Jak se žije s klokany II.

RadkaEm  Vydáno: 12.10.16

Na základě kladného hodnocení mé první povídky o dětech z Klokánku, vkládám dnes druhou. Radosti v ní moc nenajdete, ač to úžasné dítě bývalo veselé až dost.

„Pfffff…studený kafe. To teda není to pravý ořechový,“ lamentovala jsem, když jsem v poledne dopíjela svou ranní kávu.

„Teto,“ vytřeštila na mě Klárka svoje velké, nevěřícné oči. „Ty piješ pravý ořechový?“

„Jo. Jenže už je studený,“ konstatovala jsem trochu s nadsázkou a šla umýt nádobí, zatímco si Klárka připravovala učení.

Byla to taková bambula. Byla můj první klokan. Ona, její starší, desetiletá sestra, čtyřletá Nyny a roční mimčo. Má první klokaní rodinka.

Tohle už ale bylo o rok později, když šla Klárka do první třídy. Věděla jsem, že nás obě čeká těžká práce. Klárka měla snad všechna dys, jaká existují. Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysmuzie… A navíc nebyla moc hezká.

Trpěla ekzémy, věčně suchou kůží, nadváhou, nosila silné brýle a měla hluboký, téměř klučičí hlas. Ale její srdečnost a nápadně vyzařující optimismus nedovolily dětem, aby k ní byly zlomyslné, tak jak to jen děti umí. Se všemi skvěle vycházela a každý ji měl rád.

Při domácích úkolech a logopedických cvičení jsem však dokázala jen málokdy zůstat klidná. Počet prstů na rukou měl pokaždé jiný výsledek, slabiky stále žily vlastním životem a kočky klidně mohly rodit štěňata. Sotva se nám podařilo zafixovat v její hlavičce učenou látku toho dne, automaticky zapomínala tu ze dne předešlého.

A v učení mi vůbec nepomáhala paní učitelka, která týden co týden zadávala sic jednoduché básničky a říkanky k naučení se zpaměti, ovšem každé z nich vždy chyběl dokonale pravidelný rytmus. Tahle rytmická disharmonie mě rozčilovala a Klárku mátla.

Když jsem konečně dostačujícím způsobem pocuchala své nervy a nabyla dojmu, že víc už neunesu, odcházely jsme s dětmi ven, kde tahle malá treperenda, která ve své fyzičnosti neměla pranic holčičího, avšak přesto se nejraději oblékala do růžových šatů, na nohou střevíčky, korále kolem krku a slamáček na hlavu, sedávala na lavičce způsobem fotbalisty na střídačce, aby nadmíru afektovaným způsobem vyprávěla ostatním dětem své neuvěřitelně skvělé školní zážitky.

Byla taková máma opatrovnice. Milovala mladší děti a zvlášť pak ty úplně nejmenší. Zahrnovala je svou láskou až mnohdy doslova k zalknutí. Neměla cit ve svých velikých rukách a v dobré víře nutila prcky, aby jí byli poddajnými panenkami. Nelibě nesla každé napomenutí a často byla dotčena, že její opravdová láska k ostatním dětem nebyla plně pochopena.

Se svými vrstevníky však vycházela báječně. Odkládajíc brýle, vyskakovala na trampolíně až do nebe, sukni věčně nad hlavou. S klukama hrála fotbal a ze svých odřených kolenou si pranic nedělala.

A jednoho dne odešla. Zpátky ke svým rodičům a nadobro.

Doma měla mladšího brášku. Sotva roční dítko. Slýchala jsem, že ho často musela hlídat a dovedla jsem si představit, jak nesmírnou radostí a pýchou ji to naplňovalo. Milovala svého bratra opičí láskou. Hrála si s ním, opatrovala ho a krmila.

Těžko soudit, kde byla její matka či otec v době, kdy se Klárčin malý bráška dusil. Přivolaní záchranáři mu ještě dokázali pomoc. Zbytek svých dnů na dětské JIP už ale dožil pouze ve stavu vegetace.

To mé velké, obrýlené srdce s korály, má milovaná holčička, můj první klokan…Dlouho se prý nedokázala smát. O své vině či nevině si vyhloubala vlastní svět.

Dnes je jí deset let. Čas od času ji někdo potká s cigaretou…

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
Ella007
Stálice 80 příspěvků 12.10.16 00:52

Příběh smutný, povídka jako taková excelentní. Určitě piš dál…

 
Katerina000
Zasloužilá kecalka 804 příspěvků 12.10.16 01:02

Nekomentuji obvykle deníčky, ale toto se tak krásně četlo a ten konec tak strašně vezme za srdce. Ach jo, nevím zda se smát, či plakat.

 
madanga
Závislačka 4141 příspěvků 12.10.16 05:30

Achjoo..moc smutne a taky pekne pises. Chuderka malá, nosí v sobě asi hodně bolesti za bratra..smutný konec..

 
84eva84
Kecalka 372 příspěvků 1 inzerát 12.10.16 05:33

Krásné ač smutné :,(

 
Romilda
Kecalka 141 příspěvků 12.10.16 07:16

Píšete to velice ctive a opravdove. Vaše denicky mají smysl a hloubku. Pokračujte v nich, fandím Vám :potlesk: :palec:

 
fančule
Kecalka 125 příspěvků 2 inzeráty 12.10.16 07:23

Taky se budu tesit na dalsi denicek, i kdyz to neni lehke cist takove veci :,(

 
smurfka
Generální žvanilka 24910 příspěvků 12.10.16 07:27

Stále si myslím že je pro děti lepší vyrůstat v klokanu, než mít " rodinu "
Smutné příběhy, ale pěkné a čtivě napsané.

 
eviku-miluna
Závislačka 3574 příspěvků 12.10.16 07:27

Hned, jak jsem cetla nadpis denicku jsem vedela, ze to bude opet moc hezke a smutne cteni zaroven. Stejne okomentuji tento denicek, jako ten prvni. Dekuji za ty deti, o ktere jsi se starala. Diky. Musis mit obrovske srdce.

Příspěvek upraven 12.10.16 v 07:28

 
naty2989
Kecalka 124 příspěvků 12.10.16 07:33

Netrpělivě budu čekat na další povídku…

 
dadulam
Kecalka 252 příspěvků 12.10.16 08:07

Moc krásně napsané, ale tak smutné. Chudák holčička. Někdy je fakt lepší pro děti, aby zůstaly v Klokánku než být se svými rodiči. Člověk si říká jak asi bude žít dál, co s ní bude, jak dopadne. Ach jo.

 
olga1975
Zasloužilá kecalka 922 příspěvků 12.10.16 08:21

Moc pekne napsane. Docetla jsem ted i ten prvni denicek, krasne. Pribehy teda smutne:-(

 
vertunka
Ukecaná baba ;) 1822 příspěvků 12.10.16 08:38

Achjo chuderka malá. Až toho mám slzy v očích. Ale takhle to bohužel v životě chodí. Ráda si počtu další deníčky.

 
Jitusee
Echt Kelišová 7852 příspěvků 12.10.16 08:57

Opravdu píšeš skvěle, dokážeš táhnout do děje :srdce:

 
Uživatel je onlineJituleF
Závislačka 2666 příspěvků 12.10.16 08:58

Píšeš nejlepší deníčky, jaké jsem tu četla (komentuji poprvé). Už ten první mě chytil za srdce a teď mám slzy na krajíčku. To prostředí znám a i proto dobře vím, že bych nezvládla „být tetou“. Těch příběhů je tam strašně moc a bohužel, většinou smutné. Tak se snažím alespoň pomáhat jinak, tak, aby mne to nesemlelo.

 
Nikolkaa1
Povídálka 15 příspěvků 427 inzerátů 12.10.16 09:06

Smutné, běhá mi mráz po zádech, ale krásně píšete jako kdybych četla knihu…jen tak dál… :palec:

 
Lonna
Ukecaná baba ;) 1540 příspěvků 12.10.16 09:32

Těžko hledám slova, která by vyjádřila ohromnou vlnu emocí a obdiv, jaký k tobě mám. Dělat takovou práci, na to musí být člověk hodně silná osobnost. Tohle jsou nejsilnější příběhy, jaké jsem tu kdy četla a já Ti za ně děkuji.

 
PetiteFillette
Extra třída :D 13845 příspěvků 1 inzerát 12.10.16 09:36

Panebože! Musela jsem si ten konec přečíst několikrát, abych si byla jistá, že čtu správně. To je tak strašné :,( :,( :,(

 
belladonna
Ukecaná baba ;) 1238 příspěvků 12.10.16 09:43

Krásně napsané. Když jsem četla, že se vrátila zpět k rodičům, doufala jsem v dobrý konec. Ach jo.

 
123Soňa
Kecalka 242 příspěvků 12.10.16 09:50

Uf. Mám husí kůži… Škoda, že plodnost u různých existencí je tak vysoká. Jediné, co by zde pomohlo je sterilizace… Je mi moc líto, že některé děti nemají šanci na normální život.
Píšeš bravurně. Tvou knihu bych si určitě koupila.
Tahle práce se asi nedá skloubit se soukromým životem, že. Proto jsi skončila?
Nebo jsi to už nedávala psychicky?

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1718 příspěvků 12.10.16 10:22

Tvoje zapisky jsou krasne ctive, presto uz je nebudu cist…nemam na to. Syn mi usnul v naruci a ja tu slzim jak male tele :roll:

 
unuděná
Ukecaná baba ;) 2242 příspěvků 8 inzerátů 12.10.16 10:22

Opravdu moc krásně a citlivě napsané. Jsi neuvěřitelná, s jakým klidem o tom dokážeš vyprávět, já bych se z toho asi dlouho otřepávala. Ale je mi jasné, že takových zážitků máš mraky, a tak doufám, že si brzy přečtu další deníček. Třeba trošku optimističtější ;)

 
ejhle
Ukecaná baba ;) 1718 příspěvků 12.10.16 10:29
vanoce patri detem

@RadkaEm snad se neurazis, kdyz tak vymazu. Kazdy rok se kona akce pro klokany. Staci si na fcb najit vanoce patri detem. Je to akce, kdy tety z klokanku sepisou to, co deti potrebuji, co jim udela radost. A kdo chce a ma moznost, muze se zapojit. Letos poneseme darky uz po 3. :mavam:

 
Tiger-lily
Nadpozemská drbna 29290 příspěvků 61 inzerátů 12.10.16 10:30

Je to smutné, že děti přicházejí do takových rodin, jestli se to vůbec rodinou dá nazvat. Tobě opět obdiv za tvoji lásku a trpělivost, kterou jsi těmto dětem pomáhala. Ty děti mají život ovlivnění navždy a negativně, ale stejně je to těžké, ta hranice mezi tím, kdy je lepší, aby dítě bylo ve vlastní rodině a tím, aby šlo ke klokaní tetě, je někdy hrozně tenká…

 
Adaneli
Extra třída :D 14128 příspěvků 12.10.16 11:28

Mrazí mě z toho. Moc pěkně napsané, ale chudáci děti, co si musí zažívat.

 
Uživatel je onlinežampion
Závislačka 2566 příspěvků 12.10.16 11:28

Panebože, neuvěřitelné co někteří „rodiče“ dokáží udělat svým dětem ať už fyzicky nebo psychicky - následky si pak nesou celý život. Ale je dobře, že o tom píšeš, je třeba aby o tom lidé věděli. Píšeš moc krásně :palec:

 
lilia81
Extra třída :D 14683 příspěvků 1 inzerát 12.10.16 11:37

Ježiš to je smutný, jsem se tu normálně rozbrečela…

 
samanta2208
Kelišová 5371 příspěvků 12.10.16 11:39

Já bych prostě rodičům kteří už se jednou dítěte vzdali zpátky nedávala, vlastně jsem ani nic jiného nečekala…totiž jen nezodpovědní rodiče mohou malé dítě nechat hlídat malé dítě…zbavili se svých povinností když zjistili že malá bude prostě jiná…a když jim teta pomohla s malou z toho nejhoršího vzali si ji zpátky je to hrozné vlastně si ji asi vzali zpět jen aby dělala chůvu a nakonec ji dali to nejhorší do života měla by se líp v klokánku.

 
Kajule21
Ukecaná baba ;) 1166 příspěvků 2 inzeráty 12.10.16 12:39

Stejně jako první deníček, naprosto dokonalý a čtivý!!Jen tak dál a už teď netrpělivě čekám na další deníček s klokany :dance:… i když jsou ty konce tolik bolavé :,(

 
En.Joy
Kecalka 437 příspěvků 12.10.16 12:46

:,( smutný silný příběh… těžko uvěřitelný, že se něco takového vůbec děje v reálném světe. Urcite piš dal, Tvé deníčky, byt to asi nebude nic veselého, si přečtu rada. PS. Jedna ‚technicka‘ - opičí láska je hanlive označení povrchní či neuprimne ‚lasky‘. Myslím, že v deníčku to ale tak myšleno nebylo.nebo ano?

 
Aletheia
Kelišová 5765 příspěvků 12.10.16 12:48

@En.Joy Naopak, opičí láska je označení přílišné fixace matky na dítě, nechce ho nikam pouštět atd.

 
Adinka_2012
Ukecaná baba ;) 2133 příspěvků 37 inzerátů 12.10.16 13:08

Krásně napsaný, velmi smutný příběh :(. Budu vyhlížet další zápisek.

