jsem z něj udělala hrozně šťastnýho chlapa. :) Byl tam hned, bydlíme kousek od porodnice, a začal mě líbat a objímat. Do toho přivezli uzlíčky – miminka, mně a kolegyni, co se mnou ležela na JIPce, na přisátí. Malej se přisál hned, takže jsem v pravé ruce držela svého syna a druhou ruku mi držel partner. Krásná chvíle a Pavel jen koukal, jak se maličkej přisál. :)

No maličkej – den před porodem mi doktorka řekla odhad 3500–3700g. Ale pak se mi přiznala, že moc dobře věděla, že se prcek vykrmil na zhruba 4 kg, jen mi to nechtěla říct, abych se nebála, že budu muset rodit puclíka. Péťa měl porodní váhu 4030 g a 54 cm. Chlapisko. :)

Z JIPky jsem šla hned druhý den a ten další už jsem měla prcka u sebe. Ty předchozí dny ho vozili jen na přisátí, museli ho dokrmovat. Prý je to hrozný hladovec a uplakal by se. :) Prý se o jídlo hlásí nejvíc ze všech dětí na čápovně. :)

První noc byla pro mě peklo, musela jsem ho dokrmovat, plakal, já taky. Nevěděla jsem co s ním, ale další den jsem se rozkojila a od té doby jsou moje bradavky jeho nejlepší kámošky. :)

Čtvrtý den od porodu jsem mohla jít domů. Díkybohu, bylo to pro mě už dlouhé a chtěla jsem být doma. Malej v den propuštění vážil 3970 g, takže super. Jsme chvilku doma a já si užívám ty první dny. Péťa je zatím hodnej, občas má chvilku, však je opravdu ještě prcek, dnes mu je deset dní.

Takže se spolu s jeho tatínkem učíme s ním žít… a je to hrozně krásné. Jeho druhý den na světě a on se na mě usmál… a od té doby se uculuje každý den. Vím, že to není proto, že by chtěl, že to miminka prostě dělají, ale v tu chvilku vím, že je to nejspokojenější miminko. A je náš… náš Péťa.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
marturka
Kecalka 469 příspěvků 25.04.14 08:19

Krásný deníček. Chlapeček je teda cvalík pořádný, hlavně, že to dobře dopadlo. Jste šikovní :kytka:

 
Evickita
Neúnavná pisatelka 17689 příspěvků 25.04.14 08:32

Krásné :potlesk:

 
smiley1
Závislačka 3106 příspěvků 25.04.14 08:43

Moc krasny chlapecek :srdce:

 
u763
Zasloužilá kecalka 790 příspěvků 25.04.14 08:50

Krasny denicek :)

A zavidim celkovou anestezii, mne pri akutni sekci pichli spinal a ten pocit nekolik hodin mrtvych nohou lezet na JIP jeste k tomu jak prkno rovne bez polstare, to bych uz nechtela nikdy zazit.

 
lharka13
Zasloužilá kecalka 546 příspěvků 25.04.14 09:57

Krásný a lidsky napsaný deníček, porod náročný, ale Péťa nádhernej, gratuluji. :kytka:

 
nadus
Závislačka 4834 příspěvků 25.04.14 10:53

S lehkosti napsano, uzasne optimisticky, preji vam hodne zdravicka a stesticka a diky za tuhle ranni vzpruhu :kytka:

 
biggi
Nováček 7 příspěvků 25.04.14 12:54

Já ani nemusím psát deník..paní to napsala za mě :D Maličký je nádherný, přeji Vám hlavně hodně hodně zdravíčka a radosti. ;)

 
LenďuleB
Ukecaná baba ;) 1136 příspěvků 6 inzerátů 25.04.14 13:04

Jééé :-) to je moc krásný!! Moc moc gratuluju a přeji hodně štěstíčka, i když to největší štěstíčko už máte! :hug: :srdce:

 
svycarka
Kelišová 6339 příspěvků 25.04.14 13:19

Paaaani :potlesk: tak dlouho jsem necetla tak, vtipny a prijemny denicek, prestoze slo o cisare. Super a preju vse nej :kytka:

 
Lemuska
Kelišová 5342 příspěvků 25.04.14 15:54

Je já tě znám :-) Tedy pokud jsi partnerka svého Pavla už dlouho…Pavel T., viď? Moc gratuluji k miminku, vybrali jste mu opravdu krásné jméno!!!

 
janička_opička
Ukecaná baba ;) 2432 příspěvků 25.04.14 17:49

Moc gratuluju k Petovi at jste zdravi :-) :kytka:

 
Lemuska
Kelišová 5342 příspěvků 25.04.14 18:41

Tak jsem koukla do tvého prvního deníčku a tebe neznám neb spolu nejste dlouho, jen Pavla. Každopádně ještě jednou gratuluji ;)

 
Rovnátko
Ukecaná baba ;) 1918 příspěvků 25.04.14 20:15

@Lemuska
Koukám, že svět je malý…
Děkuji všem za ohlasy. Porod to možná byl náročný, ale s hezkým koncem a to je hlavní. Náš cvalík má dnes 2 týdny po porodu 4430g. Roste jako z mlíka :D

 
gabriela2013
Stálice 82 příspěvků 2 inzeráty 25.04.14 21:07

Hodně štěstíčka a zdravíčka tomu vašemu chlapákovi. :) :mavam:

 
stara_carodejnice
Kecalka 136 příspěvků 25.04.14 22:40

Gratuluji a užívejte si :-) Já jsem taky rodila SC a ta narkoza byla příjemná, úplně mi vygumovala z hlavy ten stres posledních dní před porodem a noci, kdy se mělo vyvolávat a nezdařilo se to. A se synem to byla láska na první pohled a je to čím dál silnější.

 
ladai
Závislačka 3623 příspěvků 29.04.14 11:27

Gratuluji k chlapakovi
teda 4den domu, to me pustili az 7

 
moramisa
Kecalka 302 příspěvků 04.05.14 23:08

Moc krásný deníček!!! Užasně jste to zvládla :dance:

 
LuckaStasku
Nováček 5 příspěvků 05.05.14 17:19

Gratulace:)

 
Rovnátko
Ukecaná baba ;) 1918 příspěvků 23.05.14 08:55

Děkuji vám všem :kytka:
Malýmu bude šest týdnů za pár hodin a k těm úsměvům - už se směje vědomě a většinou na mě. :) :srdce:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele