Jak Štěpánek přišel na svět

P.e.t.r.a  Vydáno: 21.04.11

Je to už celkem dlouho, co jsem porodila (skoro 2 roky), ale i přesto jsem se rozhodla i já svůj porod popsat. Možná proto, abych si zavzpomínala, možná právě proto, že na to asi nikdy nezapomenu.

TP jsme měli vypočítaný na 1. 7. 2009 - jak krásné a zajímavé to datum, říkali jsme si, můj děda v ten den slavil 70 let, tak jsme doufali, že i Štěpánek bude v termínu… No, nebyl :-)

Vše začalo až v neděli 5. 7. asi ve 22:30h, s přítelem jsme se chystali spát, už jsem ležela a najednou jsem cítila bolest v podbřišku a vlhko. Šla jsem na WC, zkontrolovat co a jak a moje „obavy“ se potvrdily - odtekla mi hlenová zátka a začala jsem krvácet. Zavolala jsem přítele, že už je to asi tady.

Byl nervóznější víc než já :-) Podal mi vložky, začal se oblékat a připravil tašku do porodnice a volal na mě, jestli mám vše sbalené, co ještě potřebuju…? Bylo hezké, jak se staral :-) Já jsem se jen oblékla a ani se mi do nemocnice moc nechtělo, ale jako prvorodička jsem neměla žádné zkušenosti, tak jsem si netroufla zůstat doma. Bydleli jsme od nemocnice kousek, hezky jsem se prošla, přítel byl stále nervózní, pořád se mě ptal, jak mi je…

Na příjmu mě sestry přijaly rychle, byly dokonce i milé a tatínka poslali domů… To jsem koukala jako „puk“. Celou dobu jsem čekala, že tam bude moct být se mnou, držet mě za ruku… Nic. Že mu prý zavolají. Tak jsem se převlékla, absolvovala všechna ta vyšetření, zodpověděla kupu otázek a uložily mě na „hekárně“, že se mám snažit co nejvíce spát, že porod mě vážně vyčerpá. Byla jsem docela v klidu, nic mě nebolelo, nic se vlastně nedělo. Chtěla jsem i docela spát, ale to se nedalo, na „hekárně“ byla ještě jedna dívčina, co měla blízko k porodu…

Ve 3/4 na 3 ráno mi odtekla plodová voda a bylo mi řečeno, že dnes (6. 7.) určitě porodím. Ještě jsem se v duchu usmívala, že si to malý vybral hezky na státní svátek :-) No, ale nic se nedělo. Často mě volaly na pásy, ptaly se na kontrakce. Nic moc. Snažila jsem se odpočívat. Několikrát mě prohlédl pan doktor M., a bohužel mě zklamal, k porodu to ještě nevypadalo, ještě jsem se ani neotvírala. Tak to šlo celou noc.

Dívčina, co tam byla se mnou, ráno porodila a mně z toho bylo celkem ouzko, slyšela jsem vše z porodního sálu a začaly mě napad myšlenky, abychom byli v pořádku, aby malý byl v pořádku. Pak jsem začala mít trochu silnější kontrakce, pravidelně se opakovaly, ale nebyly nijak zvlášť bolestivé. Přítel mi každou chvíli psal, jestli už to bude a jak to vypadá.

Opakovaly se kontroly, kardiograf, taky jsem často chodila do sprchy - zahřívat se, procházela se a odpočívala. Po poledni se za mnou stavil přítel, byl dost nervózní z toho, že pořád nic, asi se bál víc než já, chudák :-( Já jsem na strach nějak nemyslela.

Ani nevím, jak uplynul celý den, jen vím, že jsem od domova nic nejedla a pak už jsem nesměla ani pít. Cítila jsem se hrozně. Sestřičky se střídaly, jen já pořád zůstávala :-) Večer už byly kontrakce silnější, to už jsem měla za sebou holení – byla jsem oholená z domova, ale i přes to si nenechala jedna sestra tu radost mě pořádně sedřít, ujít :-(

A klystýr - hnus, ale radši to, než „nehodu“ na sále… V noci už kontrakce bolely, a to dost, začaly se opakovat ne uplně pravidelně, asi po 10 minutách. Chtěla jsem usnout, ale to nešlo. Cítila jsem se hrozně slabá, unavená. Procházela jsem se, seděla na míči, byla skoro pořád ve sprše, to jediné mi pomáhalo. Už jsem se i začala otvírat, na 4 cm, každou chvíli mě prohlížel pan doktor, byla jsem na pásech… Ale pořád nic.

Už se to skoro nedalo, fakt to bolelo, ale snažila jsem se držet a neskučet. Vím, že přijela ještě jedna paní, prakticky hned rodila a to mi taky moc nedodalo. Všechny mě předbíhaly :-) Měla jsem obrovský hlad a žízeň a už jsem si fakt přála mít vše za sebou. Ani nevím, jak utekla noc, jen vím, že mi daly kapačku s antibiotiky, kvůli odteklé plodové vodě. Tu jsem dostávala pravidelně.

Ráno 7. 7. mě vzaly na pásy a kolem 7:30 h převezly na sál, že je tam kyslík. Dostala jsem kapačku glukózy. Bolesti už byly hrozné, už jsem chtěla rodit, vážně jsem myslela, že to nevydržím. Ale děloha prý nefungovala, jak měla a i když jsem byla otevřená asi na 7 cm, nešlo to. Službu už měl doktor R. (toho jediného jsme u porodu nechtěla) :-(

A s porodními asistentkami se radili, co dál. Chtěli udělat císařský řez, ale zavolali si na radu primáře, ten mě prohlédl a řekl, že ne, že mi dají oxytocin a že ještě počkáme. No, v tu chvíli jsme se cítila fakt bídně, chtěla jsem už tu bolest pryč a když řekl, že počkáme… To jsme si fakt neuměla představit. Uklidňoval mě, pohladil mě, vysvětloval co a jak.

Po tom, co mi píchli, jsme byla totálně oslabená a otupěla, usínala jsem a budila se na kontrakce. Po hodině přišel primář a řekl, ať mi oxytocin píchnou znovu, že se uvidí za půl hodiny. A odešel, úplně pryč ze sálu! Měla jsem vážně strach, že budu rodit sestřičkám do rukou :-( Po půl hodině přišel a že už je to k porodu, ale že ještě nesmím tlačit a že jde ještě na 10 minut pryč!

Sestřičky mi daly kyslík, radily, jak dýchat, uklidňovaly mě… Nikoho jsem u sebe neměla, s přítelem jsme se nakonec dohodli, že u porodu nebude (ani se na to necítil a já ho nechtěla tlačit), taky jsem si to chtěla „odbýt“ sama, ale docela jsem toho litovala, v tu chvíli mít koho držet za ruku… Držela jsem sestřičky, asi ze mě měly fakt radost :-)

Už se to nedalo, v bolestech jsem je prosila, ať už primáře zavolají, že už MUSÍM tlačit, že nechci rodit bez doktora. Najednou byl tam, daly mi nohy do háků, a začalo to. Říkaly mi, kdy tlačit, jak dýchat. Šlo to rychle, ještě si vybavuju, jak na sál někdo volal a sestra říkala, že paní už rodí, ať přijde za 2 hodiny. Byl to přítel. Neměla jsem u sebe telefon, tak jsem nereagovala, zůstal na hekárně.

Celkem jsem zatlačila 3× a malý byl na světě :-D Byla to obrovská, ale OBROVSKÁ úleva a pocit štěstí… No, nepopsatelné :-) Malého hned odnesli a já čekala na jeho křik. Dočkala jsme se :-) Ještě jsem porodila placentu, doktor mě zašíval (ani jsem nepostřehla, že me nastřihl) a to už malý ležel vedle mě a kulil na mě bojácně ta svoje očička. Najednou přišla sestra, malého vzala a někam ho odnesla. Ale jen na chvilku :-)

Tatínek se trefil a akorát přišel, takže si malého vlastně pochoval dříve než já. Když mi ho vracela, řekla, že tatínek plakal. Dvě hodiny jsme ležela na sále, střídavě usínala a střídavě se culila na kulíška a byla jsem tak neuvěřitelně šťastná a spokojená a sama na sebe pyšná :-) Tohle asi vážně pocítí jen žena, co porodí, ten pocit, vítězství, štěstí, radosti, uvolnění… A hlavně obrovské lásky k tomu drobečkovi! :-)

Po dvou hodinách mě převezli na pokoj, dostala jsem jídlo ( konečně! :-) A řekla jsem si, že půjdu do sprchy. Nikoho jsem nevolala, ale měla jsem. Jak jsem vstala, pode mnou najednou plno krve. Dostala jsem „vynadáno“, že jsem měla zavolat, omluvila jsem se, že jsem nevěděla, že se to stane, že se cítím celkem dobře a že příště už zavolám. Na to mi bylo řečeno, že už ne, že jsem už dokázala jít sama, tak už volat nemám.

No, nechápala jsem to, ale vážně jsem to neřešila. Rychle jsem se osprchovala a už jsme chtěla mít Štěpánka u sebe. Nemohla jsme se na něj vynadívat :-) Jen mě překvapilo, jak má dlouhou a šišatou hlavičku. Až později jsem se dozvěděla, že byl přidušený a hlavičkou natočený a namáčknutý na stranu, proto už byly kontrakce, ale nemohl ven… Zanedlouho se hlavička srovnala do normálu :-) Zkoušely jsme přisátí, ale nedařilo se. Nepodařilo se vlastně úplně nikdy.

Takže holčiny,
nebojte se porodu, sice je to téma, které vždycky děsilo a děsit bude, ale v nemocnici se o vás postarají a co nejvíce pomohou, aby porod byl co nejhladší :-) A ten dáreček, co potom dostanete… Ten Vám pomůže všechnu tu bolest a trápení překonat :-)

Je to sice událost, na kterou asi jen tak (nikdy) nezapomenete, ale stojí to za to… Teď mi tady běhá skoro dvouletý rarach a já snad ani nemůžu uvěřit tomu, že byl tak malinký, bazbranný, uplakaný, jen papal a spinkal… Je to dar :-)

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 5.0 bodů
 Váš příspěvek
 
mayacz
Kelišová 5585 příspěvků 21.04.11 09:25

Díky za podporu, pěkný deníček.. uvidíme jak to bude vypadat u mě teď v létě,kdy budu taky rodit v červenci :D a termín mám 5.7, což je taky sranda :D tak doufám, že na mě nebudou doktoři nároční otázkama, protože asi bych jim možná skoro horko těžko odpovídala anglicky :D. Rodím v Anglii a přítele teda u porodu chci, protože se zůčastňuje všech mých prohlídek a všech ultrazvuků, to si prostě nenechá ujít :) alespoň tam někoho budu mít :)

 
Staninka30
Extra třída :D 10052 příspěvků 21.04.11 11:00

Taky krásnej deníček je popsanej.
A ze všeho gratuluji mamince že to takhle krásně zvládla a malímu přeji jen zdraví at se má čile k světu a dělá vám jen smou radost.
Gratuluji :kytka:

 
Slun
Závislačka 4144 příspěvků 21.04.11 11:16

Pěkný deníček :srdce: !Zvládla jsi to na jedničku :dance: .My máme TP podle UZ 4.7.a podle MS 10.7 tak doufám,že se zadaří v termínu :think: :mavam:

 
Veveří
Ukecaná baba ;) 1492 příspěvků 21.04.11 12:15
Kouzelný manžel

Můj manžel byl kouzelný, když jsem začala poprvé rodit. Praskla mi voda - deset dní před termínem a tři dny před dvojnásobným zvýšením porodného (r.2006). Manžel se mě vážně zeptal, jestli to nemůžu nějak zastavit a počkat na to porodné, prostě chlap :roll:
Manžel ještě hajal a sbíral síly na porod, zatímco já jsem mu v kuchyni chystala do porodnice svačinku, aby tam při tom čekání neumřel hlady! Dneska se tomu musím smát jaké oběti je rodička schopná :lol:

Příspěvek upraven 21.04.11 v 12:15

 
Lééénuša
Závislačka 2802 příspěvků 21.04.11 14:25

ahojky, moc krásně napsané a popsané, určitě to nebylo jednoduché, ale jak píšeš stojí to za to.
i když už jsou to 2 roky, každopádně gratuluji ke štěpánkovi

 
Minutet
Zasloužilá kecalka 604 příspěvků 21.04.11 17:11

Krásné a jak moc pravdivé. Přesně tak,žádná bolest nemůže být silnější než to nepopsatelné štěstí,které vám dají do ruky :huban: :huban: :huban:

 
Píďula
Zasloužilá kecalka 541 příspěvků 21.04.11 18:13

Krásný deníček :palec: A jinak, nechtěli, aby jsi vstávala sama, protože bys mohla omdlít, tak jako jsem to měla já celý den..

 
wape
Závislačka 3356 příspěvků 21.04.11 19:32

Moc krásné :srdce:

 
atominnka
Generální žvanilka 20911 příspěvků 21.04.11 21:20

Máš to krásně napsané. Přesně jak jsi řekla, ať to bolí jak to bolí, když pak dostaneš ten malej uzlíček, tak na to zapomeneš. Přeji hodně zdravíčka :kytka:

 
marjanka1
Stálice 95 příspěvků 22.04.11 06:56

Gratuluji k Stepankovi, ale skoda, za tvuj porod i kdyz mas asi pocit, ze to bylo dobre, koneckoncu oba jste nazivu a jizvy tam dole se shoji, mohl byt daleko vic v klidu, a byt vami holky, tak se tech stredovekych procedur co v Cechach u porodu stale provadeji teda bojim, a to tak, ze si presne sepisu, co NESMI delat, a nenecham na sebe sahnout. Prosim nemyslete sei, ze to jak je tento porod popsan, je normalni, prirozeny, a ze to tak musi byt. Nemusi a nema, v Cechach jsou desne pozadu v aplikaci nejnovejsich a nejsetrnejsich postupu pri porodu.
1. Zena co rodi, vyda tolik energie, jako maratonec, neli vic. Potrebuje tedy pravidelne dostavat ziviny a tekutiny. Neexistuje zadny vyzkum, ktery by podporil, ze zeny nemaji u porodu jist a pit. Mozna proto byl tvuj porod ak dlouhy a tvoje deloha tak unavena, vubec se nedivim…proc ti nedavali alespon tekutiny s cukrem kapackou? Proste nesmyslne!!!
2. Zena co rodi, potrebuje mit pocit bezpeci, jistoty, a nekoho, kdo ji podporuje a drzi za ruku.. Proc je stale normalni, ze posilaji tatinky domu a volaji je az na konec? Jejich role neni vubec dulezita na konci, jako cumilove, ale hlavne pri celem procesu, aby svou milovanou masirovali, uklidnovali, libali, a poskytovali ji pocit bezpeci. CESKE PORODNICE, NECHEJTE TATINKY POMAHAT RODICKAM, ZKRATITE DOBU PORODU A TATINCI BUDOU I PRO VAS VELIKA POMOC.
3. Ve svete uz se DAVNO pred porodem neholi, a nedava klystyr, je to zastarala praxe. Holeni, pokud na to neni zena zvykla, zpusobuje trhlinky v kuzi, ktere se muzou zanitit a zpusobit infekci, neoholena zena NENI nehygienicka!! A mile damy, klistyr vam v zadnem pripade nezaruci, ze na sale nehodu mit nebudete, naopak muzete cekat vystrik tekutejsiho charakteru…ale to pri tlaceni je stejne kazdemu uplne jedno.
4.JAK JE VUBEC MOZNE, ZE TI NEKDO STRIHAL DO TVEHO TELA, ANIZ BY TE O TOM PREDEM INFORMOVAL? a VUBEC, EPISIOTOMIE, NEBOLI NASTRIH, SE UZ VE SVETE RUTINNE NEPROVADI, PAC SE PRISLO NA TO, ZE NATRZENI SE HOJI DALEKO LEPE A KROM TOHO K NEMU VUBEC NEMUSI DOJIT, KDYZ SE HRAZ SPRAVNE PODPORI A TLACENI SE NEUSPECHA, ALE TO SE V CESKU BOHUZEL NEDELA, TAM SE TLACI LOKTEM DO BRICHA (KRISTELLUV MANEVR, KTERY JE JINDE VE SVETE ZAKAZANY PROTOZE ZPUSOBUJE AMNIOTICKY EMBOLUS A ROZSAHLA ZRANENI PERINEA) NASTRIHUJE SE RUTINNE A BEZ SOUHLASU RODICKY, A PAK JSOU DETI NA 3 ZATLACENI VENKU, COZ JE U PRVORODICKY TEDA VYKON, TO VAM POVIM. U nas v porodnici prvorodicka, bez epiduralu, tlaci v prumeru tak hodinu, s epiduralem vice, dite si tedy ma cas udelat cestu ven, porodni cesty roztahnout, a tedy predejit i natrzeni hraze. Ja sama mam za sebou dva porody, a moje hraz je bez ujmy. A kdyby mi nejakej primar na ni chtel nuzkama sahnout, kopnu ho kam nejbliz to pujde. Tyhle nebezpecne praktiky v druhe dobe porodni musi skoncit, a jen vy se o to muzete zasadit, vy a vasi partneri u porodu, kteri budou dohlizet, aby vam nebylo nijak ublizeno.

Nechapu, ze si to stale holky nechate libit, musite se pred porodem o vsem informovat a vzdelat, a jasne jim dat najevo, co s vasim telem smi a co nesmi delat, protoze pokud IMPULZ NEPRIJDE OD VAS, NIC SE V CESKYCH PORODNICH NEZMENI, A RODICKY BUDOU STALE JEN DELAT CO SE JIM REKNE. MUSITE VZIT ZDRAVI SVE A SVYCH DETI DO SVYCH RUKOU.

VRATME POROD ZENAM!!!!!!!!!­!!!!!!!!!

 
memka
Závislačka 4662 příspěvků 22.04.11 09:13

marjanko, tvá reace je na samotný deníček :-)

jinak pěkný deníček :srdce: i slzičku jsem si uronila.. já tedy ještě nejsem těhotná, ale nástřihů a skákání po břiše se bojím už teď :think: ale naštěstní mám v porodnici švagrovou, tak dostane přesné pokyny :mrgreen:

přeji tobě i Štěpánkovi jen to nej v životě :kytka:

 
Anonymní  29.07.11 00:09

marjanka:tohle sou cechy tak se s tim smir jsi nejaka urypana skoro u kazdeho denicku neco mas hruza

Vložit nový komentář