Jak to bylo dlouho od myšlenky k činu?

Neffy  Vydáno: 01.05.05

Ahoj, ještě nejsem snažilka, ale přemýšlím, co, kdy, jak … A tak už neřeším ty subjektivní důvody proč třeba ještě ne - ještě nemáme vlastní bydlení, ještě jsem neviděla móře, ještě bych se chtěla podívat tam a tam, koupit to a to. Zůstávají jen ty objektivní - partner a zdravíčko. A tak ještě nejsem v té situaci, kdy je na pořadu dne otázka OD KDY se začínáme snažit?

Ale přemýšlím, jaké to bude, až ty zbývající důvody pominou (a jistě to přijde), nebude už důvod nic odkládat a bude to tady. Až nebude žádný důvod říkat - až jednou - nedostanu pak strach? Nebudu mít chuť couvnout od toho, k čemu směřuju? Pak už to bude chtít jen skočit, je to tak málo, je to tak snadné, ale asi z té chvíle mám strach. Asi strach z toho nepoznaného, jak psaly holky. Strach přijmout zodpovědnost?
Asi blbé přirovnání, ale s dietou se obvykle taky začíná od pondělí, od prvního, od nového roku,… Jsem z toho nervózní už teď a to to není aktuální. Ach jo.

A tak jsem se chtěla zeptat, když už jste byly rozhodnuté, že si pořídíte potomka - tedy myšlenka byla tu - jak dlouho trvalo, než jste se dopracovaly k tomu od kdy - tedy k činu?
A jak dlouho trvalo od chvíle, kdy jste se začali snažit, než jste otěhotněly?

Díky za řádky.

Líbil se vám deníček? Máte také co říct? Přidejte na eMimino.cz svůj deníček.
Průměrné hodnocení zápisku v deníčku 0.0 bodů
 Váš příspěvek
 
kelinka
Kecalka 472 příspěvků 01.05.05 23:15

Ahojky,
u nás to bylo až budeme mít bydlení.Když bylo bydlení,tak na splátky.Ještě jsme to neměli splacené,ale spočítala jsem že do porodu to bude zaplacené.Takže jsme se začali snažit po 7 letech známosti a otěhotněla jsem hned první měsíc snaženíčka.
Jasně že jsem viděla už 3× moře,takže to u nás překážka nebyla.
A jak jsem přišla na myšlenku že chci dítě?Prostě se mi zdálo že už mam nejvyšší čas-bylo mi 26,slyšela jsem biologické hodiny,bála jsem se že neotěhotnim hned jako moje nejbližší kamamrádka a hrozně jsem miminko chtěla.Manželovi to bylo jedno,spíš nechtěl,ale já mu řekla že jsem vy:,–(ila prášky a že je to ted jenom na něm.Spíš o tom nemluvil,ale asi kdyby opravdu nechtěl mimi tak si dá pozor,že.A vi­díš,dnes máme 2tetýho kluka,z kterýho je tatínek celej pos…(pardon)
Neboj,až na to budeš fakt připravené,myslim že to poznáš.Budeš myslet jen na mimi a ostaní věci nebudou důležitý.
Ahoj Kelinka

 
katyy
Kecalka 342 příspěvků 02.05.05 07:59

Ahoj Neffy,
u mě rozhodnutí, že chci dítě bylo docela rychlé. Měla jsem dlouholetý vztah s mým bývalým, na dítě jsem ani nepomyslela, protože on nebyl schopný postarat se sám o sebe natož o mně a mimi. Jednoho dne jsem poznala svého současného přítele (skoromanžu) a bylo to.On byl úplně jiný prostě 1 a 1000. Asi po půl roce, zrovna když jsem polykala anitikoncepci, mi řekla ať příští měsíc to už nejím. Bylo to nečekaný, ale já byla strašně šťastná.Bohužel je to už 7 měsíců a mimi pořád nepřichází. Oba se na mimčo moc těšíme.
Uvidíš,až definitivně skončíš s HA tak budeš rozhodnutá mít dítě a už se té myšlenky nebudeš chtít vzdát.
měj hezký den Katyy

 
ivush
Nováček 1 příspěvek 02.05.05 09:18

Zdravím, nevím, jestli jsem ta pravá „snažilka“, nicméně antikoncepci už neberu, ale to snažení taky nijak nepřeháníme (např. že bych se po styku stavěla na hlavu). Prostě jsem si řekla, že už by mi „nevadilo“, kdybych otěhotněla.
A kdy? Bydlení jsme měli jakž-takž zajištěné, nejakutnější dluhy splacené, je mi 28. Trvalo to asi tak 3 roky (od myšlenky k činu). Naplánovala jsem si, že než otěhotním a porodím, chci si našetřit ještě nějaké peníze (na tu „dovolenou“ - mateřskou), protože z té almužny od státu určitě nevyjdeme (platíme ještě leasing, stavebko,…).
Každopádně musím podle sebe říct, že je to super mít v ruce tu poslední pilulku, dívat se na ní a vědět, že je to poslední… takový zvláštní pocit. I to milování už není „jenom o tom sexu“…
Ale v člověku to musí uzrát. Já sama taky nejsem na 100% přesvědčená, že teď hned to dítě chci, za každou cenu. Naopak když vidím nějaké vzpurné dítko, říkám si, kam se to proboha ženu? Ale je to tak nějak ve mně, chtěla bych mít bříško, miminko… Ale myslím, že je hloupost mít dítě, pokud to sama v sobě necítíš, že bys ho chtěla. Já jsem taky ráda, že jsem to neuspěchala a teď si to celkem užívám. A poslední roky to na mě dost padalo ze všech stran. Jenže já jsem dítě nechtěla jenom proto, že ho všichni okolo mají a ode mě se čeká, že ho budu mít taky…
 ivush

 
makysek
Zasloužilá kecalka 942 příspěvků 02.05.05 09:42

Ahoj Neffy,
jak to bylo u nás? S manželem jsme začali chodit když nám bylo 21. V 25 jsme se brali a začali cestovat a užívat si života. Dva roky jsme žili v cizině a když jsme se vrátili, bydleli jsme dál s babičkou a dědou v dvoupokojovém bytě. Táhlo nám na 30. A manžel začal mluvit o dítěti. Tak jsme se domluvili, že až v práci odkroutím +- rok (abych si vysloužila mateřskou), začneme se snažit. Už jsem v jednom z tvých deníčků psala, že u mě se žádný mateřský pud nedostavil, mimi bylo dílem realistického rozhodnutí. přírodě jsme přestali bránit na manželovo 30 narozeniny, no a napoprvé to hned bylo. To pro mě bylo asi to největší překvapení. Teď máme doma 11 měsíčního rošťáka a mně se to mateřství tak zalíbilo, že možná čekáme další mimčo.
A ještě přidám jednu myšlenku, kterou mi kdysi řekl kamarád na to, že nemám ráda plánování: „Plánování (které tak nesnášíš), znamená nahradit náhodu omylem“. Proto já jsem proto míň plánovat a hurá do toho!!!

Hodně štěstíčka
Makýš

 
Rysulka
Povídálka 50 příspěvků 02.05.05 13:56

Ahoj Neffy,
ja som mala 24, ked som sa v auguste min. roka po 5 rokoch (z toho 1,5 roka spolocneho byvania) vydala za moju velku lasku. Este na svadbe som hovorila, ze babo bude az za 3 roky,ked si spravim doktorat. No ale v novembri prisla romanticka svadobna cesta, v decembri sa nam podarilo kupit byt a v januari u nebolo o com rozmyslat :) Vy:,–(ila som tabletky (po 5 a pol roku) a uz vo februari som bola tehotna :))
Vela stastia! Rysulka

 
Anonymní  02.05.05 14:31

Ahoj,

já jsem zatím jen u myšlenky. Je mi 25 a strašně se to ve mě láme. Pracuju, studuju, táhnu vlastní projekt a závodně sportuju - rozum říká, že to ještě takhle alespoň ten 1 rok chci, chci si užít svobody, která pro mne znamená možnost realizovat a měnit místa, nápady atd. Na druhé straně je dítě. Beru antikoncepci, ale když zapomenu, tak to moc neřešíme - bude bude, nebude nebude - jenže se vždycky v koutku duše těším, že to možná vyjde a já tak nebudu muset nic řešit - budu postavená před skutečnost, že jsem prostě těhotná a tím pádem padne to ostatní.
Přiznám, že se asi bojím rozhodnutí a toho, co by to přineslo. Přítelovi bude 23 a už by strašně rád (nemám pochyb, že by byl fajn táta). Udělali jsme kompromis - za rok a půl se začneme snažit - je to rozhodnutí, ale s odloženým následkem - už mě to tak neděsí. Naše „boje“ jo - ne trvali 2 roky. A já se v průběhu té doby začala těšit.

bondulka

 
sunn
Závislačka 3823 příspěvků 02.05.05 15:42

Ahoj Neffy…já už jsem Ti své důvody k chtění miminka psala. Nemám teď moc času, protože letím z práce (do té posilky), ale bylo by super mít vlastní deníček, do kterého se nás určitě hodně připojí.
Ale jak se bude jmenovat? :-) Budu o tom přemýšlet a třeba mě mezi tím překvapíš založením Ty:-) Já tu budu až zase zítra ráno.
Mě snad začne zajímat jak se počítá ta OVU…a nebo radši ne. To mám chápat, že k otěhotnění jsou jen dva dny v půlce cyklu? To snad ne…jindy to nejde??? A kde se měří ta teplota???:-)))připadám si jak nezkušená trubka.
Zdravím!! Sportu zdar. sunn

