Jak si umí miminka vybrat své narození

E.K.L.  Vydáno: 21.08.10

Okolnosti provázející početí a narození naší první dcery byly smutné i veselé. Dnes už na ně vzpomínáme s úsměvem. Některá miminka si hold umí vybrat, kdy se narodí.

Vše začalo v březnu 2007. Odjela jsem ke svým rodičům a přítel měl za námi přijet na oběd. Kolem 10. hodiny jsem měla 3 zmeškané hovory od jeho maminky. Začala jsem mít divný pocit, který neznám, takové zvláštní tušení. Volá znovu. Zvedla jsem telefon. Řekla mi, že přítel měl s otcem autonehodu, odvezli je do nemocnice a že zatím nic bližšího neví, jen že má přítel něco s páteří. Krve by se ve mě nedořezal. Další pocity a dění nebudu moc rozepisovat. Dopadlo to tak, že přítel měl „jen“ zlomený výběžek krčního obratle, zlomenou ruku, odřeniny a řezné rány. Jeho otec vyvázl s pohmožděným ramenem. Nedal jim přednost řidič odbočující z hlavní silnice na vedlejší. Jak už to tak bývá, jel pomalu ve staré škodovce a nic se mu nestalo. Ale přítel jen 80, náraz je odmrštil, dvakrát se otočili přes střechu a skončili v poli.

Po propustění z nemocnice měl přítel krk v krunýři a ruku v sádře, starala jsem se o něj doma. Po pár dnech mi začalo být špatně, zvracení hlavně po ránu i v průběhu dne, a MS nikde. Jelikož jsme se už předtím začali snažit o miminko, řekla jsem si, že to nebude jen tak. Po prohlídce u doktorky jsem zjistila, že už v době nehody jsem byla asi týden těhotná. Zranění se příteli hojila a my se začali těšit na příchod našeho prvního děťátka. Svatbu jsme odložili, představa ženicha v krunýři a neustále blující nevěsty nás moc nelákala. Ještě před otěhotněním, tedy asi od února, jsme věděli, že přítel bude na moje narozeniny, tj. 12.12., služebně v Praze, od nás vzdálené asi 250 km. Já měla termín stanoven na 15.12., podle ultrazvuků se postupně objevovala data 10., 11., 6.12., naposledy dokonce konec listopadu. Nastal prosinec, první termíny minuly a nic se nedělo.

Večer před mými narozeninami mi přítel přinesl krásnou kytku, popřál mi a řekl, ať to tady zítra ještě vydržíme. Jen jsem se usmála, že se budu snažit, ale že mám stejně zvláštní pocit. Šli jsme spát. Kolem půl 1 jsem se vzbudila, bylo mi nějak divně. Šla jsem na záchod. Když jsem si lehla znovu do postele, ucítila jsem pod sebou mokro. Tak a je to tady. Praskla mi voda. Naklonila jsem se k příteli a opatrně ho budila s tím, že asi pojedeme. Jelikož jsem neměla ještě žádné kontrakce, v klidu jsme se nachystali a pomalu odjeli do porodnice. Tam mě přijali, doktor mě prohlédl a poslal přítele domů, že prý to může být až zítra. Přítel se tedy vrátil domů a ráno musel odjet do Prahy, kde se bude snažit to nějak zařídit, aby se mohl co nejrychleji vrátit. Mně už mezitím začaly kontrakce. Dopoledne za mnou přijela jeho maminka a strávila pár hodin se mnou. Moc mi pomohla, řekla, jak mám dýchat a dodávala mi síly.

Porod tu podrobněji popisovat nechci. Otevírala jsem se velmi pomalu. Žádné ulevovací prostředky mi nepomáhaly, ani skákání na míči, ve sprše, ani 2hodinový pobyt ve vaně. Porod se mi tím vždy zastavil. Jediné co pomohlo bylo přecházení po místnosti, od žebřin k lanu, tam se zavěsit při kontrakci a zase jít zpátky. Kolem jedné hodiny za mnou dorazil přítel. Hnal si to po dálnici, ani mi nechtěl říct, jak rychle, v tu chvíli mi to stejně bylo jedno. Jeho maminka odešla a on zůstal se mnou. Držel mě za ruku a ptal se, co má dělat, něco povídal, já ho moc nevnímala, řekla jsem, že mi stačí, když je se mnou. Tu nejdůležitější část porodu nezmeškal.

Naše malá holčička se narodila v 15:40, 12.12.2007 na mé 27. narozeniny. Přítel seděl u mé hlavy, a když mi malou položili na hruď, vykoukla na něj svýma krásnýma černýma očičkama, viděla jsem, že on má v očích slzy. Narození naší dcery byl nejkrásnější zážitek v mém životě a myslím, že i v jeho. Dala jsem si ten nejhezčí dárek k narozeninám.

Nyní bylo naší Klárince už 2,5 roku, z přítele se stal manžel, a protože nám jedna princeznička nestačí, narodila se jí před měsícem sestřička Lucinka.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 3.8 bodů
 Váš příspěvek
 
Michaelakkk  22.08.10 00:01

Řidiče co způsobí a zraní někoho při autonehodě bych nejradši zavřela na doživotí!!!

Měla jsi opravdu ohromné štěstí, že to tvůj přítel přežil. Já takové štěstí neměla…

 
Eva P.  22.08.10 14:37

To mě moc mrzí. A nejhorší je, že tyto řidiče nepotrestají, řízení proti tomu co tu nehodu zavinil, bylo podmínečně zastaveno. Takže ho vlastně ani nijak nepotrestali a dál si jezdí. Jsem vděčná zato, jak to nakonec dopadlo.

 
BohunkaP
Extra třída :D 14164 příspěvků 22.08.10 15:14

Moc hezké! :potlesk:

 
Alyss
Extra třída :D 10418 příspěvků 23.08.10 23:24

To je hezké (ty veselé části):-)

Jinak měla jsem to s tím prvním termínem podobné:-)
Já mám narozeniny 9.12.,termín byl 8.12…ale malému se nechtělo,narodil se až 18.12 :-) A skoro před měsícem se mu narodil bráška :mrgreen:

Vložit nový komentář
Poslat
nový deníček

Všechny deníčky uživatele