Jak se rodí štěstí II aneb rychle, levně, kvalitně :o)

EDINA  Vydáno: 15.02.06

Úplně ze všeho nejdříve bych chtěla VŠEM poděkovat za krásné gratulace. Konečně jsem si je všechny přečetla a musím říct,že jsem moc dojatá z toho, kolik z vás na nás myslelo a kolika lidičkám udělal příchod Sebastiánka radost :o) Děkuju MOC.

Od minulé neděle, kdy se Sebastiánek vyklubal to ve mě vře snůškou pocitů a emocí.
Netušila jsem, jak těžce se mi budou hledat slova na popis toho, co se událo před pár dny, týdny - co se událo za posledních 9 měsíců…

Mažu jednu větu za druhou a píšu vše znova a jinak, dokud si nejsem jistá, že jsem se vyjádřila tak, aby všichni pochopili, co cítím…
Ale po dnech psaní a mazání jsem si uvědomila, že to stejně není možné… nikdy nebudu schopna se s váma podělit o to, co jsem prožila, protože na to prostě slova nestačí.
Věřte ale, že se o to alespoň pokusím.

Sebík je s náma jen pár dní a stejně mám pocit, že s náma byl odjakživa.
Smáčím mu slzami vlásky pokaždé, když si jeho tělíčko přitulím k svému, když ucítím jeho novoučkou, jemňoučkou a chmýříčkem porostlou pokožku.
V jeho vůni cítím sebe, v jeho očích vidím manžela a v jeho rysech vidím Apolenku i Daisy. Je součástí nás všech. Život je prostě zázrak a mít možnost darovat život, opatrovat život a ctít ho mi bylo v neděli 5.2.2006 dopřáno již potřetí.

Sebík ala Pětníček byl plánované a moc chtěné miminko.
O jeho existenci jsme se dozvěděli pár dní před příchodem ms, díky mé nedočkavosti …Vlastně celé těhotenství jsem nedočkavě očekávala jeden mezník za druhým a musím se přiznat, že teď, když už držím Sebíka v náruči, je mi to i líto. Je to hlavně kvůli té strašné nenávratnosti - času, který dokáže jít tak pomalu a přitom tak splašeně.
Teď, kdy už mohu na své těhotenství jen vzpomínat si uvědomuji, jak malicherné ode mě bylo počítat každý den těhotenství. Proč jsem si neužila každého dne do poslední hodiny? Proč jsem se začala těšit na další den ještě dřív než ten první skončil? Proč být v 20 + 3 tt mělo větší význam než být prostě jen v 20 tt?
Vždyť cíl byl stejně vzdálený a stejně krásný, nikdo nemohl zastavit to co se mělo stát…

Prostě se mi stýská… mám v náručí krásného syna a přesto se mi stýská po 9 měsích jeho existence v mém nitru.
Ikdyž jsem se vždy snažila užít si svého těhotenství, teď mám pocit, že jsem snad přeci jen něco zanedbala a v myšlenkách se neustále vracím do dob, kdy jsme např oznámili všem že jsem těhotná, kdy jsme šli poprvé na ultrazvuk, kdy jsem poprvé ucítila pohyby… kdy jsem se dozvěděla, že z předpokládané princezny nakonec bude princátko…všechno to mělo a má tak velký význam…
Mám to v srdíčku zaryto, ale ten pocit, že už je to vše nenávratně v minulosti mě vážně mrzí.

Bylo to krásných 9 měsíců a zcela jiných, než má předchozí těhotenství a Sebastiánkův příchod na svět byl opravdu unikátní :o)

První známky toho, že se začíná „něco“ dít přišly v noci z pátku na sobotu v podobě nepravidelných a mírných bolestí. Bylo to v noci z 3.2. na 4.2.
Ještě v tu noc jsem si říkala jak je to hrozné, že nemám žádné známky blížícího se porodu a přestože jsem si uvědomovala, že mě to bříško přeci jen bolí, snad jsem se nechtěla začít příliš brzy radovat…a podařilo se mi usnout.

soboturáno jsem byla bez bolestí - najednou jsem začala mít pochybnosti o mém stavu mysli a zda je opravdu možno si bolesti vsugerovat ?? :o)
Nu což…zklamaně jsem pohlídla na kalendář, kde bylo tučně napsáno " DUE DATE" neboli v překladu „TERMÍN PORODU“. Pohladila jsem si bříško, oblíkla princezny a šlo se na „vyvolávací“ procházku v areálu školy.
Zdálo se mi, že nejdeme dost rychle, dost intezivně a tak jsme si naplánovali, jak odpoledne vezmeme holčičky na pořádnou tůru do parku a budeme chodit a chodit, dokud Pětníčka nevytřepu :o)

Neměla jsem bolesti, snad jen co bych přirovnala k intezivnímu tvrdnutí bříška a po půl hodince na čerstvém vzduchu pocit vlhka „tam dole“. Že by????
Zastavili jsme na toaletách a já zjistila, že pocit vlhka nemám, ale že vlhko opravdu je - z krve.
Ale nebyla to čerstvá krev … ani na vteřinu mě nenapadlo, že něco není v pořádku. Právě naopak.
Přesto jsme se raději vrátili domů, kde jsem hned vytočila číslo na Andryu - naší PA.
Byla jsem najednou hrozně nadšená, plná očekávání a možná proto tak moc zklamaná, když mi Andrya řekla, že za mnou přijet nemůže, protože je u porodu…
Najednou se ve mě všechno vzepřelo, pokud tohle měl být začátek tolik očekávaného porodu, přála jsem si, ať se vše zastaví… jak mi tohle mohla Andrya udělat? Vždyť právě proto, abychom měli u porodu někoho, koho důvěrně známe a komu věříme jsme se opět rozhodlli pro placenou soukromou péči :o(
Bylo mi smutno.
Utíkala jsem se vybrečet do ložnice…a snažila si udělat v hlavě pořádek…

Zatím stále bez znatelných bolestí, ovšem z krve se vyklubala zátka, která začla pomalu ale jistě odcházet a já najednou pochopila, že ať už s Andryí nebo bez, Pětníček je na cestě k nám.
Ikdyž rozhodnutá, že tímto si příchod našeho miminka zkazit nenechám, Lizzy, naší druhou PA, která nás přijela zkontrolovat, jsem uvítala se slzami v očích.

Bylo 15.00 hod

Lizzy u nás zůstala dvě hodiny a opustila nás až když byla spokojená s tím, že je vše v pořádku.
Touto dobou nám také dala Andrya vědět, že už „porodila“ a že je nám tudíž plně k dispozici. Slíbila, že se k večeru zastaví… Hrozně moc se mi ulevilo.

Kontrakce se staly citelnějšími a chodily v intervalech po 20 minutách.
Najednou jsem byla plná energie a rozhodla, že než čekat doma na to, až se intervaly zkrátí, že si zajedeme do supermarketu dokoupit pár nutných věcí :o)
Nemusím vám snad ani popisovat výraz manžela pokaždé, když jsem se při řízení trochu zkroutila :o) Pořád se ujišťoval, že mu neporodím v autě, nebo nedej bože v obchodě…
Já ale tak nějak věděla, že času mám ještě dost a každou kontrakci jsem vítala s úsměvem (i ty při placení na benzínce) !

Doma na nás čekala již Andrya, s kterou jsme si vše vyříkaly a já si několikrát vyžádala slib, že je už jen a jen celá naše a nic nebo nebo nikdo nebude přednější.
Slibu i omluvy se mi několikrát po sobě dostalo :o)

Bylo cca 20.00 hod

Kontrakce se přiblížily 10 minutovému intervalu…

Okoupali, přečetli pohádku a uložili jsme holčičky s tím, že možnááááá, ale jen možnáááá už zítra budeme mít miminko.
Objednali jsme si kari :o) (Díky kterému mi nikdo na Emimi chatu nechtěl věřit, že rodím hihi)
Jenže já se přece musela nadlábnout ! Přesvědčená, že budu rodit v noci, tak abych měla energii :o)
Kontrakce chodily touto dobou po 5 minutách - na sekundu přesně… Ale trvaly na můj vkus nějak krátce - maximálně 30 sekund… a přestože bolely, nebolely na můj vkus DOST :o)

Proto jsem opustila chat, kde jsem stejně nestíhala chatovat (díky tomu že se nás tam sešlo tolik a holky fakt vám moc děkuju !!!!) a vlítla do vany.
Minule se po vaně porod dal do pohybu, očekávala jsem, že to dopadne tentokrát stejně… byla jsem na to psychicky připravená… takže opět trochu zklamaná, když po vaně kontrakce sice zintenzivněly, ale oddálily se opět na 20 minutové intervaly.

Sice nerada, ale šla jsem „spát“. Jestli se tak dá říct tomu, co jsem stihla naspat mezi kontrakcema chodícíma po 8 až 10 a někdy 20 ti minutách.

4.00 hod ráno.......

Vstala jsem s tím, že třeba jak budu chodit, věci se dají do pohybu.
Nedaly… Snad jen, že kontrakce začly opět chodit po 5 až 8 minutách.

Manžílek rozdělal v krbu oheň, ale já mu v 5.00 hod utekla opět do postele s tím, že se zkusím ještě dospat.

Vstávali jsme všichni v 8.00 hod

Já si dala další neúspěšnou vanu :o)

A měla jsem potřebu pořád chodit, sedla jsem si jen když jsem vám psala hlášení do deníčku nebo když jsem šla na záchod :o)

Přichystala jsem princeznám snídani a chodila sem a tam a počítala kontrakce, chodící po 5 minutách, někdy po 3 a někdy po 8.
A to už jsem už začínala tušit, že Pětníček bude definitivně nedělňátko.

9.00 hod

Zazvonil telefon - Andrya - ptala se, jak jsem na tom… Zasvětila jsem jí do situace - stále ještě schopná mluvit mezi kontrakcema.
Andrya zvážila takto na dálku situaci a navrhla, že ještě stihne zajet za jednou šestinedělkou na kontrolu a že by okolo poledne byla zpět… prý ale ještě má půl hodiny než se vypraví, takže jí mám dát vědět, pokud se můj stav nějak rapidně změní…

10.00 hod

Volám Andryi abych jí dala vědět, že se můj stav rapidně změnil :o) V poslední půl hodině mám kontrakce během kterých se již nedá mluvit, které musím prodýchávat a jedna taková mě zrovna přepadla když jsem byla na telefonu… omluvila jsem se, že se musím odmlčet, šla do podřepu - jediná pozice která mi jakž takž ulevila od bolesti a po odeznění jsem řekla Andryi, že si přeju, ať nikam nejezdí, že jí určitě budeme brzy potřebovat…

10.30 hod

Kontrakce začly být čím dál tím bolestivější a přestávalo pomáhat prodýchávání, nastoupilo hekání…bolesti byly skoro stejné jako u porodu Daisy. Velký tlak do konečníku na začátku kontrakce, bolest v kříži která se přehoupla do podbřišku.

Když jsem cítila, že „to“ na mě jde, přemístila jsem se do koupelny, kde jsem si v podřepu hlasitě ulevila a jednou rukou si masírovala záda. Holčičky sem tam na mě přišly juknout. Ptaly se, co se děje a zda jsem v pořádku, ale stačilo jim mém ujištění že ano, že miminko je na cestě k nám a že to sice bolí, ale vždy přebolí - na důkaz toho jsem na tváři po překonání kontrakce vykouzlila ten největší úsměv :o)

Přestože jsem chtěla, aby holčičky byly u porodu, začla jsem se cítit trošku omezená - chodila jsem do ústraní a snažila se nedělat moc velký hluk, aby je to přeci jen nerozrušilo. Cítila jsem, že se nemohu porodu úplně oddat a rozhodla jsem tedy, že je přeci jen necháme hlídat tchyní.
Guz tchýni zavolal zatímco já jsem jim připravila jejich kufříky, vybavila je na cestu „zdravou výživou“ (tchyně je totiž na tohle hrozná, neumí moc vařit, vždy když jsem u ní na návštěvě, do dětí cpe brambůrky a přeslazené dětské džusy)…no prostě i na tohle jsem stihla mezi kontrakcema myslet.
Holčičky se k babičce těšily a já je ujistila, že je necháme přivézt zpět buď ještě než se miminko narodí, nebo hned po.

11.00 hod

Holčičky si odváží tchyně. Oboum jsem dala velikou pusu a zamávala…a honem utíkala do obýváku prohekat další kontrakci, které začly chodit po 3 minutách.

Guz mi tentokrát velmi pomáhal masáží zad. U porodu Daisy jsem nesnesla jakýkoliv dotek, ale nyní mi opravdu pomohlo, když mi byl na blízku. Vždy když jsem cítila, že se blíží stah, zavolala jsem „KONTRAKCE“ Guz přiběhl a masíroval a masíroval, dokud stah nepolevil.

Guz byl tentokrát opravdu úžasný, zachoval si zcela chladnou hlavu. A přestože pro něj muselo být opět těžké vidět mě v bolestech, věděl, že litovat mě, je to poslední co bych si přála, a místo lítosti mi projevoval obdiv a lásku. Neustále mi opakoval, jak krásně to zvládám a že si naše miminko nemohlo vybrat statečnější mámu :o) Bylo to od něj hrozně hezké, stejně jako bylo hezké vidět, jak hrozně moc se těší. Na ústech měl permanentní úsměv, věděl, že to spolu zvládneme …

11.11 hod a já vám píšu do deníčku poslední vzkaz s tím, že se ozvu až bude Pětníček na světě…to už jsem totiž tušila že jde opravdu do tuhého a že nebudu schopna dalšího psaní, ale netušila jsem do jak tuhého a že vlastně do hodiny od napsání tohoto vzkazu porodím :o)

Začli jsme připravovat obývák na porod. Guz stihnul povysávat…Já donesla již několik týdnů přiravenou krabici s ručníkama, prostěradlama a nepromokavou podložkou, kterou jsem rozestřela před sedačkou. Guz zatopil v krbu, rožl svíčky a já zapla potichounku CD z filmu Piano… moc krásná a uklidňující hudba…
Stáhla jsem rolety a poznamenala, že je to vlastně škoda, protože venku krásně svítí sluníčko, ale že potřebuju mít přítmí…
Je až s podivem, kolik jsme toho stihli za tak krátkou dobu připravit a vše v naprostém klidu…

11.30 hod říkám Guzovi, ať zavolá Andryu.

11.55 hodpřijíždí Andrya - doslova a do písmene za pět minut dvanáct !!! Našla mě opřenou v podřepu o sedačku…potichou­nku mě pozdravila, tolerujíc naše soukromí a intimitu toho, co se u nás odehrávalo.

12.00 hod Andrya vybalila vše potřebné a kontroluje ozvy srdíčka. Miminku se daří velmi dobře. Já začínám od bolesti opravdu ztrácet hlavu a chci vědět, jestli jsem již dostatečně otevřená… Andrya mě ujišťuje, že otevřená už na 10 cm určitě jsem, že to pozná :o))) Takže vnitřní vyšetření se nekoná…

… kontrakce jsou najednou nesnesitelné, bez varování se změní v obrovské nutkání tlačit…

A tlačím… hlavou mi proběhne, že vytlačit Daisy mi trvalo hodinu a půl a tudíž jsem očekávala tentokrát nejméně to samé. Stejně jako jsem čekala, že mi musí každou chvíli prasknout voda, stejně jako u porodu Daisy… nepraskla.
Snad proto mě překvapila po třetím zatlačení pálivá bolest…
Já bláhová myslela, že miminko je příliš velké a nesestupuje…jaké bylo mé překvapení, když jsem si instinktivně šáhla dolů a zjistila, že mě to pálí proto, že je z jedné čtvrtiny hlavička venku !!!!!!

Byla jsem v tak hlubokém podřepu, že bylo pro Andryu i Guze vlastně skoro nemožné vidět, co se děje a překvapení jsme byli myslím všichni, že do narození miminka zbývají už jen minuty…

Pomalinku tlačím, vědoma si toho, že se nechci natrhnout, s dlaní stále na Sebíkově hlavičce.
Slyším Guze jak mi radostně oznamuje, že naše miminko má spoustu tmavých vlásků, že jsou venku očička, nosánek a te´d už i pusinka - celá hlavička a že je to to nejkrásnější miminko na světě :o)

Andrya nám říká, že s další kontrakcí se narodí tělíčko a tak ať se Guz připraví na to, že si malého porodí.

Pohladím hlavičku Sebíka s vědomím, že jsou to poslední chvíle kdy je mou součástí a čekám na konečné nutkání tlačit…

A je to tady… zavřu oči a vím, že až je příště otevřu, spatřím své děťátko… …zatlačím a v 12.16 hod z mého těla vyklouzl Sebastiánek do tatínkových dlaní…a sním sprška plodové vody :o)

Cítím nesmírnou úlevu… je po všem… rychle natahuji ruce a Guz, který je stále za mnou, mi zezadu Sebastiánka mezi nohama podává. Okamžitě si ho pokládám na bříško a hladím jeho kluzké tělíčko, zahřívám ho svým teplem a snažím se zapamatovat každý detail jeho novorozené tváře. Má tolik vlásků! Vdechuji jeho vůni, seznamujeme se… Konečně po 9 měsících toužení vidět, co že jsem to pod srdíčkem nosila je to tady a já se toho okamžiku nemůžu nabažit.
Je nádherný… donekočna opakuji že se mi nechce věřit, že mi dokázalo v bříšku vyrůst něco takto dokonalého stejně jako několikrát po sobě opakuji - já to dokázala !!!! Opět jsem to dokázala !!!

Po:,–(ím se, opřena o Guze si oba Sebastiánka prohlížíme…bojím se skoro mrkat, aby mi náhodou něco neuniklo.
Je to tak úžasný okamžik, vše je tak jak jsem si přála, možná ještě krásnější..
Andrya přes Sebastiánka pokládá nahřátý ručník, aby se nenachladl a čekáme na placentu…
Guz mi pošeptal : „jsi tak strašně statečná - zvládla jsi to na jedničku… hrozně moc tě miluju. Děkuju ti“
A já na to:" rádo se stalo"))))) ........ a samozřejmě mu opětuji vyznání lásky… je to tak hrozně intimní okamžik obohacený přítomností našeho nového syna…mám pocit že mi pukne srdce…a po tváři se mi koulí slzy štěstí.

Placenta se 10 minutách odloučila a stejně jako u předchozího porodu jí nestihla Andrya odchytit do přiravené nádoby :o)
Andrya placentu prohlídne a zkonstatuje, že je to vše v pořádku, odloučila se celá a bez problémů. Ptá se, zda mě může vyšetřit a zkontrolovat zda mám nějaké zranění…nu musí to být, takže samozřejmě že neodporuji.. je to poprvé, kdy na mě za celý porod šáhne…výsledek je potěšující, mám jen malinké natržení, stejně jako minule, snad i na stejném místě a nebude třeba ani jednoho stehu.
Guz přestřihuje pupeční šňůru a já mu Sebastiánka podávám, aby si jej konečně mohl také pochovat… výraz pýchy v Guzových očích mluví za vše.

Když mi předá Sebíka zpět, zkouším mu nabídnout mlíčko a po pár pokusech se na chvíli přisaje…je to velká úleva.

Nastává čas na kontrolu zda je Sebísek zdravé miminko a také čas na vážení.
Apgar score měl 9 - 10 - 10.
Váha 4 120 g
Míra 55 cm
Obvod hlavičky 35 cm
Celkově úplně zdravé miminko co má vše co by mít mělo, snad jen něco malinkého navíc (ten pindík, to je teda něco - po dvou holčičkách mi příjde děsně směšný:o) ).

Okolo 13.45 hod volám mojí mamce, abych se podělila o naši krásnou novinku a také konečně prozradila to sladké tajemství, že z očekávané vnučky je přeci jen vnouček :o)
Rozesílám první smsky…
A ve 14.00 hod se odebírám za pomoci Andryi do sprchy, kde strávím skoro 15 minut … mezitím Guz uklidil obývák a zavolal tchyni, zda mi mohla přivézt holčičky.

Jelikož je s náma Andrya spokojená a vše je v pořádku, ve 14.30 hod odchází…

Na malinkou chvíli jsme se Sebíkem sami…14.45 hodse vrací Polinka s Daisy a okamžitě utíkají přivítat svého brášku. Bez vyzvání ho obě hladí a nešetří polibky :o)
Obě si maličkého pochovají a já jim předávám od „Sebíka“ dárečky :o)
Protože chtějí vidět, jak Sebík na svět přišel - pouštíme jim video - Andrya stihla totiž vše natočit. Koukají na to s obrovským zájmem :o)
Jsou nadšené a já jsem tááááák šťastná !!!! Moje tři malá štěstíčka ..... kdo by to byl řekl, že jednou budu mámou ne jednoho - ale tří dětí !!! Je to jako sen.

Zbytek neděle strávíme v " normálním" dění… já stačím rozeslat zbytek zpráv a taky konečně odeslat tu naši radostnou novinu vám na Emimino !!!!!
Okolo 16.30 hod jsem si vlezla se stále nahoučkým Sebastíkem do postele s tím, že si zkusím odpočinout a trošku se vyspat ale myslíte že to šlo??? On spinkal krásně, ale já dokázala celou tu dobu na něj jen a jen koukat…

Dobu trvání porodu Andrya spočítala na 8 hodin 30 minut. Ale bolelo mě to opravdu snad jen 2 hodiny… prostě nad očekávání rychlý a pohodový a zcela jiný porod než porod Daisy…Na to že byl Sebík krásně rostlé miminko - prostě rychle, levně, kvalitně :o))))))))))) Co víc si může člověk přát…

9 měsíců je za námi a před námi život obohacený dalším štěstíčkem. Mít Sebastiánka v bříšku bylo nádherné, ale být jeho maminkou je ještě krásnější. Vždy když to čas dovolí se s vámi budu snažit podělit o to, jak nám ta naše rodinka roste, ale momentálně si musím užít každou chvilinku, protože jak všechny víme, miminka zůstanou miminkama tak hrozně krátkou dobu !!!

Ještě jednou všem velké DÍK za gratulace.. Dělit se s vámi o zrození našeho syna mi bylo ctí.

Ed x

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
 
Missorka  15.02.06 06:27

Říkala jsem si - když to pošleš hned po ránu, určitě nebudeš brečet… a hluboce jsem se mýlila. :-)

Řečeno tvými slovy - moje (zatím) tři štěstíčka spí a mám nutkavou potřebu je všechny vzbudit a přitulit…

Porod je zázrak, víme to všichni, ale nikdo to neumí připomenout tak jako ty.

Přeju at vám teplo z toho zázraku vydrží co nejdéle a je vystřídáno teplem z velikého rodinného štěstí.

Peta a rozmazané oči (proč jsem se včera neodlíčila??? :-))

 
Diny
Ukecaná baba ;) 2096 příspěvků 15.02.06 07:00

Ed…

děkujuuuu…až uvidím, napíšu víc…napsala jsi to tak krásně…:)

Diny

 
mija1
Povídálka 24 příspěvků 15.02.06 07:09

Super, Super, Super děkuju Ti Ed moc za krásně sepsaný porod, který si opravdu umíš užít :o)

Sebastiánek je opravdu kouzelné miminko a našel si úžasnou rodinu, do které se narodil.

Moc vám všem přeji, abyste byli štastni a zdraví.
Ještě jednou moc díky Ed

 
Marka
Ukecaná baba ;) 1817 příspěvků 15.02.06 08:02

Ahoj Ed a stesticka,

co mi to delate takhle po ranu? Ja si tady slzim do klavesnice - uz jsem myslela, ze to snad ani nedoctu do konce!!!

Jeste jednou obr gratulace a cele vasi stestickove rodince to nejlepsi!!!

Marka + Marketka 35+5tt

 
piskle
Stálice 95 příspěvků 15.02.06 08:09

Ed,

nádherně napsáno.Bulim tu zase jak praštěná.Přeji celé vaší rodince jen a jen štěstí provázené zdravíčekem pro každého z vás.A písni prosím o vás.Nemusí to přeci být nějaké dlouhé komentáře,ale dvěmi třemi větami jak se máte.

Piskle+Denis+Nella

 
Kaitlin
Zasloužilá kecalka 972 příspěvků 15.02.06 08:30

Milá Ed,

napsala jsi to úžasně.
Brečim tu jak želva…
Podařilo se ti popsat to nádherné kouzlo porodu…
Cítím se bohatší a cítím, že ses dotkla něčeho nádherného, jedinečného…
Děkuju!

Kaitlin

 
Gabule
Závislačka 3236 příspěvků 15.02.06 08:31

ED,

KRÁSNĚ JSI MI PŘIPOMNĚLA TO,CO SI POSLEDNÍ DNY STÁLE SNAŽÍM VZPOMENOUT…MŮJ POROD.ZA 3 DNY TO BUDE PŘESNĚ ROK A JÁ UŽ JSEM SKORO ZAPOMĚLA JAKÉ TO JE…
A UŽ TO VÍM :-) bOLÍ TO ALE JE TO TA NEJSMYSLUPLNĚJŠÍ BOLEST NA SVĚTĚ.
ZÁVIDÍM TI ŽE JSI MOHLA MALÉHO HLADIT A JEŠTĚ BYL SOUČÁSTÍ TEBE.MI SE TO NEPOŠTĚSTILO,ALE CO…TŘEBA PODRUHÉ NEBO POTŘETÍ…

PŘEJEME VÁM MOC LÁSKY A ZDRAVÍČKA A SOBĚ PŘEJI TVOJE NADŠENÍ A KRÁSNOU TRPĚLIVOST.

GABKA A SKOROROČÁK ŠTĚPÁN

 
Evewolf
Ukecaná baba ;) 1983 příspěvků 15.02.06 08:32

Ahoj, taky bulim do klavesnice jak želva.
Je to nádherné a já se na svůj porod snad také začnu těšit.
Díky moc za tak krásné povídání o něčem, čeho se většinou spíš bojíme!

 
Evulka
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 15.02.06 09:07

Ed, ještě jsem snad nečetla krásnější popis porodu!
Jsi statečná a odvážná a vážně vás oba s manželem obdivuju, jak hezky a hladce jste Sebastiánka porodili.
 Eva

 
stanule
Zasloužilá kecalka 521 příspěvků 15.02.06 09:12

Moc krásně napsané ,pro slzy ani nevidím.
Přeji hodně štěstíčka a zdraví.
Stanule 32tt

 
Petruna
Kecalka 104 příspěvků 15.02.06 09:15

Ahoj Ed,

tenhle Tvůj příspěvek bylo to nejkrásnější, co jsem kdy četla.Sedím tu a bulím, jsem hrozně na měkko, protože dneska jsou to 4 roky, co jsem porodila svého chlapečka (4,05 kg a 54 cm) a úplně se mi vybavil můj porod.Nebyl tak intimní, ale o to víc štastný pro nás byl, protože jsme dostali zdravé miminko a mohli jsme u toho být s manželem také spolu.Poprvé nám to dopřáno nebylo, takže, ač jsem rodila sekcí, byl to také nepřekonatelný zážitek.

Přeji vám všem hodně životního štěstí, pohody a hlavně zdraví!!!!!!!!!!­!!!!!!!!!!!!!!! Petruna

 
jasmine
Kecalka 219 příspěvků 15.02.06 09:53

Dear ED,

tak strasne jsem cekala na tento tvuj popis toho nejkrasnejsiho, co zena muze zazit.
Cekala jsem kazdym dnem, kdy se to tu objevi.
Ale moje ocekavani nic nebylo proti tomu, co jsem skutecne zacala cist. Musela jsem to cist asi na trikrat, nebot jsem pres slzy stesti ani nevidela. A to je jen zprostredkovany porod Sebastianka.
Jak jsi teprve musela byt stastna ty a tvuj Guz.
Preji Vam, aby Vas vsechny nemoci a strasti obchazely a Vy jste byli ta nejstastnejsi rodinka na svete. Teda az po nas :-))

Jasmine a Filipek 1/2 r.

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 15.02.06 10:02

Ahoj Edinko,

možná, že mi ta husí kůže, co mi při čtění tvého deníčku, do večera zmizí :-O. Moc krásně jsi svůj porod popsala. Mějte se všichni krásně.

pa Lostris

 
Lostris
Závislačka 3625 příspěvků 15.02.06 10:06

… ani nejsem schopná sesmolit jednu kloudnou větu, jak jsem na měkko :o… Nedopsala jsem naskočila.

Lostris

 
Sulanek
Kelišová 5636 příspěvků 15.02.06 10:13

Ediku,

mas zvlastni dar psat nadherne a citlive … emoce se prostrednictvim tve osubky a pismenek proste daji dat i na papir … nebo na monitor:-))) Diky ti moc za to!!!!

Prozivala jsem s tebou uzasny porod Daisinky, a tento Sebikuv taky … popis u Daisnky byl neprekonatelny … jsem si myslela … ale sama sebe prekonat umis, tak se ti to povedlo … a ja se mooooooc tesim i na ten treti popis ctvrteho porodu … si klidne pockam, bude stat urcite za to!!!!

Uzivejte si sveho rodinneho stesti, mate ho uzasne!

Pa a pusinku vsem princatkum!

Sulanek a Nika

 
Maru
Závislačka 3427 příspěvků 15.02.06 10:17

Milá Ed, na tenhle deníček jsem se strašně těšila, ty to prostě dokážeš tak krásně napsat ................ děkuji ti za to, že se můžu alespoň takhle přiblížit tomu krásnému zázraku zrození.
Slzím tu jak želvička…
Přeji celé rodince moc a moc štěstí a zdravíčka. Maru

 
Jazzi
Ukecaná baba ;) 1785 příspěvků 15.02.06 10:17

Milá ED,

připojím se k zástupu slzících..:-)
Sledovala jsem online váš zázrak a když čtu tyhle řádky, paralelně se mi vybavuje ten náš.
Poštěstilo se mi hned napoprvé zažít nádherný porod a je ze mě jiná ženská. Ač mi jinak tahle slova nejdou od huby, tak jsem na sebe strašně hrdá a taky si denně opakuju, že jsem to dokázala..:-)
Moc vám všem přeju zdraví a štěstí a pakliže nám někdy ještě bude dopřáno a vše půjde takhle krásně, taky bych si ráda sáhla na ten rodící se život..Klidně jsem mohla, ale když to člověk dělá poprvé..;-))

Děkuju
Linda a Matýsek 9 1/2m.

 
jajanina
Povídálka 42 příspěvků 15.02.06 10:21

Ed napsala jsi to naprosto náááádherně! Mám slzy v očích, jsem totálně na měkko, fakt nádhera!!!! Užívej si každé minuty se Sebastiánkem, ono i to období, kdy je to malinkaté miminečko strašlivě rychle uteče! ale to ty určitě víš :-)

Štěpánek už má 7 měsíců, je z něho opravdu kus človíčka, má skoro 10 kilo. Nedávno jsem přerovnávala vyřazené věci a ty novorozenecké jsou taaak maličké, je to neuvěřitelné, že se do těch mrňavých dupaček ještě před půl rokem vešel.

Přeju tobě a Sebastiánkovi jakožto i princeznám hodně štěstíčka a ať se máte stále tak moooc rádi, jako teď :-)))))))))))

JANINA, Matyášek 2,5roku, Štěpánek 7 měsíců

 
Peetkaa
Nováček 10 příspěvků 15.02.06 11:06

Ed

napsala jsi to nadherne…brecim tady jako zelva, preji tobe i cele vasi rodince spoustu stesticka
Petra a Justinka (skoro 11m)

 
sun
Kecalka 130 příspěvků 15.02.06 11:10

Celou dobu co sem tvuj clanek cetla sem mela husinu po celem tele. Myslim, ze i kdyz si nenasla ta spravna slova (jakoze si to nemyslim) byly vsechny tvoje pocity z tohodle clanku citit. Nachvili si na me prenesla ten uzasny pocit, kterym prave prochazis. Uaaaaa kdo nepozna nevi, jak je to krasne!!! Ja chci taky rodit doma :))). Unas by to manzel nedovolil. Preju vam mnoho pohody a spoustu dalsich takovych porodu a krasnych deticek. :))

papa sun a holky

 
adka007
Ukecaná baba ;) 2284 příspěvků 15.02.06 11:21

Milá Ed,

popsala jsi neskutečně krásně a láskyplně ten zázrak nad zázraky… děkuju, bylo to opravdu nádherné. Nepochybuju, že si Sebastiánka dokonale užiješ :-)
hodně štěstíčka a lásky celé rodince!

Adka s Viktorkou, 4 měsíce

 
Anita
Povídálka 15 příspěvků 15.02.06 11:22

Opravdu krásný popis krásného porodu :o)

Děkuju za možnost si ho přečíst.

Hodně zdraví a štěstí celé vaší rodince !!!

Anita a Nikiška (16 m)

 
letadlo
Závislačka 3592 příspěvků 15.02.06 11:29

Edíku,

i nám bylo ctí, že jsi se s námi o to všechno chtěla podělit. :-))))))))

Nádherně popsaný porod, slzím tu a nevím, co napsat. Snad jen to, že pokud by Tvé popisy porodů byly v ČR i dispozici na některých veřejných místech, určitě by se okamžitě zvedla porodnost. :-)))))))) Takové štěstí by určitě chtěl zažít každý.

Posíláme pusinku všem třem štěstíčkům a užívejte krásného jara v pěti.

Jana, Pavel, Karolínka a Neználek

 
Mmiiaa
Zasloužilá kecalka 553 příspěvků 15.02.06 11:47

Nádherné, Ed,

nikdy jsem nečetla tak krásně popsaný porod… tiše závidím, že to bylo doma… jinak ten průběh mi lehce připomněl ten můj porod… taky „4“ dny… taky nedělňátko…

Děkuji ještě jednou za tak krásné čtení, koulí se mi slzy dojetím…
 Mia

 
alice01
Ukecaná baba ;) 1461 příspěvků 15.02.06 12:58

Edi,

takže jdeš do čtvrtého?! :o)

Stejně jako Ty jsem u prvního porodu pociťovala jakési rozčarování, že už mám prázdné bříško a začalo se mi stýskat po druhém těhotenství… :o) Je to krásné, u každého porodu si člověk znova prožívá ten svůj…

I když jsi to pospala úžasně, stejně zůstane mnoho nevysloveného - to, co jste si prožili vy jako rodina a milující rodiče. Moc vám to přeju a věřím, že i tato další etapa vašeho života bude úžasná!

Díky za krásný chat v noci ze 4. na 5., bylo to moc príma být tak trochu při tom!

Ještě jednou gratuluju ke krásnému chlapečkovi (s pindíkem si určitě hravě poradíš… :o)) a přeji vám krásné dny s miminkem.

Alice a smečka

 
claudia02
Ukecaná baba ;) 1124 příspěvků 15.02.06 13:09

Aaaaach, ED !!!!
Právě jsem smáčela Matyáškovi pospávajícímu mi v náručí celou hlavičku slzama!!!
Je to nádhera od první řádky do poslední a to -jak píšeš- nemůžeme vědět, že ve skutečnosti to bylo ve vašem obýváku ještě 1000× krásnější!
Děkuju za krásný popis!!

Claudie a Matyáš

 
monas
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 15.02.06 13:30

Milá Ed!
Krásnější popis porodu - nebo spíš popis krásnějšího porodu - jsem ještě nečetla!!! A že jsem jich už přečetla fůru!!! :-)
Brečím a brečím a brečím! Tak trošku mě z toho píchne u srdíčka, protože jsem nic takového nezažila! Obě děti jsem bohužel porodila císařem a i když jsem byla vždycky „u toho“ a při druhém porodu to bylo pro mě ještě víc plné lásky, emocí a pocitů něčeho neopakovatelného než u prvního (zřejmě díky mateřskému citu, který jsem už cítila k prvnímu synovi a určitě taky přítomnosti tatínka), tak něco tomu chybělo! A to ta intimita a prožití takové události v kruhu nejbližších a nejmilovanějších a prostředí nejznámějším! Závidím (v dobrém!) a moc moc přeju, ať vám tohle štěstíčko (které z Tebe srší!) vydrží navždy!
A ještě jednou gratuluju k narození Sebíka!
Monča a Luky s Tomáškem od Šulánka a Veroniky

 
Alusha
Kecalka 173 příspěvků 15.02.06 13:32

Ed,

nádherný popis porodu - opravdu krása. Ještě jednou velikánská gratulace k Sebíkovi!!!

Alusha z červenčátek 06

 
Medulienka
Kecalka 354 příspěvků 15.02.06 13:43

Ed,

na to se asi nedá napsat nic, co by už nebylo řečeno, a nebo to nebyla samozřejmost… Jen: díky za to, že to umíš tak krásně podat - hned bych si tu v obýváku po přečtení Tvého porodu místo odpoledního kafe střihla taky jeden porod:-)))

Hodně štěstí celé štěstíčkovic rodince!

Šárka

 
caramella
Zasloužilá kecalka 615 příspěvků 15.02.06 14:20

Připojujeme se k těm slzavým údolím a přejeme šťastnou a zdravou rodinku!
Marta a Honzík+Adam od Šulánků

 
Analeh
Povídálka 45 příspěvků 15.02.06 14:34

Milá Ed,
tak já tu taky mažu větu za větou,protože sama nevím co správně říct :o)
Deníček s popisem narození Sebíka je fakt úžasný,vrátil se mi ten moment zrození mých dětiček a díky tobě jsem si znovu uvědomila že jsem vlastně štastná ženská :o)
Přeji celé vaší rodince jen to nej nej a nám tady na emimču,at si pro nás vyšetříš chvilinku a můžeš písknout co u vás nového,člověka vždycky ty tvé deníčky dokážou povzbudit.
Moc děkuji
Helča+Denča+Luky

 
vajo
Kecalka 272 příspěvků 15.02.06 15:17

Ahoj Ed,

moc a moc gratuluji k narození dalšího štěstíčka. Tvůj popis porodu byl nádherný a přiznávám, že jsem si krásně pobrečela. Musím ti svěřit jednu novinu (píšu to poprvé na emiminu). Taky se nám zadařilo a pokud vše proběhne jak doufáme, tak Melika bude mít v září sourozenečka. Už se taky nemůžu dočkat, ale snažím se jak jsi psala užívat si každý den těhotenství.

Přejeme Vám všem hodně zdraví štěstí a rodinné pohody.

Eva + Melika + bublinka 8tt

 
monas
Zasloužilá kecalka 907 příspěvků 15.02.06 16:54

Vlastně jo!!! Ještě jeden stejně nádherný popis stejně úžasného porodu jako tento jsem četla!!!! :-))) Samozřejmě ten porod malé Daisy!!! Dokonce jsem si oba dva uložila! Tak krásné psaní si člověk musí občas znovu přečíst, ať se krásně naladí! :-)
 Monča

 
Sonja
Kecalka 204 příspěvků 15.02.06 17:20

Ed,

opět jsi mi nezklamala. Porod Daisy byl napsán krásně a i porod Sebastiánka se nenechal zahanbit. Zatím jen ty a Missorka dokážete své emoce tak krásně sepsat do řádků. Ještě jednou přejeme hoooodně štěstí, zdraví a lásku.

Vajo - tvoje těhotenství s Melikou jsem též pečlivě sledovala i když v té době jen jako nakukovatelka a dnes se dovídám krásnou zprávu, že jsi opět těhotná. Přeju krásné a pohodové těhotenství.

Sonja + Fanda

 
lucko
Nováček 2 příspěvky 15.02.06 17:37

Ahoj Ed,

Tvoj pôrod bol nádherný.
Sedím tu, čítam to a „plačem.“ Je to tak nádherné napísané, že sa to bez sĺz nedá ani len prečítať. Ešte raz GRATULUJEM a prajem veľa zdravia, lásky a rodinnej pohody.

Lucinkaa a Jakubko

 
Magrata
Kelišová 7461 příspěvků 15.02.06 17:53

ED :)))

proste krasny :)), myslim, ze holky uz vsechno vyjadrily za me, jeste jednou vam pogratuluji a uz se tesim na ctvrte stesticko :))))

market a delfinek

 
Safira
Kecalka 360 příspěvků 15.02.06 17:59

Ed, úžasně napsané,pěkně jsem si pobrečela :-)).Ještě jednou moc blahopřeji a užívej si svých štěstíček co nejvíc,protože ten čas tak rychle letííí a to vím o čem mluvím mám 4 děti nejstarší bude mít 18 a nejmladší má půl roku a vzpomínám na to jak byla Niki maličká a člověk hodně zapomene :-))).
 Monika

 
berusinka
Ukecaná baba ;) 1045 příspěvků 15.02.06 18:02

Ediku

nemam slov..:O)) Proste krasne.....ja blahova jsem si rikala, ze po ranu brecet nebudu, ale brecela…MOc krasne jsi to napsala......takhle to opravdu umis jen ty..:O))))

Taky vam preju co uz vam bylo prano nekolikrat...­..hodne stesti, zdravi a rodinou pohodicku…:O))))

pa a pusu vam vsem posila Evca a Kubicek

 
MartulaR-2
Kecalka 153 příspěvků 15.02.06 18:29

Ed- nádhera, nádhera nádhera…fakt jsi to nádherně napsala..bulím tady jak želva:(…

přeji vám hlavně hodně zdravíčka
Marťula

 
Andrea2
Kecalka 422 příspěvků 15.02.06 18:35

Milá Ed,

Tvé vyprávění bylo pro mě tak živou vzpomínkou… Napsala jsi to úplně úžasně, je to zázrak nad zázraky a já se z toho stále nemůžu vzpamatovat, i když mě od porodu dělí už 7 měsíců. Tvůj popis porodu je pro mě zatím nejvěrnější, krásně jsi mi připomněla, co považuju za smysl života, to jediné a nenahraditelné naplnění. Díky.

Celé vaší rodince přeju jen to největší štěstí a tu obrovskou a ničím neotřesitelnou lásku, která už teď je pevná jako skála, protože ji v základu podpírá už pět pilířů.

Andrea2+Eliška (7m)

 
asha
Nadpozemská drbna 29454 příspěvků 15.02.06 19:09

Ed, nadhera! Napsalas to naprosto uzasne! A zvladla jsi to perfektne!:) A uz zas bulim:))
Naprosto te chapu, tvoje pocity v tehotenstvi…mela jsem to stejne:) Ubihalo to pomalu, tesila jsem se na kazdy novy cislo v tt, tesila jsem se na kazdy dalsi den…no popsala jsi to naprosto presne!!! A najednou se to rozjelo a zabrzdit to nejde, je to pryc:) Ale je to porad krasny, mozna cim dal vic:) Ted si rikam, ze dalsi tehu si poradne vychutnam!

Pusu vsem stestickum:)

Lenka&Maty

 
MaK
Kelišová 5063 příspěvků 15.02.06 19:56

Ed,
fakt krásný…Ještě jednou hodně štěstí celé vaší rodince
 Monika

 
Arka
Zasloužilá kecalka 909 příspěvků 15.02.06 20:38

To je krasne napsane......a tedy prozite :o)
Hlavne,ze vse slo hladce,bez problemu.

Arka

 
shirin1
Kecalka 331 příspěvků 15.02.06 20:42

Ediku,ediku!!!!!!!!!!­!!!!!!

Prenadherne…od zacatku do konce…mooc se jsem se na tento denicek tesila a mnohem vic si ho „uzila“.Jednim slovem KRASA:)

Jsem presvedcena,ze jsi opravdu VYJIMECNY clovek a pokazdem tvem prispevku je mi jasne,ze tvoje deti maji OBROVITANSKE stesti,ze maji za maminku prave tebe.

Hrozne moc vam preju,at vase rodinne stesti jen vzkveta!!!!

A Guz je bezpochyby uuuzasny manzel a tatinek.

Ediku a moc se tesim na dalsi zpravicky!

Pa

zaneta,sammy a sarinka

 
IvaPe
Kecalka 157 příspěvků 15.02.06 21:48

Ed,
krásně jsi napsala o svém krásném porodu.
Jako ty jen těžko dokážu sestavit větu, abych vyjádřila, co právě cítím. Snad jen napíšu, že přeji všem maminkám krásné porody, ale i kdyby to nevyšlo tak pěkně jako tobě, především zdravé děťátko. A tobě, tvému manželovi a vašemu trojčlennému pokračování přeji mnoho štěstí, zdraví a ještě třeba jedno štěstíčko k tomu. Vím, že si teď plnými doušky vychutnáváte malého Sebánka, ale už teď se těším na to, že zase budete očekávat další štěstíčko a že se s námi o své prožitky a pocity podělíš. Tvé články jsou jedinečné a nezapomenutelné. I díky tomu sem teď píšu, protože právě díky jim a tobě jsem se na Emiminu zaregistrovala a napsala.

Měj se hezky, užívej si svého malého prince a velké štěstí ze své báječné rodiny.

IvaPe+Toninka­.14.a.půl.měsí­ce

 
makysek
Zasloužilá kecalka 942 příspěvků 15.02.06 22:11

Ed, je to nádherné, jako všechny tvoje deníčky, ve kterých si popisovala Pětníčkovu (Sebastiánkovu) pouť k vám. Děkuju ti za to, že to co cítím i já, ty umíš tak překrásně vyjádřit slovy. Přeju vám všem moc a moc štěstí.

Makýš a Tygříci z Jarních miminek

 
Kačkač2
Kecalka 382 příspěvků 15.02.06 22:46

Ed,

ty tvoje děti musí mít úžasně šťastný život, jednak proto, že jsou to nedělňátka, a jednak proto, že mají skvělé rodiče. Myslím, že by si Sebastiánek nemohl přát lepší vstup do života. Tak ať ta jeho cesta stejně krásně jako začala pokračuje.

Papa,
Kačkač

 
KIRA
Zasloužilá kecalka 914 příspěvků 16.02.06 21:26

To byl ten nejkrásnější popis toho nejhezčího porodu !
Porod doma jsem si nikdy neuměla představit,ale móóc ti závidím!Ne ve zlém.
Pohladit si to malinký štěstíčko,ještě než vykoukne na svět - to je prostě úžasný.A vůbec,ten klid,pohodička.Je to prostě nádhera! Já jsem měla porod dost podobný,a na podmínky porodnic docela komorní,ale DOMA je DOMA. Asi bych si netroufla (i když?),ale chlap určitě ne.
Hodně věcí jsem cítila naprosto stejně,ale takhle nádherně napsat bych to nikdy nedokázala.
Přeju vám všem moc a moc štěstí a rodinné pohody.

Kira z červenčátek 2005 +Adam+Anetka

 
Euka2
Závislačka 3624 příspěvků 17.02.06 18:17

Milá Ed,

jsi prostě úúúúúúúúžasná­áááááááá. Vždycky Ti píšu, že Tě moc a moc obdivuji, že jsi se odhodlala porodit doma, to já bych nezvládla. …

…jak jsi jela mezi kontrakcema na nákup…bože, Ty jsi blááázen, ale skvělý.

… jak dokážeš všechno odhadnout, já bych volala Andryu HNED po ránu, aby přijela :-)))

… prostě jsi úžasná a všechna Tvoje štěstíčka taky. Guz je pyšný tatínek a manžel a má na co.

Moc a moc gratuluju a obdivuji Tě, jsi prostě skvělá.

papa VABE

 
EDINA
Ukecaná baba ;) 1400 příspěvků 19.02.06 23:56

Všem moc děkuju za reakce. To jsem ráda, že se vám můj porod líbil :oD Nebo teda spíš můj popis toho porodu :o)
Přála bych takový porod každé ženě…převážně těm, které měly z porodu v nemocnici nějaké trauma. Nemyslím teď kvůli komplikcím, ale prostě toužily porodit intimněji a nebylo jim to dopřáno…

Euka2- obdiv vážně není potřeba :oD
Já na porod doma měla podmínky a podporu manžela, to je pak všechno o něčem jiném. V ČR ten porod doma prostě pořád nefunguje…
A víš že já se teď taky musím divit, že jsem jela na ten nákup s kontrakcema??? Možná opravdu fungoval nějaký instinkt, že jsem věděla,že času mám dost a tudíž to stihneme, ale teď když se na to dívám zpětně, tak mi to příjde děsně legrační… hlavně když si vzpomenu, jak jsem se svíjela za volantem :o)

Jinak moc děkuju za krásný komentář, komu by se nelíbilo číst že je úžasný, skvělý :o) No prostě ikdyž si to nemyslím, tak je mi děsně skvěle z toho, že někdo mě takto vidí :o) A je balzám na mou teď hormonální dušičku.

IvaPe- dva týdny po porodu, ale na naše čtvrté štěstíčko se také těším :o) Dnes jsme s manžou probírali, kdy že bude nejlepší ho mít a moc by se nám líbilo rodit v květnu nebo červnu - na léto, ty usoplané nosánky nás teď tolik trápí!
Hihi, je to prostě krásné snění - pořád nevíme zda do toho čtvrtého určitě půjdeme, ale oba nedokážeme říct nahlas, že NE - spíš doufáme,že situace to prostě umožní ! :o)
Tobě jsem jinak moc chtěla poděkovat za komentáře během porodu, gratulace a vůbec - napsala jsi mi vždy takové hezké věci !

Vajo- obr gratulace k bříšku !!!!!! Ať je vše jak má být a krásně si to užiješ !

Monas - vím o čem píšeš, právě díky tomu, že se Polinka narodila císařem… kolikrát si říkám, zda bych měla takovéto dva přirozené porody, kdybychom nerodili doma… kdybychom neměli soukromou PA… kdyby… a jsem strašně vděčná za to, že mi bylo dopřáno přirozený porod zažít… asi bych se jinak také cítila o něco ošizená.

Nevím zda má cenu to sem psát, ale Andrya už měla spoustu klientek, co jí rodily doma po dvou císařích a jednou dokonce jednu co rodila doma své páté dítě po čtyřech císařích … no prostě nic není nemožné, když má člověk správnou podporu a péči.
A ikdyž chápu, že v ČR ti asi nikdo po dvou CS rodit přirozeně neumožní, hrozně moc bych ti přála ten porod zažít.

Utíkám za tím naším malým hladovým princem :o)
Všem ještě jednou děkuju !
Ed x

Vložit nový komentář
Stránka:  1 2 Další »