 
Neffy
Ukecaná baba ;) 1182 příspěvků 02.05.05 20:19

Nějaký nápad na název už jsem měla, ale v tom fofru dneska - zmizel. Mně už ta OVU zajímá. Vypadá to přesně tak, jak jsi to pochopila. Ale ty holky zkušenější Ti to určitě vysvětllí, když budeš chtít. Neboj, za chvíli to taky budeme mít v malíku.

 
sunn
Závislačka 3823 příspěvků 03.05.05 07:40

AHOJ VŠEM. CHCEME S NEFFY ZALOŽIT NOVÝ DENÍČEK „SKORO-SNAŽILEK“. Přihlásí se někdo další, kdo je na tom podobně jako my? Bere jeste HA, ale brzo ji chce vy:,–(it a chtel by „už asi“ miminko?? Budem moc rádi, když se někdo přidá. Napište. sunn

 
Anonymní  14.05.05 20:07

Ahoj Neffy, moc te zdravim. Tohle povidani a tema mi hodne chybelo. Zy chvili mi bude 27, pred necelym rokem jsem se z lasky vdala. Manzel sice nema tolik casu, kolik bych si predstavovala a z prace byva unaveny, nicmene si myslim, ze by mel ze zpravy, ze jsem tehotna radost. Uz vice nez rok, neberu HA, ale ani se o mimco nesnazime. Pred kratkym casem jsem zmenila zamestnani, nabizi se mi obrovska prilezitost v praci… i tak nejak to citim jako osobni zkousku, jestli vse zvladnu.. ale moc se na to tesim.
Na druhou stranu bych miminko moc chtela, ale bojim se, ze budu stale sama - manzel v praci, doma nejaka administrativa a dalsi prace. . moje kamaradky teprve resi svoje byti..moje mama daleko a plne se realizuje v praci, moje tchyne po vnouceti velmi touzi, ale mam z ni takovy pocit, ze by se maleho nabazila po 30 minutach a zbytek by byl na me. mam na mysli treba hlidani, kdyz bych chtela jit nakoupit, s kamaradkou apod. Rikam si ale, ze pokud biologicke hodiny zatikaji naplno, pak to urcite poznam :-) a taky bych chtela, aby muj muz nebyl nejstarsi tatinek v porodnici (nyni 35 let) s prvnim ditetem. … Proste hodne myslenek - pro a proti. Bydleni mame zajisteno, myslim, ze jsem schopna kvuli malemu mimcu ozelet vsechny vy:,–(y svobodnych :-).. ale stale se nejak nemam k cinu.. citis to stejne?
Diky moc za par sluvek.

 
Anonymní  16.05.05 13:53

Ahoj bondulko, když teď tak čtu tvoje řádky, tak jako bych četla řádky o sobě. Jsem stejně stará jako ty, se stejným běžným programem jako je práce apod. A kupodivu to ve mě taky pěkně láme. Chtěla bych strašně moc miminko, ale pořád si říkám, že ještě musím něco vydělat a stihnout to a ono. Mému příteli je za týden 30 let a tak jsem přemýšlela o vysazení HA a tím následující radost mého přítele. Ale mám to udělat už nyní? Protože se od svých 17 let léčím s epilepsií, tak musím těhotenství plánovat min. 3 měs. předem. Tak jsem si zašla s přítelem na genetické vyšetření. A výsledek? Dítě ano a nejlépe hned. Takže rozsudek zda jít „na to“ už teď byl vykonán pomocí lékařů. Nyní HA doberu a jdeme se s přítelem snažit.
Co jsem vlastně chtěla říci a některým nerozhodným vzkázat : někdy ani samy nevíte, že už je zkrátka nejvyšší čas si to mimi pořídit (a to vám vlastně oznámí lékaři).
Ahoj všem nerozhodným
Káťa L.

 
DaJana
Závislačka 4011 příspěvků 19.10.05 09:15

Ahoj holky, jsem pro založení nového deníčku SKORO-SNAŽILEK. Jsem přesně v té situaci, že bychom brzy vy:,–(ili HA a šli do toho:-) No, s tím věkem jsem na tom možná opačně, než některé nesnažilky - je mi skoro 23.-) a už bychom moc chtěli:-) zázemí by bylo, manžílek taky, tak asi brzo půjdem do toho. Nechám to na vás, to založení deníčku, protože jsem tu nová a ještě se rozkoukávám co a jak a kde:-) Čus DaJana

Vložit nový komentář