 
SvobodovaH
Stálice 92 příspěvků 12.10.16 13:11

:( dostala jste me… slzy jako hrachy :(

 
En.Joy
Kecalka 437 příspěvků 12.10.16 13:34

@Aletheia aha děkuji za info. u nás byl vždy tento termín pouzivan v jinem smyslu.

 
lucyb
Ukecaná baba ;) 2248 příspěvků 12.10.16 14:09

Krásný deníček, těším se na další, jen doufám, že také bude nějaký s dobrým koncem. :-) Díky za to, co děláte. :-)

 
smutná máma
Závislačka 3157 příspěvků 34 inzerátů 12.10.16 14:45

Tekou mi slzy i u tohoto deníčku :,(.Jak smutné, ale pravdivé, ale ze života. Díky vám za vaši práci v klokánku :hug:

 
MyDestinka
Kecalka 154 příspěvků 12.10.16 14:51

Máš můj hluboký obdiv. :kytka:

 
svycarka
Kelišová 6331 příspěvků 12.10.16 14:56

Z toho cloveka az srdce boli…vraci to vzpominky na detstvi plne tet a strejdu a nadeji u velke brany, ze tentokrat mama prijde. A diky takovym lidem jako ty, se to vsechno stalo mnohem lehci :hug: Dekuju ti za vsechny ty deti :kytka:

Příspěvek upraven 12.10.16 v 14:59

 
RadkaEm
Kecalka 110 příspěvků 12.10.16 18:30

Všem moc děkuji za krásné komentáře. Cením si toho.

@123Soňa - pokud má člověk doma malé děti, těžko se tato práce dá skloubit s rodinným životem. Já byla bezdětná, jiné kolegyně měly děti už odrostlé. Pak to taky chce chlapa, který je ochotný tolerovat, že každý druhý týden je doma sám. Důvod mého odchodu z Klokánku si schovávám do páté povídky. (Těhotenství přišlo až o rok později).

@En.Joy - opičí láska je opravdový, upřímný a hluboký cit, který chová matka (v ojedinělých případech jiná osoba) ke svému dítěti. Je to až přehnaná péče. Nedovolí dítěti se přirozeně rozvíjet. Např. když se dítě snaží o první krůčky a upadne na zadeček (do měkké pleny), třeba by se tomu i zasmálo a chystá se na další pokus, jenže máma k němu hned spěchá a vezme ho do náruče a chlácholí a už mu nedovolí v dalších pokusech. Nebo když chce jíst dítě samo lžící, nedovolí mu to, protože ho sama touží krmit (a nejraději by to dělala celý život), nebo když má už předškolák umět si zavázat tkaničky, tahle máma ho to nenaučí, protože je připravena mu kdykoli sama posloužit a boty zavázat, nedomýšlíc, že se mu budou ve školce děti posmívat a paní učitelka z toho bude na mrtvici. Opičí lásce většinou propadají matky s nízkým IQ.

 
Dia1812
Ukecaná baba ;) 2413 příspěvků 12.10.16 21:42

Krásně napsaný smutný příběh. Vede mě do doby, kdy jsem já poprvé pricichla k sociální práci a nějak podobně dopadl příběh mého malého klucika Káji. Dnes mu může být už ke dvacítce a já si pořád říkám, kde je mu konec :(
Pište dál!

 
Aletheia
Kelišová 5765 příspěvků 12.10.16 22:14

Matky mají v rukách obrovskou moc, tou je láska dítěte i přesto jak moc špatnými rodiči jsou. Je skvělé pokud se poučí, ale někdy jenom ubližují a trvá roky než dítě prohlédne… Neskutečně smutné.

 
Motýlice
Závislačka 4960 příspěvků 12.10.16 23:26

Tvé psaní má v sobě přirozenost, lehkost, autentičnost, o jakou se tady křečovitě snaží řada autorek, ale vždycky jim z toho nakonec vychází kýč. Máš talent a určitě piš dál.

 
solip
Kecalka 217 příspěvků 13.10.16 08:21

Tohle nejde neokomentovat.. Placu u ranni kavy a děkuji Bohu za své rodiče. Z deníčku je cítit Vaše obrovská láska k dětem. Klaním se vám, musíte být neuvěřitelně silný člověk. Je mi lito té holčičky, asi nebude mít snadný život. A přitom má velké milující srdce, jak píšete. Buďte na sebe hrdá, díky vám a podobným lidem mají alespoň některé děti hezčí dětství, než jak by je čekalo doma. Kéž by zařízení jako je Klokánek vůbec nemusela existovat :,(

Příspěvek upraven 13.10.16 v 08:39

 
mlejnice01
Stálice 66 příspěvků 18.10.16 17:59

Skvělé, skvělé piš dál, i když velmi smutné. :,(

 
Uživatel je onlineStarlink01
Kecalka 105 příspěvků 27.10.16 07:57

Nádhené deníčky, určitě pište dál. Jste úžasná, že jste 5 let svého života věnovala dětem, aby mohly žít aspoń trochu jako v normální rodině. Další příběh, co mi vehnal slzy do očí…

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele